Belzebubové

3.3 | Paseka | horror, humorný, stripy

Ďábelský komiksový fenomén se jako bouře žene planetou a rozsévá kolem sebe děs i vtip. Vypráví o rodince se zálibou v temné hudbě a okultních vědách. Táta Sleth, mamka Lucyfera, dospívající Lilith a benjamínek Leviatan se vyžívají v té nejroztomilejší morbidnosti, servírují humor černý jak šálek satanissima a ve své nekontrolované zábavě se nezaleknou ani velmistra Lovecrafta. Kolik kovových hrotů se vejde na jednoho člověka? Dá se na ultrazvuku poznat, jestli se vám narodí Antikrist? A na jakých hranicích budete podezřelí, když nepovezete narkotika? Sami se přesvědčíte, proč se o tomhle komiksu mluví jako o setkání Calvina a Hobbese s Voláním Cthulhu.

Scénář:
JP Ahonen
Kresba:
JP Ahonen
Lettering:
Eva Nečasová
Překlad:
Naďa Špetláková
Redakce:
Vojta Sedláček, Jakub Sedláček, Radka Svobodová
Obálka:
JP Ahonen

Přeloženo z anglického originálu Belzebubs vydaného nakladatelstvím Top Shelf Productions v Mariettě roku 2019, s přihlédnutím ke španělskému vydání (Dibbuks, Madrid, 2018).

Rok a měsíc vydání: březen 2020 | ISBN: 978-80-7637-064-7 | Vydání: 1. | Vazba: sešit v tvrdých deskách | Formát: 175 × 155 mm | Počet stran: 128 | Tisk: barevný | Cena v době vydání: 299 Kč | Název originálu: Belzebubs | Vydavatel originálu: Kustannusosakeyhtiö Kumiorava, 2018

Obálka (1/5)
Ukázka (2/5)
Ukázka (3/5)
Ukázka (4/5)

+ další 1


Koupit

maco
maco | 24.5.2020 | Belzebubové |

Sklamanie nastalo na konci ked som zatváral knihu... Už je koniec? Akurát ked to zacalo byt dobre. Cim skôr ďalších belzebubov.

Norri
M Norri | 15.4.2020 | Belzebubové |

Na Belzebuby jsem se hodně těšil a to hned z několika důvodů. V prvé řadě mám rád metal. Nemám kapelu a dokonce ani hudební sluch, ale kvílející kytary jsou mi balzámem pro (d)uši. Za druhé mám rád videoklipy kapely Belzebubs. Sedí mi hudebně i humorem. Kapela Belzebubs je v podstatě zhmotněním komiksové kapely do reality. No a za třetí jsem už četl jiný Ahonenův komiks o metalu - "Sing No Evil" (Perkeros) a moc se mi líbil. Takové velké natěšení většinou končí velkým zklamáním. U Belzebubů to tak naštěstí není. Nebo spíše ne úplně.

Někoho napadlo srovnávat Belzebuby s
Calvinem a Hobbesem. Toto srovnání ale není úplně šťastné. Společný mají maximálně tak formát - čtvercové černobílé stripy o stále stejné rodině. Calvin a Hobbes představují chytrý humor a situace, které pravděpodobně většina lidí důvěrně zná. Belzebubové si zase dělají srandu z metalových klišé. Takové to, že všichni metalisti jsou satanisti a touží pálit kostely. Ale také třeba z tohoto, jak se z pyramid a hrotů stal bezmála stejnokroj. Celý začátek knihy patří právě takovému humoru. Jednotlivé stripy, které jsou více či méně samostatné, pobaví, ale nerozsekají vás. Styl humoru se ale v knize postupně mění. Jednotlivé stripy začne spojovat příběh na pozadí a humor se stává více situačním a také zábavnějším. Takže ačkoliv jsem byl ze začátku mírně zklamaný, tak na konci jsem knihu zavíral spokojený.

George Walker Bush
A George Walker Bush | 14.4.2020 | Belzebubové |

Jelikož hltám nejrůznější webcomicsy, tuhle rodinku už jsem trochu znal. Je to místy celkem vtipné, má to vtipné slovní hříčky (respekt překladu), pěkné interkulturní narážky a je to fajn nakreslené. Dokonce i místy roztomilé. Ale ač jsem se jednu dobu více znal s různými metaláky a darkulíny různého typu (někdo z toho vyrostl, někdo ne), já sám jsem k této módě a subkulturám nikdy výrazněji neinklinoval. Jo, mám rád nějakou tvrdou muziku, občas mi kromě Rammsteinu hráli v sluchátkách i tyhle tmavější (nejlépe folk) věci typu Dimmu Borgir, Ensiferum, Eluveitie, Arkona atd. atd., ale poslouchám raději jiné věci. Jinými slovy uznávám, že si tenhle komiks nalezne své přesvědčené a pobavené fanoušky. Pro mě se však tématika až moc recykluje a mnoho stripů zase tak skvěle vtipných ani není.

Trudoš pode mnou (báj da wej - hezká ikonka!) zmiňuje, že se zde ani nekope moc do církve a že to není vulgární. Já bych řekl, že vulgarismy nehrají prim, ale je jich tu dost. A křesťanské symboly se tu staví sice někdy vtipně na hlavu, ale též velmi často banálně ponižují. Tohle udělat s islámskými symboly, pálí se v celém islámském světě finské vlajky. Já samozřejmě bych na základě tohoto komiksu Ahonena upálil a do Finska vyhlásil křížovou výpravu. Deus lo vult! Neudělám to jen proto, že nejsem papež a ten současný je celkem sympaťák, a protože Ahonen se jmenoval můj nejoblíbenější skokan na lyžích.

Jo a srovnávat to s Calvinem a Hobbesem... c'mon.

Celkový dojem: 40%

trudoš
trudoš | 5.4.2020 | Belzebubové |

„Smysl života? Nevím, asi sloužit zlovolný bestii s chlupatýma nohama a ohnivým pohledem, která hltá nicotný smrtelníky a plodí ďábelský potomstvo? Ne, nemluvím o Satanovi. Mluvím o mojí ženě.“
Přiznávám, že můj hudební vkus skončil někde u kapely The Clash, která má k black metalu a gothic kultuře hodně daleko. Přesto si mě knížečka JP Ahonena získala během několika málo stran. Kromě příhod zběsilé amatérské kapely tu sledujeme sitcom v duchu Addamsovy rodiny, akorát mnohem satanističtější. Překvapivě se tu přitom nehraje na vulgarismy, ani na fanatické kopání do církve. Dílko osvěžuje jednoduchý humor, založený na běžných životních situacích, jen maličko jinak nasvícených. Nejlepší na čtení přitom je sledování uměleckého vývoje série. Od počátečních stripů, přeskakujících z postavy na postavu, kdy ještě není jasné, co má autor v úmyslu, až po finální verzi, v níž dospívající Lilith uhání nesmělého Sama a benjamínek Leviatan si zahrává s konverzí ke křesťanství. Prostě pekelná jízda.

maco
maco 24.5.2020

Darker
Darker 23.4.2020

hellblazer
hellblazer 22.4.2020

Norri
Norri 15.4.2020

calvin10
calvin10 11.4.2020

trudoš
trudoš 5.4.2020