Tokijský ghúl #14
CREW1. vydáníduben 2019série Tokijský ghúl 14/14
3.4
...
...
...
...
+ 5 dalších ukázek
Koupit
Akční finále Tokijského ghúla! Kaneki a nejsilnější bojovník protighúlí jednotky, Arima, stojí konečně proti sobě. S příchodem Jednooké sovy se však bitva začne vyvíjet nečekaným směrem – a osud všech hrdinů je více než nejistý – a najednou není jisté vůbec nic.

Scénář
Sui Ishida
Art
Sui Ishida
Obálka
Sui Ishida
Lettering
Karel Petřík
Překlad
Anna Křivánková (hotate)
Redakce
Filip Gotfrid, Boris Hokr
CdbID
7565
Žánry
detektivka, horor
ISBN/ISSN
978-80-7449-681-3
Vazba
lepená v měkkých deskách
Formát
128 x 182 mm
Hmotnost
256 g
Tisk
černobílý
Stran
228
Původní cena
199 Kč
Originál
Tokyo Ghoul #14 (Shueisha Inc., 2014)
Konec, nekonec mi nevadí, pokračuje to dál. Svazek je jen vyústěni toho co autor sám v minulosti zasel, neočekávejte, nečekané. Vrchol Tokijský ghúl už měl v jiném díle.
Tokijský ghúl #14 - Mohu souhlasit s většinou v tom, že jednotlivé souboje ghúlů s inspektory ÚPG mohou stále působit trochu nepřehledně, ale jasně se musím vymezit proti tomu že by byl finální díl zklamáním. Není a upřímně nechápu ty vlažné reakce lidí pode mnou. Tohle se totiž povedlo, Kaneki si sklidil co zasadil a pro nikoho to neskončilo tak, jak očekával ... Za mě 5*!
// Společný komentář ke všem dílům. Obsahuje lehounké SPOILERY //
Na sérii jsem se vcelku těšil (námět super, prvotní zápletka taky) a vcelku to i vypadalo dobře, ale podle mě se to zase dostalo do té typické mangové rozplizlosti, kdy se kupí stránky, kapitoly a celé knihy a zas tak moc se toho neuděje. Pořád souboje na život a na smrt, ale nakonec se stejně oba válečníci rozlezou každý do své zotavovny. Komentáře zde na comicsdb jsem si četl až po přečtení celé série, takže ten názor, že souboje jsou strašně nepřehledné, jsem si vytvořil sám. Šlo to až tak daleko, že některé kratší souboje jsem prostě přeletěl očima a až na konci jsem se z bublin snažil vydedukovat, co kdo komu udělal. Úplně to křičí třeba v porovnání s Gantz, kde jsou klidně za kapitolu dvě citoslovce a tři výkřiky, ale člověk prostě ví, co se komu stalo.
Další věc, co mě žrala, jsou ty betlémy postav, chvílemi to vypadá, že se autor rozkračuje k sáze minimálně rozsahu Hry o trůny. A ten konec nekonec... aspoň trochu zakončení si těch čtrnáct knih zasloužilo. Dávám všem dílům tři hvězdy, těm, které mě zaujaly trochu více (1, 7, 8) pak čtyři.
// ke 14. dílu //
No, co k tomu říci. Chtělo to podle mě aspoň trochu zakončit osud několik postav (smrtí nebo klidně i jinak), takhle se zase skoro nikomu nic nestalo, je to znova a znova válečný film od Disneyho nebo pětistý díl komiksu Spidermana, hlavně, aby žádná z hlavních postav nedejbože nezemřela. Všichni odtažení na marodku. Takže tady sice máme doslova válku v ulicích, které se zúčastní všechno, co v tom městě je, ale umírají v ní jenom bezejmení pěšáci. A jedeme dál, tímhle tempem klidně dalších padesát knih.
Je fajn, když se série dokončí, a tak jsem rád i za konec série "Tokijský ghúl" v podobě její čtrnácté knihy. Nejedná se však o zakončení, které by mělo vyrážet dech, jedná se o zakončení, které je fajn hlavně v tom smyslu, že zde nějaký konec přišel a že nepřišel po příliš dlouhé době. Nadále je zde ale hodně otevřeného a je vidět, že Sui Išida si nechával hodně prostoru pro to, jak pokračovat. Osobně bych uvítal, kdyby se už nepokračovalo žádnými dalšími sériemi a různými příběhy navíc. Téhle sérii moc neslušelo, že je na pokračování, že se příběh pořád někam posouvá a vyvíjí. Vedlo to jenom k tomu, že zde bylo zbytečně moc postav, zbytečně moc příběhů, které nakonec ani neměly tak zásadní dopad. A to je škoda, tohle je problém dlouhých sérii. A tady je dobře, že se to utnulo celkem včas.
čekal jsem podle komentářů, že to bude průser, ale nakonec jsem s posledním dílem spokojený. navnadil mě na další sérii. vyjádření šílenství jde Išidovi celkem obstojně a pokud se člověk naučí orientovat v jeho kresbě, tak i ty souboje dávají smysl. doufám, že v RE nebude příliš mnoho nových postav. už takhle je dost těžké se orientovat v tom, kdo je kdo. nepomohlo ani to, že v tomhle díle nebyl na začátku seznam postav jako v dílech minulých.
Ukřižujte mě, upalte mě, snězte mě zaživa, ale já proti finálnímu svazku Ghúla nemám výhrady.
Přesně tohle jsem od téhle série očekával (a v nějakém 9., 10. a 11. díle mi to chybělo) a přesně takhle to má být - depresivní atmosféra, šílené scény, chaos. A ano, je to právě tak neuvěřitelně chaotické, protože to do toho vygradovalo, stejně jako Kanekiho mentální stránka. Možná jsem jeden z mála, ale souboje mi zas tak nepřehledné nepřišly, a co víc, všechno tak nějak zapadlo na svoje místo a zároveň otevřely dveře nové sérii.
A...menší SPOILER...
...mnohem více se mi líbí toto chladné zakončení, kde ani jedna ze stran nevyhrála, a schyluje se k něčemu většímu...
...konec SPOILERU.
Nechci brát lidem jejich zdejší hodnocení. Ale rád bych se k němu alespoň vyjádřil a zkusil se TG zastat.
Spoustu názorů chápu, a rozumím, že tohle není to, co většina očekávala. Ovšem většina výhrad se tu vztahuje k tomu, že se něco nepochopilo. Proč se šlo támhle, bylo to halucinace či skutečnost, co ten konec...?
Mě volume přišlo celkem přímočaré, a pokud některé fakty zůstavájí otázkou, je to autorův záměr. Samozřejmě, že některé věci zůstaly naprosto neodhaleny (viz. Hide), jelikož se to bude řešit v :Re.
A co se citoslovců týče... Je to jako kdybych si najednou začal stěžovat, proč je manga psána zprava doleva.
Vážně?
Jasně, spoustu lidem to může vadit. Ale to je manga. A proč si na to stěžovat až u posledního dílu, když jsi to četl ve všech předchozích třinácti svazcích, cyboyi?

S Kafkou je to stejné. Buď se naladíte na jeho styl psaní, co je spíš jako zpověď psychiatrovi (či ho automaticky chápete), nebo nejste cílová skupina. A je to v pořádku. Ovšem stejně tak jako to lidi mohou odsuzovat, mohou to i zbožňovat.
Z „finále“ této série mám přinejlepším vlažný dojem. Rozhodně nemůžeme mluvit o finále jako takovém, jelikož nedošlo v podstatě k žádnému rozuzlení, dějové linky nebyly ukončené, postavy nedostaly rozhřešení a celkově to byl prostě špatný konec. Autor nedokázal z vybudovaného světa a (k posledním dílům už poměrně chabě) vybudovaného napětí vytěžit prakticky nic, a tak s sebou nese poslední volume hořkou pachuť promarněné příležitosti.
Osud Hideho je mi doposud nejasný - sežral ho tedy nakonec Kaneki, nebo se jednalo o jednu z jeho poměrně častých halucinací? Išidův záměr je pravděpodobně takový, že si tuto otázku každý zodpoví sám. Z konce jsem snad ještě zmatenější než z nepřehledných bojů a řežeb. Kaneki tedy zemřel, ale vlastně nezemřel? A infiltroval se do ÚPG? Amonův konec není ani za mák uvěřitelný a je nad slunce jasné, že v bitvě nepadl, jen nechápu, co tím autor sleduje.
V každém případě se následující série :RE nebude v mých očích pyšnit přívlastkem "volné" pokračování, jelikož toto volume téměř nic neuzavřelo, a pokud tohle Išida považuje za plnohodnotný konec série, tak jsem tedy dost zklamán.
Krásná obálka. Ale jinak...nevím. Od závěru série jsem asi čekala víc. Jasně, vím, že to není úplný závěr, že ještě bude Re, ale i tak je to velký milník, velký předěl v příběhu a zakončení základní série. A v tomhle ohledu mi to prostě přišlo opravdu průměrné. Boje byly už v předchozích dílech tak trochu slabinou a čtrnáctka není výjimkou, což je trochu problém, když je většina volume jeden dlouhý boj. Úplně mi nesedlo ani postavení Arimy do role „finálního bosse", i když byl doteď mýtická postava opředená legendami, nějak mě úplně příběh netáhl k tomu, že by to mělo celé vyústit ve finále, ve které to nakonec vyústilo. Ale musím uznat, že spoustu věcí jsem tady nečekala a docela se těším, co se bude dít v Re. Neřekla bych, že byl 14. díl vyloženě špatný, byl to opravdu takový průměr, ale jako závěrečný díl nefunguje tak, jak by mohl. (MINISPOILER: No...ale na druhou stranu se aspoň Kaneki nedal dohromady s Tókou... :-D)
Přichází velké finále. Ne všechny z hlavních postav ho přežijí a mnoho z nich bude těžce raněno. I když se Kanekiho příběh (možná) uzavřel, mnoho stran zůstává nepopsaných. Jsou tu ještě Jednooká sova i Jednooký král a i Holubice mají v rukávu nejedno překvapení. Ale o tom až v Tokijský ghúl:Re.
Na to, jak se mi celá série líbí, tak poslední díl je vyloženě špatný. Finální souboj Kanekiho s Arimou vlastně skoro není, protože vidíme jenom záblesky; a ke konci zase začíná Kaneki šílet. A tentokrát jeho probíhající šílenství a myšlenky autorovi nevěříte. A vlastně celý příběh Kanekiho skončí v jeho mysli a pak černo. Co? A taky, kde se to odehrává? Najednou nějaké podzemí? Proč šel podzemím, když se probil přes Amona? Spousta věcí mi tam nedávala smysl. Ale byly tam i pasáže, které se mi líbily, to zas jo.
To si takhle doctete posledni dil Grandvillu a vezmete do ruky tohle a je to jako, no... jako rana cihlou do xichtu. Zaplava citoslovecnych (moji nejoblibenejsi bublinou se stava tato: "...!") a jinych bublin. Moje znalosti cestiny jsou nedostatecne - jak se rika bubline ve ktere je napsano "Skub", "Zdvih" apod.? To nejsou citoslovce. Mozna slovesne bubliny? Kazdopadne je to otresne. Pokud kreslite komiks a musite do nej vkladat slovesne bubliny, aby bylo jasne, co se na panelu deje, tak je neco spatne.
No ale k deji. Jedinym drobnym prekvapenim je, jak to cele dopadne. Kazdopadne ta cesta k tomu vede pres naprosto neprehledny bordel, kdy nektere stranky muzete otacet jak chcete, koukat na ne pod lupou a stejne nepochopite o co jde.
Celkove jde o naprosto bezduchou serii, ktera se zase zpocatku tvarila, ze ma nejaky smysl a koncept, ale jedinym konceptem je smerovani k finalni bitve a nic vic. Pokud by to byla kniha v rozsahu cca jednoho dilu Ality, tak by se to asi dalo, ale takhle je v tom asi tak deset dilu naproste vaty a vlastne ani nema smysl se o tom bavit.
Do dalsich pokracovani nejdu, ani kdybych je dostal darem.
Tento dil: 20%
Cela serie: 20%
velmi pochybuji o tom, že tam autor kreslil ty bubliny s citoslovci, protože by si myslel, že jeho vlastní manga je příšerně nakreslená. konkrétně v tomhle díle se mi nevybavuje obrázek, který bych bez citoslovce nepochopil. prostě to dělá automaticky, jako většina kreslířů akčních mang. pravda, někteří autoři to tam kreslí více, než jiní, ale celkově bych to neviděl jako něco negativního.
Diskutabilní. Stále narážíš na něco, co je základní součástí (alespoň bojové) mangy. Japonci 'nemusí' - Japonci to tam vkládají automaticky, a je to tak přirozené jako když Spideyho začne varovat pavoučí instinkt a kolem něj jsou ty prapodivné čárečky/blesky. Je to vypomáhání si, aby čtenář pochopil, o co jde, nebo něco, co k tomu patří?
Tvoji recenzi jsem četl celou. Neberu ti ji, chtěl jsem se pouze vyjádřit k této části, co se citoslovců týče, jelikož jsi tomu věnoval značnou část a pokud to mělo vliv byť jen na jedinou hvězdu, přišlo mi to jako škoda.
Jen kratke vysvetleni. Me nevadi "slovesne bubliny" obecne, pokud si znovu prectete celou tu mou vetu a ne jen cast, tak to z ni snad bude jasne: "Pokud kreslite komiks a musite do nej vkladat slovesne bubliny, aby bylo jasne, co se na panelu deje, tak je neco spatne."
Jde mi predevsim o fakt, ze bez tech bublin by se nedalo poznat, co se na panelech deje (protoze je to priserne nakreslene) a ne o ty bubliny samotne, pro ktere jsem v predchozich vetach sveho komentare hledal vyraz.
Ono ma duvod, ze to vetsina autoru nedovoluje prekladat.
Nenarážel cyboy spíš na ta onomatopoiea, která doopravdy nedělají žádný zvuk? Ono Japonsko si dokáže ozvučit kdeco, to jen my to nedokážeme, a proto si musíme vypomáhat slovesy. Třeba to "zdvih." Taky jsem nad tím kdysi při výuce japonštiny kroutil hlavou...
Cyboy: Citoslovce resp. vyjádření zvuku přece patří ke komiksu od začátku a je jedno, jestli jsou v bublinách nebo mimo ně, no ne? Když si vzpomenu, jak kreativně s nima pracoval třeba Kája Saudek, tak fakt nevím, co tě dere.

Cyboy: Reaguji na komentář ohledně citoslovcí. Nevím, jak je tomu nyní v současné manze (co do rozšíření a stylu), ale tebou zmiňované "bubliny" s "citoslovci" se v manze používají nejspíše již od počátků. Záměrně píši oboje v uvozovkách, protože ne vždy jsou to pravé bubliny a ne vždy pravá citoslovce. Ověřovala jsem si to v manze, kterou vlastním a je fakt, že v nich se podobnými prvky šetří a používají se střídmě k dokreslení atmosféry. A důsledně se dbá na grafické odlišení, což v ukázkách výše k této manze mi nepřijde. Právě ono grafické odlišení je důležité - např. ...! nebo !!, ??, !? a podobné je obvykle v jiném typu bubliny a značí v podstatě záblesk myšlenky. Takže např. klasický mluvený projev je v hladké bublině, souvislá myšlenka v graficky odlišné bublině (třeba dvojité) a ten záblesk myšlenky zase v jiné (třeba zubaté). A našla jsem i bubliny s citoslovci, ale většinou v případech, kdy je to pro příběh důležité (např. u strojů nebo vetřelců). Má to většinou čtenáře na něco upozornit. Je rozdíl, když přístroj vrčí (klasické vrrr v panelu) a zavrčí, i když je celá budova odpojená od proudu (třeba separátní panel s detailem přístroje a vrrrr v bublině u něj). Právě toto se mi na manze velmi líbí.
Ostatně i v Asterixovi se používala citoslovce v bublinách v podobě obrázků (vzpomínám si na blesky, spirály a podobně) k dokreslení atmosféry.
Jakoze finale. Evidetne na to plynule navaze to RE, nebo jak se to jmenuje.
Finále? OMG, já skončil u 11. Tak já si to snad přečtu.