Velkohubá bichle, která vypráví příběh rodu castaka. Místy to je klasická space opera a jindy zase řecká tragédie, celkově zábavná knížka. Jodorowsky byl nebo pořád je pro mě hádanka, nevím jestli je génius nebo průměrní autor, který svou průměrnost maskuje úžasnými kreslíři. Ale po tomhle mám dojem že je to naprosto umělý člověk kterého vypěstovali pseudointelektuální francouzi. Jinak lothar a tonto dobrá dvojka, a ocelohlav je můj oblíbený metabaron
Monumentální dílo, které je snadno stravitelné i přes všechno metafyzično, jež je pro Alejandra Jodorowského toliko příznačné. Osobně bych uvítal víc děje než řečí kolem, přesto uznávám, že by se to bez nich neobešlo. Příběh jako takový pak ze všeho nejvíc připomíná řecká dramata, kde krvesmilstvo a boj s větrnými mlýny byly prakticky na denním pořádku. Občas sice dojde k nějakému prvoplánovému zvratu a nucená tragédie je často nadřazena přirozenému vývoji událostí, ovšem devízou Metabaronů je primárně uhrančivá atmosféra a makabrózní kulisy. A třebaže mi v závěru chyběla sžíravá pointa, jako celek funguje vyprávění precizně. Je to ujeté a fantasmagorické, má to však kouzlo, kterému nelze odolat.
Nicméně, víc než obsah mě do kolen dostala fascinující kresba geniálního výtvarníka Juana Gimeneze. To, co předvádí na stránkách komiksu, je vlhký sen každého fanouška epické space opery a i když možná náhodou zápletka nijak nedojme, obrázky mohou slabší povahy uvést do malé soukromé nirvány.
Monumentálne sci-fi dielo s nádhernou kresbou, kde skutočne vidno inšpiráciu Dunou. A na Jodorowskeho aj vcelku uchopiteľné, kde som sa nestrácal a veľmi ma čítanie bavilo. Bohužiaľ pri posledných príbehoch s Ocelohlavom sa už Jodo opäť "urval z reťaze". Úctu vzbudzuje aj samotné prevedenie knihy. Takže až na prepálený záver, inak spokojnosť.
U paleoježíše! Co napsat k tomuhle veledílu? Šlo pro mě o první komiks Jodoversa a přemýšlím jestli jsem někdy četl lepší komiks a způsob práce s tímto médiem. Tak dlouho jsem v hlavě nosil snad jen Bažináče od Moorea. Už když poprvé vezmete do ruky těch monstrózních cca 550 stran, jde z toho respekt. A ať knihu otevřete kdekoliv, všude samé epické vesmírné výjevy z bitev, různých lodí, planet a ras. Kolik let muselo zabrat vymýšlení všech plavidel (která vypadají technicky opravdu promyšleně a tak že by mohla fungovat), zbraní, zbroje, kostýmů, kultur, zvířat, komunit (jeptiškurvy u mě vedou!) a architektonických stylů a motivů. No zkrátka jde o epos, který by každý fanoušek měl mít ve sbírce a já nechápu, že mi tak dlouho unikal. Co se týče děje jde o dokonalý mix space opery, antické tragédie a ano taky komedie - humor mi neuvěřitelně sedl. Asi budu v menšině, ale Tonto a Lothar mi přišli strašně zábavní, vtipní a všechny jejich vstupy do příběhu mi sedly ("požádej tří milionkrát o prominutí!"). I když poslední třetina knihy mi už přišla slabší a moc natahovaná (jakoby se Jodorowsky nedokázal se svými hrdiny rozloučit), jako celek je to prostě dokonalé. Tak a já jdu konečně na Incal :)
Tak tohle byla mega jízda za hranice mé představivosti! Ten Jodo je opravdu neuvěřitelný. Kolikrát jsem si říkal "jak tohle může pokračovat" a Jodo to vždycky dokázal. Opravdu nevšední nářez. Kresba je bombastická. Ty vesmírné lodě, architektura. Opravdu tleskám.
Makabrózní, oslnivá jízda napříč vesmírem. Na jedné straně genialita v detailech a především v kresbě, a na druhé určitá idiocie v jednání většiny postav, a to včetně samotných metabaronů. Komix snese ledacos a je ideálním médiem k realizaci bizarních a bláznivých nápadů, ale tady "božský" Jodo přeci jen občas - a to především s tou falickou symbolikou - přepísk pysky. Ale celkově opravdu vynikající komix a surreálná zábava čerpající mnohé z odkazů nikdy nenatočené Duny. Před Giménezovou kresbou smekám a nápady sršící Jodo je místy také úžasný, ale stejně bych ho u některých replik občas proplesknul... On, jakožto surrealista, by to určitě pochopil.
naprostá bomba, Joduv majstrstyk!
Strhující, dechberoucí a epicky tragická vesmírná sága. Trošku jsem se toho knižního minimonstra bál, ale nakonec jsem to zvládl přečíst během jediného dne. Celá sága je pěkně kompaktní a drží pohromadě bez rušivých skoků v čase. Ty jsou zvládnuté díky zvolenému způsobu vyprávění, kdy dialog robo-vypravěče a mecha-posluchače svou vtipností odlehčuje tragičnost celé Kasty Metabaronů a zároveň propojuje různé časové období. Úžasná a dokonalá je i výtvarná stránka Kasty. Maximální spokojenost!
Tak tady bylo potěšení už jen knihu dostat do rukou a jen ji držet, listovat si v ní a užívat si obrázků, aniž bych se věnoval ději. Řádně tlustá bichle plná krásných kreseb, u nichž autoří nešetřili s fantazií:). Ale je to sci-fi? Není to sci-fi? Asi ne - sice jsou tam mnohé mimozemské světy a nespočet vesmírných bitev, ale jsou to pouhé kulisy pro vyprávění příběhu rodu Castaků - největích válečníků ve vesmíru Metabaronů. Co osoba, to hodně originální příběh, k čemuž přispívá i autorův styl, kdy neplatí žádná pravidla a k dosažení nějakého vypravěčova cíle jsou bez jakéhokoliv vysvětlení využívány do té doby nezmíněné prostředky. Ale pokud na tuto autorovu hru přistoupíte, tak si Metabarony jistě užijete.
Tady není moc co dodávat. Jodorovského nesplněné přání natočit několikahodinovou Dunu se Salvatorem Dalí vyvrcholilo ve velkolepou vesmírnou soap operu. Kresba je jak z filmu, a celý příběh popisující metabaronů je fenomenální. Nebudu tajit, že pro mě je to nejlepší sci-fi komiks, který jsem kdy četl. Všechny ty lodě, světy, augmentace, mimozemské formy života. Tohle je Jodovesmír, který vám vypálí díru do mozku a dlouho budete vzpomínat. Za zhlédnutí stojí i dokument, jak komiks vznikal. Odhalí vám, proč je toto dílo tak velkolepé. Dávám plný počet hvěz a ještě 5 navíc!
Tři dny jsem se v tom rochnil, taková je to bichle. A hezký to bylo, četlo se to samo, ale že bych z toho ustříkával jako místní většina se říct nedá. Jodorowsky sesmolil svéráznou variaci na Herbertovu Dunu, obsadil ji spoustou cáklých postav a ty zasadil do tak podivuhodných světů, až z toho zraky přecházejí. Giménez je borec, Sašův vesmír se mu podařilo okořenit patřičnou dávkou surreálných vizí, biomechanické systémy v jeho podání přímo lezou ze stránek, když se však zaměříme na ksichty lidských protagonistů, je to malé utrpení. Celkově bych to viděl na slabší čtyři s odřeným metachámovodem.
Toto je velmi náročný komiks, který vyžaduje velmi opatrné a pozorné čtení. V této knize totiž naleznete tolik prvků, které spolu ne vždy musí souviset a nepozornému čtenáři tak unikne spousta detailů, díky kterým je tato kniha tím čím je. To jest epické pseudo-historické sci-fi dobrodružství. Líbí se mi ty skoky mezi světy, které působí dojmem "historické" sondy. Těžařský svět, svět imperoratrix, techno-technika, aj. Dále ty narážky paleoježíši apod. To je prostě kvalitní humor, který tam sedí a má to logiku. Proč historické, někdo by se mohl zeptat. Působí to na mě dojmem, že to není jen vyprávění dvou robotů o celé kastě, ale připadá mi to jako historická faktografie. Berte s nadsázkou. Přesah do samurajů a jejich kodexu bušidó je evidentní a vůbec tomu nevadí. Naopak to přetavení pro své účely má punc originality. Znetvoření, kyberimplantáty, spirituální přesah. Prostě má to svou "mytologii". Na druhou stranu, proč tolik násilí, sexu a takových bizarností či obscéností... Proč je to takové nahromaděné u toho Jodorowského... Když se podíváme do důsledku o čem je celý tento Jodoverse, tak mě napadá jediná věc - dekadence. Mám rád a líbí se mi znázornění od všech kreslířů Jodoversa, ale ten systém jako takový se mi nelíbí. Odsuzuji ho. Dokážu se ztotožnit s určitými myšlenkami a věcmi, ale v podstatě je to futuristické znázornění úpadku. A to je prostě to, proč to čteme. Do toho ty přesahy do naší minulosti, naše potenciální budoucnosti, paralely s reálným světem, to je prostě skvost. Ten svět je v podání Jodorowského uvěřitelný, samozřejmě za velkého přispění Gimeneze. To se mi na tom líbí. To, že mě to vtáhne a už nepustí. Hltám každou stránku a je mi jedno, že je to občas i na můj žaludek přespříliš. Zajímá mě to a chci vědět, jak to dopadne. Nedávno jsem to četl po druhé s 3 ročním odstupem a musím říct, že mi to přijde mnohonásobně lepší než předtím. Občas mi vyvstane myšlenka Ian Malcolma: "život si najde cestu". Nemůžeš mít děti, nevadí, tvoje esence mě oplodnila a máme dítě. Symbolické? Prozaické? Budhistické? ANO/NE... Proč ne, vždyť je to pastva a hezky se to čte. Evropa prostě umí udělat pořádně drsný komiks a tímhle se to potvrzuje. K samotné kresbě nemám vůbec žádné připomínky. Gimenez umí kreslit a působí to na mě dojmem starodávných rytin a ikon, takový historický záznam, vybavuje se mi Kacušika Hokusai. Myslím připomíná, ne že je podobné. Tohle je prostě kvalita, nezpochybnitelná.
Kasta metabaronov patrí k mojim najobľúbenejším komiksom. Je to veľkolepé, napínavé, krásne a aj vtipné veľdielo. Čítanie som si užíval a trvalo mi to pár dní, musel som čítať pomaly, lebo som si neustále obzeral krásnu kresbu a voňal stránky tohoto jedinečného komiksu :)
Veledílo. Čistě osobně úplně žeru tu nepopsatelně skvostnou atmosféru, která z toho sálá a vtahuje mě. Geniální kombinace všeho. Absolutně bez chyby.
Kdybych se s tou knihou mohl oženit a mít děti, jdu do toho.
"Byl jsem v metabunkru a trpce litoval, že nejsem vybaven sexuální trubičkou, kterou bych mohl hladit rukou, jako to dělávají lidští samci, když nemají co na práci."
Asi půjdu názorově do protisměru, drtivá většina lidí tenhle komiks vychvaluje (což jen ukazuje co jste za ujeťáky), ale já tak od půlky uvažoval o tom, že bych si raději mohl jít hladit sexuální trubičku... Souhlas s rootym, ty dva protivné roboty jsem chtěl po pár stránkách skalpovat otvírákem na konzervy. Kasta Metabaronů je v podstatě sága o psychopatech, kteří si sice povětšinou nemohou hladit sexuální trubičky, protože jim je někdo ustřelil nebo o ně přišli jinak, ale vynahrazují si to vražděním a týráním. Třeba svých dětí. Nebyl by to pořádnej metabaron, kdyby svému děcku nerozdrtil nožičky v lisu nebo nenakrájel prstíčky na plátky kráječem na šunku.... I frajer jako Lobo by asi musel uznat, že není největší vesmírnej psychouš libující si v bezdůvodném násilí. Celé to je hezky nakreslené, ale dějově podivnost, která ještě k tomu moc nebaví. Samej praděd, prabába, otcomatka... Podle ostatních hodnocení to lidi dost baví, takže je to asi dobrej komiks,no....:)
Tak jsem to metadobrodružství taky konečně zažil! Trvalo mi to téměř měsíc, protože tuto knihu prostě do MHD tahat nejde, i kdyby mi ho denně kouřila útočná eskadra jeptiškurev a mou bioprdel něžně laskal Ocelohlav. A čtení jsem si celou dobu doma pěkně užíval.
Zmenšený formát jsem si porovnával se starým, prvním dílem od Egmontu, stranu po straně, a z tohoto pohledu nemám nejmenší problém, přijde mi to naopak kompaktnější, nepřipadám si nijak ochuzen o žádné detaily, ten rozdíl je zanedbatelný. Navíc se vyplýtvalo míň papíru na ty zbytečně velké bílé okraje původního formátu. Ten materiál vazby knihy je už klasicky takový lascivně mazlivý, že ho furt člověk musí osahávat a vnitřek zase očichávat. Prodávat to se soundtrackem a nějakou limitovanou metabaronskou laskominkou, tak člověk u toho ukojí všechny smysly.
Stále nenacházím to slovo, kterým bych trefně definoval chování Metabaronů, ale vždy to byla velkopateticko-ultradramatická podívaná, která s každým dalším dílem dokázala ještě gradovat. Narodit se do této neusmívající se famylyje není žádná pohodička. Dětství žádné, jako kojenci vám fotr urve hlavu, musíte furt někoho zabíjet a než naplníte oidipovskou tradici, opícháte matku a sejmete toho fotra, který k vám neprojevil za celý život jediný cit, aby byl na vás hrdý, ten vás řádně mrzačí. Prostě paráda. I když se zápletka ohrožení galaxie a její záchrana Metabarony opakuje, na zábavnosti to knize vůbec neubírá, navíc je to můj první román, kde se neničily světy, ale rovnou celé galaxie a vesmíry. Vše je doplněno zcela fantastickou kresbou, kdy rozmáchlé galaxie a psychedelické scény, stříkané airbrushem, doplňuje Giménez pečlivými a propracovanými detaily, malované normálními barvami. Ta jeho kosmická kyborg-plavidla bych si dokázal prohlížet věčně a jednu stránku si asi budu muset pověsit na stěnu. Ale asi nepůjdu do originálu:)
Veliká spokojenost, 95%, světem Jodorowského jsem docela vtažen a vydání dalších děl z tohoto úžasného univerza bych nadšeně přivítal.
Příšerná slátanina s výbornou kresbou. Podle mě tohle nemá hlavu ani patu, nebo prostě nejsem cílová skupina, ale číst si o nějakých psychopatech, kde ani jedna z těchto postav mi není sympatická, je fakt nuda. Ty rádoby vtipné roboty jsem měl chuť sešrotovat už v druhé kapitole, bohužel vydrželi až do konce.
Chvíli jsem přemýšlel, co k tomu napsat... je to prostě kosmická pecka! Komiksu dávám rozhodně 5*, ale prťavému formátu tak maximálně 3* (a z nich jsou dvě a půl za papír a barvičky). U většiny jiných knih by si člověk asi nějak extra nevšiml, ale u Giménezových epických obrazů to zmenšení formátu vyloženě tluče do očí. Pro mě takové kapesní vydání do vlaku... a také jeden z nejlepších zahraničních komiksů, co u nás vyšly.
Není sporu o tom, že tohle je rodinná sága a svým způsobem skvostné dílo epických rozměrů, geniálně nakreslené, 12 let piplané a v mnoha ohledech geniální. Humor - zvláště v diskuzích mezi Tontou a Lotharem - je též dobrý, příběh je napínavý a zápletky zajímavé, vymyšlené světy originální. Nicméně mám podobný problém, jako s Incalem, a sice, že při adorování díla v rámci jakýchsi hlubších, intelektuálních a literárních přesahů a rozměrů musím značně přibrzdit. Myslím si, že to tak žhavé není, v těchto ohledech mě komiks kdovíjak neoslovoval. Mám za to, že jde primárně o "space operu" (vesmírné lodě, souboje, kozy...), byť sebelepší a sebeunikátnější... krom tloušťky to byl také důvod, proč jsem to nezhltnul na jeden zátah.
Tak či onak, jde asi o nakladatelský počin roku 2014.
Celkový dojem: 80%
Není sporu o tom, že tohle je rodinná sága a svým způsobem skvostné dílo epických rozměrů, geniálně nakreslené, 12 let piplané a v mnoha ohledech geniální. Humor - zvláště v diskuzích mezi Tontou a Lotharem - je též dobrý, příběh je napínavý a zápletky zajímavé, vymyšlené světy originální. Nicméně mám podobný problém, jako s Incalem, a sice, že při adorování díla v rámci jakýchsi hlubších, intelektuálních a literárních přesahů a rozměrů musím značně přibrzdit. Myslím si, že to tak žhavé není, v těchto ohledech mě komiks kdovíjak neoslovoval. Mám za to, že jde primárně o "space operu" (vesmírné lodě, souboje, kozy...), byť sebelepší a sebeunikátnější... krom tloušťky to byl také důvod, proč jsem to nezhltnul na jeden zátah.
Tak či onak, jde asi o nakladatelský počin roku 2014.
Celkový dojem: 80%
Jodo je Bůh a Gimenéz jeho prorok... MDEK je nutnost. Já osobně již začínám být velmi znuděn superhrdinstvím (UKK zahltilo trh a DC mě nebere), drsňáctvím Ennise a jeho epigonů či Mikem Mignolou. A nějaký ten pure art fakt jen výběrově. Proto tahle evropská alba nekriticky hltám a chci víc. Místo totálně out Ninja želv, kéž by začala opět vycházet komerční evropská alba typu Strygy, Vlad, Storm a samozřejmě Thorgal. Je toho hodně a každý další Euro flák vítám.
Pokud zhltnete 550 stránek skoro na jeden nádech, pak je to známka čehosi dobrého. Plnou palbu!
550 stránek Evropské fantasy blaženosti. Kdo nečetl jako by nikdy nehonil!
Tady absolutně není o čem. Zbystřit by měli i ti co autorově tvorbě nijak zvlášť neholdují, protože sága o Metabaronech je scénaristický skvost čerpající inspiraci z těch nejpromakanějších historických děl. Nenechte se zmást scifi balením. Příběh je v jádru velmi klasický a paralely se středověkými a antickými klasiky jsou tu více viditelnější než třeba ve stylově bližší Borgii. Jodorowsky tu zúročil své dlouholeté zkušenosti z předchozích scénářů i režie a servíruje čtenáři dokonale promyšlený epický příběh jednoho vesmírného rodu v naprosto skvostném grafickém provedení. Ačkoli kniha kmenově spadá do vesmíru incalu, je tu návaznost na původní práci jen malá a je možné si jí plně užít bez jakékoli znalosti incalu.
"Kasta Metabaronů" je pro mě osobně ještě lepší než samotný "Incal", a to hlavně proto, že ten příběh je nádherně epický a já jsem měl podobné pocity, jako když jsem se začetl do "Duny", tenkrát před snad již 15 lety. Tohle je vesmír, který stojí za to poznávat a objevovat, protože příběhy, které se v něm odehrávají, jsou všechno, jenom ne nudné a špatné. Více: http://www.comics-blog.cz/2015/02/855-kasta-metabaronu-90.html
Parádní kresba, příběh jako od Jodorowského a velké poděkování pánům nakladatelům že si na tak velký komiksový špalek u nás troufli.
čím mizernější režisér, tím bravurnější scénárista (!) jsem rád, že Jodovi filmová Duna nevyšla, na papíře jí to sekne mnohem víc
Hutné sci-fi, které vtáhne do děje.
Najdete zde všechno co by jste od tohoto žánru čekaly - vybuchující vesmírné lodě, planety, hvězdy a bůh ví kam až to pokračuje...
Zvláštní vynálezy, šílená náboženství a zajímavě zapletený příběh, aby nás napínal až do konce.
Bohužel je i zde Jar Jar Binks, vlastně 2 - 2 roboti, kteří nás provázejí příběhem, občas tak napínají, že doufám, že už je někdo zabije a nebudou přerušovat :)
Až to budu číst podruhé, tak budu určitě poctivější, teď jsem občas jejich dialogy jen projel očima.
Stejně tak jsem se úplně nevěnoval kresbě, která je dobrá, ale příběh byl důležitější...
Možná by si to zasloužilo větší formát, ale to by pak byla bichle, která by se vešla jedině vedle Kurva Velkýho Sin City a cena by byla asi podobná, možná větší...
Kasta metabarónov ma prekvapila. Je naozaj skvelá, ako kresba, tak príbeh, ktorý utešene graduje a navyše je v ňom viac ako málo skvelých momentov, nápadov, zvratov, ktoré na poli sci-fi ešte aj v súčasnosti pôsobia sviežo a nerutinne. Prvá kapitola je viac-menej rozbehová, ale potom sa začnú diať veci! V jednom momente pri súboji v čiernej diere som mal dojem, že opäť sledujem Interstellar a jednu nemenovanú geometrickú haluz. Keď si k tomu pridám dvojicu vtipných robotov, dostávam dokonalý mix humoru a akcie.
Keď už sa tu kritizovalo spracovanie, pridám aj ja jednu nemilú skutočnosť, pevná väzba konkuruje UKK, čo do mäkkosti, stačí si neostrihať nechty, silnejšie položiť knihu na policu a hneď sa deformuje.
Napriek tomu je to jedinečný sci-fi comics a môžem ho akurát nadšene odporučiť.
Velmi obtížně zhodnotitelný komiks. Ale pokusím se přiblížit můj zážitek ze čtení, aniž bych napsal i jednou "řecká tragédie".
Začneme tím nejjednodušším, a tím je kresba. Jestli máte rádi komiksy s pěknou kresbou a pěkná kresba je pro vás důvodem, proč si komiks koupit, tak nemusíte váhat, protože už dlouho jsem se tak naprosto nekochal panelama jako tady. V mnoha komiksech prostě kresba slouží jako informační nástroj, spíš než že by měla uměleckou hodnotu sama o sobě. Ukazuje vám, kdo s kým zrovna mluví, kdo koho zrovna uhodil pěstí... prostě mrknu, vidím co se děje, fajn, jdu k dalšímu panelu. Tady jsem si někdy i celé minuty vychutnával krásně nakreslené obrázky. Tohle není pastva pro oči, tohle je naprostá hostina pro oči. Takže kresba skvělá.
Příběh je Jodorowského a jako takový je... nu, jiný než jsme zvyklí. Jako první se nabízí srovnání s Incalem - odehrává se to (tak nějak) ve stejném Vesmíru. Metabaroni jsou oproti Incalu mnohem přímočařejší, jejich děj je zcela zřetelně uchopitelný, nemají žádný WTF konec, který by jste si museli číst osmdesátkrát, nastudovat moderní filosofi aby jste jaksi taksi pochopili význam. Ne, jsou to jednoduché příběhy, od A od Z, jasně vyprávěné. V Incalu mi navíc přišlo, že je člověk vhozen do komplikovaného světa triliardu let vzdálené budoucnosti, vidí nějaké postavy, Imperoratrix, Technotechny a "rozkoukej se". Tady to Jodorowski dávkuje mnohem pomalujeji a mnohem uchopitelněji. Nikdy nás nevhodí do neznámého prostředí, vždy je prostředí několika panely uvedeno,
Za další je problémem to chápat čistě jako sci-fi. Jasně, jsou tam vesmírné lodě, planety vynálezy a tak... je tu i něco na způsob magie, mentální souboje a všechny ty vynálezy jsou tak neskutečné, že má člověk spíš pocit fantasy. Gaiman jednou řekl, že Doctor Who je, spíš než sci-fi, pohádkou o kouzelném mužíčkovi, co se vždycky někde objeví v magické budce a všechny zachrání. PODOBNĚ je to v metabaronech - vynálezy jsou tak neuvěřitelné a šílené, že je nemožné je uchopit zdravou racionalitou, ale spíše ... fantazií. Osobně jsem s tím měl často problém a chápu to jako první zápor komiksu ze strany příběhu. Prostě kolikrát jde do tuhých a Jodorowski si prostě vycucá z prstu nějaký vynález co dělá časové víry, který nebyl nikde v příběhu dříve zmíněný. A situace je zachráněna. Jindy prostě mění pravidla. Na jednom místě je někdo zabitý ranou do hlavy, jinde naopak dekapitace hlavy pro život přítomného nehraje vůbec žádnou překážku. A tím se dostáváme k Ocelohlavovi, jednomu z metabaronů, se kterým mám prostě úplně největší problém.
Všichni metabaroni jsou naprosto šílení. Jejich šílenost jsem si fakt užíval. Zvracné příběhy, zvraty u kterých jsem kroutil hlavou nad jejich totální ujetostí a úchylností, Jodorowki jednoznačně pustil uzdu představivosti a nezastavoval se před ničím, jakkoliv by to bylo kruté, zvrácené, šílené. Ale Ocelohlav je prostě už šílenost na entou, kterou jsem nepobral, nedávala mi smysl a přijde mi, že tady mu měl někdo říct "Hele, tohle je fakt už moc, na tohle se už vyser." Jodorowski nerespektuje vůbec žádná pravidla už od začátku, ale tady prostě přestává respektovat i těch pár vlastních. V mnoha ohledech je Ocelohlav perlou příběhu, v mnoha případech už je to prostě moc šílené na pobrání a v pár okamžicích sráží celý příběh do braku, kdy autora zachraňuje dues ex machina.
Takže sumasumárum: krásně nakreslený monumentální epos, kde se životy jednotlivých metabaronů skvěle překrývají. Je to příběh o drasticky šílených a krvelačných válečnících, který sráží jeho občasná brakovitost, kdy si autor už prachsprostě vymýšlí, jak své hrdiny vysekat z prekérní situace a dělá trošku ze čtenářů blbečky, když čeká, že mu to sežerou. Ale - POZOR - bavilo mě to strašně moc a hltal jsem stránku po stránce.
Moje nejoblíbenější věc od Jodorowského (kam se za tím hrabe Incal, Láma či Kaplani atd.), tedy k příběhu, či kresbě nemám špatného slova. Co tuto publikaci trochu sráží, je zpracování ze strany nakladatele, překladu Richarda Podaného nemám co vytknout, ale to ostatní je maximálně průměrné (o to více mě to vadí u této srdcovky), zmenšený formát, trochu jiné barvy atd. Celkově díky zpracovnání bych to viděl na 4,5/5, ale díky hype, který Crew vyvolali, a dle mého nenaplnili, dávám 4.
Příběh se skvělej (ale to jsem věděl už před pár lety), ale zpracování tuto knihu velmi sráží, ať již je to zmenšený formát (to by si i dalo přežít, leč některé panely to velmi sráží), ale celkové provedení limitky, která nenabízí skoro nic navíc, a to co náhodou je, je jak políček do tváře fanouškům...
Rok a půl jsem čekal od ohlášení, až Metabaroni u nás vyjdou, a konečně tato chvíle nastala.
V průběhu celého čtení se mi stále nabízelo srovnání s Incalem. A abych mohl Matabarony ohodnotit musím je právě s Incalem srovnat.
Tak tedy kresba je úžasná, biotechnika, vesmír a vše okolo je perfektní, lze vidět nemalá podobnost s H Gigerem. Zato Incal se jeví barevnější a "veselejší. Metabaroni jsou chladnější a realističtější.
Co se týče příběhu, ten se mi zdá přímočařejší a pochopitelnější než ten v Incalu, ale má spád a rozhodně to neznamená, že by byl nějak primitivní.
Co mě postupem času začínalo né, že štvát, ale spíše zdržovat od děje byly postavy vypravěče a posluchače, ale jek jsem tušil, a tak se i ukázalo, nebyly tam zytečně.
V průběhu celého čtení jsem si uvědomil, jak je Incal vlastně skvělý komiks, protože ačkoliv se mi zdál o něco lepší než Metabaroni, přesto je musím hodnoti maximálním počtem, protože se prostě parádně čtvou a kór pro fanoušky sci-fi.
Komu se líbil Incal, bude nadšený a komu se Incal nelíbil pro svou přílišnou "evropskost" tak by Metabarony neměl taktéž minout, neboť přínášejí přeci jen četbě přijatelnější verzi zdejšího světa.
Doufám, že se brzy zase vrátíme do tohoto světa, příští listopad s MDEK si o to přímo říká, takže co? Technokněží? Před Incalem? .....
Komiksová laskomina.
Ačkoliv i mne mrzí, že Metabaronům nebyl poskytnut větší slušivý formát a uronil jsem pro to slzu, alespoň jsem za to nedostal ránu bičem. Jsem však rád, že u nás vůbec vyšel tento komiksový skvost, rozšiřující hranice Incalu s bravurní kresbomalbou Giméneze, díky kterým ožívají další vize Jodorowského.
Ten nám tu představuje epopej kasty Metabaronů, nejmocnějších válečníků vesmíru s přísnými pravidly, kteří ochraňují i ničí světy a národy, řídícími se heslem: ‚když nic neobětuješ, nic nezískáš.‘ Jejich největším bojem se však stává jejich vlastní nitro, umění milovat a usmrtit vlastní druh, který je přivádí do situací podobným těm z antických tragédií, aby za nejvyšší cenu zajistili pokračování kasty.
Tvrdý režim sebemrzačení z nich vytváří ultimátní zbraně a biomechanicky modifikované kyborgy (s potlačenými receptory bolesti), dávající přednost povinnosti před vlastními city a neustále hledající (avšak zákonitě nedosažitelné) štěstí. Jodorowsky si tak může s postavami hrát dle své zvláštně poeticky kruté libovůle, přičemž čtenář se cítí být dějově i vizuálně uspokojen.
Z inspiračních zdrojů je v tom vidět směs všeho možného; zejména legendy a baladické mýty různého druhu, stejně jako samurajské kodexy paleo-Japonska ;) Abych to shrnul, tak mně to přišlo velmi osvěžující a výživné čtení.
Jenom jedna věc mi přišla rušivá, a sice neustále držkující roboti. Nicméně pochopil jsem záměr, beru.
Na závěr SPOILER alert – případný dotaz pro ty, co se vyznají: V úvodu knihy vidíme Aghoru, kterak říká, že on sám už při zasvěcení uronil slzu. Ale později (str. 419) se dozvídáme, že Aghora poprvé v životě zaplakal až ve chvíli, kdy se musel ‚rozloučit‘ se svou společnicí. Možná jsem jen něco minul, ale jak to bylo...?
Tady hodnotím jen obsah protože kdybych měl řešit provedení, tak bych musel jít z principu aspoň o hvězdu dolů. Vydat tak jedinečné dílo jako Metabarony v limitované verzi ale v nezvětšeném formátu je prostě hřích. Kdyby byl formát větší dal bych za to crwi své poslední prachy(měl jsem nachystané i 4k), takhle jsem o tom uvažoval jen opravdu velmi krátce než jsem došel k závěru, že krabice a lejstro mi za ty prachy prostě nestojí. Pro mě je důležitý obsah a až si někdo vedle sebe otevře těchto 196x266mm a 235x315mm Praděda Otona od Egemontu, pochopí, že v tomhle případě větší fakt znamená lepší (tím spíš v pozdějších dílech knihy plných velkolepých soubojů, působivých obrazů a detailních vesmírných bitev vedle kterých je Oton jen taková střízlivá rozjezdovka)... Každopádně ale za vydání(metabaronů obecně ve všech verzích) moc díky!!
Jo, tohle klidně ohodnotím ikdyž to zatím v ruce nemám, protože úprava by se měla držet standardu MDEK a obasah samotný jsem už před pár lety celý četl. Pro mě jsou Jodovy sci-fi ságy přesně tím co od komiksu jako umělecké formy očekávám a i když už jsem přečetl ledasco tak Metabaroni jsou (spolu s Incalem) na absolutní špičce mých žebříčků. Roky jsem prudil napříč celým českým internetem a žebral o ten odvážný krok vydat tuhle knihu u nás- evidentně jsem nebyl sám protože k tomu nakonec došlo a v relativní tichosti vychází jeden z největších a nejzásadnějších komiksů vůbec... Na druhou stranu, dokážu si představit, že to nesedne úplně každému protože Jodo je hodně specifický a kdo nepřistoupí na jeho místy repetetivní styl vyprávění, snahu dovolit si naprosto cokoliv jen proto, že je to jeho svět a protože prostě může nebo mu příběh stavějící na jodových vlastních psychologických teoriích příjde moc inťoušský či přehnaně metafyzický(odkud je jen krůček ke zdání přiblblé esoteriky)- ten může být lehce rozčarován......... Za mě ale plná palba bez zaváhání.
- Četl/a (37)
- autokineton, Benny, Cinema Ranger, Dalamar, Darker, Doly, Elfo.here, Finvarra, Fos4, Giskard, Glumal, Goldfinch, hromotlk, invape, jindroush, Kamoš, Kiwi1902, Koci, lacoste, Marty_von_Shit, Matthew, Nexis, Nezbi, Onkel 1928, Ozymandias, perak, petad, Poniczech, puolpm, rajot, regressiv, SNUFKIN, Spacecore, Suši, tom173, Vena2k3 , XGMan!ak
- Má (60)
- autokineton, beanek, Benny, blackJag, Blockholm, BoPo, Caylen-Tor, chcita, Choky86, Dalamar, Davispear , Dinik, Doly, Elfo.here, Filip123, Flowtek, Fos4, Glumal, Goldfinch, hahahoho, HevyEli, Himlik, hromotlk, ivo84, jakub186, Kamoš, Kiwi1902, Koci, Kouzelnik7, krvinka56, lacoste, Marty_von_Shit, Matthew, Mikei, Mitthrawnuruodo, MP81, mstefl, mywiel, Nexis, Olesh, Onkel 1928, paulmuaddib, pechna, petad, Poniczech, Premek, puolpm, rajot, regressiv, slothest, SNUFKIN, Son-Goku, Staník, Stlucius, suricattaontheway, Suši, tom173, Tomket.Tom, XGMan!ak, Yaromil
- Chce (8)
- Blacklarch, chcita, ComicBookGuy, delsemela, Donotaskme, Fida, Fr3d_K, RicHard.
- Koupí (3)
- delsemela, Mighty_Morphine, namdnas