Chrám Matky Boží v Paříži
Argo1. vydáníkvěten 2024série Argomiks 69/71
4.2
...
Koupit
Fenomenální francouzský výtvarník Georges Bess završil svou volnou trilogii rozmáchlých komiksových adaptací klasických literárních děl. Po Draculovi a Frankensteinovi sáhl lehce mimo nejstarší zdroje fantastických literárních žánrů a zvolil slavný román Victora Huga Chrám Matky Boží v Paříži.

I když však nejde o fantastiku, tento román nabízí stejně spektakulární obrazové možnosti, ať už jde o gotickou architekturu, bizarní postavy nebo kolorit středověké Paříže – a Bess toho využil naplno a úchvatně. Nesmrtelný příběh Quasimoda a Esmeraldy v jeho podání našel zobrazení a výklad, jaký při vší úctě přesahuje možnosti kinematografie, protože využívá způsobů vyjádření, jakými vládne právě jen komiksové médium.

Vyšlo jako 42. svazek velké řady edice Argomiks.

Scénář
Georges Bess
Předloha
Victor Hugo
Art
Georges Bess
Obálka
Georges Bess
Lettering
Alena Tejnická (Sarah)
Překlad
Richard Podaný
Redakce
Milan Dorazil, Jana B. Hniličková, Tereza Janků, Richard Klíčník, Alena Tejnická (Sarah)
CdbID
10814
Žánry
adaptace, historický
ISBN/ISSN
978-80-257-4388-1
Vazba
šitá v tvrdých deskách
Formát
220 x 310 x 23 mm
Hmotnost
1200 g
Tisk
černobílý
Stran
208
Původní cena
688 Kč
Originál
Notre-Dame de Paris (Glénat, 2023)
Varianty
Chrám Matky Boží v Paříži (2024)
Chrám Matky Boží v Paříži (limitovaná edice) (2024)
George Walker Bush29.11.2024 12:00Chrám Matky Boží v Paříži
Mám rád Bessův styl, který umně navozuje atmosféru, i když zde se všechno zjemňuje jakousi odlehčeností, přestože celé vyznění je poměrně dost tragické. Viděl jsem kdysi film (ale jaký?), moc si ho nepamatuji, ale dost na mě zapůsobil. Dneska už mě to tolik neuchvátilo, je tam totiž též notná dávka naivity.

Celkový dojem: 70%
Toncek27.7.2024 12:23Chrám Matky Boží v Paříži
Pořád úchvatný dobrodružně romantický příběh tohle album nese s velkou lehkostí. Mám rád Besse a celou tuhle klasickou trilogii. U tohoto alba bych možná uvítal barvu, ale jinak jsem ho v těchto prázdninových dnech zhltnul s nadšením, podobně jako kdysi Hugovu předlohu.
house19222.7.2024 17:22Chrám Matky Boží v Paříži
Kresba i zpracování románu se mi líbilo hodně, horší je to s hromadou překlepů a deskami, na kterých je vidět každý otisk prstu.
Ivan Kucera26.6.2024 06:38Chrám Matky Boží v Paříži
Neuveriteľný Francúz Georges Bess mi odpálil dekel až kamsi na Mesiac strhujúcou komiksovou adaptáciou Stokerovho kultového Draculu, ktorého vizuál bol jedným slovom úchvatný. Pravdupovediac nepredpokladal som, že sa raz objaví niečo, čím Bess dokáže prekročiť svoj vlastný tieň. A vtom na trh vtrhla novinka v podobe komiksovej adaptácie iného literárneho historického veľdiela, tentoraz žánrovo (a inak) diametrálne odlišného Chrámu Matky Božej v Paríži. A spadla mi čeľusť, pretože mi docvaklo, že mi Bess prešiel cez rozum! Napriek mojim pochybám sa chlapíkovi podarilo nájsť látku, ktorou by Draculu teoreticky mohol prekonať!! Lebo ak je niečo pre mňa úchvatnejšie, dych vyrážajúcejšie a fascinujúcejšie, než rozvaliny prastarého hradu v rumunských horách a staré anglické sídla odeté do mystickej nočnej hmly, ktoré obchádza desivý vampír, tak sú to Doyleove „blata“ zo Psa Baskervillského... alebo práve Hugov slávny román. Ten si doslova koledoval o bravúrnu komiksovú verziu, žiaľ Bessovi sa napriek obrovským očakávaniam (či skôr práve kvôli nim) nepodarilo prekonať samého seba, čo je ostatne vždy nevďačná úloha. Nemilo ma zarazilo, aký priemerný komiks je. Nechápte ma zle, za istých okolností odviedol Bess samozrejme viac než len solídnu prácu a zrejme sa mu podarilo svojim krásnym výtvarným štýlom definitívne zaradiť medzi najlepších žijúcich ilustrátorov sveta. No proste to nebolo ono, čakal som od neho viac. Žeby ma Draculom príliš rozmaznal? Mal nielen neskutočný vzhľad, ale samozrejme ako hororového fanúšika ma oslovil aj samotný žáner resp. postavy, dej, príbeh, zápletka, zvraty. Hugov príbeh lásky ma zas až tak nezasiahol, hoc viaceré nápady sú skvelé (dojemný záver o rozpadnutí na prach, matka). Miestami som ale neveriacky krútil hlavou nad tým, ako si to postavy nezmyselne samé komplikujú (Esmeralda si na konci doslova koleduje o to, aby ju chytili) a proste ma príbeh nebavil, všetky tie úklady šli mimo mňa a zamrzí, že Esmeralde a Quasimodovi chýba charizma, akoby až osobnosť a stali sa z nich len nudné figúrky posúvané po šachovnici tak, ako sa práve hodí autorovi. Vizuálne je to vysoká škola umelecká, jasné, no oproti Draculovi sa Bessovi podarilo na môj vkus stvoriť oveľa menší počet omamne omračujúcich scén, než na koľké som sa tešil. Pochopiteľne, v kombinácii s nie lacným vydaním (hrubý papier, pevná väzba, rozmery A4, lacetka) je to neprehliadnuteľný, nádherný komiks. Ale Dracula bol Dracula.