9

Můj oblíbený postmoderní autor opět sklouzává ke své bohužel až místy rádoby přeintelektualizované vypravěčské sebelásce, které jsem zprvu vůbec nerozuměl. Ale zachová-li si člověk klidnou mysl a koncentrovanost, začne mu tato vlastně celkem příjemná surrealistická záležitost dávat smysl. Škoda jen, že celá kniha vyznívá tak trochu jalově...

Celkový dojem: 60%

Temné můry by měly znamenat předzvěst velkého finále v Kingově režii a tudíž jsem čekal pořádnou jízdu, která čtenáře dostatečně naláká. Nestalo se a já měl co dělat, abych při čtení neusnul. Batman od samého začátku tak nějak netuší co je sen a co realita, tak jak slibuje anotace a z mého pohledu se čtení některých pasáží rovnalo takřka můře noční. Hned první sešit navazuje na příběh obsažený v některé z předchozích knih a jednalo se o slibný rozjezd. Poté nastoupí profesor Pyg a s ním spoustu keců a řečí, to vše odehrávající se v jedné místnosti a je to fakt nuda. Opravdu jsem lehce trpěl. Ani další sešity s osobnostmi jako Constantine či Joker nikam nevedly a opět se jednalo o prázdné tlachání, které děj nikam neposouvalo a byl to prostě bordel. Příběh se Supermanem a rozlučkou lehce vybočoval a byl světlým bodem celé knihy. Chápu, že jednotlivé příběhy patrně najdou rozřešení ve finální knize, ale zde to celé působí hodně nešťastně. Nejsem si jist, zda jsem při čtení prostě jen neměl tu správnou náladu, ale ve své podstatě se spíše jednalo o vatu, kterou King zaplácl hluché místo před vyvrcholením jeho runu. Ale ta vata je veskrze průměrná a po čertech nudná.