Milostné strasti nebožtíků
CREW1. vydáníříjen 2024
4.2
...
...
...
...
+ 5 dalších ukázek
Koupit
Městem obchází tajemný "Krasavec z křižovatky". Zjevuje se na nároží, věští děvčatům neštěstí v lásce a pak hned mizí neznámo kam. A co hůř – všechny dívky, které s ním mluvily, vzápětí umírají za podivných okolností. Městem se táhne mlha a ponurá pachuť smrti. Kdo nakonec přijde na kloub srdcervoucím milostným strastem nebožtíků?

Kniha je známá především pod názvem Lovesickness (anglický název), než pod originálním názvem Shibito no Koiwazurai.

Scénář
Džunži Itó
Art
Džunži Itó
Obálka
Džunži Itó
Lettering
Martina Bellová, Jiří Hrbek (Daren)
Překlad
Anna Křivánková (hotate)
Redakce
Tereza Micková, Alexandra Petáková
CdbID
10946
Žánry
drama, horor, mysteriózní
ISBN/ISSN
978-80-7679-617-1
Vazba
lepená v měkkých deskách
Formát
145 x 215 x 24 mm
Hmotnost
610 g
Tisk
černobílý
Stran
408
Původní cena
499 Kč
Orig. soubory
Shibito no Koiwazurai (Asahi Shimbun Publications Inc., 2011)
První Junji Ito, který mi nesedl. Už si z toho na zadek nesednu a spíš si říkám, že bych radši uvítal něco delšího a ucelenějšího než sem zase cpát povídkové sbírky. Uvidíme jestli se dočkáme Frankensteina. Nicméně, přese všechno to mám pořád svým způsobem rád a pro Ita mám slabost.
I love you! I love you so much I could die! Hodně znepokojivá sbírka příběhů, které naprosto dominuje čtyřdílný The Beautiful Boy at the Crossroads. Osobně mě nejvíc bavila druhá část s opravdu podivnou paní, ale za zmínku stojí také krátký příběh The Mansion of Phantom Pain.
Na Džundžiho staršie kusy (Ryby – Útok z hlubin, Balónky oběšenců a další hororové příběhy) to síce nemá, ale bavilo ma to viac ako Tomie, nevraviac o Kočičích deníkoch, ktoré asi potreboval spraviť, aby sám sebe (a možno najmä svetu?) dokázal, že nie je len hororový autor. Ale čo je zlé na tom, byť „len“ špičkový hororový autor? Takže jeho návrat k žánru som uvítal. Milostné strasti něbožtíků trochu klamú telom, čo je chyba zavádzajúcej anotácie na zadnej (prednej, ehm) časti obálky, kde sa ani slovom nespomína, že v skutočnosti manga neobsahuje len jeden ucelený príbeh, ale je to skôr zbierka poviedok. Ústredné „strasti“ tvoria cca 70% a potom sa tu nachádza viacero ďalších, už podstatne kratších príbehov. Kým ten ústredný je na Itóov vkus pomerne neexplicitný (hoc pár chuťoviek by sa našlo), zato silne pracuje s atmosférou mestskej legendy, ostatné „poviedky“ sú už starý dobrý Itó so všetkým puchom, pachom, hnusom a humusom, na aký sme zvyknutí a ktorí samozrejme nesadne každému. Osobne som tohto autora každopádne odjakživa vnímal ako človeka, ktorého zvrátená myseľ je schopná vymýšľať neskutočné úchyláčtiny, ale zároveň ich šikovne kombinuje s prepracovanými scenármi. Nemáme dočinenia len s nechutnou samoúčelnosťou. Určite by som skritizoval obálku a názov – vyvolávajú klamlivý dojem, že vás čaká čítanie pre puberťákov s miernou dávkou mystiky. To fakt nie. Scenáru by som potom vyčítal viaceré nezrovnalosti (kde je polícia?) a nedomyslené univerzum (ako zvyšok sveta berie na vedomie existenciu mesta, v ktorého uliciach sa bežne pohybujú desiatky prízrakov bežne viditeľných normálnym ľudským okom?). Viac v mojej recenzii: https://www.fandom.sk/clanok/recenzia-milostne-strasti-neboztiku-manga
Milostné strasti nebožtíků mi od majstra hororu nejak nesadli. Problém bol hlavne pri hlavnom príbehu, kde pre mňa ten námet nebol dostatočne zaujímavý, prišiel mi naťahovaný a oveľa spokojnejší by som bol, keby mal len pár strán a radšej by tu bolo viac rôznorodejších hororových príbehov. Inak však samozrejme pre fanúšikov autora odporúčam. =►Celá recenzia◄=
Jakože dostal jsem to, co od Itóa očekávám, jenom mě snad až na poslední povídku nic vysloveně pointou neposlalo k zemi - zůstává ale ona klasická atmosféra (ostatně v mlze je vždy vše tajemné) a naprosto obskurní zápletky plné idiotských aktérů, kteří jsou snadno obětí podivných sil. Jinak všímám si, že Itó kreslí jen několik málo druhů obličejů.

Celkový dojem: 80%
Tak po dlouhé době zase další Ito, musím říct že milostné strasti nebožtíků jsou práva duchařina jak má být. Prapodivný sourozenci jsou zase taková japonská Addams Family, která mě pěkně rozesmála. No a pak tu máme tři krátké povídky, kterým kraluje právě poslední povídka s poetickým názvem vzpomínka na realistický hovno :-)
8183