5

Citlivý komiks, který je stejnou mírou důvtipý i obohacující. S rychlostí jsem se vžil do autorčiny situace a při čtení jsem hltal každou stránku. Tempo je skvělé. Na každém rohu je nějaký gag a jednou jsem se zasmál i nahlas, což se mi u komiksu dlouho nestalo. Lehká, jemná kresba je k příběhu skvěle hodí. Velmi příjemné čtení, které se vás dokáže dotknout

biografivní komiksy se většinou povedou a tohle je toho vřelím příkladem nádherně se zde používá technika třetí barvy kdy je komiks laděn do jednoho či dvou odstínů určité barvy

Bez vlasů - Koukám, že tenhle komiks hodnotí více méně asi jenom administrátoři ... každopádně alespoň mě celá kniha od zpracování, přes příběh až po kresbu velmi příjemně překvapila. Má to jednoduchou formu vyprávění, nosné myšlenky střídají mikrovtípky a dovysvětlující pasáže, celý koncept funguje a je velká škoda, že podobné příběhy nevychází častěji ... Za mě 5*!

Přestože hlavní protagonistku a ilustrátorku trošiličku znám, musím co nejobjektivněji říct, že toto vyprávění, tento příběh, který přinesl sám nevypočitatelný život, se po scenáristické i výtvarné stránce nesmírně povedl. Zack pode mnou mluví o "jednotlivých historkách", které mu lehce překážely, mně však tento styl vůbec nevadí a podobné fragmenty skládající mozaiku uměleckého díla vítám, líbí se mi to třeba i u některých divadelních her.

Každopádně respekt pro Terezu, která se takto veřejně otevřela světu - snad to pro ní mělo nějaký třebas i psychoterapeutický účinek.

Veliký respekt i pro Štěpánku. Přestože vím, že je to ilustrátorka nesmírně nadaná a má za sebou i lecjaké komiksové dílo, teprve tady jsem dostal pocit, že vykročila ze své jakési post-studentské fáze a naservírovala nám naprosto čistou profesionální komiksovou práci, na kterou je nesmírná radost pohledět. Z vizuální stránky jsem fakt nesmírně pozitivně překvapen, jako kdybych v době české socialistické nouze dostal nějaké kvalitní západní zboží. Tak se cítím. Ačkoli tedy Štěpánka neumí nakreslit "17 let starý mercedes" (vypadá jak favorit), čímž možná nechtěně přispívá k stereotypním fórkům ohledně rozdílů pohlaví, mám za to, že ji čeká jedině slibná budoucnost.

Celkový dojem: 90%

Moc jsem od toho nečekal, ani jsem to vlastně nijak zvlášť nevyhlížel, sledoval tak spíš ze zájmu o místní comicsový trh, ale když jsem to už měl v ruce, tak si to rád přečet. A musím říct, že jsem dost zíral. Štěpánku buď nějak blbě sleduju nebo nevim, ale přijde mi, že se řemeslně (nejen jako ilustratorka, ale především jako comicsářka) strašně vypracovala a dokáže odvyprávět obrazem, co tu jiní běžně musí okecávat. Terezu jsem vlastně neznal vůbec a zas mě překvapilo, jak sebevědomě píše, i když o tak osobním a vlastně dost citlivém tématu. Kdyby to vydal Fantagraphics a nekdo mi rikal, že to ma nominaci na Eisner, tak asi jen tak pokývám hlavou, jasně, proč ne. Tak proč jen za 4? Má to ten tradiční problém žánru, že příběh tvoří jednotlivé historky, které se alespoň pro mě nepodařilo srovnat do lajny, která by mě tím tématem provedla. Je to nesourodé vyprávění o životě s nemocí, která není smrtelná, ale stejně dost na hovno, jako takové to funguje dobře, ale já bych přecejen raději četl příběh, kde se dovím něco o nemoci spis jako bonus než naopak.

To je zas diskuze, tpc :D

Paseka to vydala:)

proč to jako měla vydat paseka?

louza: Na tyhle narážky pozor, my plešatí držíme, spolu s bejsbolkama, při sobě.

Absolutní chiba! Žádná paseka, ale Crew to měla vydat. Tohle si Pavlovský s Litošem neměli nechat ujít...