7

Výlet do skvelo nakreslenej psychadelickej krajiny kde všetko spolu súvisí a prechádza do rôznych sfér, atmosfér, stratosfér, ferobáb, babožáb, žaboprás, prasokvák a iných majndfák... :)

Žlababa na tripu...

Mrakobití - Listoval jsem si tím tam a zpátky, něco málo jsem hledal na Google a vcelku si myslím, že jsem základně pochopil co se nám autor snažil říct. Nicméně pro plné pochopení by dle relevantních zdrojů asi bylo potřeba mít trochu více načteno. Bez základních stavebních kamenů Unifaktoru jako jsou knihy 'Frank', nebo 'Jim' bude totiž většina čtenářů tápat a nespojí si jednotlivou symboliku vizuálních vjemů dohromady. Proto doporučím alespoň 'A Short Walk through the Unifactor' pro případ, že vám listování touto knihou stále nedá spát ... Za mě 4*!

Zabavné s překrásnou kresbou.Nic jiného to nepopíše lépe,ale za mě je to moc krátké.

Cože? Aha!? Eee... Jsem zmaten, ale necítím se býti podveden. Ani s "nápovědou" na klopách přebalu, a po druhém přečtení, jsem to nedal dohromady. Neodnáším si z toho žádné ponaučení, ani životní moudro, ale cítím se být kulturně obohacen. Snad mi to někdy v budoucnu, při dalším čtení, docvakne a budu osvícen. Jenom doufám, že k tomu nebudu potřebovat stejného hnusáka v chřtánu jako Prasan.

Prasan je san je pra je Sanpra. Bylo to fajn to aj aj to jnfa.

Cha. Kazumakiho komentář je velmi blízko mému pocitu. Otázka je, kdybych si "přečetl" komiks ještě jednou, zdali bych uměl rozklíčovat nějaké ukryté významy. A ačkoli autora nechci podceňovat, myslím si, že kdovíjak hluboké symboly tam nebudou. Spíše je to fantaskní hříčka, proud výtvarného vědomí a tvorby, šílenost, vtip, snění za bílého dne. Ale třeba se mýlím.

Celkový dojem: 70%

Vůbec nevím, co jsem to právě zhlédl, ale bavilo mě to.

Používat slovo čtení je v tomhle případě problematické, ale já vlastně nevím jestli se mi to líbilo, či nelíbilo. Je to velmi specifické, pro alternativní publikum a asi to vyžaduje trošku změněný stav vnímání. Trošku. Ale jsem rád, že to tu vyšlo.

Tohle je vazne ulet a rozhodne neni na jedno cteni.
75%

Tohle je opravdu zajímavý komiks. Absolutně netypické na českém trhu a myslím, že i netypické obecně. Jim Woodring je u nás znám maximálně z omnibusů Vetřelce a pak maximálně z vydavatelského panelu Trystera z Crweconu 2018 (asi i dřív - pro mě až letos). Woodring kreslí způsobem, že panely na sebe tak šikovně navazují, že z hlediska vypravěčství to na sebe navazuje a necítíte, že je tam hluché místo, protože text prostě v tomto komiksu není. Obrazy vše vypraví za text, ale jak říkám, Woodring to umí pěkně sekvencovat. Bohužel, příběh je nelineární a je velmi snový až surreálný - fantaskní ani ne - ale prostě se to vymyká přírodním zákonům a logika je příběhu vlastní - nejlépe se asi hodí přirovnání s Nekonečným příběhem od Endeho. Přesto se nenudíte a čekáte, kam to povede dál. Tohle se nedá "číst" pouze jednou. To se musí víckrát a zkoušet si dosadit vlastní vysvětlení příběhu, věřím totiž, že je to vytvořené tak, aby si interpretaci každý vyložil po svém, i přesto, že máme tzv. záchytné body v podobě jednotlivých panelů nastavené Woodringem. Kresbou mi to připomíná Grandvilla, o kterém se zmiňuje Talbot v předmluvě svého komiksu. Úplně si dokážu takovou kresbu představit na těch klasických ferblových kartách Piatnik - např. žaludové eso. Kresba je fakt jiná, než znám a líbí se mit, opravdu jsem s tím neměl problém. Nevím, jak to hodnotit - dám 5 hvězd, protože je to prostě rozbíječ mozku. Budu to číst víckrát, chci objevovat další nuance.

Jestli budu někdy v životě zkoušet LSD, tak doufám, že tuto knihu budu mít u sebe.
Symbolista stvořil surrealisticko-psychidelický komiks kreslený stylem Maxe Fleischera.