3

Smutné příběhy o osamělých, nešťastných a někdy vlastně i svým způsobem zlých lidech. Na můj vkus zbytečně ukecané a trochu "autistické", nebo jak to říct. Pár takových podobných lidí, jako jsou "hrdinové" Tominových povídek, znám. Ale nerozumím jim, nemám je rád a vyhýbám se jim. No... a přesně o tom vlastně ty povídky jsou, jen z druhé strany. Asi jsem rád, že jsem je četl. Nicméně vůbec nechápu, proč jsou z toho všichni tak odvaření (viz citace obdivných recenzí na zadní obálce).

Skvele jsem se pobavil, bajecne odechove cteni. Vylepsit k dokonalosti to slo uz jen barevnou kresbou.

Obvyklé schéma, autor zřejmě popisuje své vlastní zážitky a zážitky svých přátel. Jsem rád, že toto bodobí neradostného tápání mám už dávno za sebou Příběhy citlivých outsiderů na okraji společnosti, jednotlivé povídky se zlepšují od Alter ego až po Pozor bomba. Melancholické náladě odpovídá i statická kresba a důraz na scénář.Obvyklým nešvarem je převod barvené kresby na černobílou. Jakoby bychom přišli do galerie a byla tam černobílá Mona Lisa. Nejen scénář, kresba ale i barvy mají svůj význam. Za to ale může vydavatel. Při vší úctě jen průměr.

Melancholické příběhy, které v podstatě vedou od ničeho k ničemu. Měl jsem dojem, že z každého příběhu chybí pár prvních a posledních stran. Není to zas tak špatný, na zlepšení jsem si mohl udělat nějakou lepší atmosféru (třeba Schelingera a Šípkovou Růženku) a ne to číst tak prachsprostě při sraní na hajzlu.

Neurazí, ale hlavní dějová linka mi příjde zbytečně prostá..

Už je to déle, co jsem tuhle knihu poprvé zahlédl a název spolu s obálkou mě odpuzoval. Pak jsem na ní narazil na pultech Levných knih, což mě znovu (trochu iracionálně, protože LK mají často překvapivě velmi dobré knihy - i komiksy, viz Jason - a hlavně filmy) utvrdilo v tom, že to číst nechci. Pak jsem se ale odhodlal a nelituji toho. Příběhy totálních outsiderů, "nerdů", sexuálně frustrovaných, často zamilovaných do blondýnek, na které se mohou maximálně podívat, jsou plné deprese, melancholie a bezmocnosti. Člověk je někdy rád, že mezi tyhle "typy" nepatří, a to i když sám čte komiksy:)) Kresba trochu nudí, ale jinak příjemná četba...

Emocionální bomba.

koncepce antihrdinů a opravdových lidí je vskutku znamenitá, nicméně neubrání se mírné šablonovitosti a hlavně trochu nudí.. osobně si mě získal až poslední příběh.

Příběhy psychicky nevyrovnaných lidí, ztracených duší. Trapnosti hnané do krajnosti většinou bez vyhlídky na zlepšení. Když se někdo topí, měl by se naučit plavat a ne se v tom ještě ráchat. Nicméně, možná to někoho taky rozčílí jako mě a vyburcuje k nějaké akci, pak bych v tomhle komiksu viděl nějakej smysl.

Moc pěkný civilní komiks, citlivá kresba. Zkrátka povídky o lidech, kterým to v životě moc nevychází. Jsem zvědav, zda český vydavatel někdy sáhne po GHOST WORLD Daniela Clowese. To by bylo pošušňáníčko.

Celkem příjemné čtení, nejlepší povídka je asi Letní blondýnka. Nejslabší mi přišel Únik na Havaj

Teda já to hodnocení musim dát dolu. Po všem,co jsem tady četl jsem asi čekal něco víc... Nezáživné povídky a nezáživné postavy v nich... Jeden z nejhorších komiksů,co jsem četl... To co v něm našli ostatní komentátoři jsem v tom komiksu prostě já neviděl...

Čtyři povíkdy, každá různě zajímavá. Co autor opravdu dokáže, je navodit atmosféru, výborně melancholicky vykreslit náladu hrdinů svých povídek (z nichž jsou všichni takoví nějakcí outsideři) umí prostě navodit náladu a velmi ummě (a právě si myslím, že i zajímavým stříhem) vyprávět nějaký příběh, který čteme, hltáme a čekáme jak se to vyvine... a nic. Opravdu, přijde mi, že ten Tomine zvládá vyprávění, uvěřitelnost, psychologii postav i kresbu velmi ummě, ale ty povídky prostě nemají pointu.
První, ALTER EGO je asi nejhorší, člověk by se neměl nechat ale odradit a číst dál. LETNÍ BLONDÝNKA je právě jednou z těch, u kterých vyloženě čekáte "jak to celé dopadne" a na konci máte pocit, že sám autor vás o konec okradl. Stejný pocit v UNÍKU NA HAVAJ, akorát snad ještě patrnější. Naopak POZOR BOMBA dokonce i jakýsi náznak pointy na konci je. Ale jak řekl mist willis pode mnou, skutečně jde o jakési výřezy z osobního života.

Námětem i výběrem hrdinů podobné povídky. Takové krátké náhledy do života mladých lidí. Autor umí "vtáhnout" a utvořit náladu, každou povídku jsem četl se zvědavostí jak to dopadne..... ale pointa nikde. Vlastně žádná povídka není nějak dokončená, jsou to spíš jen takové výřezy z určitého období života. Kresba, hlavně postavy a obličeje, mně připomínala Burnse, ale po tenhle typ vyprávění je dostačující.

Úžasné povídky jako ze života. V letní náladě jsem si Letní blondýnku koupil a přečetl a neprohloupil jsem. Adrian Tomine opravdu umí psát (a samozřejmě i kreslit) a těším se, co dalšího vyplodí.

"Letní blondýnka" sestává ze čtyř jednotlivých povídek, a to z těchto:
1. ALTER EGO - hned zkraje mě popadla skepse, a začal jsem rozumět Markýzovi: Celkem bezobsažné nimrání v ničem, kdy čtenář čeká na jakoukoli katarzi - a nedočká se. O to víc ze života sice, ale nuda.
2. LETNÍ BLONDÝNKA - skepse ustupuje: Příběh zamilovanýho zoufalce, podaný s nebývalou empatií a věrohodným vykreslením všech účinkujících - začínám rozumět Chrisu Wareovi: "Tominovy příběhy skvěle zachycují vnitřní nejistoty, které se nedají vyjádřit jen obrázky nebo jen slovy."
3. ÚNIK NA HAVAJ - skepse zdechla: Každodenní peripetie středně otylé číňanoameričanky Hillary nepostrádají hlavu, patu a především uvěřitelnost a vtip - přitakávám Los Angeles Times: "Silné... Tomine dokonale chápe osamělost a odloučení."
4. POZOR, BOMBA - skepse zapomenuta, graduje radost: Kolik z nás v životě potkalo (ne-li jím přímo bylo) outsidera jako je Scotty ? A jemu je nám tady dáno navíc nejen rozumět, ale i soucítit - a přes nutkání přece jen se mazácky otloukánkovi zachechtat mu i fandit.
Všichni (anti)hrdinové v týhle knize jsou, zkrátka, jako živí - a to je její hlavní veleklad, a to je důvod si ji pořídit. A když už tentokrát kradu jak hejno strak, odpojím se citátem z Village Voice Literary Supplement:
"Bezvadně vystiženo... obratné zachycení citů se zkušeně načasovaným prozřením a mlčením. "Letní blondýnka" je nutkavě melancholická."

Zajímavé počteníčko, příběhy maj povětšinou zajímavý a přesto všeobecný nápad, jen mě trochu přijde, že by se člověk zachoval jinak, ale to je ve hvězdách...

Tak u tohodle mě nejdříve zaujala skvělá cena.136 stran,tvrdý desky a kvalitní čtení za 3 kila..No nekupte to.
Jinak mě jakožto celkem depresivního a introvertního puberťáka chytnula a vzala každá povídka,tedy nemůžu určit,která byla lepší,ale nějak se mi zdálo,že cítím stoupající se kvalitu knihy.Ale jen mírnou.Z
ápletky povídek nebyly nijak extra originální,ale byly sakra dobře napsaný a postavy byly opravdový a dojemný.
Kresba je dobrá,k takovému dílu se hodí,nemám co vytknout.J
o..jen se mi na začátku zdálo,že autor to ještě moc neumí se střihem,ale během pár stran už bylo vše v pořádku...Doporučuju naprosto všem! (Sám to dám přečíst rodičům)