Ta kresba. TA KRESBA. Naprosto nadprůměrná pro "obyčejné" stripy. Připomnělo mi to Broka od Petra Kopla. A ten lettering. Velmi povedený. Celková úprava knihy je parádní.
Obsah je milý a laskavý, ale je to takový průměr. Neválel jsem se smíchy po podlaze, ale ani jsem si nemyslel nic špatného. Fórky hezky plynou, holčička a pes mají uvěřitelný vztah a celkově se jedná o pohodový komiks. Nadprůměrný kus z toho dělá již zmíněná kresba.
Hrozně líné scénáře. Ta nejpřímočařejší drsná škola, jakou si lze představit. Bez zvratů, bez emocí. Hlavní hrdina nemastný neslaný. Premisy se opakují. Hned ta první by měla každého čtenáře toužící po kvalitním příběhu odradit. Hlavní hrdina každému věří. A pak je jakože veliké překvapení, že mu každý lže. V každé povídce je to stejné. Policista není policista. Oběť není oběť.
I přesto má Reckless silnější stránky. Postupem času se příběh stane osobnějším a nejzábavnější (a nejfukčnější, i když trpí výše zmíněnými neduhy) je příběh, kde Reckless téměř nefiguruje.
Překlad je překvapivě výborný, Kopřiva se naučil překládat anglické nadávky do uvěřitelně znějící češtiny. Redakce je ok. Překvapením pro mě byl konec knihy, kde není nic, ani tiráž, ani bonusy.
A bohužel to evidentně není všechno, protože Brubaker naznačuje další dějové okamžiky, ke kterým v této knize zatím nedošlo. Povídky sice měly vzestupnou tendenci, ale i tak se budu rozmýšlet, zda po případné dvojce sáhnout.
Lvi umí plavat a mořské želvy nežijí v řece. Ale je pravda, že zvířata neumí mluvit, takže je to celé spíše fantasy než "příběh inspirovaný skutečnými událostmi". Možná by to celé bylo lepší, kdyby scénář nepsal líný Američan, kterého nenapadlo zjistit si alespoň základní údaje o zvířatech, o kterých píše. A celé je to pouze protiválečná agitka bez přesahu. Chyběla mi větší hloubka mezi hlavními hrdiny a hrdinkami, nějaký vývoj charakteru atd.
Nicméně nakreslené je to parádně, komiks je funkční a čtení jsem si užil.
Po přečtení toho komiksu jsem díky databázi zjistil, že jsem ho již jednou přečetl. Nepamatoval jsem si z něj vůbec nic. Což trochu dokazuje plytkost příběhu. ALE nutno druhým dechem podotknout, že jednoduchý příběh není na škodu, ba naopak. Rychle se to čte, svižně se to prohlíží a občas jsem se i pousmál vtipům. Asi nejvíc, když jeden želvák píchal prstem do Alfréda s tím, že se jedná o robota.
Je zde prostor i na poněkud hlubší a emotivnější část (leč krátkou). Joker zde byl úplně zbytečný. Krokouš se najednou vytratil ze scény. Bane tu byl kvůli dvěma panelům. Ale to je halt DC.
Tohle je opravdu hodně špatný komiks. Špatně napsaný, špatně nakreslený. Možná bych dal dvě hvězdy za těch pár panelů, které se povedly (zejména ty, kde hraje prim příroda a líbila se mi pocta Franku Millerovi). Ale pořád se nemohu přenést přes kampaň na Doniu. Text zněl příliš nabubřele a chvástavě. Ale hlavně tam nebyly ukázky v pořádném rozlišení a s kampaní se vůbec dál nepracovalo. Komiks vyšel pod skutečným nakladatelstvím, takže se to nedá považovat za amatérský projekt, ke kterému bych byl shovívavější.
A moc nerozumím tomu, proč něco, co se jmenuje Zákon vlků, dali nakreslit autorovi, který neumí kreslit vlky. A pevně doufám, že ten nově založený účet, který zde tomu dal 4 hvězdy, není někdo z tvůrčího týmu.
Fajn oddychovka, i když trochu přepálená. Na tak malém formátu řešit genocidy národů a zabíjení božstev je trochu ambiciózní.
Hezká kresba žene dopředu tuctový příběh. Měl jsem pocit, že čtu komiks z devasátek, kde máme děsně drsnou hlavní hrdinku, děsně drsného sekundanta a tajemného sidekicka. Motivace hrdinky k jejím činům je touha po penězích, což je ta nejslabší motivace jaká se dá vymyslet a opouští od ní i videohry.
Mimochodem nechápu, proč ostatní komentující mluví o sci-fi, když se jedná o fantasy. Toto skutečně nemá se science fiction žádné společné znaky.
Ještě před pár lety bych dílo kritizoval za to, že je to zbytečně surrealistické a je tam příliš mnoho popkulturních odkazů, díky čemuž svět působí spíše jak fan fikce než cokoliv jiného. A částečně je to pravda. Touhu českých autorů dávat do svých příběhů postavy někoho jiného jsem nechápal ani v devadesátkách, natož nyní. Nicméně v dnešní době rozumím jedné zásadní věci - je to autorská tvorba. Tam člověk nemá úplně nárok kritizovat podstatu daného díla, protože je to přesně to, s čím chtěl autor přijít a mně se to buď líbit bude nebo ne. A líbilo?
Ano, líbilo. Ignoroval jsem vše, čemu jsem nerozuměl a soustředil se na to, co chápu a jaké pocity ve mně komiks vyvolává. První polovina beze slov je fajn vplutí. Druhá půlka trochu hapruje, protože všechny ostatní postavy mají stejný styl mluvy a působí jako NPC (možná účel), ale alespoň se rozjíždí něco, co by šlo nazvat příběhem. Nikkarin navíc během toho trousí různé útržky ze světa, kde se děj odehrává, což je zábavné skládat.
Tohle je nádhera. A to úplně vším. Obálkou, kresbou, zasazením, atmosférou a tím totálním hnusem, se kterým se čtenář musí vypořádat. Protože sledování roztomilé medvědice, která vraždí ostatní zvířátka je jedna věc. Ale pak se musíte vypořádat sami se sebou, že jí nejen fandíte, ale vlastně byste jí to všechno odpustili, protože ona MÁ PŘECE SVŮJ KODEX. (Ovšem na rozdíl od Dextera ten kodex stojí za starou belu a je to spíše alibismus než cokoliv jiného.)
Perfektně funguje kontrast roztomilé kresby s hnusným příběhem a krutým charakterem hlavní postavy. Odehrávat se toto ve světě lidí, tak to zdaleka nemá takovou sílu. Potěší drobnosti, které postavy zlidšťují (paradoxně), ať už je to nechuť mluvení do mikrofonu nebo nejistota při běžných interakcích.
Tohle mělo "víc příběhu" než bych čekal. Ale jinak ano, nějak takhle jsem si představoval tvorbu Franka Cho. Záchodové čtení v tom nejlepším slova smyslu. Všechny obličeje stejné, všechna těla stejná, všechna děvčata mají stehenní svaly, které by jim mohli závidět i ti dinosauři běhající po džungli.
Frank se stihne několikrát za knihu vykrást, cože je u pěti sešitů skutečné umění.
Odsýpá to, mozek se čtenáři nezavaří a v ději se bude orientovat. Potěšilo násilí a karikaturnost. Za mě ideální start nové edice.
Hodně povedená pocitovka. Na jednu stranu je úplně fuk, že se odehrává v NY, na stranu druhou je zde NY znázorněn velice hezky a veškeré profláklé lokality poznáte na první pohled. Komiks je příjemně inkluzivní, ale ne otravně. Některá ožahavá témata, která by se dnes označila za woke, jsou zde představena civilně a tak nějak přirozeně (a hlavně neagitačně, což chválím).
Samotný děj netřeba nijak obsáhle komentovat - něco se tam děje, ale není to hlavní tahoun čtení. Možná mladší generace u toho bude vyjukanější, ale pro člověka, kterému táhne na 40 se nedějí žádná velká dramata. Tady vede atmosféra a dialogy (obojí je perfektní) a velice dobře a věrně zpracované charaktery tří holek.
Komiks je zpracován výborně, celkový dojem bych shrnul jako "příjemné překvapení". (I když se přiznám, že jsem měl podezření, že by mi tohle mohlo cinknout do noty).
Maus jsem poprvé četl v době, kdy jsem měl z komiksů načteno několik Čtyřlístků a jednu CREW. Tehdy mě to vystřelilo na měsíc. Po 20 letech jsem se k tomu vrátil a musím přiznat, že jsem se spíše nudil. Co si budeme, hrůzy druhé světové války jsou vděčné téma. Z toho, jak se lidé chovali k Židům za druhé světové války, je normálnímu současnému člověku na blití. Zároveň je fascinován krutostí všech přihlížejících a netečností všech kolem. Prostě ideální koktejl na silný příběh.
Který je bohužel rozkouskovaný intermezzi s rozhovory autora se svým otcem. Nutno podotknout, že ani jeden z aktérů nemá kdovíjaké charakterové kvality a oba by mohli být v jiném příběhu klidně antagonisty. U otce, který prošel hrůzami holocaustu, je to pochopitelné, u jeho syna už méně. Nicméně z popisu je vidět, že otec Arta Spiegelmana nebyl žádný dobroděj ani před válkou. Do vztahu by nešel, pokud dívka nebyla z bohaté rodiny, byl rasista a xenofob. Ale tak, kdo tehdy nebyl...
Díky tomu je komiks Maus nečernobílý (paradoxně). A ukazuje vše co nejvíce realisticky. Což je fajn pro učebnice, horší je to pro příběh. Mnoho jmen, mnoho postav, mnoho linií, které nikam nevedou. I dokument musí mít příběh, nemůžete jen tak plácnout na papír jak to bylo a doufat, že konzument bude spokojen.
Soubornému vydání se nedá nic vytknout, kromě chybně napsaných číslovek. "7miletým" mě bude strašit ve spánku ještě dlouho.
Kdysi kdosi dostal anticenu za negativní recenzi na komiks Maus, tak snad mě nestihne stejný osud.
Už jsem četl horší Batmany a četl jsem i lepší. Je hezké, že u nás vychází aktuální série a je hezké, že můžeme držet krok se světem. Jen škoda, že aktuální série se tolik soustředí na Jokera, který už je 150x přežvejkanej. V tomto komiksu je navíc opět několik homáží na staré Batmany (Kameňák, Mad Love, Harleen atd.), které se neustále dokola opakují jednou za pět booků.
Překladatel si neporadil s dvojsmysly u postavy jménem Punchline. A bohužel ani s jinými momenty, až jsem pojal podezření, že se tento překlad dělal narychlo a bez lásky k řemeslu. Ale třeba to vážně přeložit nejde. Zase body k dobru za oslovení Punčák, nebo jak to tam bylo :)
Je škoda, že část děje se odehrála v Detective Comics (který tady nevychází). Ne, že by to bylo až tak zásadní, ale čtenáři je tak připomenuto, že některé dějové momenty jsou úplně zbytečné. Což bohužel platí o většině tohoto komiksu.
Tenhle komentář obsahuje masivní spoilery, protože bez nich bych svůj názor musel napsat velice nekonkrétně. Na tento komiks mám totiž dva pohledy.
Vyprávění odporuje totiž snad úplně všem pravidlům, která u tvorby scénáře a příběhu existují. I když se to může na začátku jevit jinak, komiks nemá hlavního hrdinu. Což by nebyl problém, kdyby zde bylo nějaké pojítko. Ale to tu chybí také (i když cca čtvrtinu knihy se to jeví jinak). Hned první dvě stránky jsou velmi silné a uvádí nás do děje velice rychle.
Hrdina vzpomíná na dávného přítele a následně zjišťuje, že po něm zůstal syn a mrtvá manželka. Hrdina si tedy syna bere k sobě a stará se o něj. V té chvíli jsem si myslel, že přesně vím, o čem příběh bude.
Wong on many Levels. Protože vzápětí to vypadá, že komiks nebude o vztahu stárnoucího muže a nevlastního syna, ale o tom, jak moderní doba připravuje o práci staré kovboje, kteří v novějším Novém světě nenachází uplatnění.
Wong again. Vypadá to totiž, že příběh bude o mladé učitelce, která se jako jediná stará o děti v malém městečku.
Opět špatně. Ten komiks je totiž o chamtivém starostovi, který chce ve svém městě vybudovat železnici, aby vydělal peníze.
A zase ne. Chlapec, kterého se hrdina ujal, totiž umírá a vypadá to na vraždu. Takže je to detektivka. Ale pozor, asi ho zabil mladý lotr, který je obětí domácího násilí. Najednou se vše mění, dosud hlavní hrdina je náhle pomatený antagonista a hraje druhé housle.
No a na konci vlastně všichni umřou. A tenhle maglajz nějakým zázrakem funguje. Asi proto, že si k žádné postavě nestihnete vytvořit vztah. A i přesto každá něčím zaujme. Mrzout hlavní hrdina, jeho kámoš dobrák, starý kovboj, který musí kydat hnůj prasatům, starostlivá učitelka, opily fotr pasoucí své dcery... na tak malém prostoru plejáda silně napsaných postav.
Kdyby měl komiks nějaké pojítko od začátku do konce, fungoval by přehledněji. Ale nebyl by tak nápaditý. To, jak je děj neučesaný je zároveň slabina a zároveň veliká výhoda tohoto příběhu. Protože kdyby autor vzal jednu z nitek a protkal ní celý příběh, jednalo by se o jedno velké klišé. A je fuk, jestli by byl hlavní hrdina stárnoucí kovboj, starostlivá učitelka nebo týraný chlapec. Všechny tyhle dějové linky jsou jedno obří klišé a hned byste věděli jak příběh dopadne. Ale díky tomu, že každá z postav zde má jen epizodní roli, vás každé otočení stránky postaví před překvapení.
Na kurzu psaní by mě s tím vyhodili. Ale já si to užil. A o kresbě se ani nemusíme bavit, ta je nádherná.
H. P. Lovecraft je taková smutná figurka. Bro byl patrně v depresích, ožrala a incel. Dnes by měl účet na redditu s plusovou karmou, ale před sto lety po něm pes neštěkl. Díky bohu už nikdo nedrží práva na jeho dílo, a tak na jeho temných myšlenkách mohou zbohatnout tvůrci videoher, kreslíři, spisovatelé, výrobci deskovek a spoustu dalších. Jeho ubohý život tedy nakonec přinesl spoustu radosti jiným lidem. Pokud na nás kouká odněkud z vesmíru, má jistě radost.
Ale teď vážně. KAŽDÁ ADAPTACE LOVECRAFTOVA DÍLA JE ÚPLNĚ STEJNÁ. Je úplně jedno, jestli si vezmete do ruky knihu, komiks, nebo deskovku. I přesto, že Lovecraft popsal svoje příšerky velice neurčitě a dal jim nevyslovitelné názvy, všichni tvůrci se rozhodli, že jeho dílo budou interpretovat ÚPLNĚ STEJNĚ JAKO VŠICHNI PŘED NIMI.
A i přesto mě pokaždé baví konzumovat adaptaci novou. Proč? Těžko říct. Možná proto, že si opětuvědomím, kdo HP Loverboy byl, co se mu asi honilo hlavou, jak to muselo působit na gramotné lidi v roce 1925 a jak to muselo působit na lidi negramotné, pokud jim o tom někdo vyprávěl. Jak jste asi pochopili, tyto myšlenky nemají nic společného s konkrétní adaptací. Klidně by moje šestiletá dcera mohla načmárat tužkou rybí hlavu na čtvrtku, říct "to je Dagon" a vyšlo by to nastejno. Myšlenky by mi létaly zase směrem k životu pana HPL.
Toto konkrétní dílo má několik neduhů. Jeden je, že je zde moc popisovacího textu. "Právě koukám na temný chrám" a na panelu je temný chrám. A tak dále. Naštěstí v druhé polovině knihy už to asi autora přestalo bavit psát, a text výrazně sesekal a nechal mluvit kresbu. Která je velice dobrá. Má to atmosféru, umí to pracovat se stísněním prostředím ponorky stejně dobře jako s nekonečností vesmíru.
Takže ano, funguje to dobře a HPL pomohl k bohatství dalšímu člověku.
Zde padla "podpora Ministerstva kultury" na úrodnou půdu. Tohle mohlo dopadnou hodně, hodně špatně. Předpokládám, že za rozmístění panelů a využití prvků komiksového média může primárně Štěpánka Jislová a dělá to výborně. To, co by jiní popsali v hranatém rámečku, ona vyřkne kresbou beze slov. Faktografické vlastnosti nemoci popisuje velice, velice střídmě a nepřehání to s textem. Bohužel, hlavní hrdinkou je právě ona nemoc, a ne protagonistka Tereza. Což je trochu škoda. Nicméně i tak vše funguje krásně a člověk se něco aspoň něco nového dozví.
Osobně se mi nelíbí ta růžová :) místy mě tahá za oči, úplně jsem nepochopil proč tam je zrovna růžová, proč je zrovna toto vybarvené a toto ne... ale to je maličkost.
Za mě super komiks, dojemný, poutavý, čtivý, neukecaný a s důležitou MESIDŽ. Doufám, že ho Paseka dostala do škol.
Narozdíl od zbytku českého internetu netoužím po vydáního SPAWNa. Nic proti němu nemám, ale tu postavu prostě neznám a nijak extra mě nezajímá. Respektive, nezajímala.
Netuším, proč je právě SPAWN tak kultovní. Něco mi říká, že mi ujel vlak a že to celé má takovou příjemně devadesátkovou auru a bez notné dávky nostalgie tohoto zpolezence pekla člověk nedocení. Nicméně v tomto booku jsou tři příběhy, které mě rozhodně nenudily.
Hodně za to může kresba. A dialogy (překvapivě). Vlající pláště jsou nekonečně cool a fungovalo to na mě možná až příliš. Oba hrdinové neustále poměřují velikosti a komplikovanost záhybů svých rób. A u toho se (většinou) mlátí pěstmi, rozbíjejí svými těly zdi a u toho si nadávájí. A působí to dobře. Dramaticky, dynamicky, fanfárově.
Ne vždy jsem se orientoval v ději. Což je asi pochopitelné. Docenil bych tu nějaké slovo úvodem k lepšímu vplutí do děje (bonusů je tam až dost, tak se tomu mohly tři listy obětovat). Ale tohle je většinou jenom můj problém, ostatní čtenáři se většinou orientují lépe než já.
"No, uvidíme... nějak snad překonám ten nudnej úvod, kde budu určitě celej sešit sledovat jak parta dětí hraje dračák než se konečně začne něco dít." WRONG
Komiks začne hned. A poté, co začne, na vás hodí traumata všech postav a místy až tísnivou atmosféru něčeho, co kdysi bylo dětské přátelství, ale dneska je to už jenom vzpomínka na dávné hrůzy. A do toho všeho je to samozřejmě taky fantasy, ale fantasy dělané s láskou (a naprosto překvapivě) bez velkých klišé. A dokonce i zakomponování odkazu J. R. R. Tolkiena funguje naprosto impozantně.
Zpracování komiksu je 10/10, možná i 12/10. Povrchová úprava, obálka, papír, překlad, redakce, lettering. Tenhle výkop se HOSTu povedl na výbornou.
Záchodové čtení - a to myslím v tom nejlepším možném významu. To je přesně ten komiks, který si vezmete na záchod, nebo někam do vlaku, přečtete si ho a ten čas vám hned uteče příjemněji. Nechybí zde humor, dva velice solidní plot twisty / cliffhangery a jako bonus jsou zde velice zábavné grotesky, kde Joker připomíná jeho původní zobrazení ve sto let starých komiksech.
Není tam nic, co by mi extra vadilo, je to skutečně příjemný průměr. (Jen těch prvních stran jsem si říkal ajaj, to je hrozně generický, ale pak se to rozjelo.)
Kámo, co tohle zase bylo? Občas mám pocit, že se to Mikovi rozpadá pod rukama. Ten pocit většinou trvá tak půl sešitu, nebo sešit, ale tady jsem ten pocit měl polovinu knihy. Ona ta apokalypsa funguje dobře jako pozadí komornějších zápletek, ale jakmile se jedná o hlavní dějovou náplň, tak je hrozně vidět, jak nepravděpodobně je to celé zpracované.
V téhle chvíli by už dávno přestaly fungovat bezpečnostní složky. Všem by byl buřt osud malého chlapečka, který ztratil maminku. I ti nejodvážnější agenti by se na všechno už dávno vykašlali. Ale ne, tady celá parta ÚPVO, i do toho posledního vojína, hrdinně riskuje životy pro druhé. Ale to finále s chlapečkem bylo fajn, to se musí nechat.
Naštěstí poslední dva sešity už jsou v tom duchu, který mi sedí víc. Ale i tam mám výtku - proč je Abe na jedné stránce (zničehožnic) a proč tam pak zase není?
Nevím no, tohle byl divný kousek, skoro bych se nebál říct výplňový. Ale už se těším na ten příští, protože očekávám vzestupnou tendenci.
U podobných věcí se vždycky ptám - bylo by to o něčem, kdyby to nevycházelo z něčeho jiného? A tady si musím odpovědět - ne, nebylo. Jak to tak občas bývá, premisa je silnější než samotný produkt.
A ten má jistě své klady. Celkový nápad. Svět zfetované Alenky. Kresbu. Ale jinak... kniha má pět sešitů, ale dějově by stačily tři. Postavy jsou (z logiky věci) načrtnuty jasně a bez nějakých větších překvapení. Je to prakticky takový Sucker Punch, ale je zde méně robotů a Němců.
V jednu chvíli jsem přemýšlel, jestli se autor nesnaží vytvořit incestní porno, ale spíše je Alenka prokleta klasickými daddy issues, což je vlastně trochu nuda. Nicméně dlužno podotknout, že otec je nejzajímavější postava v celém komiksu (což je trochu pech, když to má být o Alence, která je prostě jenom oběť).
Scénáristicky se tohle příliš nepovedlo. Někdo u piva dostal parádní nápad, ale nepovedlo se mu ho přetavit do zábavného čtení. I přesto je tam několik solidních míst, kvůli kterým bych ještě přemýšlel zda komiksu nedat druhou šanci až vyjde pokračování.
Číst Hellboye s 10letým zpožděním vyvolává specifické pocity. Člověk cítí jakousi nostalgii a zároveň je rád, že čte "nového Hellboye". Před nějakými 12 lety to byl právě Hellboy, který mě dotáhl ke komiksovému mediu. Takže zatímco mě vábila temnota, ve světe se pomalu ale jistě schylovalo k peklu.
Peklo je výborný komiks. Mignolův Hellboy jak ho máme rádi a po kterém se nám stýskalo i přes jiné, velice vydařené, příběhy z hellboyversa. Atmoška, panelování, příběh, postavy, to všechno je tam přesně v takové podobě, v jaké to mám nejradši. Klidně bych ubral na počtu postav, ale jinak je to prostě výjimečně dobrý komiks, kde vše funguje jak má.
Tahle minisérie není vůbec špatná. Ničím asi extra nevyniká a jedna skupina záporáků mohla být více využita. Ale jinak se to celé čte dobře, dává to smysl, kresba je příjemně maisntreamová a toho Batmana tam moc není. Ačkoliv to vypadá, že sledujeme další pátrání a zbytečné dopadení Jokera, ve skutečnost se dějová linka týká něčeho úplně jiného. Ti pozornější to poznají dříve, já to pochopil až tehdy, kdy mi to komiks na konci nacpal do krku. A dobře udělal! Až moc jsem při čtení vypnul mozek.
Podivná záležitost. Je fajn nápad přetavit batmanovské universum do tohoto stylu a doby. Ale zas tak odvážné to přetavení nebylo. Batman je pořád Batman (i když se tváří, že ne), Gordon je pořád Gordon, záporáci jsou pořád záporáci. Kresba je jak kdy, někdy hezky stylizovaná, někdy šílená. Všechny ženy mají nejen stejný obličej, ale i stejné postavy. Ale možná to je záměr, že všechny vypadají jako Bardotka.
Dějově mě nic extra nezaujalo. Nicméně musím říct, že nějakou podivnou hrou osudu mě bavilo ten komiks číst. Je trochu těžkopádnější, ale má silné momenty (v kresbě, v atmosféře). Ale že by to byl pro mě must have, to určitě ne. Ale kousek je to zajímavý, v knihovně by se hezky vyjímal.
Závěr Pekla na zemi skutečně dává svému názvu za pravdu a jsem zvědavý co se bude dít dál. Líbil se mi mix záběrů na lokální konflikt a na globální ohrožení celého světa. Kresba je samozřejmě moc povedená, jednotlivé interakce mezi postavami mají dynamiku. Nějak nechápu postavu Fénixe, ta mě zatím spíš vadí (taková Liz pro chudý), ale hádám, že její role bude zásadní. Každopádně "uspání" dvou hlavních postav je dobrý nápad, člověku se po nich začne stýskat a těší se na jejich návrat :)
Jsem skoro rád, že "mohu" dát tentokrát nižší hodnocení - člověk se už začínal bát, že je nekritický fanboy :) povídky v Hellboyversu mám rád, ale tady mi jakž takž sedla jen ta první. Ty druhé dvě pro mě neměnily nic, co by mě nějakým způsobem více zaujalo. Takže v rámci série říkám "podprůměr".
Vyčítat nějakému médiu žánr je hloupost a hrozně nerad to dělám. Když začnu číst superhrdinský mainstream, tak musím počítat s tím, že to bude superhrdinský mainstream. Což je myšlenka, kterou jsem si musel celou dobu opakovat.
Od podobných komiksů chci dvě věci - aby tam nebylo moc postav a emzáků a abych se vyznal v ději. Jednička je jakž takž splněna (záporáků je tam habakuk, ale aspoň se nemusím potýkat s bat family) a dvojka vesměs taky, ačkoliv bych přísahal, že v jednom panelu je mrtvý záporák a o stránku dál je naživu, ale třeba jsem minul bublinu s vysvětlením celé této zapeklité situace.
No ale co fanoušky asi nejvíc zajímá - jaký tento nový story arch je... je dobře nakreslený a odsejpá. Je tam několik hezkých panelů (i když to klišé, kdy Batman šplhá v dešti po budovách je už hodně ohrané) a dva tři fórky k pochechtnutí. Nesedí mi překlad, ale to je halt Kopřiva, který pořád překládá, jako kdyby mu bylo 17, ale zase si říkám, že pro cílovku to je vlatně okej.
Děj směřuje k něčemu, co je možná až příliš rychle vysvětleno v posledním sešitě (a končí to samozřejmě cliffhangerem) a dobře funguje chemie mezi Batmanem a Catwoman.
A teda za tu cenu je to vesměs parádní produkt. A pochválit musím lettering.
Trochu zklamání, a to i přes nízká očekávání. Autorům patří ke cti, že se snažili o nějaké pointy, významy, hlubší smysly, že si užili psaní příběhů z tohoto populárního světa a nebrali to jen jako cashgrab. Samotné příběhy nejsou nic extra, ale návrat do světa Živých mrtvých je více než příjemný. Pokud se k tomu chtěl Kirkman někdy vrátit v delší sérii, asi bych se nezlobil. Ale tyhle jednohubky mě příliš nenadchly.
Přiznám se, že mám problém se samotným žánrem a formou. V životě jsem četl dvě mangy, tohle a Gantz. Gunsmith Cats jsem četl celkem třikrát, protože chci pokaždé dojet celou sérii a zatím se mi to nepodařilo. A teď, v šestatřiceti, mi to přišlo zatím nejhorší.
Kresba se mi blbě hodnotí, protože nemám fetish na asijské malůvky a nepovažuji to za vrchol umění, jako tolik jiných. Takže veškeré to přehánění, jevení se a celková afektovanost je pro mě spíš na překážku. Realističnost (zbraně, auta) střídají věci přitažené za vlasy (puška místo ruky atd.) a pro mě osobně byla akce hrozně nepřehledná. Do toho si přidejte několik pedo scén (jako sorry, ale spát s 13letýma holkama je prostě dementní) a máte něco, co vlastně nestojí příliš za řeč.
Žádná z postav není ničím zajímavá, dvě hlavní hrdinky jsou prostě jen uječené, chybí vývoj postav, chybí děj, který by čtenáře vtáhl. Máme doma všechny díly, tak zkusím ještě dvojku, ale uvidíme no.
Do nového roku jsem nemohl vykročit lépe. Tohle je Batman, který mě baví. Bez vocásků kolem, bez emzáků, bez nadpřirozena. Temný, komorní Batman, který nás donutí se zamyslet nad statusem quo a který nás učaruje kresbou. Parádní věc. Black Label se povedl.
Tohle je naprostá povinnost pro všechny. Autorský komiks Lee Bermeja prostě musíte mít doma a to i přesto, že Vánoce mají své neduhy. Mezi ty největší řadím až otrockou snahu kopírovat Dickensovu koledu, a to i přesto, že ne vždy to sedí. Na druhou stranu, pointa je výrazně jiná (i když vlastně podobná) a funkční. Tenhle komiks vyniká atmosférou více než dějem. Zasněžený Gotham, chrchlající Batman, stromeček ozdobený lahví od piva (bohužel jsem v jedné naší vesničce viděl strom ozdobený plechovkami od staráče a obávám se, že jsou na to majitelé náležitě hrdí)... A Bermejo umí kreslit Batmana, každý záhyb jeho obleku, jeho pláště, švy na rukavicích, podrážky bot... a v pozadí rozsvícená vánoční světýlka.
České vydání mě trochu zklamalo odfláknutou grafikou různých nápisů - cedule s názvy obchodů psané nehezkým fontem působí jak práce středoškoláka v malování. Vadily mi také nepřeložené billboardy. Ale největší haluz je vánoční přání, které na jednom panelu přeložené není, ale na druhém už ano. Je to škoda, tahle věc chtěla stoprocentní péči.
Tak či tak, jsem moc rád, že to tady vyšlo a doufám, že se komiks bude prodávat, protože podobných jednohubek od Bermeja není nikdy dost.
Blouznící Hellboy a jeho dětská představivost versus krutý hellboyův úděl a parta zabijáků v kutnách. Funguje to parádně, Humr Johnson hraje opět roli (spíše) přízraku, což mu jde dobře. Kresba se mi líbí (po přečtení bonusů mě mrzí, že pes neměl brýle) a atmošku to má.
Série Joker vypadá velice slibně. A to i přesto, že se ke slovu dostává celá řada Bat lidí, které neznám a ke kterým mám nulový vztah. Podstatný je Jim Gordon, který je starý, unavený, otrávený a odhodlaný k nekonečnému honu za gothamskými záporáky. Po výborné jedničce přichází trochu slabší dvojka, ale pořád si to drží level čtivosti a zajímavosti na vysoké úrovni. Scénárista se nepouští do nějakých velkých divočin a kresba je prostě koukatelná.
Děkuji GWB za doporučení. Trochu mě děsí kolik mám společného s o generaci starší dámou, ale co si budem, my všichni žijeme prakticky totožné životy. Jen mě si nikdo nikam nezve :)
Je to melancholické, někdy depresivní, dojemné, zábavné a ve finále hodně příjemné čtení. Líbilo se mi jak LL umí hezky nakreslit totální banality (procházka v lese, scrabble s maminkou) a jak věrně dokáže zobrazit známější postavičky (Kamil Fila, Rejžek atd.). A i sebe umí kreslit velmi dobře.
A je trochu smutné, že je to jen pár let zpět a ten svět byl úplně jiný. Dneska by se do Moskvy asi už nevypravila (i když ono nebylo o co stát ani tehdy).
No tak tohle je luxusní. Nebýt tam ta holka s pěstma, tak je to ještě lepší, ale i tak je to na plnej kotel. Tohle je Batman, kterého mám rád - realistický (v rámci mezí), žádní emzáci nebo Mr. Freezové, žádný kouzla a blbosti. Žádný "děti", žádný týmy. A skoro žádný Batman.
Nejedná se o nic echt originálního. Záporáci mají traumata a chovají se jako mileniálové na ig reels, kde brečí nad 20 let starými událostmi a nechají si jimi ovlivňovat svoje životy. Ale zatímco brečícím mileniálům se smějeme, zatímco kakáme na WC, brečícímu Tučňákovi fandíme, protože je to prostě cool záporák. To samé Riddler.
Storylejna jsou velice jednoduchá, u Tučňáka trochu pitomá a nesmyslná, ale v rámci universa to smysl dává a hlavně to čtenáře baví. Je to svižné, je tam málo postav, kresba je parádní (hlavně teda u Riddlera, to jsem slintal) a za ty mrzký peníze to fakt stojí. Naběhněte na eshop.
Nepochopil jsem přítomnost "rodiny", bez té by se to obešlo. Pár random NPC beze smyslu. Trochu jsem doufal, že Hester bude spíše takový velký strašák než fyzická osoba, ale co už.
Poslední tři strany jsou famózní. Emča procházející místy HC, sama sledovaná běsy loučící se se Zapadákovem tak jako my se loučili se sérií. Ta malba je prostě top.
Celá série má skvělou atmosféru a běsové de povedli. Malba je úchvatná a rozhodně doporučuju mít tohle doma.
Takhle by se měly psát první stránky prvních sešitů. Do děje mě to vtáhlo hned poprvé. A vtáhlo mě to i napotřetí. Rozehrává se příjemná hororová story o pár postavách a první book působí příjemně komorně. Svou střídmostí mi sedí nejvíc a klidně by u ní mohlo zůstat.
Nicméně bez téhle kresby by PK přišel možná o většinu dojmu. Je to hodně vidět v budoucnu, kdy do série přispěli jiní autoři. Tyler Crook to dělá nádherně a díky bonusům i vidíme, jak moc je poctivý.
Tohle je ideální první book. A překlad té velké černé kozy je supr, mluví jak Tatar a stejně jí rozumíme :)
Ač nerad, musím dát 2 hvězdy. Do knihy jsem se pustil s tím, že nic nečekám. Ale během čtení jsem si uvědomil, že jsem čekal přecijen víc. Tohle je prostě klasický superhrdinský příběh, jen hlavní hrdina je totální idiot, kterému jsem nefandil a ani mě nezajímal. Plácá se mezi šílenými vědci, tajnými spolky, teroristy a vlastním egem. Do toho sem tam někoho jen tak zabije, potkává možná až zbytečně mnoho vedlejších postav, jejichž počínání vyjde doztracena a nakonec se dočkáme něčeho co má asi být vývoj charakteru.
Brubaker tvrdí, že si chtěl napsat něco vlastního poté, co ho zprudili v Marvelu (nepíše to přímo takto, ale všichni asi tušíme jak to myslel). Čekal jsem, že se tedy víc rozjede. Ale omyl je pravdou, nedočkáme se ničeho nápaditého a bohužel ani příliš zábavného. O archetypálních ženských postavách asi ani netřeba mluvit.
Kritika dnešní sosajety a woke culture v prostředí alternativní ČR - me gusta. Všichni jsou barevní (zelené vlasy, tretky, křiklavé oblečení), všichni jsou super, ale všem je to prd platný. Pořád jim život komplikuje bílý muž toužící po penězích. Na pozadí probíhají jasné zprávy, že woke svět je povrchní úplně stejně jako ten konzervativní.
Zápletka je vlastně romantická, což se líbilo nejen mně, ale bude se to líbit i teens. Kresba je úplně v pohodě. Panelování je skvělý. SFX v podobě kresby vycházející z mobilu je supr nápad. Storylajna odsejpá, má smysl, pointu a postavy se chovají uvěřitelně.
Snad se bude komiksu dařit, potřebujeme kritiku woke culture jako sůl. Ale nejen to. Potřebujeme hezky nakreslené komiksy, které jsou akční a neřeší se v nich nesmrtelnost chrousta. Snad se podaří, protože to tomuhle by slušel i merch.
Ano je to pořád to samé. Ano, pořád se tam vystřídají všichni záporáci. Ano, nemění se status quo. Ale přesně takhle si pamatuju zábavné průměrné mainstreamové čtení. A to myslím kladně. Není tam moc textu, nejsou tam žádné velké koniny, příjemně to plyne. Pointa je sice pitomá, ale aspoň tam nějaká je.
Čte se to dobře ve vlaku, na wc, i vedle ječících dětí. Prostě příjemná odpočinkovka.
Ten Kindt je tam cítit na sto honů. Podle mě psal scénář komplet včetně panelování, protože některé momenty jsou naprosto totožné s DeptH. Ale jsem rád, že kresba padla na někoho jiného, protože k téhle akčňárně se jeho styl nehodí.
Za mě druhý díl zajímavější než první (což jsem nečekal). Sice je to taková Kingovina (Stephen) plná tajných vládních projektů, ale na mě tohle béčko funguje výborně.
Když jsem to četl v originále, tak jsem trochu ignoroval text a užíval si kresbu. Začátek je podle mě výborný, parádní kresba a člověk tak nějak vplouvá do "děje", resp. do světa Shaolin Kovboje. Nacistický krab mě vystřelil z fuseklí. Pak už je to trochu divočina a velké množství překladatelských oříšků, se kterými se CC popasovalo jak mohlo. Místy mi to připomínalo Loba (což je urážka) a místy Hitmana (což je pochvala).
Ale co si budem, tady vede ta kresba. Paradoxně více vedou velké scenérie než detailní záběry. Ale koukat na všechny ty penisy, ještěrky, utržené končetiny, přívěsky, cvočky, kvéry a další titěrnosti... to je prostě nádhera. Člověk je i rád, že kresbě v cestě nestojí příběh (a klidně bych ještě ubral, hlavně na bublinách osla).
Jsem rád, že to tu vyšlo, navíc v příhodné velikosti.
Taková hezká, melancholická (místy hororová) tečka za touto sérií. Lizina letní láska není patetická, naopak bylo sympatické sledovat Liz jako zpruzelou puberťačku. I další příběhy se mi líbily, včetně originu Němčoura v zavařovačce. Nicméně i přes silnou pointu pořád vede origin Abe Sapiena :)
Platoon jsem četl už v angličtině a tehdy mě moc nezaujala. Dočetl jsem ji do konce, ale dojem ve mně zůstal slabý. V češtině jsem tomu dal druhou šanci a buď jsem tomu tehdy moc nerozuměl nebo mě to tentokrát chytlo v jiné náladě a komiks jsem si užil.
Je to klasickej "vážnej" Ennis, jehož daddy issues s veškerými válečnými konflikty jsou více než patrné. Jeho fascinace válkou hraničící s fetišem je místy až patetická, nicméně funkční. Punisher je zde opět jednou jako vedlejší postava, což je nejlepší a nejsnazší cesta k tomu jako kolem hrdiny vytvořit nějakou tu mytologii. Na pozadí vietnamské války (respektive americké) to jde tak nějak samo.
Nechybí palčivá témata jako je fetování, krádeže zásob a nesmyslnost celého konfliktu, ale vše se děje tak nějak přirozeně a skutečně je to spíše o Frankovi Castelovi než o samotné válce.
Asi nejsem cílovka. Venoma mám rád, v Animated series jsem ho miloval a bavil mě i ve filmu s Tobeym. Ale jakmile mi do příběhu naházíte draka, "miliardu let" starého boha (ach jo) a co dvě stránky tam cpete deus ex machina, začnu nechápavě kroutit hlavou. Tohle bychom zvládli uplácat s dětmi na střední škole. Jestli tohle má být nejlepší série z posledních let tak nechci číst ty ostatní.
Je to prostě pulp. Zábavné, akční a s hlavním hrdinou, který je plochý jak hladina zamrzlého rybníka. První povídka je skvělá (podle mě nejlepší), vzducholodě mě fascinují a vždycky mi přijde, že to jsou výmysly nějaké fantasmagorie než že se s tím skutečně kdysi létalo. Další povídky jsou taky povedené (nejméně mě bavila ta s čínskou (nebo jakou) mafií, ale zase tam byly opice se samopaly). Za mě paráda, užil jsem si to.
Vision, což má podle všeho být dospělý komiks. A asi určitě je, neměl jsem pocit, že mi někdo vymývá mozek, ale bohužel asi nejsem cílovka. Nebo teda určitě ne.
Marvel skoro neznám, viděl jsem pár filmů a i v nich jsem se divil co je ten Vision vlastně zač. Komiks mi to řekne, ale vlastně furt nevím, co si o něm mám myslet a jaký vztah k němu mám mít. Já k němu měl vztah absolutně neutrální, stejně tak ke zbytku jeho rodiny. A proto mě události v těch 12 sešitech naprosto míjely. Na rozdíl například od Zázraků, nebo Blue nebo dalších komiksů, které jsou spíše retrospektivní pocitovky, jsem při čtení neměl žádné emoce. A mohlo se dít co chtělo.
Takže pak tam zbývá taková jakože filozofická oblast, kde se cituje Shakespear (když chceš vypadat v americký literatuře chytře, cituj Bibli nebo Shakespeara) a vysvětlují se principy matematiky.
Vlastně mi to trochu připomínalo Watchmeny a Dr. Manhattana - tady je taky holohlavej chlap, kterej má pastelovou barvu a všude je vidět na pozadí divná kytka. Jen tam nebyl vidět penis, takže to bylo horší.
Batman Svět mi přišel jako zajímavý koncept, ale neměl jsem od něj nějaká velká očekávání. Nicméně mě zaujal, a to hlavně díky českému zastoupení. Ze Suchánka jsem měl velkou radost, z Kopřivy už menší, ale kdož jsem já abych šejmoval devadesátkové pulpové autory.
Musím přiznat, že kniha je pro mě spíš zklamání. Líbily se mi vlastně jen dva příběhy a na ty ostatní jsem už během dvou dní stihl zapomenout.
Autoři dostali hrozně málo prostoru a rozjet komiksovou POVÍDKU s Batmanem na tak málo stranách je skutečně těžký úkol. Vyhráli ti, kteří se smířili s komornějším dějem, což jsou Rusové a Francouzi. Oba ty příběhy jsou naprosto dostačující, mají děj i polentu a pohladily mě po srdíčku.
Český příběh je ok, neurazí nenadchne, nijak mi nevadil a v porovnání s tím zbytkem minimálně vyniká parádní kresbou. Nicméně kresebně mi přišlo všechno fajn. Hodně se mi líbil španělský kreslíř (btw děj je o tom, že Bruce Wayne je na dovolené a válí se na pláži... a paradoxně patří mezi ty lepší) a německý (kde vystupují čerti).
Hodně srandovní byl tuším Brazilský příběh, který skončil tím, že větší superhrdinové než Batman je třeba učitel nebo doktor, který i přes špatně natavený systém společnosti pracuje za mrzký peníz a koná dobro. Politický přesah si bohužel neodpustilo více autorů, ale funguje to pouze v tom ruském. Btw ta ruská povídka se řadí mezi to nejlepší, co jsem s Batmanem kdy četl. Připomnělo mi to Marvels.
A potěšila mě homáž na Soví tribunál (to už ani nevím kde bylo), ale spíše to vyšumělo doztracena.
Takže nevím no, za mě nic moc.
