Ze všech tří CP2077 komiksů, které u nás zatím vyšly (těším se na XOXO!), je Výpadek rozhodně nejlepší. Výtvarným stylem, způsobem vyprávění, příběhem i celkovým poselstvím. Kdyby to šlo, dal bych spíš čtyři a půl hvězdy. Fakt dost dobrý. Ale měl bych k tomu dvě věci:

1) Za ten překlad přijde Ženíšek do pekla - platí samozřejmě hlavně pro hru (hrál jsem radši s anglickými titulky, to se fakt nedalo), ale vidět takhle dokurvený i komiks, to prostě fyzicky bolí.
2) Když už se někdo snaží, aby mu postavy mluvily jakože hovorově, tak ať kurva nepoužívá "jseš", ale úplně normálně "seš". Nikdo neříká "jseš"! Prostě nikdo! A je to tam asi milionkrát...

Velký příběh je o předvolební agitaci ve Springfieldu, takže taková smutně satirická agitka (ve smyslu "hlavně jděte volit, i když jsou všichni politici kreténi"). Malý příběh je hříčka z Homerova dětství. Tentokrát totální průměr.

Úvodní kniha zaujme dost hutným příběhem, který se odehrává v několika časových rovinách a zcela v souladu se synopsí přípraví čtenáři mnohá překvapení :-) Kapitoly jsou prošpikované zajímavostmi ze světa japonských idolů, resp. z jeho zákulisí, což je téma, které mě vždycky dost zajímalo. A že to místy věru není veselé čtení! Nosným tématem téhle knihy jsou totiž lži, lži a zase lži...

Jsem opravdu zvědavý, kam se příběh bude dál rozvíjet. Díval jsem se, že tahle série má zatím třináct dílů a není ukončená, takže se doufám máme na co těšit. Uvidíme za tři měsíce!

Vynikající! Původní série už ke konci trochu ztrácela dech, ale tohle je znovu ten správný pořádný námrd :-D Dospělá Gerda je ještě větší badass než jako dítě a navíc to umožňuje posunout fórky tak trochu jiným směrem, jestli mi teda rozumíte, vymrkanci :-)
Chci víc!

...a víte vy, co já bych si přál?

1) abychom se za pár let dočkali pokračování
2) aby Jonáš napsal scénář pro příběh ze světa CP2077
3) aby Michal mnohem víc kreslil, protože na ty jeho ženský se prostě nemůžu vynadívat :-)

Pevně doufám, že se anglická verze Afterpunku dočká takového úspěchu, jaký si tenhle projekt zaslouží. Tohle je prostě naprosto světová záležitost.

Láska, zrada, intriky... a hovna. Jo a taky pár stránek vkusně pojatých orgií. Ale od začátku: "Vaše hovna, vše chcankyyy, to je gól do naší brankyyy," prozpěvuje si nezdolná Šárka, která se po prožitých útrapách z předchozího dílu (obléhání, hladovění, kolem spousta mrtvých atd.) otřepala a Žižkově sebrance teď pomáhá jako sanytrník. Ovšem jen do té doby, než se na scéně zjeví adamité, ke kterým se Šárka přidá a trošku si zadivočí. On ten námel v mešním vínu přece jen umí divy...

Husité si s adamity na začátku v boji docela rozumí, protože mají stejného nepřítele. Žižka se ale nakonec ukáže jako typická politická mrdka a rozhodne se, že pro dvě skupiny fanatiků není na jedné straně tohohle konfliktu dost místa (na té druhé straně je třetí skupina fanatiků a všichni dohromady jsou to křesťani, což je na celé téhle kapitole lidských dějin vlastně to nejsměšnější). Nahaté dorostenky tak nahradí výjevy inkvizičních výslechů a nakonec i hromadného upalování, což k víře zjevně tak nějak patří. A to je ta pravá ostuda.

Obecně bych z těch nahotinek nedělal takovou vědu. Ono je to vždycky nakreslené tak "šikovně", že nakonec není vlastně nic vidět - asi jako v céčkových erotických filmech, které dávali po revoluci na OK3 :-) Nikomu nic netrčí, protože je to buďto mimo záběr, nebo je to elegantně rozpliznuto do ztracena (na to jsou ostatně Japonci odborníci). Sem tam snad nějaká ta bradavka... Prostě bych na obálku plácnul nálepku "Pozor! Obsahuje kreslené kozy! Hrozí riziko nevratné psychické úhony!" a klidně bych to v tom dětském regálu nechal.

Nakonec - dětí je v téhle sérii přece plno a zažívají spou různá dobrodružství, ne? Tak co! :-D

Tak to máme za sebou. Po naspeedovaném prvním a podprůměrném druhém dílu je tu velice nevyrovnaný třetí, který se chvíli snaží hrát na vážnou notu, aby hned v další kapitole zase spadnul do křečovité agitky. Slibný začátek se sice věnuje problematice těhotenství a interrupce (kniha je z roku 2021, takže v ní není zmíněná "potratová pilulka", která je v Japonsku legálně k dispozici až od roku 2023; btw Japonsko je sice v tomhle relativně pokrokové, ale standardní potrat je dost drahý a je k němu potřeba souhlas partnera), ale učitelka Cudži si neodpustí zařvat, že "odmítání ochrany před početím je forma domácího násilií!". Další kapitoly se pak už nesou v duhově monotónním duchu:

"Nejdřív si zopakujeme, co znamená LGBT!!!"
Transgender
Bisexualita
Sexuální menšiny
Sexuální výchova budoucnosti

Příběhem, který se snad poprvé prolíná všemi kapitolami, je školní výlet do Ósaky a souběžná příprava na školní festival (bude LGBT expozice, pochopitelně, co taky jiného?). Během školního výletu vyzná uřvaná učitelka Cudží lásku zdravotní asistentce Nakazawě, po které jede už od prvního dílu. Cudži je totiž bisexuální, i když neměla nikdy nic z žádným mužem (pochopitelně... takže je teda bi...? OK...). Nakazawa se nedá a Cudži upadne do deprese, ale stejně se rozhodne všechno vykecat svým oblíbeným žačkám (dvě lesby, ta co má ráda BL a nečitelná Kašiwa s kocourem). Nastává pseudoromantická zápletka, kdy se žačky rozhodnou udělat Cudži radost a psychologickým nátlakem spojeným s vydíráním doslova donutí Nakazawu, aby na festivalu dala Cudži druhou šanci a před celou školou slíbila, že s ní půjde aspoň na nezávazné rande. Moc pěkný, holky, fakt moc pěkný!

Na samém konci se ještě nečekaně zjeví jediná mužská postava v sérii - přísný zástupce ředitele. Prohlédne si LGBT expozici, dojatě zaslzí a prohlásí: "Kdyby se nám zamlada dostalo takového vzdělání, možná by dnes bylo všechno jinak." Cudži samozřejmě kontruje a zařve za ním, když odchází školní chodbou v dál: "Na změnu nikdy není pozdě!" No, a to je konec.

Vlastně ne. Bonusová minikapitola popisuje ono vyžebrané rande Cudži s Nakazawou. Zdravotní asistentka je ovšem charakter - nenechá se ani vzít za ruku, ani nepřistoupí na tykání. Jako jediná tak celým příběhem projde beze ztráty pověstné heterosexuální kytičky a získává si tím můj nesmírný obdiv. V kontextu knihy si nicméně myslím, že na ni bylo tímto závěrem poukázáno jako na někoho, kdo to vlastně celé kazí. Inu, nedá se nic dělat - někdo prostě musí být normální! :-)

Můj celkový názor na tuhle mangu si můžete poskládat po přečtení komentářů k oběma předchozím dílům. Kdybych to měl shrnout čistě za sebe: tyhle tři útlé knížečky jsou tak nebezpečně blbé (resp. blbě nebezpečné), že by si je opravdu měl přečíst každý. Ale ne proto, aby se v oblasti sexuální výchovy snad nějak "dovzdělal", to fakt ne. Spíš proto, aby se na vlastní oči přesvědčil o tom, jak se osvěta nemá dělat. Jsou mnohem lepší a odbornější publikace. Jen holt nejsou kreslené, no...

Mír a klid s vámi!

Já už jsem na to asi přišel. Tahle manga není myšlená vážně, ale je to poměrně vychytralá parodie. Protože pokud by to tak nebylo, tak by to byla myslím docela nebezpečná agitka, protěžující všechno kromě snandardních heterosexuálních vztahů. Ty jsou totiž opravdu nezbytně potřeba, víme? Místo toho se ale na straně 24 všichni naučíme nové slovo - heteronormativita. Já ho neznal, takže jsem uvítal vysvětlivku pod čarou: Heteronormativita je přesvědčení, že heterosexualita je normální sexuální orientace a je nadřazena jiným orientacím. Nevím úplně přesně, co bych na to měl říct, ale jako heterosexuála mě to docela uráží (aspoň už ale vím, jaký to je, žejo?).

Abychom si rozuměli: mám známé a kamarády prakticky z každé barvy duhy, když to řeknu poeticky, a měl jsem je už kdysi dávno, kdy to ještě nebylo v módě. Taky mám pár zálib, kterým se už dnesky myslím říká "odchylky", ne úchylky :-) Beru to jako normální věc, každý máme něco a kdo tvrdí že ne, ten toho má nejvíc. Ale nikomu to necpu do ksichtu a taky je mi úplně u prdele, co kdo s kým dělá doma ve sklepě (ačkoli můj gaydar funguje naprosto spolehlivě a párkrát mi to tu prdel zachránilo, pun intended). Tahle manga oproti tomu všechno tak strašlivě láme přes koleno, až člověk opravdu začíná pochybovat o tom, jestli je to myšleno vážně. No, ale asi jo.

Nejvíc ze všeho mě vyděsila kapitola o obtěžování, kde jedna z ženských postav (btw. mužské se v příběhu zatím prakticky nevyskytují, a pokud ano, tak jen v tom negativním světle - například zástupce ředitele školy, který bez výslovného dovolení chytne jednu z žákyň za rameno, oh fuck!) popisuje, jak se jí na ulici někdo zeptal na cestu k nádraží, a když mu to řekla, tak chtěl telefonní číslo, aby se jí mohl ozvat a nějak se revanšovat. Normální flirtování, řekl by rozumný, dospělý a vzdělaný člověk - ale ono ne! Je to obtěžování, nesmí se to dělat, s nikým se nemá mluvit a hlavně ne s muži. O moc lepší je seznámit se s lesbickou spolužačkou na BL festivalu. Tývole!

Fakt jako, kupte si to, okamžitě pro to běžte a za týden pro další, poslední díl! Nemůžu se dočkat, co se v něm ještě dozvíme. Vzhledem k tomu, že tahle kniha končí políčkem, ve kterém, cituji: "Kašiwa kontroluje zadek svého kocoura" (Kašiwa je ta, která nemá zájem o lidi jakéhokoli pohlaví a o sex s nimi tím pádem už vůbec, ale má doma toho kocoura a... no víte jak, člověka hned napadnou různé věci...), tak mám dojem, že se té trochy zoofilie přece jen dočkáme. Ale hlavně hygienicky! Možná kdyby toho kocoura přelízla orální rouškou, tak by se zas tak moc nestalo. Samozřejmě ale s jeho výslovným souhlasem, to dá rozum.

Tohle je masterpiece!

Japonsko je zvláštní země. Technologická velmoc, které už několik desetiletí klesá porodnost až k aktuálně kritické hranici. Země plná výdejních automatů, ve kterých můžete koupit všechno od časopisů přes teplé jídlo až po spodní prádlo (použité? to už je možná jen urban legend, ačkoli z gača-matů opravdu může vypadnou ledacos). Kultura, která sice na jedné straně dala světu hentai a perverzní televizní soutěže, ale na druhé straně doteď cenzuruje intimní partie v hraných pornofilmech. Trvale přeplněné seznamovací akce pomáhá organizovat dokonce už i vláda, ale situace je pořád zoufalá. No a do toho přichází se svou troškou do mlýna Sexuální výchova na 120 %.

Upřímně řečeno - nevím, jaká byla zamýšlená cílová skupina v Japonsku a už vůbec netuším, jaká bude u nás. Opravdu je to hodně edukativní, takovým sice docela sympatickým, ale místy až moc vlezlým a rozjuchaným způsobem (uřvaná učitelka Cudži je trvale na přesdržku). Člověk se dozví docela dost asi ne úplně běžně známých faktů o některých japonských reáliích, třeba o hodinových hotelech a možnostech zábavy pro dospělé obecně. Netuším ovšem, jaký měl vlastně být cíl publikace, protože na 130 stranách prvního dílu nepadne ani slovo o normálním (normální ve smyslu běžný nebo obvyklý - pořád je nás nejvíc a tak to i zůstane) heterosexuálním vztahu, žádná z hlavních postav ho nemá a předpokládám, že ani mít nebude.

Ve světle výše uvedených skutečností si troufám tvrdit, že povědomí o existenci orálních roušek nebo to, že neholit si chlupy je normální (přitom ochlupení je právě to, co se v Japonsku původně nejvíc cenzurovalo, ačkoli dneska už je situace trochu jiná), porodnost Japoncům nijak významně nezvýší. A to, že by si každý člověk měl vážit svého těla, ať už vypadá jakkoli, je samozřejmě pravda a všichni to víme, ale nikdy s tím nebudou v pohodě úplně všichni, vždycky bude někdo trpět a někdo jiný z něj bude mít prdel. Lidi jsou prostě takoví, žádná optimistická utopie se v tomhle směru nechystá a ani tahle manga na tom nic nezmění.

Jsem docela zvědavý, jak budou vypadat další dva díly, které Dobrovský vydá v rychlém tempu během následujících čtrnácti dnů (jak jsem byl upozorněn nadšenou obsluhou v pražské prodejně na Andělu, kde toho mají hromady). Zatím jsem si čtení užil a rozšířil jsem si obzory, tak teď jen aby to nesklouzlo nějakým směrem, který by mi ten zážitek zkazil. Vydavateli patří dík za to, že to k nám dostal. Ale stejně mi bude pořád vrtat hlavou proč :-)

V téhle sérii je postav jak na orloji, navíc občas někdo přejde na druhou stranu (a pak třeba zase zpátky), takže se v tom už trochu přestávám orientovat. Jediná Šárka je držák, ta prostě pořád zpívá chorály a halucinuje o Karlovi :-) Celý čtvrtý díl pojednává o obléhání Vyšehradu v roce 1420 a související bitvě, takže je to na střídačku trochu nuda a naopak zase veliký zmatek. O bitvě se dochovalo mnoho svědectví, z nichž některá jsou pravděpodobnější a jiná méně - nicméně tak, jak to vykresluje Kóiči Óniši, se to tentokrát z větší části opravdu nestalo (ovšem chápu, že pod básnickou licenci se dá schovat hodně). Ale pořád je to krásně nakreslené a dočkáme se i několika oblíbených WTF momentů: "Eriku, tobě stojí?" "Častavo, bodni ho!" :-D No, má to dvanáct dílů plus dvě knihy dodatků, takže se ještě určitě máme na co těšit...

Zase jedna šílená ženská, které se člověk ne a ne zbavit... Je to pěkně hnusné :-) a místy mi to připomínalo Tomie, takže za mě velká spokojenost. Jo a i ty dvě povídky navíc jsou parádní!

Hodně zábavná a trestuhodně krátká záležitost. I want moar!

Výjimečně dobré.

Pěkně, moc pěkně se to rozjíždí! V tomhle díle tentokrát bylo asi všechno: další vyhraná bitva, přesun zpátky do Prahy, neobvykle (ehm...) dlouhá sekvence z lázní (ani nevím, kdy jsem naposledy viděl tolik koz pohromadě), otravy jedem, politické intriky, mučení zajatců, židovská odbočka, postřelený Žižka, padající katedrála, děvky, mor a chorály (to by myslím byl pěkný podtitul knihy), k tomu navíc totálně dada sekvence s líčením zpívajícího souboru idolů (sic!) a samozřejmě spousta WÁÁÁÁÁÁÁ už od první stránky. Jsem veskrze spokojen :-D

První příběh je klasická taškařice se záměnou dvojníků, druhý je pokračování komiksu Roswellský zelený mužíček z předchozího čísla. A ten je prostě naprosto kulervoucí :-) Vůbec nijak se Simpsonovic universem nesouvisí a (možná proto) jde o to nejlepší, na co jsem v tomhle časopise narazil. Ještě budou další dvě pokračování a těch už se nemůžu dočkat :-)

Tak už u nás Simpsonovi vycházejí deset let... Díky a hlavně vytrvat! :-) A copak nám tedy tohle výroční číslo kromě parádního plakátu naservírovalo? První příběh je hodně slušný, ale teprve u toho druhého mi spadla čelist. Roswellský zelený mužíček? Co tady tahle paráda v těžkém retro předválečném stylu dělá? Kdy bude pokračování? A proč to u nás ještě nevyšlo samostatně?! Otázky, samé otázky... Každopádně doporučuju!

OK, tak tohle bylo po pomaličku se rozjíždějícím prvním dílu jako rána okovaným cepem do palice! Jedna velká akční scéna, jeden velký spletenec potenciálních vedlejších linií a spousta možností, jak z toho do budoucna vybruslit. Žižka je badass a Šárku čím dál tím víc charakterizuje replika jedné z jejích souputnic: "Jak to, že je tady? A jak to, že má tak roztomilé šatičky?" ^-^ Jo a chorál byl nakonec jen jeden, takže za mě prostě dobrý :-) Docela chápu, že zrovna Japoncům se na tom musí líbit spousta věcí.

Celé je to nádherně nakreslené a Gon je strašný hovado :-) Rád bych další, ale vzhledem k "popularitě" tohoto díla u nás (po třiadvaceti letech od vydání jsem ve Walesu na Synkáči sehnal nikdy nečtený kus...) si budu muset nechat zajít chuť.

Kamarád, který čte všechno možné, ovládá cizí jazyky a je výrazně historicky erudovaný, si tohle koupil a shrnul: "Žižka san, am I kawaii uguuu~?" Což je myslím celkem trefné :-) Prostě takový crossover, který u nás může trochu rezonovat.

Historickou akurátnost hodnotit nemůžu, protože tohle období našich dějin nemám moc v oblibě (jako ostatně celý středověk), ale předpokládám, že autor to má aspoň rámcově nastudované. Jakožto bezvěrce mě ovšem náboženské fanatismy celkem dost serou, takže v tomhle příběhu jen těžko najdu postavu, se kterou bych mohl sympatizovat. Navíc pokud to má mít dvanáct dílů, tak se docela děsím, jak moc to celé bude naschvál zašmodrchané a plné husitských chorálů...

Nicméně by byla ostuda, ktyby zrovna tohle dílo nevyšlo zrovna u nás, takže za to Argu patří velký dík. O něco menší dík si naopak zaslouží několik rozpixelovaných panelů a chyby v textu, které unikly zřejmě rozrušenému oku korektorky. Celkově ale hodnotím kladně a od Arga je to naprosto geniální tah: žáci sedmých ročníků základních škol se v rámci výuky o Husitských válkách mohou z této mangy zábavnou formou dozvědět vše potřebné.

"Déčko" (jak se autor sám označuje v tomhle autobiografickém dílku) je můj oblíbenec. Když jsem se dozvěděl, že tentokát vytvořil něco, v čem hrají hlavní roli kočky (což je můj nejoblíbenější živočišný druh), musel jsem to mít HNED! A teda... Čekal jsem úplně všechno - jen ne to, co jsem nakonec dostal ^-^ Pokud jste četli Ryby, Spirálu, Balónky oběšenců a nebo Tomie, tak na to všechno můžete klidně zapomenout. Kočičí deníky nejsou horor. Tedy pokud někdo nepovažuje za horor soužití s dvojicí obyčejných koček... Jenže i něco tak neškodného dokáže Déčko pojmout tak, že si během deseti krátkých příběhů pořád říkáte: "No, tak co, tak už? Už bude něco? Teď už to začne?" Ale ono to nezačne. Prostě to skončí a je konec. Ale je to naprosto, naprosto skvělý! Stejně skvělý, jako kočky samotný. A ten chlap je prostě magor :-)

Mám rád kočky a na těch Internetech se mi občas líbí i něco od autorky (a Tesáky mi vyloženě sedly). Kočky v téhle publikaci by se ovšem daly spočítat na prstech jedné ruky, takže název, který mě nalákal ke koupi, považuju za lehce zavádějící :-) Navíc poslední pětinu útlé brožurky zabírá "Tvorba ve 21. století - příručka pro mladého kreativního člověka", která je zde naprosto zbytečná. Takovéhle cancy bych čekal někde u terapeuta. Každý máme něco - třeba já, když mám depku a nebo mě prostě někdo nasere, tak si dám panáka a nebo si přečtu knížku. A nebo komiks. A když si chci číst komiks, tak si (obvykle) nechci číst o tom, jak je někdo přecitlivělej a všechno si moc bere. Ach jo... Pokud jsou předchozí díly Sarah's Scribbles lepší, tak jejich pořízení zvážím. Tohle je ale těžký průměr.

Bonga, druhý příběh v pořadí, je pravděpodobně to nejlepší, co jsem v téhle sérii zatím viděl. A ani první příběh, Liga výjimečných Bartů, není úplně špatný :-) Celkově tentokrát rozhodně nadprůměr.

Hlavní megapříběh Servírky v oblacích má tentokrát v hlavní roli Patty a Selmu, všichni ostatní kolem jen bezmocně trpí :-) Čmeláčí muž je dvoustránková téměř existenciální jednohubka a Itchy a Scratchy na papíře nikdy moc nefungovali.

Minimalistická forma, maximální obsah. "Apokalyptické příběhy" mě naprosto dostaly, "Země tří úsměvů" si bude muset počkat ještě aspoň na jedno další přečtení, abych si na to definitvně potvrdil názor (místy mi to přišlo tak nějak násilně natahované a trochu jsem ztrácel pozornost). Ale jinak černý humor tohohle typu je přesně moje krevní skupina, takže jsem velice spokojený. A hlavně jsem rád, že jsem se po přečtení Mouchy rozhodl obstarat si další Trondheimovy věci, protože jsem ho do té doby pořádně neznal. Ten pán zjevně umí.

Tohle je tak strašně dobrý! Doteď si pamatuju, jak jsem byl tehdy jako dítě odvařenej, když jsem při prvním čtení dorazil doprostřed a otočil knihu. Četl jsem to pořád dokola, jeden příběh je lepší než druhý (aha, a teď který to teda je, hehe?), děj neuvěřitelně odsýpá, Bobík hláškuje, jeden komiksový nápad střídá druhý... Prostě kultovní záležitost, kterou jsem si teď s chutí přečetl znovu. Maximální zážitek, maximální hodnocení.

Roztomilé, protivné, dojemné i nepříjemné zároveň. Králík se celou dobu chová jako děti přesně v tom věku, kdy jejich projevy nejvíc nesnáším, takže ty pasáže s Flafíkem mě vlastně celou dobu hrozně iritovaly. Jakmile ale došlo na vztahová a rodinná "dramata", bylo to hned lepší. Konec dobrý, všechno dobré - ten byl asi nejlepší :-)

Tak jsem to konečně sehnal. Jednohubka bez textu, kterou jstem přečetl ještě v tramvaji cestou z antikvariátu. Celou dobu jsem se bál, aby to s mouchou špatně nedopadlo, což se mi u hmyzu obvykle nestává :-)

Tohle by možná mohlo dostat nějakou cenu :-) Minimálně za autorčinu trpělivost a odhodlání. Když si jen vzpomenu, jak obvykle skončily moje deníkové pokusy... A to jsem se pokoušel jen psát, natož kdybych měl kreslit! Jsem opravdu vděčný, že nám někdo touhle formou zpřístupnil rok svého života. I když to bylo před pandemií a před válkou a tak vůbec, stejně se toho v deníku stalo překvapivě hodně. Někdy jsou to příjemné banality typu koupě nových šatů nebo televize, jindy mikrodrmata typu neštěstí v paneláku nebo rodinný coming-out (abych úplně nespoiloval). A pak je tu jedna komplexnější a náročnější linka, u které bych tedy jako autor hodně váhal, jestli ji mám vůbec pustit "ven"... Nicméně pravidla byla stanovena, tak se musí dodržovat. Opravdu smekám!

Po dočtení jsem půl hodiny seděl a čuměl do nikam, mlelo se toho ve mně hodně. Takže rozhodně pecka, ale budu si to muset přečíst ještě aspoň jednou... Je to něco mezi Kafkou, Lynchem a Burroughsem, navíc trochu říznuté Cronenbergem a špatným tripem. Prostě takové ty běžné záležitosti, které dokáže stvořit jedině lidský mozek :-)

Možná to bude znít divně, ale tak trochu mi přijde, že Čermák tohle musel znát, když o deset let později přišel s Hanou a Hanou :-) Ne, tohle samozřejmě kulhá na obě nohy, ale dialogy Enid s Rebeccou a zvlášť jejich (neexistující) pointy mi Hanu s Hanou opravdu v něčem připomínaly. Mrtvej svět je naprosto parádní bezradně existenciální záležitost, u které jsem měl tu smůlu, že jsem se jako první setkal se zfilmovanou verzí. Ta je samozřejmě taky špičková, ale v mnohém se od své předlohy liší natolik, že jsem měl při čtení komiksu trochu problém si ujasnit, která verze se mi vlastně líbí víc. No, vyřešil jsem to po svém - líbí se mi obě, ale každá jinak. Dospívání je holt svinstvo. Něco o tom vím, taky jsem měl svoje "punkový dny" a víte co? Mám je doteď...

Do světa Ekhö jsem se před pár lety zamiloval na první pohled a teď jsem moc rád, že jsme se dočkali dalších dvou příběhů. Pořád je to absurdně srandovní, svižně odsýpající, nádherně nakreslené a plné hlášek, přesto mě čekalo jisté zklamání: oproti předchozím příběhům prakticky úplně zmizela nahota :-( Vždycky sice byla taková spíš jemně naznačovaná a příběhy rozhodně nebyly na erotice přímo postavené... Ale bylo to prostě příjemné jiskření, které člověk mého typu dokázal ocenit. Lechtivé narážky se nově přesunuly do textové roviny a byť jsou tradičně kvalitně přeložené, prostě to nemůže stačit. Takže se nedá nic dělat, oproti hodnocení předchozích dílů jsem tentokrát musel jednu hvězdičku ubrat.

Smutné příběhy o osamělých, nešťastných a někdy vlastně i svým způsobem zlých lidech. Na můj vkus zbytečně ukecané a trochu "autistické", nebo jak to říct. Pár takových podobných lidí, jako jsou "hrdinové" Tominových povídek, znám. Ale nerozumím jim, nemám je rád a vyhýbám se jim. No... a přesně o tom vlastně ty povídky jsou, jen z druhé strany. Asi jsem rád, že jsem je četl. Nicméně vůbec nechápu, proč jsou z toho všichni tak odvaření (viz citace obdivných recenzí na zadní obálce).

Já mám prostě tenhle druh humoru se slovy rád :) Trochu mi to připomíná https://pas-faux-pas.blogspot.com, což teda mimochodem taky doporučuju. Naivním kameňákům zdar!

Pohádková jednohubka o zahánění nudy překonáváním strachu :-) Je tam kočka, takže za mě dobrý. Knižní předlohu jsem nečetl a film neviděl (a teď už to asi dohánět nebudu).

Tenhle špalek (vzhledem k malým rozměrům a velké váze se špatně drží, ale buďme rádi, že to u nás vůbec vyšlo - a navíc takhle pěkně všechno pohromadě) jsem sice přečetl za pár hodin, ale rezonovat ve mě bude ještě hodně dlouho. O existenci mangy Tomie jsem měl povědomí vlastně díky jejím filmovým zpracováním, kterých je už asi osm a ani jedno z nich jsem zatím neviděl. Teď už si je pouštět nebudu, protože bych si asi jen zkazil vynikající dojem, který na mě kniha udělala.

Úvodní a závěrečné části jsou masakrózní, povídky mezi nimi mají kvalitu trochu kolísavou, přičmž ale některé z nich (Schovanka, Chlapec, Vlasy, Malíček...) velmi výrazně vyčnívají. Nechci spoilovat, ale hlavní postava (zdráhám se použít označení "hrdinka") Tomie to vůbec nemá lehké a i když mě překvapilo, že série původně vycházela v šódžo manga magazínu (tedy pro dospívající holky), dle definice jsou všechny atributy vlastně naplněny:

"Mangy a anime tohoto zaměření jsou převážně romantické, někdy obohacené o milostný mnohoúhelník. Hlavní postavou je zpravidla dospívající dívka čelící nejrůznějším konfliktům, ať už jsou to každodenní dilemata, romantické pletky, nebo se jen snaží zachránit svět. Šódžo nepostrádá akci a zaměřuje se také na tělesný vývoj jedince.

Nebyl by to ale Džundži Itó, kdyby to všechno nebylo podané tak trochu jinak :-D S krásnýma holkama jsou prostě jen problémy a tak si dávejte bacha, do koho se zabouchnete. Pro všechny případy každopádně doporučuju nosit s sebou dobře nabroušený nůž. Nikdy nevíte, kdy se bude hodit...

Komiks samotný je svědectvím doby, o které je potřeba aspoň něco málo vědět, jinak některé scénky mohou působit krapet surreálně. Pomocnou ruku v tom podává sice krátký, ale informacemi nabitý doslov Tomáše Prokůpka (publicisticky jako vždy na výši). Kniha tak představuje cenný artefakt, jehož vznik u příležitosti stého výročí narození Bohumila Konečného nemohl být načasován lépe. A Zuzanka...? Inu, je to sice celé téměř prvorepubliková limonáda, ale i dělník si po práci zaslouží trochu toho nenáročného povyražení :-)

Pokud vaše knihovna vypadá jako ta na straně 15 (viz https://twitter.com/tomgauld/status/470508709173403648), budete tuhle knihu milovat. Pokud ne, bude vám polovina stripů připadat výrazně méně vtipná, než ve skutečnosti je :-) Znalost kontextu se v tomhle případě prostě počítá. Výtečný překlad, díky za něj.

Dost velká haluz od někoho, kdo autobusy buďto miluje, nebo ho možná naopak děsí :-) Hrátky s prostorem, časem i slovy prezentuje signifikantní kresba, u které je dobré dávat pozor na detaily. Celé to sice má atmosféru a ducha 70. let minulého století, ale vlastně jde o nadčasovou záležitost. Díky za rozšíření obzorů, na tohle bych asi sám nenarazil.

Do čtvrtice (sic!) všeho dobrého :-) Příběh z Londýna považuju za zatím asi nejlepší z celé série - obsahuje fakt nálož všemožných hudebně-pokulturních odkazů, zápletka s čajem je totálně praštěná, a kromě toho je to celé opravdu dost lechtivé, hehe. Oproti tomu New York a jeho kanalizační story mi úplně nesedla, možná i proto, že se v tomhle příběhu prakticky nevyskytují prikóni. A ty já mám rád! Bude pokračování?

Čajová jízda pokračuje! Ve světě, kde je všechno jinak a přesto povědomé, se tentokrát podíváme do Říma a na americký vidlákov. Oba příběhy jsou oproti těm předchozím trochu... temnější? I když to přímo ne, spíš maličko propracovanější a dotýkající se vážnějších témat. Dozvíme se něco, co jsme už tušili, a dáme na prdel jedné fanatické sektě vedené pokrytcem (ehm, opět závan něčeho, co tak důvěrně známe z našeho světa, že?). Samozřejmě dojde i na nějaké ty bradavky :-P, takže mohou být všichni spokojení. Já jsem tedy byl a těším se na další!

A pokračujeme ve francouzské krasojízdě po světě, kde je všechno tak trochu na hlavu :-) Příběh z filmového prostředí je nacpaný popkulturními odkazy, příběh z Barcelony je zase plný koček (ve všech významech...), tempo je svižnější než u předchozích dvou - takže za mě opět velká spokojenost. Ta kresba! Vydržel bych v ní hledat detaily celé hodiny.

Parádně nakreslená jednohubka, kterou slupnete na jeden zátah. Jednoduchý příběh, ve kterém se nikomu nestane nic zlého ani nikdo neumře... No, to bych vlastně kecal :-) Ale žádné velké drama jsem od toho stejně nečekal, prostě nádherná oddechovka pro dobrou náladu s několika lehounce lechtivými momenty. Jen víc takových!

Je to pěkňoučké, příjemně se to čte a trvá to asi pět minut - takže samá pozitiva :-)

Příběhy tentokrát dost slabé. Jako kočkomila mě nejvíc oslovila obálka a prostřední dvoustrana s kočičím rébusem :-)

Nejen tohle souborné vydání, ale vlastně celý "kult" kapitána Klosse chápu jako dobový artefakt, resp. jako připomenutí toho, jak se jedna doba vypořádala s dědictvím doby předchozí. Není to ani polský James Bond, ani polský major Zeman, není to ani lehce zkreslené podání událostí ani úplně překroucená propaganda, je to něco mezi tím vším. Takhle pohromadě je zřetelná repetitivní podobnost mezi jednotlivými díly, což činí četbu na jeden zátah téměř nesnesitelnou. Navíc jsem si u některých zápletek připadal jako v některé z mnoha anekdot o Stierlitzovi (na něj bych ve výčtu podobností úplně zapomněl), hlavně díky všudypřitomným vysvětlujícím popiskám. Má to prostě opravdu výraznou patinu a i když jsem rád, že mám v knihovně aspoň vydání z roku 2020, moc často se k němu asi vracet nebudu. Jo a seriál jsem samozřejmě neviděl.

Tentokrát jen dva delší příběhy, oba jsou nemastné neslané. Nicméně standard.

Hlavní příběh tentokrát věru nic moc. Naopak potěšily válečné vzdušné eskapády dědy Simpsona a jednostránková Grandiózní dobrodružství radioaktivního Huga.

Tahle jednohubka je černá jako noc a chutná po krvi (a psích chlupech...). Tématika je mi blízká, proto jsem si těch pár stránek užil podobně, jako jinou pekelnou jednohubku - Belzepubové (ty ale považuju za lepší). Především ale obdivuju autorku, jak se dokáže vymanit ze svých infantilně-autisticko-menstruačních Sarah's Scribbles, kterými se původně proslavila. Tesáky jsou ve všech směrech na opačné straně spektra (včetně kresby) a hlavně o třídu lepší... takže určitě nebudou mít takový úspěch :-) Nicméně já bych si klidně dal krevní nášup. Jo a mohly by tam být nějaké kočky, když je má Sarah tak ráda. Já je mám taky rád.

Tentokrát se povedly oba dva příběhy, doslova jeden lepší než druhý... Resp. ten druhý je lepší než první :-), protože představa rebootovaných Simpsonů - to je něco!

Fantastická exkurze do divokých tuzemských komiksových devadesátek. A protože se jedná opravdu o samý počátek (1990), tak se všim všudy. Obálka je "lákavě" kolotočářská ve stylu malůvek na světských maringotkách, ale uvnitř na čtenáře čeká šok ještě větší. Hnusná kresba, zmatené dialogy, nepřehledný děj, chatrná zápletka s prazvláštním zakončením, nakonec pokus o několik stran tematicky ne úplně související publicistiky a na zadní straně obálky povídání o tuleních kuželozubých (?!), o kterých nikde v příběhu nepadne ani slovo... To vše vydáno ve spolupráci s "Československou leasingovou, finanční a obchodní spolčností" v nákladu 80 tisíc :-D No jak říkám - nádhera, v té době prostě bylo možné všechno.

Jj, v Antikvariátu 11 jsem nakupova přesně jednou a užil jsem si i to osobní vyzvednutí ve zmíněném nuselském dvoře. Nikdy víc, od té doby tenhle podnik naprosto ignoruju.

Jj, 2024/04 taky nesedí, je to o jedno číslo napřed.

Btw z jiného soudku - popis u https://comicsdb.cz/comics/10670/simpsonovi-2024-03 nesouhlasí, vztahuje se k vydání 2024/04.

@zadysr Zajímavý, můj balík dorazil taky strašně domrdaný, jako by na něj někdo šlápnul, jedna strana skoro urvaná... Ale knihy naštestí úplně v pořádku, až jsem se divil. Na FB si takhle stěžuje víc lidí, tahle várka se zjevně moc nepovedla. A to jsem měl radost, že od letošního roku doručuje balíky místo pošty DPD - ale ona to zjevně taky nebude žádná výhra. Už aby to skončilo, na tohle já nemám nervy :-D

Vyšel třetí neprodejný speciál pro předplatitele Legendy o Batmanovi. Je to "Bruce Wayne: Uprchlík, kniha první". Chcete k tomu nějaké info, nebo už to od někoho máte?

@Gmork Zajímavý! Viz https://www.hifiroom.cz/doporucene-nahravky/supraphon-a-jejich-hi-res-alba-t17387-120.html

"Zaznamenal jsem, že Supraphon vydal 7.6.2019 v Hi-Res titul NEREZ - Masopust (1986). Je to samozřejmě BOMBA, stěžejní album české hudby, hned jsem ho chtěl koupit, ale hodil jsem rychle brzdu. Remastering neprovedla firma ADK Prague, jako všechny rockové Hi-Res reedice, co dosud od Supraphonu mám, a jsou skvěle provedené. Tentokrát je v kolonce 'Typ digitalizace - remastering:' jméno Oldřich Slezák, což mne děsí. Tento veleprznitel digitálních masterů supraphonských reedicí zmrvil, na co sáhnul.

:-D

Budu si to muset poslechnout.

Kdo ty Kryptory remasteroval, je to někde uvedeno?

@Norri Řešení je ale jednoduchý - větší byt! :-D

@seneke Takopiho jsem zahlídnul v edičáku a hned jsem si říkal, že by se mi to mohlo líbit. Tak doufám, že se nepletu :-)

To asi souhlas, ovšem s tím u povídkových sbírek docela počítám (např. Tomie - to samé). Nicméně jako celek prostě velká spokojenost.

Argo se myslím snaží trochu povozit na aktuální manga vlně, ale možná to nevzali za úplně správný konec. Ale třeba teď jak vydali Kitaró, tak to je fakt parádička! Ve vydávání Dívčí války určitě hraje svou roli zasazení do evropského kontextu (ačkoli historicky dost volně) a takhle to vlastně beru i já, proto je pro mě tahle série zajímavá. A opravdu doufám, že ji Argo dodělá do konce, jinak by mě nasrali :-)

Tam nejspíš nebylo ani znásilnění Šárky hned v prvním dílu, kterým to vlastně všechno začalo. To ale zjevně nikomu nevadilo, protože obálka prvního dílu je taková celkem nudně historická, takže ho asi neotevřelo tolik lidí jako růžovoučkou pětku, žejo... No, holt obal prodává .-)

Já bych prostě všechny ty popisy a ztvárnění událostí, který by snad mohly někomu vadit, zakázal. Už to tu párkrát bylo, tak to tu může být zase ¯\_(ツ)_/¯ A byl by klid.

@faster86 No ony děti nečtou stejně, takže bát se není čeho :-D

Já pořád nevím, jestli u Dívčí války vadí v principu to, že je to nakreslený, nebo prostě fakt ten obsah jako takový. Protože když odhlédnete od komiksů k próze, tak tam je takovýchhle "pedofilních" scén k nalezení tolik... A lepších! :-) Ale zjevně to nikoho nezajímá. Takže lidi nečtou, nebo jak to je?

@Django Pravda, kecám. I ten Incal už jsem jednou ve slabý chvilce vybalil :.P

https://medium.seznam.cz/clanek/kristina-kidogo-ceske-nakladatelstvi-vydalo-komiks-s-detskou-pornografii-nevedeli-jsme-to-brani-se-56222

Blá blá blá... Aby se z toho všichni neposrali, už taky :-/ Nicméně prodává se to dobře, negativní marketing funguje jako obvykle skvěle. Dneska jsem si z Kosmasu přinesl domů přebalené vydání s nálepkou 18+. Půjde do trezoru hned vedle Incalu ve fólii, jednou to bude rarita! :-D

@S313 Dobrý vědět, díky.

@Kapis Těžko říct, troufal bych si tvrdit, že toho možná vyšlo v originále víc. Každopádně ale ty knížečky nepřekládal Fuka, což je samozřejmě věčná škoda a nikdy jsem nepochopil, jak k tomu došlo :-)

@seneke Nekoukám. Tolik času fakt nemám, abych ho mohl takhle blbě ztrácet :-) Edičák projdu za pět minut a nazdar.

@mcleek Takže manga není komiks? :trololo: :-)

@Kapis Na straně 41 dole v tom Crewním katalogu.

Zrovna dneska jsem byl v CC pro Chřtán a Rónina a když jsem vzal přesně v 10:00 za kliku, tak měli ještě zavřeno :-) Ale zmiňované dvě dámy se promptně vynořily zpoza šera pultu a za chvilku už jsem pelášil s nákladem na zádech zpátky domů. Jo, je to tam na pohodu, chodím tam rád a za rohem je Riegrák, pivko, sluníčko a tak... Ideální je spojit to nějak dohromady.

Tak na souborný Read Meat v překladu od Fuxofta se fakt těším. To byla jedna z prvních věcí, který jsem před 25+ lety na "českém internetu" objevil :-)

@geek-woman Pohádkov je moje srdcovka! Nevím, jestli bych ho popsal zrovna slovem "zajímavej", ale oddychovej střelenej výplach je to rozhodně :-)

A jak teda večer? Jdete někdo někam spláchnout intenzivní zážitky?

@yogi Jo, tak nějak v průměru mi to přijde OK. Jsou ty peníze mezi lidma :⁠-⁠) Za třiatřicet pěkných a částečně nesehnatelných knížek to dneska fakt není moc. Jen prostě málokdo to myslím bude ochotný vysolit najednou.

@xintax Jasně že jo, cena je v pohodě. Jen ze zkušenosti vím, že celky se špatně prodávají (nemluvím si ce o komiksech, ale ono to bude všude podobné). A taky teda držím palce :-)

Hmmm... Takhle v kupě se to těžko prodá. Ale naprosto chápu, proč to majitel nechce prodávat po kusech :-)

Já nevím, ty kolosálky mi přijdou děsně nepraktický. Blbě se to čte i skladuje. A je to drahý :-P

Seru na vás, jdu domů :-) Resp. v sobotu na půlmaratón. Ale večer bych možná, kdyby někdo někam po náročném dni chtěl zajít, klidně zašel. Na pivo myslím.

Nejradši mám určitě první vydání dvojknihy Čtyřlístku Poklad kapitána Kida / Jak se chodí do pohádky. Není to sice ten úplně původní výtisk, který jsem jako dítě dostal a pak ho četl pořád dokola, aby nakonec zmizel někde v zákoutích času... Ale je to prostě moje srdcovka a kromě prvních čísel Komety na mě pak už nikdy nic tak nezapůsobilo.

Aktuálně prahnu po něčem z tuzemské produkce, co vyšlo ve velmi limitovaném nákladu a zrovna je jeden výtisk k mání. Sice za příšernou cenu, ale protože o tom pořád uvažuju, tak neřeknu o co jde, aby mi to třeba někdo bohatší nevyfouknul :-) Obecně se dá koupit všechno, stačí mít jen trpělivost a prachy.

@soulbringer Trojka Druuna rozhodně není lepší, z celé série mi naopak přijde nejhorší. Ale pořád je "docela dobrá", jak jsem psal :-)

Jinak já teda znám minimálně jednoho sběratele komiksů, který je zároveň čtenář (opravdu existují!). A své protichůdné vášně řeší tak, že pokud má komiks pevnou i měkkou vazbu, kupuje oboje, čte měkkou a pevnou ukládá do skříně (bez ohledu na to, jestli je ve fólii nebo ne). Myslím, že tady na ComicsDB není, ale kdo ví - třeba se ozve :-)

@Alfi No pochopitelně! Ale ta Druuna trojka je taky docela dobrá, tu určitě vybal :-D

@xintax ad ten inzerát v Bazaru - že je z fólie vybalená zrovinka komplet Druuna, to mě tak nějak vůbec nepřekvapuje... :-D

Ále... Stejně až mi to se mnou sekne, tak všechny ty moje komiksy odnese mladá do knihobudky, jak ji tak znám... :-D

@seneke To je číslo 2/2024? Ten mi teda jako předplatiteli dorazil už někdy před čtrnácti dny. Mají v té distribuci asi pořád trochu bordel :-)

Zatím jsem nikde na žádný takový komentář nenarazil.

Já utrácím benefity na Knihcentru (jen to teda jen e-shop, ale to mi vyhovuje).

@Django Pokud je to kvůli přebalování, tak se náklad brzy vrátí zase zpátky na pulty. Podobě to bylo u KC:D komiksu, u kterého se musela změnit přebalová obálka. Nikdo si dneska nedovolí nechat náklad ležet dlouho na skladě :-)

TL;DR Překvapením ComicsCentra pro první pololetí 2024 je Chřtán Stjepana Šejiće: https://www.comicscentrum.cz/zacatek-velkolepe-fantasy-sagy-od-stjepana-seji-e

S tou Vránou to vidím jako se Star Wars: každá generace by měla mít svoje. A takový, jaký si zaslouží. Čili já docela rád zůstanu u původní Vrány, ta nová zjevně není určená pro mě. To ale ani ty Star Wars :⁠-⁠)

@seneke

Viz https://venturebrothers.fandom.com/wiki/From_the_Ladle_to_the_Grave:_The_Shallow_Gravy_Story

Billy Joel - We Didn't Start the Fire

To je teda souhrn těch dvou videí - Psychoverzum a Blacksad? Něco dalšího? Fakt nehodlám obětovat hodinu času sledováním zrovna tohohle :-/

3

FYI poslední Bludiště bude, Trystero už na tom maká! :-D

https://www.facebook.com/www.trystero.cz/posts/pfbid02HBS4xyCFzQQMapFDk8oC2Av2gY2x1B3sPkXVVPx3VH8W8inQPRYSGisRfijw1occl

Filip přečetl víc knih, než já jsem kdy vůbec jen z dálky viděl :-) Fakt jako. Jeho přehled je neuvěřitelný. Když se podívám na můj profil na Databázi knih, tak je to fakt bída. A to si tam pro jistotu dávám i kuchařky :-D

https://www.databazeknih.cz/prectene-knihy/deefha-100773

Měli bychom se častěji scházet, abychom se vzájemně poznali. Ideálně každý s visačkou na krku a na ní zdejší ikonku :-)