Snyderův run měl silnější rozjezd, ale o to větší zklamáním byl zbytek série. King začíná pozvolna, místy až tuctově, ale slibuje víc, než si možná zatím umíme představit. Zvědavost stoupá a myslím, že Rebirth má slušný výkop. Více zde:
Velká paráda. A to říkám jako člověk, který před lety přečetl první příběh a u druhého to odložil. Teď mi to sedlo do nálady mnohem víc. Primární je nádherná, úžasná, detailní kresba, protože scénář celkem pokulhává (hned 2x se opakuje klišé, kdy se detektiv dozví ty nejpodstatnější informace od umírajícího) a když nepokulhává, tak je to prostě detektivka, což už je natolik vyčerpanej žánr, že není moc co vymýšlet.
Ale samozřejmě atmosféra, NOÁROVKA, zvířecí charaktery, detaily atd., to vše funguje perfektně a já si čtení hrozně užil. Jednohubka se strýčkem Samem byla taky parádní.
Na to, že se mi Grandville 1 při prvním čtení nelíbil, se fakt bavím. Zvířecí fóry nekončí, celý svět se stále víc vykresluje, charakter hlavního jezevce prohlubuje, atd. Šlape to hezky. Jen ten závěr je zase trochu zbytečně přitaženej za vlasy, na druhou stranu, jako mix Sherlocka a Bonda to vlastně dává smysl.
Přišla mi absurdní motivace záporáka, ale po přečtení doslovu jsem si uvědomil, že reálný svět dokáže být stejně paradoxní, jako jezevci létající na šlapací helikoptéře :)
Tak tohle je komiks úplně o ničem. Jeho klady jsou dva - dává to smysl a většina komiksu má hezkou kresbu. Jinak je to na pět sešitů rozáhlá nuda, možná pocitovka, která staví jakože na charakterech čtyřech postav, které jsou úvodním katalyzátorem donuceni vyjít ze své skořápky. Nic, co bychom už milionkrát neviděli jinde, jen tady zaobeleno do vzletného pojmu "dekonstrukce superhrdinského žánru". A jaký dítě dneska hraje na gameboyi?
Kirkman bude patrně donekonečna opakovat vzorec - klid, sračky, klid, sračky, úchylnej záporák, úchylnější záporák, ještě úchylnější záporák... nu, uvidíme jak dlouho mu to vydrží. Zatím to jde, pořád mě tu telenovelu baví číst i přesto, že Coral by těžko Andree začal říkat mami a že celá ta idylka je až moc tlačená na pilu. Vlastně jediná věc, která je na tomhle komiksu opravdu zajímavá, je Rickův vývoj. Některé postavy se chovají opravdu hloupě (Euguen nebojaksetopíše), jiné jsou nezapamatovatelné (80 % protagonistů) a zbytek jsou protivný (Coral). Ale furt mě to baví! Nevím, čím to je. Prostě je to takovej fajn výplach, něco jako Ulice. Prostě natáhnete nohy, vypnete mozek a pustíte se do dalších dílů Mrtví a neklidní.
Ten papír s přikázáními je hnus fialovej. Tak odfláknutej lettering aby člověk pohledal (přitom později, když Stibor projíždí složky členů řádu, jsou parádně psané rukou, tak nechápu, proč to nešlo i u pravidel kláštera). No ale to je naštěstí jediná negativní věc na celém díle.
To, co píše Cyboy, je sice pravda, ale podle mě to pracovalo se čtenářem. Já osobně jsem očekával určité rozuzlení, které nakonec bylo jiné. A to je dobře, to chválím.
Na český komiks je tam úžasná práce s panely. Celkově ta umělecká stránka (kompozice) je výborná, kresebně mi to sedlo jen částečně, ale nemám tomu co objektivně vytknout, spíš se jedná o použitý styl, který mi až tak nesedl, a "bělost" postav, ale nijak mě to nerušilo. V jeden moment bych přidal panel navíc (scéna s podříznutím), ale jinak paráda. Scénář naprosto ok. Na těch pár stránek dostatečný, trochu klišé, ale popřené v závěru, takže i tam spokojenost.
Doufám, že autorce se někdy povede vydat komerčně úspěšný komiks ideálně u nějakého nakladatele.
Hodně velké překvapení. Nečekal jsem příjemnou brakovku ani tajemno, které vlastně zůstane skryté i po konci první knihy. Působí to na mě velmi svěže i přesto, že klišé střídá klišé. Ten přístup ke čtenáři je dneska už nevídaný, prostě nevíte co se děje, neznáte pozadí, ale baví vás sledovat nešťastné hrdiny a jste zvědaví, co bude dál.
Jen to letadlo na začátku mi přišlo dost přepálený, ale třeba se to nějak vysvětlí. A vadily mi ty prokletý hranatý popisující okýnka.
Tady vidím velký špatný a musím jít nejníž (v rámci série a možná i komiksu obecně, ačkoli tam by to měly být aspoň dvě hvězdy). Vůbec nechápu co se stalo. Předešlé dva díly byly povedené. Druhý sice kopíroval poslední knihu, ale mělo to atmosféru. Ale tohle? Tak nějak násilně a bezdůvodně se tam rozebírá profláknutý příběh o strize, který známe jak z povídek, tak z první hry. Ten příběh je rozebraný ze všech stran a přesto se k němu scénárista komiksu vrací. Proč?
Do toho se ale odehrává několik dalších příběhů, sidequestů, chtělo by se říct. Nechybí nesmyslná nahota (proč Ciri pořád někdo kouká na prsa?), náhle se objevující postavy, podivné dějové odchylky a odskoky a prostě je tam hodně věcí, co mě rušily od čtení. K tomu si přidejte šišlající holčičku, jejíž bubliny pomalu připomínají Trumpovy tweety.
Za mě velké zklamání. Nelíbila se mi teda ani kresba, ale scénář v tomhle případě jasně "vede". Netuším, co spadlo Tobinovi a spol. na hlavu.
Nojono, Neganův nástup holt kvůli seriálu obletěl internety a nebylo mu jak uniknout. Nicméně je evidentní o jak samoúčelný prvek se jedná. Někoho by to naštvalo, někoho otrávilo (erika třeba) a mě to nechalo chladným. Prostě WD klasika, po klidu přichází průšvih a smrt některé ze zásadnějších postav. Mimochodem začínají už docházet a ty nové mi jsou ještě víc jedno než staré.
Negan nepřekvapil, jak říkám, věděl jsem co přijde. Pořád mě to ale baví číst a jsem teda zvědavej co se stane v díle 22 když se to pak dá číst bez znalosti předchozích dílů.
Na čtení WD je zábavné to, že jelikož jsem silně pozadu, o některých postavách slyším a nevím co vlastně můžu čekat. Například takový Ježíš. Ježíš je zatím docela nudnej, jen vypadá jako ježíš, ale nová lokace a hlavně antré do ní se povedlo. Telenovela prostě jede dál a schyluje se k dalšímu průseru. Samozřejmě že vím, jak Negan vstoupí do děje a taky vím co udělá, takže očekávám příchod Guvernéra číslo dvě. Prostě po delší době další záporná postava, kterou budeme nenávidět i milovat.
Nevýhodou telenovely je, že občas prostě stojí na místě. Což se děje i zde. Rick moc kecá, Carl se moc dlouho válí, Andrea je otravně soucitná a nějakýto máchání zbraní zanikne ve všeobecné nudě. Ale tak to prostě je. V Ulici se taky Tereze v každým díle nevyspí s jiným chlapem, ty zvraty nemůžou bejt furt!
Je až skoro překvapením, že hlavní slovo dostaly zombíci. Celou dobu jsem čekal, kdy se to v téhle malé kolonii začne srát, čekal jsem převrat, lidskou armádu zvenčí, nového člověka, který všechny začne vraždit, ale to, že svou sílu ukážou "touláci", to mě vlastně překvapilo. A zároveň to dalo Kirkmanovi prostor k tomu zbavit se postav, se kterými si nevěděl rady. Což je u tohoto žánru výhoda.
Bohužel došlo i na velké zranění, které už se stává trochu okoukané. Prostě když chce Kirkman zvrat, tak někoho zraní. Přitom by mezi nejsilnější moment mohl patřit krátký rozhovor mezi Ronem a Carlem.
Pořád stejný, pořád se čeká na to samý (až se všechno posere), ale pořád mě to baví, i když to považuju skoro za zázrak, protože je to fakt telenovela.
Podprůměrnost téhle série připomínají díl jako je tenhle. Za celou knihu se nic nestane (kromě příšerného plot twistu) a celé je to doplněno příběhy, které nikoho nezajímají. Komičnost světa bez mužů je stále větší a větší, přehnaně krásných žen v postapokalyptickém světě neubývá a celé to přestává být únosné. Naštěstí chybí už jen jeden díl.
Příjemné překvapení. Dostal jsem to na recenzák a jsem rád, protože jinak bych se k tomu nedostal, působilo to na mě příliš hipster! A ono je, ale i tak fajn.
No konečně DiCKK, který za to stojí. Opravdu pecka. Spíše detektivka, noirovka, kriminálka, záporáci jsou (zatím) jakž takž civilní a celé to působí velice dospěle. Takhle mám Batmana rád.
Asi nejkomičtější moment byl ten, kdy se za doktorkou zjevila jiná postava, která se do místnosti dostala netuším jak. Jinak taková klasika, Yorick plácá o své snoubence, opičák vřeští, Vaughn kreslí absurdně krásné ženy (na to, že je to postapo) atd. Celkově spíše nuda.
Nejhorší Hitman. Teda snad. Absolutně mě nezajímá kdo je jeho ségra, táta, strejda nebo sestřenice. Jsou mi fuk jeho rodinný dramata. Je mi fuk neustálý stání na místě ohledně jeho vztahu s policajtkou. A tentokrát mě ani neuspokojila stupidní akce. Poslední jakože haha sešit nebyl taky nic moc. No prostě meh.
U čtení TWD mám tendenci čekat na to, kdy se zase něco posere. A nevnímám úplně nové události a nové postavy, protože jen přemýšlím o tom, kolik jich bude žít za 5 sešitů a jak moc se nová situace promítne dál, když ji další book může popřít tím, že prostě zase skoro všichni umřou. Nicméně pořád mě to baví číst, což mě pořád dost překvapuje.
Ten telenovelní ráz je stále patrnější. Jednotlivé události přestávají nabírat na zajímavosti, protože z nich vyplyne už jen to, že Rick je stále víc a víc ve sračkách. To, že děj nikam nespěje, pomalu začíná příběhu vadit. Fór je ale v tom, že to pořád baví. Přesně jako ta telenovela. Prostě u toho tak sedíte, čtete to, sem tam někdo umře, sem tam se někdo s někým vyspí, sem tam vykoukne zombík... to podle mě nemůže dlouho vydržet. Ale Kirkman to asi tuší, proto jednou začas přijde s někým jako je Guvernér.
Epizoda s kanibalama byla dokonalým případem toho, kdy se nic neděje a scénář se neposune ani o píď. Ale opakuju, neva, čte se to dobře. Otázkou zůstává jak dlouho to vydrží.
Nebýt toho bonusu na konci, dostane to dvě hvězdičky a ani nemrknu. Nudná kresba, scénář nepřekvapí, supráci se zjevují a mizí jak je u DC mainstreamu tradicí a za celou knihu se nestane nic, co by mě nějak znatelně poznamenalo a dokonce bych si dovolil tvrdit, že se nestane vůbec nic zajímavého. Je tam pár supr panelů (asi 3), ale jinak teda meh.
Nebýt poslední epizody se Supermanem, možná sáhnu i po 3 hvězdách. Ale ta to vytáhla někam vysoko, včetně očekávaného, leč humorného závěru. Africké dobrodrůžu začíná skvěle, dokonale vykresleným přátelstvím ve zbrani, ale pak se to trochu natahuje a ztrácí tempo. A humoru tam tentokrát taky moc není, důraz je na akci a filosofické debatování.
Funguje to i po 20 letech včerně narážek na moderní techniku (mobil) a nesnášenlivost mezi obyvateli Spojeného království. Nesmyslná a hovadská akce střídají vážněji laděné dialogy a je to fajn. Intermezza s vojáky SAS byly trochu nudný, ale jinak za mě ok, bavil jsem se.
Takovej těžkej průměr, scénáristicky podprůměr. Povídky nejsou moc nápadité, některé nemají ani pointu, další jsou příliš rozvleklé (i přes malý počet stran). Nejzajímavější jsou tak různí kreslíři, kteří Hřbitovní směnu vytahují na ty tři hvězdy. Ale tak neurazilo mě to.
Je dobře, že podobné komiksy existují a že vychází i u nás, vlastně je to docela dobrá forma jak někomu převyprávět něčí bibliografii. Ve srovnání s filmem Walk the line je tohle podle všeho věrnější vyprávění a není tu důraz na lovestory mezi Johnym a June, ale spíše na Johnyho, jeho kariéru a vnitřní trable.
Kresba se mi líbila moc, žádné opičky, hezky účelná a přitom dává důraz na některé momenty (Johny na jevišti), takže i ten komiksový jazyk tu funguje.
Lenny: František Janeček je jeden z nejbohatších lidi v šoubyznyse u nás, dělá muzikály a manažuje např. Karla Gotta. Nicméně ano, v překladu se mi tohle taky nelíbí.
Tohle vůbec není špatná volba vydat. Nicméně už z netu je evidentní, že Sarah je úzkostmi a nejistotou sevřená osoba, což slouží jako drtivá většina point jejích komiksů. To samé platí o menzesu. Jako je to vtipný párkrát, ale podesátý už moc ne. Nicméně mi víc vadí ta úzkost, kterou považuje za normu. Aby to náhodou nevyslalo mladejm lidem signál, že je vlastně úplně normální bejt neustále ve sračkách a v nejistotě.
Mýty pomalu ale jistě přestávají být pro mě. Postavy mě přestávají zajímat, kresba už mě opravdu nudí a trápí a děj trpí, protože je rozmělněn mezi množství postav, přičemž většina jsou nudné a nevýrazné. Nicméně v minulosti jsem se občas u Mýtů opravdu dobře bavil a nehodlám to vzdávat.
Zase o něco slabší kousek, hlavně kvůli hypotetické dějové rovině. Hodně dobře fungují ty krátké příběhy, hlavně Loczika je super. Storka se Santou je taky silná a poslední dva sešity (tu natahovačku ke konci ani nepočítám) kreslil někdo jinej, což je vždycky plus. A Sněhurka je tu konečně pořádně sexy! Každopádně Mýty je pro mě série, u které se mi jedna kniha nelíbí vůbec a další moc, tahle byla spíš slabší.
Jeden z nejhorších komiksů (a příběhů obecně) jaký jsem kdy četl. Hlavní hrdina je vypatlanej idiot, děj to nemá, pointu se to snaží mít a všechno je to hrozně hloupé a na efekt. Tady Aaron teda hodně ustřelil.
Jak píše brkowycz, z peripetií kolem zubů jsem se regulérně ošíval (a uvědomoval si, že jsem přes půl roku nebyl u zubaře) a holčinu litoval. Bavilo mě i to ostatní (já pubertální historky rád), ačkoli mi tam chyběly častější pointy. Jasně, je to biografie, ta pointy mít nemusí (a na jednu stranu je to příjemné), ale když už něco vyprávím, vyústění by to mít mohlo.
Humoru je tu hodně, napomáhá překlad citoslovcí i místy přehnaná gesta postav, ale že bych se u toho výraznějc řehtal, to zase ne. I přesto musím dát 5/5, protože jsem se prostě náramně bavil. A dopomohl k tomu i fakt, že příběh se odehrává na konci osmdesátých let, takže je tam ta devadesátková nostalgie (nintendo, pevná tel. linka, kreslené disneyovky v kinech).
Vlastně pořád trochu tápu, co se Goona týče. První díl byl výborný, druhý slabší a třetí mě dost zklamal. U čtyrky je pomalý rozjezd, ale poté jsem se už i nahlas smál a upřímně se bavil. Absurdní humor v kombinaci s parádní kresbou je prostě perfektní. Dějově je to zatím hodně epizodní a nějak si neumím představit jak se jednou Powell dopracuje k onomu temnému finále, které momentálně tuším probíhá.
Ta série mě stále ještě zajímá, určitě půjdu do dalšího dílu a snad i dalšího a dalšího a další a dalšího a dalšího a dalšího...
To je snad ten nejhorší komiks, jaký jsem kdy četl kromě některých superhrdinských zhovadilostí či intoušských příběhů. Máme tu protagonistu, který si platí šlapky... a to je vše. 282 stran (z toho 50 dodatků, které odmítám číst) o jeho návštěvách děvek, o filosofování a blábolech o tom, že šuk je podstatný, ale láska ne. Bohužel psaný nudnou a hloupou formou, kdy je hlavní postava absolutně odpuzující jak vzhledem, tak myšlením, tak kecama.
Pracuje to s tím největším klišé na světě, že partnerka stojí víc než štětka, ale hrdina přitom neukazuje žádný aspekt svého života, který by byl zajímavý. Jen pracuje a souloží se šlapkama a pije pivo. To si radši přečtu nějakého beatníka. Hrozné, děsivé, o ničem.
Po předešlých pětkách dávám 4/5, ale to jen proto, že jsem čekal větší posun v jedné z příběhových linek. Ten komiks neskutečně roste, jak dějem, tak postavama. Je to perfektní, vůbec nechápu, jak něco takhle nenápadnýho může být tak super. Díky Albatrosu, že to u nás vydává.
Majklbig: ale v tom je ten vtip - klíče byly zajímavé zezačátku, byly nové jak pro nás, tak pro postavy. Ale teď jsme si prostě zvykli a komiks to tak schválně urychluje. Navíc je evidentní, že nějaké klíče přestává být důležité a začínáme se věnovat jiným aspektům příběhu ;)
Millerův strach (a nasrání) z terorismu je v tomhle komiksu takřka hmatatelný. Jednoduchou příběhovou linku to posouvá někam mnohem dál, než se na první pohled zdá.
Erik není úplně mimo, Nordova zvětšená kresba mě zezačátku taky praštila do očí. Ale pak jsem na to zapomněl a až Erik mi to připomněl :) Začetl jsem se. Já na Conana nikdy moc nebyl, ale Dcera pána mrazu se mi hodně líbila a Kolosální Conan sliboval slušnou porci zábavy. A tu jsem dostal, užíval jsem si kresbu i scénář, pohledu do krajiny a na města, Ruthovy flashbacky jsou excelentní.
Příběhy jsou v základu prosté, ale mimoděk formují svět a ačkoli většinou vše končí tím, že Conan vše rozseká, bavilo mě to. V závěru atmosféra houstne a klidně bych si dal ještě porci navíc :)
