1

UKK 103 Smrt Stacyových a KK 49 Smrt Gwen Stacyové fungují v trochu odlišných rovinách, proto stojí za to si přečíst oba svazky. Jak názvy napovídají, tak zatímco první ze zmíněných se soustředil čistě na úmrtí obou členů rodiny Stacyových - nic víc nic míň, úderné, ale osekané - tak ve druhém toho máme víc, ale to i s mnohem více vaty. V této knize není obsažena smrt kapitána Stacyho, místo toho je pozornost zaměřena především na dění kolem Osbornových a vztahu Petera s Gwen. Ve finálním souboji tak máme jako čtenáři znalosti z mnohem širšího kontextu. Všechny ty příběhy okolo se možná můžou zdát tematicky mimo (a nejsou to ani bůhvíjaká mistrovská díla, jsou to neurážející průměry), avšak v každém je ukrytý kousek důležitý pro onen širší kontext a tvořící větší příběh. Co se samotné 121 a 122 týče, to jsou naprosto ikonické, na tu dobu opravdu vybočující kvalitní sešity, a především hlavní tahouni celé knihy (s nově přidanou 123 mě však lehce zarazilo, jak Peterovi stačil víceméně jeden sešit, aby se přes smrt Gwen dostal... no jo, muselo se jet dál, depresivní hrdina by se neprodával).

Nedokážu si to však vysvětlit jinak, než že právě u 121 se vyměnili překladatelé, a po zbytek knihy byl ten překlad k zblití. Takhle otrocký a nepřirozený překlad jsem nečetl už dlouho, a nechápu, jak se tohle dostalo jako finální verze do tisku. U mnoha vět jsem se zastavoval, protože význam se sice vyčíst dal, ale bylo to šíleně krkolomné. Skladba vět, tykání/vykání, užití určitých výrazů v danou chvíli... snad každá druhá bublina byl nějaký paskvil, vypadalo to jako text od prvňáka. To je takový problém si to po sobě přečíst (nebo to dát přečíst někomu jinému)? Říct si, jestli by to takhle v reálu vážně někdo řekl? Hnus, velebnosti.

121 a 122 jsou jednoznačně za 5*; ostatní příběhy jsou fajn (a pro kontext důležité), ale shazují to na 4*; no a ten pozdější překlad už byl jen třešnička na dortu, za který si to (bohužel) zaslouží 3*.

Poctivé a zásadní retro. Must have pro milovníky Spideyho i komiksů obecně

Tento příběh jsem znal, ale až teď jsem si ho měl možnost přečíst. Začátek s Goblinem super (Norman je můj oblíbený záporák, takže radost ho opět vidět) poté, co se týče prostředku s Hulkem, tak jsem se lehce nudil a těšil se až se vrátíme opět do New Yorku. Ovšem jakmile se vrátíme do New Yorku začíná velká jízda. Samotná scéna se smrtí mi přišla trošku moc rychlá, ale jako celek to funguje a Spideyho chování poté je něco co jsem v jeho komiksech snad ještě neviděl (nemám ho tolik načteného). To jak pak jedná v afektu a je rozhodnutý se pomstít a je mu jedno kdo mu stojí v cestě.. to je něco tak úžasného. Klobouček dolů a tenhle komiks ve mě bude ještě dlouho vzpomínat. Btw. po dočtení jsem měl zbytek dne dost zvláštní skleslý mood. :(

Jeden z nejdůležitějších příběhů pro Spider-man/Petera Parkera. Příběh ASM 121 jsem už četl a je to velmi silný příběh ve svém závěru. Za mě osobně je, ale mnohem silnější příběh ten, který následuje. Příběh plný bolesti, smutku, hněvu a pomsty. To je příběh, jenž mě opravdu dostal, jelikož Peter jde na dřeň svého hněvu. To jakým způsobem se chová a jak jedná a kam by byl ochotný zajít. Jinak čistě z mého pohledu je problém, že tady v Česku moc těch komiksů s Gwen nevyšlo. Nejlepší komiks o Gwen je komiks Smutek (Spider-man: Blue). Chtělo by to více komiksů s Gwen, aby nás její ztráta zasáhla více. Tento problém jsem měl i se smrtí Jean DeWolffové (zasáhlo by mě to více, kdybych jí jako postavu více znal). Zbytek příběhů v komiksu nejsou špatné, přesto o žádné velké pecky nejde. Ať už jde o souboj s Hulkem, Londýn atd. Nahoru to táhnou dva sešity 121-122. Pro fanoušky Spideyho povinnost, pro všechny fanoušky komiksů ještě větší.

Zásadní příběh spideyho historie. Ale nemůžu říct, že by mi v této sbírce přišel vyřešený lépe, než ve Smrti Stacyových z černého kompletu. Chápu, že Editoři tu dávají více prostoru vzahu Gwen s Peterem i Spider-Mana s Green Goblinem, což byla věc, která mi v původním výběru trochu chyběla. Na druhou stranu tady nedošlo na smrt Gwenina otce což považuji za veliký neklad. Ještě horší je, že místo ní jsme dostali tématicky úplně scestný příhěh s Hulkem. Navíc mám pocit, že jsem ty příběhy kolem stovky už někde v češtině četl. Kniha zkrátka degeneruje do dalšího výběru spidermanovské klasiky, což není vysloveně špatně, ale nemůžu se ubránit dojmu, že ambice byly vyšší. A ne úplně se naplnily.