9

3,5*. Kingovci majú zjavne obrovský problém s temnými automobilmi a motorkami (Z buicku 8, Dolanův cadillac, Christine, poviedku Jízda dokonca napísali spoločne). Na Vánoční říšu som sa najskôr tešil a potom som sa do nej začítal a žiaľ nebolo až také geniálne, ako som čakal. Pred čítaním som bol prevsedčený o tom, že tomu dám minimálne 4* (román som nečítal), ale nakoniec prevládlo skôr mierne sklamanie. Komiks je to veľký, o to pokoj. Fakt, fakt veľký. A to nielen rozmermi a pevnou väzbou, ale tiež výtvarnou stránkou a istými aspektami scenára Joea Hilla. Jeho vízia je drsná, groteskne brutálna a nepochybne poburujúca. Ilustrátor Charles Paul Wilson III (Legendy o Myší hlídce 2) mu následne šiel na ruku, obaja páni sa zjavne našli. Niektoré zábery sa mi páčili menej, ale vo všeobecnosti odviedol Wilson kus roboty. Na príbehu mi vadilo, že charizmatický Charlie Manx postupne ustúpil do úzadia a prenechal priestor postavám, ktoré až tak nestrhnú. Záporné ma nechávali ľahostajným a kladné ma pre zmenu nudili. Navyše, jedna záporná sa fyzicky podobá na Manxa, čo je divné. Epilóg ma nudil. Celkovo je komiks na niektorých miestach zbytočne ukecaný (po kom to asi Joe zdedil?) a celková úchylnosť mi pripadala povrchná. Áno, máme dočinenia s krvákom, ale nedokázal som sa zbaviť pocitu, že pripomína Tima Burtona, ktorý kedysi mal neskutočné vizuálne videnie sveta, lež k hororu mali ďaleko. Nevedel som si pomôcť, mňa proste rozkročenie medzi dak fantasy a dospeláckym hororom so sexuálnymi motívmi proste rušil, nevyhovoval mi. Rušili ma tiež chaotické strihy v deji: hrdina je zranený, bacharka ho musí niesť na chrbte s útočníkmi za sebou a s takýmto nákladom sa jej pred nimi podarí ujsť a ukryť sa do ruského kola? Ako? Komiks obsahuje viacero slovných a iných narážok na scenáristovho otca (Claiborneová, búrka storočia, talizman). Oceňujem farby Jaya Fotosa (Zámek a klíč).

Docela fajn velkoformátový horůrek... :) Užil jsem si ho, přesně, ve vánoční dny.

Román NOS4A2 jsem nečetl a tudíž jsem kvitoval informaci, že se v tomto případě jedná o samostatně fungující a uzavřený příběh, který však představuje částečný prequel právě k onomu románu. Vánoční říši jsem si tak přečetl pěkně během svátků a musím říct, že se jednalo o absolutně skvělý zážitek na rozdíl od milionkrát opakovaných pitomostí v televizi. Už samotný ústřední motiv obsahující hlavního hrdinu Manxe, jeho Rolls a celou Vánoční říši je skvělý. Hned v úvodu jsme vhozeni do děje a dozvídáme se počátek příběhu samotného Manxe, abychom následně na plný plyn vklouzli do říše plné dětské radosti a smíchu a závěrem se během skvělé psané části doplněné o ilustrace dozvěděli, jak to vlastně celé bylo. Celé se to četlo jedním dechem a nemalou měrou všemu přispěla kresba, která je prostě skvělá a v tomto případě rozhodně oceňuji kolosální formát, protože tenhle materiál si jej jednoduše zaslouží. Vánoční říše je další lahůdkou o kterou se postaral Joe Hill a rozhodně by neměla minimálně milovníkům podobně laděných příběhů uniknout.

V první řadě je třeba říct, že nejde o přepis románu, který u nás vyšel pod stejným názvem, třebaže v originále se jmenuje maličko jinak. Tahle shoda mě zmátla natolik, že jsem po celou dobu čekal adaptaci, ačkoliv i sama anotace říká něco jiného.
No a dál už vlastně není co říct, kromě superlativů. Joe Hill dovedně využívá svět strašidelné Vánoční říše, přičemž původní knihu nemusíte znát ani náznakem. Premisa zápletky je pak sympaticky jednoduchá a pro hororový žánr příznačná – parta zlobivých lidí se dostane na místo, jež trošičku evokuje peklo, tedy jestli je ve vaší fantazii peklo místem, kde pod kotly přitápějí zubaté a věčně neposedné děti. Autor nedělá žádné štráchy, ostatně rozsah dvou stovek stran mu pro to prostor ani nedává, a i když textu je v bublinách občas až příliš, spád vyprávění tím nijak netrpí. Charles Paul Wilson III tomu přitom dodává svými úchylnými detaily nevšední šmrnc, jehož morbiditě nelze odolat jinak, než úsměvem. Schválně kdo z vás první najde Valdu?