2

S odstupem času musím říct, že mě to pořád baví. Je tomu 5 let, co jsem to četl poprvé (a naposledy) a vnímám jasně svůj posun v komiksech. Lépe se mi čtou a vnímají, i zde tomu nebylo jinak. Tam, kde mě dřív bavila výhradně kresba, jsem se díky tomu mohl podruhé věnovat více postavám a jednotlivým archetypům daných postav. Více vidím tu symboliku, touhu udělat další zářez v šeských eposech, legendách apod. Pokud zrovna tímto, proč ne, za mě povedená práce. Daří se to všem zúčastněným. Plus, že mi přidje docela rouzmně pojatá tématika běžného člověka ve středověku a jak žil. Za mě zůstává oněch 5 hvězd.

Povedené zpracování lokální legendy vybírající si to nejlepší z obou světů - toho realistického i pohádkového. Vadily mi pouze jednoduché charakterové archetypy. Dějově ale originální a zábavné, i když zbytečně rozmáchlé, což mě iritovalo především v okamžiku, kdy finále přišlo v průběhu několika obrázků, a já si musel víceméně sám domyslet, jak že se to vlastně semlelo. Přitom několik dějový linií je zde okatě zbytečných, nemajících pro hlavní zápletku zásadní význam. Samotný lov na draka ovšem parádní, ačkoliv právě díky pomalé gradaci se bezděčně vytratil motiv napětí.
Každopádně Jiří Grus po výtvarné stránce válí a mnoho sekvencí je uměleckým dílem samo o sobě. Jen ta stylizace ústředních hrdinů do podoby sociopatických balíků mi přišla nucená, ale předpokládám, že šlo o autorský záměr, aby se zdůraznila mentální prostota a jejich pozdější nerozumné chování dostalo logiku. Na druhou stranu oceňuji promakané „living history“ zobrazení, nejen kostýmů, ale i náčiní, obydlí a kraje.

Předem, děkuji Murinovi Wolfovi za doporučení tohoto skvělého českého komiksu. Prošlo mi to prostě pod rukama a jsem rád, že Comics Police funguje i zde v ČR. Kresba pecka, nevěděl jsem, že i takto se to dá dělat. Příběh z dob minulých potřebuje adekvátní kresba a styl, snad ho popíšu dobře, vodovek a rozpití a splývání barev mi tam sedl jak p***l na hrnec. Koho to napadlo, zrovna toto a takhle. Vskutku pokrokové město Trutnov. Tomuto příběhu nedokážu vytknout zhola nic a způsobem, jakým je to nakresleno a napsáno bych i věřil, že u nás v Čechách kdysi nějaký drak byl. Postavy jsou živé a uvěřitelné. Drak budí respekt a věříte, že ho lidi pokoří, i když je vám to ve finále líto, poněvadž draci jsou podle mě krásná stvoření. Vadí mi pouze vazba a formát. Černý látkový potah na kraji z obou stran se dobře špiní a pak nevypadá hezky. Formát na šířku mi vadil vždycky, mně se to blbě čte prostě. Každopádně, můj dojem taková malichernost nedokáže vůbec pokazit. Skvělá práce.

Co se scénáře týká, tak na mě kniha působila dost kontrastně. Některé scény/pasáže jsou psány stylem ".. máme plno času, prostru a chuti do práce, pojďme si pohrát s dialogy, figurami, atmosférou, .. " a najednou obrat na ".. rychle rychle pospícháme, přeskočímě nějaké scény, nebo minimálně pár panelů, kašlem na logiku..". Musím říct, že mě první přístup opravdu bavil a užíval jsem si každý obrázek. Ten druhý mě v lepším případě rozesmutněl. Zmateně jsem se pokoušel oddělit od sebe dva slepené listy, bohužel mě vkusné číslovaní stránek často vrátilo do reality. ... Jako by na scénáři pracovali dva lidé ;-) ..... Osobně Jirkovo "rychlokresebné období" moc nemusím, ale v této knize jsem ho snesl a některé panely by byly hezké jako nástěnná tapeta (možná ty, ze kterých je cítit jeho dřívější posedlost datailem). ... Hodnotím přísněji, neboť z výše uvedeného je patrné, že potenciál na 4-5 hvězd tam byl, ale nebyl dotáhnut. .... Takže tak.

Tomuto komiksu dlužím svou omluvu. Opravdu, od tohoto komiksu jsem nic nečekal a dopředu jsem podle obrázků věděl, že se mi ta kresba nelíbí. Pletl jsem se! Obecně nemám rád kresbu, která vypadá jako vodovkami a barevné plochy jsou "rozpité". Tady mě to ale dostalo a užíval jsem si každý obrázek. Nepostrádá to detaily, ani určitou snovost a poetičnost. Scény s drakem jsou úžasné a hlavně ke konci, kde je i jedna celostránková se soubojem. Příběh legendy je celkem prostý a tak jej autoři prošpikovali dalším mystičnem a příběhy vedlejších postav. A celkem se jim to povedlo. Sice příběh neohromí, ale pobaví. Celkové provedení knihy je úžasné a kniha bude ozdobou každé knihovny.

http://www.reflex.cz/clanek/kultura/69772/drak-s-poruchou-spanku-a-prsata-druuna.html
Dvojrecenze i na Druunu.

Prsknu to sem rovnou bez obalu. Obrázky Jirky Gruse moc nemusím. Ne vždycky mi jeho rozjuchaná figurální cvičení sednou (Voleman), občas se však i u něj blýskne na čerstvější závan talentu (Nitro těžkne glycerínem, Ve stínu šumavských hvozdů) a to pak oči jenom přecházejí. A přesně to je případ i jeho nejnovějšího obrazového alba Drak nikdy nespí. Monumentálně vystavěný komiks plný živých ilustrací je zde v přímém kontrastu s velmi komorní výpravou. Během čtení mi párkrát do myšlenek vtrhnul Franta Vláčil a jeho úžasná adaptace Markéty Lazarové. Chvíle ticha a němých pohledů protíná zurčení potoka nebo šum havraních křídel, to vše pak střídají epické prostřihy na scenérie s mnohdy až hororovou atmosférou.

Problém je akorát v tom, že Džian Baban ani Vojta Mašek nejsou Vláďa Vančura. Takže tam, kde Grus jede na plný výkon a mastí to akvarelem hlava nehlava, scénář jen přicmrndává a není schopen udržet nejen tempo, ale i čtenářovu pozornost. Je mi fuk, nakolik to vychází z nějaké legendy či poznámky v kronice, tady jde jednoduše o to, že pánové sice měli k ruce výrazného kreslíře schopného zadaptovat prakticky cokoli, ale už pro něj nebyli schopni sestavit scénář, který by gradoval, napínal nebo, nedej Bože, strhnul. Takže pak dochází k takovým lapsům, jako ve chvíli, kdy scénu přetrhne nesourodý flashback do rytířova dětství (str. 97) nebo když se z ničeho nic vynoří jeho spoutaný sluha jenom proto, aby zase vzápětí zmizel (str. 129). Pro příběh samotný to nemá žádnou podstatu a v důsledku to pouze rozbíjí jeho už tak letargické tempo.

Obzvlášť silný je úvod, v němž sledujeme dvojici rytířových podržtašků, kterak si dávají pauzu během náročné cesty uprostřed divoké a s naprostou precizností vymalované přírody. Znenadání jednoho z nich zaujme krásná dívka skotačící v nedalekém houští, nadržený poustevník se vydá za ní jako smyslů zbavený a před jistou smrtí jej v poslední moment zachrání až jeho druh. Mignolovská poetika se zde mísí s jiráskovským citem a říkal jsem si, že tohle je přesně ten komiks, který má našlápnuto k tomu, abychom o něm horlivě diskutovali ještě řadu let. Proto mě docela udivuje, do jakých prazvláštních zákrut se děj posléze ubírá. Drak po zbytek knihy plní pouze roli jakési mlhavé metafory a my tak musíme přihlížet manipulativnímu jednání odnikud se vyloupnuvšího páru fanatiků, případně nekonečnému nářku a bědování mužů zírajících do temné rokle.

Děj ztrácí onu úvodní ladnost a my se tak rezignovaně necháváme unášet pouhým obrazem. S čímž si kupodivu vystačíme až do úplného závěru, protože Grus to do nás pere jako o život. Dělení a struktura jednotlivých panelů spolu souzní v dokonalé harmonii a na některé stránky lze zírat i dlouhé minuty. Moc se mi kupříkladu líbila nenucená návaznost panelů na str. 12 či lyrická atmosféra budování dračí pasti (str. 115) a samotný souboj s ohnivým monstrem by zasloužil zarámovat a vyvěsit v galerii. Čehož se v budoucnu nejspíš dočkáme, protože zrovna tuhle činnost mají čeští autoři komiksů docela v oblibě. Nakonec však ani famózní ilustrace nezamaskují, že jde vlastně jen o lehce úsměvnou báchorku o drakovi a o "zapouštění kořenů". Což by ani nevadilo, Hellboy má takových báchorek plný ranec, kdyby však jen tahle nebyla tak nešikovně odvyprávěná.

Ovšem to technické provedení a formát, děcka, to je něco u nás nevídaného. Je vidět, že se radní v Trutnově plácli přes kapsu (respektive jsme to zčásti cálovali my, do projektu se nalévali peníze z nadačního fondU MKČR) a mysleli při tom i na nás, obyčejné smrtelníky či chudé studenty, jelikož celou tu parádu vydali v nákladu překračujícím jakékoliv příčetné standardy. Když jsem pak v knihkupectví viděl tu finální cenovku, málem mě omývali. A já už si připravoval minimálně litr. Máte-li rádi vykreslenou ruku mistra Gruse, případně nepohrdnete nějakou tou fantasy povídačkou odehrávající se v tuzemských středověkých kulisách, nešlápnete s touhle publikací vedle. Vy ostatní si to za ty prachy klidně pořiďte alespoň na výzdobu knihovny, protože na kochačku je to přímo dělaný. Ke čtení to ale bohužel moc není.

Skvělý začátek, nádherná atmosféra. V půlce knížky jsem ale zjistil, že mě ten příběh nějak nebaví, že mi to nějak "nejede". Myslel jsem si, že je to tím, že se tvůrci museli držet legendy, ale v doslovu se píše, že naopak dali prostor fantazii. Nevypadá to. A je to hrozná škoda, protože zlanařit pro kresbu Jiřího Gruse a vykašlat se na dramatickou stavbu příběhu je promarněná příležitost. Tenhle komiks naštěstí totálně ovládá kresba. A ta je tak dobrá, že musím říct, že Drak nikdy nespí je nádherná knížka.

Opravdu krásná kniha, nádherně výtvarně zpracovaná. Spojení mých dvou oblíbených scénáristů a Jiřího Gruse zkrátka slibovalo něco velkého. Výsledek není sice úplně extramegabombastický, přecejenom se Mašek s Babanem museli tentokrát popasovat s trochu jiným tématem než je totální absurdita a surrealita, ale i tak to vyšlo náramně. Je to na české poměry velké ucelené dílo a je skutečně zajímavé a obdivuhodné zároveň, že trvá tak dlouho něco takového udělat. Zápletka, doba děje i atmosféra mě hned z počátku zaujaly a do konce nepustily, byť místy v druhé části knihy děj trochu nešikovně přeskakoval. Ale krásná kresba to vše zachraňuje, byl bych rád, kdyby se Grus dal třeba na další fantasy:))

Celkový dojem: 80%

Tipuju, že Drak je od Jirky Gruse asi první ucelený komiks, co mě zaujal snad po všech stránkách – námět, scénář i výtvarné zpracování. Je sice pravda, že se děj drží středověké legendy o tom, jak byl založen Trutnov, ale ono je to vlastně napůl takové zábavnější fantasy (což mě přivádí na myšlenku, že bych si vážně rád přečetl od Gruse i nějaké další komiksy podobného druhu).
Na Drakovi v komiksu je nejlepší to, že to není nějaká symbolika, ale skutečné stvoření, se kterým je potřeba se vypořádat, a děje se tak dle legendy originálním způsobem v atraktivním prostředí Krkonoš.
Příroda kolem je fascinující a úplně z ní cítím tu správnou atmošku hlubokého hvozdu. Postavy jsou uchopeny lidsky, chvíli se chovají s rozumem a chvíli zase na pěst. Občas mě jen zmátlo řazení bublin, nebo jsem si nebyl úplně jist, kdo že kde mluví. Drobný to přešlap. Celkově je to fakt parádní kousek a jsem rád, že se mi to podařilo sehnat. V budoucnu se k tomu ještě určitě několikrát vrátím. Radost pohledět.