7

Jenom o krůček, aspoň za mě, to nedosáhlo na 4☆. Příběh dvou lidí diametrálně odlišných lidí a přesto oba krásně zapadající do stejné doby. Je škoda, že propagace a celkové povědomí o tomto komiksu je nule.

Propracovaně, přesto stále velmi civilně pojatá pocta rodičům, částečně autorova psychoterapie a utřídění si vlastní rodinné historie, to vše na pozadí španělských dějin 20. století. Argo schytává často hejty, ale stejně vydává mnohdy ta nejzajímavější díla.

Celkový dojem: 90%

Zprvu jsem si po zhlédnutí ukázek myslel, že to bude nějaká zmatená fantasmagorie, ale po přečtení komentu od D.R. jsem si knihu pořídil. Naprosto souhlasím s tím co napsal ve své recenzi. Bohužel tahle kniha tak nějak prošuměla, a moc lidí jí nevěnuje pozornost, což je dost škoda.

Po dlouhé době mě zase bavil nějaký komiks. Poslední dobou to bylo takové milé počteníčko, srandičky, žánrovky, prostě na pobavení, ale tohle mi vyloženě sedlo. Vážně dobrý počin. Je až neuvěřitelné s jakou pokorou a detailností Altarriba zpracoval životy svýh rodičů a do toho to Kim tak bravurně nakreslil. Oba příběhy jsou si přitom naprosto odlišné a sdílí jen svého potomka a Francovu vládu. Otec je drsný a přímočarý příběh, mnoho změn, mnoho pádů a to vše hnáno velkou touhou změnit svůj život. Často se tlačí na národní linku a je opravdu těžké se zorientovat, co je vlastně správně. Jak to potom měli brát lidi, když bylo tolik politických změn, tak jim nezbývalo než se v tom nějak plácat a přežívat. Matka je zase milý a dojemný příběh v pozadí, jakoby byla dodatečná postava, ta na okraji, o kterou nejde. Hodně se tlačí na náboženskou linku. Dalo by se říci, že oba světy jsou ztělesnění "sváru" těla a ducha", "masa a krve". Přitom vidíte to pozadí kolem a je vám vážně nevolno a paradoxně mě víc bylo nevolno z těch všech komplotů a předsudků v matčině příběhu. U otce to bylo jinak, to byly nárazovky, když trpěl, ale pak to odeznělo. Matka trpěla dlouhodobě. Vtipná linka je, jak se oba vnímali ve stáří. Pohled otce na matku a matčin pohled na otce. Jak mi ta linka vadila, že se tam nic nedělo, tak nakonec to hodnotím poměrně kladně. Prostě důstojná tečka za jejich dlouhým životem plný strasti a útrap, přitom tam byla zrnka štěstí v podobě jejich syna, který se z toho evidentně oklepal a komiks hodnotím jako jeho osobní terapii, či testament, velmi prapodivný testament. Takže já jsem velmi spokojen a kdo si chce vážně počíst a něco se dozvědět, měl by sáhnout po Epopeji. Není to lehké čtení, ale přitom se čte dobře a plynule., Kresba je velmi dobrá a čtivá, ničím mě nerušila a ten vjem, který mi měla předat, se dostavil. Ideální na svátky, zpříjemnit si je něčím kvalitním.