1

Naprosto a bez výhrad spokojený.
Už jsem si zvykl na určitou kvalitu, která si retra v kompletu zachovávají.
Obvykle jsou ale hlavním tahákem nějaké dva tři sešity z názvu knihy, zbytek je fajn průměr či podprůměr (čest výjimkám jako Stéla předků, která jako celek perfektně jede od začátku do konce).
Tarantulovo znamení mě tak vůbec neoslovilo názvem, jelikož mi to z ikonických Spideyho momentů nic neříkalo, o to víc jsem byl překvapen jak kvalitní retro to je. Záporáci, které jsem viděl poprvé v životě, mi neskutečně sedli a bavili (což je u nových/neznámých postav taky rarita), kniha funguje od prvního do posledního sešitu jako celek, prostředí, tempo, atmosféra, perfektní Romitova kresba - tady prostě není nic, co bych vytknul.

Není to špatné, není to skvělé, prostě je to někde mezi průměrem a nadprůměrem. Z mé strany to nahoru tahá ten konec, který se povedl. Ale lhal bych, kdybych řekl, že jsem si tento komiks užil, tak jak bych chtěl. Netvrdím, že je to špatné, jelikož to má několik výborných částí a momentů. Jen mi tam něco chybí, abych šel s hodnocením o stupínek nahoru. Snad s dalšími čísly bude moje spokojenost větší.

Naprosto chápu, pokud by někdo tento komiks vyzdvihoval do nebes. Mně ale tvorba Sterna totiž zatím moc nesedla a ne jinak tomu je i u tohoto komiksu.
Začátek byl slušný. Představeni byli zajímaví záporáci Cobra a Tarantula, který při konci působil tak, že je Vám ho nesmírně líto.
Obecně celý komiks měl ze začátku dost našlapaný děj, postupem ale tempo lehce zvolnilo, vše se prakticky točilo v jednom velkém opakovaném kruhu, od rubaček po dialogy a časem Vás to prostě omrzí. Výsledkem byl pro mě průměrný komiks, který kompletu rozhodně špatné jméno nedělá, ale z mého pohledu se jedná o jeden ze slabších kousků.

Jedna z mých nejočekávanějších knih kompletu. Po Juggernautovi, který svýma dvěma sešity a lineárním příběhem neutáhl celou knihu a vyzněl tak trochu do ztracena, otevírá knihu duo sympatických padouchů v podobě hbitého kobry a od Stevensona vykradeného Hydea házejícího s oblibou po soupeřích kusy baráků. Hlavním tématem je tady ale dramatický Tarantulův příběh s takřka hororovým vyústěním. Což je i po těch letech jedním slovem pecka. V knize, dokonale ilustrované Romitou Jr. v životní formě, nechybí divoké bitky, stejně tak jako politické pozadí příběhu i lidský rozměr jednotlivých protagonistů, z nichž každý je trochu jinak motivován. Pamětníci Semicu příběh samozřejmě dobře znají a právem na něj přísahají. Tady je navíc obsažen kompletní. Tedy včetně celého chybějícího sešitu a několika stránek ze sešitů česky zveřejněných, které patrně Semic Slovartu nebyly hodny. Vše je v maximální technické kvalitě. Vše je v absolutním pořádku i po všech těch letech. I u nás kultovní etalon nádherně vypadajícího a dobře napsaného super a hrdinského komiksu.