Koupit
Temný rytíř odhaluje existenci novodobého anděla pomsty, záhadného asasína Azraela. Oba se snaží zneškodnit obchodníka se zbraněmi, Carletona LeHaha, jenže poměr sil se změní, když LeHah ovládne sílu pána démonů Biise, prastarého nepřítele Azraela. Na pokraji fyzického zhroucení musí Batman také čelit nové hrozbě — až z předalekého ostrova Santa Prisca přichází temnému rytíři uzmout jeho korunu ďábelský génius s přímo obludnou silou... Přichází Bane.

Hřbety jednotlivých svazků pak postupně tvoří ucelený obraz.
V české mutaci vyšel tento svazek jako 35. v pořadí.

Obsahuje sešity série Batman: Sword of Azrael #1-4 (srpen 1992 - prosinec 1992), Batman #488 (listopad 1992), Batman: Vengeance of Bane #1 (prosinec 1992)


Scénář
Charles Dixon (Chuck), Doug Moench, Dennis O'Neil (Denny O'Neil)
Art
Jim Aparo, Graham Nolan, Joe Quesada
Ink
Jim Aparo, Eduardo Barreto, Kevin Nowlan
Barvy
Lovern Kindzierski, Adrienne Royová
Lettering
Pavel Mařata
Překlad
Richard Klíčník
Redakce
Mirka Jarotková, Pavel Kořínek
Žánry
akční, superhrdinský
ISBN/ISSN
978-88-9283-295-4 (BBart s.r.o.)
978-88-9283-295-4 (De Agostini Publishing S.p.A)
Vazba
šitá v tvrdých deskách
Formát
175 x 260 x 12 mm
Tisk
barevný
Váha
560 g
Stran
192
Cena
329 Kč
Originál
Knightfall: Prologue (DC Comics, 1992)
  • Mleako
    Knightfall jsem až doteď nečetl, takže jsem byl zvědavý na tuhle 90s klasiku. Azraelův origin je přepálená prostoduchá akčňárna, ale v zásadě mě to bavilo. Má to rozmáchlou působivou kresbu a dobrý spád. Akorát ten chrchlající trpaslík mě iritoval. A Baneův origin je super a i po letech působí pořád dobře. Takže já s klidem dávám 4*.
  • Norri
    Komiksové komplety z trafik jsem přestal kupovat, protože se mi začaly nepřečtené hromadit. Asi už mě superhrdinové neberou tolik jako dřív. Slavný Knightfall jsem si ale nemohl nechat ujít. Nyní, když ho mám kompletní, jsem se konečně pustil do jeho čtení a doufal jsem, že nebudu moc zklamaný. Zpočátku jsem si na styl vyprávění musel chvilku zvykat. Přišlo mi to přestřelené a příliš naivní. Ale potom si to sedlo, zvykl jsem si a musím říct, že jsem se docela i bavil. Azraelův origin jsem neznal a i přes ty pitomosti kolem řádu a démona, které obecně u Batmana moc nemusím, je to docela fajn. Zajímavější je ale origin Banea. Ten byl napsaný nadčasově. Stěžovat si nemůžu ani na kresbu. Je devadesátková, přehnaná, ale má docela dost silných momentů. Co mě nepříjemně překvapilo, je celková kvalita knihy. Pevné desky už nejsou tak pevné, jak u těchto kompletů kdysi bývaly. Vazba ale stále drží.
  • Sagikkun
    Tajné řády, démoni, nové postavy, cestování po světě, vyšetřování, akce... na papíře to má strašně fajn ingredience a ani v praxi se to nečte špatně, přes to mě to po dočtení nechalo chladným. Sice tam jsou všechny výše jmenované 'cool' prvky, ale lehce působí jako z nějakého check-listu, co všechno tam chtěli autoři mít. Jinak zůstaly kolem roztroušené, protože na to hlavní, co by je všechny spojovalo - tedy skutečně zajímavý příběh a prokreslené postavy - se už tak nějak zapomnělo. V tom mě utvrdil (momentálně nijak nesouvisející) závěrečný sešit o původu Banea, který zajímavě prokreslený charakter v příběhu, jenž se neplácá odnikud nikam, má. Rozhodně mě z celého svazku bavil nejvíce, na čtvrtou hvězdu to však sám vytáhnout nedokáže.
  • Ivan Kucera
    Kedysi mi Bane pripadal ako slabý záporák. Predsa len som frčal skôr na ikonickom Jokerovi, prípadne na maniakálnom Two-Faceovi. Bane vyzeral ako béčko. Čím viac s ním mám ale načítaného a čím som starší, tým viac si uvedomujem, že som mu krivdil. Monštruózny Bane je v skutočnosti rovnako ikonický bastard, ako Harlekýn hrôzy, prípadne Riddler. Hoc pôsobí ako ukážkový magor, patrí práveže k najpragmatickejším nepriateľom majiteľa extrémne chrapľavého hlasu. Vidno to krásne i na dnešnom komikse, kde si hora svalov potrebuje Batmana najskôr nenápadne oťuknúť a dôkladne z bezpečnej diaľky naštudovať a až potom ho zlomiť. Zlomiť tak, že už ho nikdy nikto nedá viac dokopy. Zaujímavé na ňom je, že v rámci univerza je mladý: debutoval len v r. 1992, čo je naozaj slabota, ak uvážime, že taký Joker sa na strany komiksu pozrel už v 40. rokoch 20. storočia. Geniálne je, že Soumrak Temného rytíře, prolog nám predstaví práve Baneov oslňujúci (či skôr riadne temný) debut. A hoc debuty komiksových postáv zvyknú bývať s odstupom času kostrbaté a nepostačujúce a z toho dôvodu musia byť nejeden raz reštartované a modernizované, aby stíhali držať krok s dobou, Baneov origin zo začiatku 9O. rokov je silný a mrazivý ešte i dnes, v r. 2023. Jasné, kresba čiastočne zostarla, je typicky deväťdesiatková (nič v zlom), ale inak je sympaticky robustná a vyhrala sa s detailmi (boží záber na Gordona, ktorému sa od okuliarov odráža netopierí symbol svietiaci na nočnej oblohe). Poteší tiež to, že komiks je (samozrejme v rámci DC možností) drsný. Zaujímavé na Baneovi je, že po ňom filmári siahli už pár rokov po jeho zrode, hoc na Schumacherovu nešťastnú disko- eskapádu v Batmanovi a Robinovi by sme najradšej asi všetci zabudli. Schumacher to zrejme buď vôbec nepochopil, alebo mu to bolo fuk a vinou toho poňal Banea ako primitívneho kulturistu. Komiksový Bane však rafinovane klame telom a okrem desiatok kíl svalovej hmoty sa môže pochváliť aj prenikavým intelektom, čo z neho robí fakt hrôzostrašného súpera. Veci musel na správne miesto uviesť až rešpekt budiaci Tom Hardy v Nolanovom trháku Návrat Temného rytiera (2012). Problém komiksu Soumrak Temného rytíře, prolog je „iba“ v tom, že Baneovi je v ňom venovaných cca 54 strán z celkového počtu cca 200. „Zvyšok“ tvorí pomerne nezáživný príbeh s Azraelom alias hovadinka s rytierom s plamenným mečom. Nesedel mi ani Alfréd, ktorý je tu poňatý príliš ironicko-komicky. Čakal som to horšie a je to príjemne krvavé, ale inak priemer. A na môj vkus to bolo príliš rozprávkové. S istou formou mystiky je Batmanov fenomén samozrejme od základov úzko spätý, ale toto bolo skôr na úrovni Union Jacka od Marvelu. Hoc treba dodať, že z komiksu rozhodne cítiť postupné stemnievanie Batmanovho univerza, ku ktorému ostatne začalo dochádzať už v 8O. rokoch (Návrat Temného rytíře, Arkham, Smrt v rodině). Pravdupovediac netuším, z akého dôvodu k Azraelovi vydavateľ pripol Banea, ktorý s ním nijako nesúvisí. Jediné, čo majú oba príbehy spoločné, je, že sú originy. Vychádza mi to tak, že šlo o mierne vychcané rozhodnutie: „akýsi“ Azrael by sa zrejme nepredával, ale ak k nemu pridám pár strán s Baneom, to už je iná káva. Paradoxne, Banea výtvarne na scénu prvý raz privieodl ilustrátor s priezviskom Nolan (Graham Nolan, žiadna rodina s Christopherom).
  • hroubek
    Chvilku mi trvalo, než jsem se začetl, ale pak to byla hodně velká jízda, která mě dost bavila. Tvůrci přistoupili k příběhu trochu jinak, než jsem očekával, a o to více jsem si tento lehce temnější příběh užil. Je fajn, že o Batmana v tomto čísle tolik nejde, jelikož Azrael a hlavně Bane jsou velmi zajímavé postavy, na kterých se dá stavět velký příběh. Baneův origin stojí za to a já si tuhle část tohoto komiksu velmi užil. Těším se na další čísla, ve kterých se bude pokračovat v tomto příběhu.
  • louza
    Nemůžu říct, že bych se se ztotožňoval s masovým názorem prvních hodnoceních na tuto knihu. Koupil jsem si jí jako milovník retra, abych zjistil, že retro z devadesátek až tolik nemiluji (a hlavně neklasifikuji jako retro). První půlka knihy je ve znamení příchodu Azraela, který možná působí vizuálně vcelku přelomově (viz. obálka), ale příběhově je to naprostý plebs o příchodu magora s plamenným mečem co divně mluví a všechny zabíjí. Hovadina. Ještě horší je pak v klasickém střihu provedený díl, kdy se Robin snaží integrovat Azraela do superhrdinské scény. Co mě naopak opravdu bavilo, byl závěrečný prodloužený sešit s Banem na jehož vrub jdou všechny hvězdičky knize udělené. Krásně čistě zpracovaný origin, kde je Batman cíl, nikoli cesta. Skvělá retroidní kresba a vyprávěcí ekvilibristika.
7107