Lidstvo již vyčerpalo prakticky všechny zdroje energie na Zemi a civilizace se rozpadá. Konec se zdá neodvratný, když sonda na Marsu objeví bohaté zásoby plynu.
Jenže komu patří Mars? Kdo na něm bude těžit? Přece ten, kdo se tam dostane nejrychleji, vztyčí tam vlajku a prohlásí území za svoje. Jenže koho vyslat na ve spěchu uspořádanou misi bez návratu? Nevyléčitelně nemocný Roy Livingston, jehož čas se nezadržitelně krátí, se zdá být tou pravou volbou. A tak se Roy spolu se dvěma roboty vydává na cestu na Mars, který se má stát jeho hrobem.
Mark Russell nám v této bezútěšné kronice posledních dní jednoho člověka i celého lidstva předkládá nesmírně silný příběh o konci i začátku, který ve vás ještě dlouho zůstane.
- Scénář
- Mark Russell
- Art
- Roberto Meli (Dakar)
- Obálka
- Roberto Meli (Dakar)
- Lettering
- Zuzana Štěpánková, Radek Švarc
- Překlad
- Filip Štěpánek
- Redakce
- Haseyo, Filip Štěpánek, Zuzana Štěpánková, Kateřina Veselá (II)
- CdbID
- 11321
- Žánry
- psychologický, sci-fi
- ISBN/ISSN
- 978-80-909078-4-3
- Vazba
- šitá v tvrdých deskách
- Formát
- 170 x 260 x 25 mm
- Hmotnost
- 2000 g
- Tisk
- barevný
- Stran
- 280
- Původní cena
- 723 Kč
- Tržní cena
- 1490 Kč (Zdroj: Aukro)
- Varianty
- Cesta na Mars (2024)
Cesta na Mars (sběratelská verze) (2024)
- Orig. soubory
- Travelling to Mars (Ablaze Publishing
, 2024)
- Orig. sešity
- Travelling to Mars #01 (Ablaze Publishing, 2022)
Travelling to Mars #02 (Ablaze Publishing, 2022)
Travelling to Mars #03 (Ablaze Publishing, 2023)
Travelling to Mars #04 (Ablaze Publishing, 2023)
Travelling to Mars #05 (Ablaze Publishing, 2023)
Travelling to Mars #06 (Ablaze Publishing, 2023)
Travelling to Mars #07 (Ablaze Publishing, 2023)
Travelling to Mars #08 (Ablaze Publishing, 2023)
Travelling to Mars #09 (Ablaze Publishing, 2023)
Travelling to Mars #10 (Ablaze Publishing, 2023)
Travelling to Mars #11 (Ablaze Publishing, 2024)
Tak toto bolo silné ako hrom. Taký krásny komiks ako Cesta na Mars som naposledy čítal už dávno. Bolo to silnejšie a viac ma to emocionálne zasiahlo ako nedávno prečítaná manga Zase se mi zdál ten stejný sen. Proste hoci už z anotácie viete, že tu budú slzy tiecť prúdom, tak na toto, čo tu bolo, som pripravený nebol. Jedna z najkrajších vecí aké pán Štěpánek a jeho Mighty Boys vydalo. Také krásne myšlienky som už dlho nečítal a veru som sa zamyslel nad zmyslom života a nad svojím miestom vo vesmíre. A to je len jedna z mnohých hlbokých myšlienok v tomto Komikse s veľkým K. Emočne je to fakt na vysokej úrovni. A ten záver bol tiež proste úžasný. Krásni boli aj roboti ako aj všetko okolo umelej inteligencii a v konečnom dôsledku je to jeden z najľudskejších a najkrajších komiksov aké som kedy čítal. Plne ho odporúčam každému, obzvlášť si citlivejšie dušičky pripravte veľa vreckoviek. Budete plakať. A nie raz.
Produkce Mighty Boys mi jednou bude možná trochu splývat, vždy scífko lehce nad průměrem s nepopiratelně originálním námětem, bichle s tiskařským odérem, ne zcela mainstreamová kresba, ale zase zdaleka nikoli nekonvenčně artová. Tuto knihu si však rozhodně zapamatuji, a to proto, že mě celkem bavila. Zápletka je zajímavá, vlastně celkem vtipná, a celé je to psané takovým až humanistickým způsobem, řekl bych. Umírající chlápek a dva roztomilí roboti, hrozně dobře napsaná postava klasicky tlačícího, ale v podstatě dobrého tatíka, pitvání vlastní někdy až nepochopitelně zpackané minulosti (to nemohli použít místo operace normálně kondom?!), jako vždy ze své podstaty napínavý vesmírný "závod" a objevování, chladná konzerva plující nicotou osvětlenou miliardami hvězd...
Autor má očividně také leccos načteno a kuriozity a některé filosofické úvahy (a že jich není málo) nám pak servíruje v rámci dialogů s doktorem Rubensem. Naštěstí se tyto hovory s různou mírou intelektuální a vědecké hloubky nedostanou za hranice autentičnosti, únosnosti a jalového plácání (snad jen trochu toho amerického patosu nechybí) - je to vskutku hezky napsané, byť nechápu, proč se zde musí objevit třikrát metafora/přirovnání s burákovým máslem. A když přivřu oči nad některými diskrepancemi, které mi vrtaly hlavou, jako např. kontrast mezi až téměř apokalyptickou situací na Zemi na jedné straně a pohodovou misí sponzorovanou masným průmyslem a vizí záchrany v podobě nových ložisek plynu nebo až trochu šílenou honičkou vesmírných lodí, které "sci-fičnost" díla trochu shazují, jsem si četbu této sci-fi psychologické introspekce s prvky dávné romance nesmírně užil.
Celkový dojem: 80%
Příběh o konci života, který možná bude mít na své poslední štaci nějaký ten smysl.
Dobře postavený příběh o snaze zachránit lidstvo, posláním smrtelně nemocného člověka na mars.
Velmi dobré sci-fi.
Vřele doporučuji.
Další z lahůdek od Mighty boys.
Hlavní hrdina je týpek, kterému toho za život moc nevyšlo, což postupně při čtení čtenář pomocí flashbacků zjišťuje. Společnost na cestě mu dělají dva roboti, které jsem si společně s hlavní postavou oblíbil. Čte se to dobře, i přes to, že to občas není úplně veselé čtení. Závěr komiksu se mi moc líbil, stejně jako kresba. Zpracování knihy je tradičně parádní. Za mně jeden z nejlepších komiksů loňského roku.
"Možná náš kolektivní osud bude stejný jako osud tohoto deníku. Možná, že ničím víc ani nejsme. Jen dopisem vesmíru, který si nikdo nikdy nepřečte… věřím, že někde tam existuje život, který stojí za to vést, ale abyste ho našli, musíte se oprostit od svého naprogramování."
NA NIC NEČEKEJTE A DEJTE SI! Vynikající dárek pod stromeček, ale já se k tomu dostal až letos. Troufám si tvrdit, že Cesta na Mars je bez debat finalista toho nejlepšího, co u nás vyšlo v roce 2024. Rozhodně je na bedně. Nic si o tom nezjišťujte, najděte si nerušené 3 hodiny a užijte si to. Nebudete litovat.
Jestli jsem vás nepřesvědčil, pak je tu delší verze. Russellův příběh vás totiž chytne za srdce a donutí vás přemýšlet. Je to umě vystavěno, hezky se skládají flashbacky, se zápisky i tokem příběhu. A na konci možná uroníte i slzu. Ale popořadě: Cesta na Mars nás zavádí do blízké budoucnosti, kde Země čelí energetické a ekologické apokalypse, a ve flashbacích nás vrací i do naší současnosti. Špatná zpráva je, že nám dochází energetické zdroje a civilizace se otřásá v základech. Spása lidstva se zdá být na dosah, když sonda na Marsu objeví bohaté zásoby plynu. Ale kdo má právo na rudou planetu? A kdo bude tím, kdo na ni vztyčí vlajku? Protože cesta na Mars je jednosměrná, volba padne na nevyléčitelně nemocného Roye Livingstona, který už nemá co ztratit. Na misi bez návratu ho doprovází dva roboti, jejichž společnost je někdy až překvapivě lidská.
Příběh sleduje nejen fyzicku cestu vesmírem, ale především vnitřní cestu hlavní postavy, cestu filozofickou a především hlubokou osobní reflexi života, smrti a smyslu existence. Skvělé je, že to není laciné a ani žádné ezo. Skvěle se to čte! A rozhodně to není typické klišé, kde by byla cesta cílem - Royovo přemítání i zápisky v deníku jdou dál a mají punc jisté pokory. A ačkoli to možná nevypadá z počtu stran, je to komorní příběh, osobní, melancholický, s vydatnou špetkou sebeironie, ale také Russellova nadhledu a sarkasmu nad společností. Jde vážně o hluboký lidský příběh, který je uvěřitelný a elegantně donutí člověka přemýšlet o základních otázkách existence. Je to HLP, ale není cheesy.
Celková síla příběhu tkví v hlavní postavě. Přitom Roy je typický loser, na první pohled redneck, kterého by někteří možná označili za white trash. Roy je člověk, který nikdy v životě nic velkého nedokázal, umírá, a teď má být prvním člověkem na Marsu. Jeho outsiderství a smíření s vlastním osudem z něj dělají ovšem fascinujícího postavu. Je to člověk, který se smířil se svou smrtelností, ale zároveň se snaží najít smysl v posledních chvílích svého života, nebo se jim alespoň zprvu vysmát. Roy není rozhodně white trash, není žádný typický redneck, nesplňuje stereotypní představy o americkém venkovanu s kloboukem a rozhodně hlupák... Roy je jako každý z nás. Má své bolesti, své sny, touhy a stejně jako my, jednoho dne zemře. Jen on ví, kdy to přesně bude. A tak si píše svůj deník, nikoli však z marnosti.
Mimo deník jsou dalším klíčovým prvkem příběhu jeho interakce s roboty. Roboti, kteří ho doprovázejí, jsou záměrně ztvárněni jednoduše, až naivně. Jejich „emoce“ působí zcela lidsky, což může být záměrná hra autora s našimi očekáváními. Přesto jejich role mohla být propracovanější, často působí spíše jako doplněk než jako plnohodnotné postavy a já to úplně nekoupil. Závěrečný twist na Marsu je bohužel předvídatelný, zejména pokud máte načteno něco od Asimova.
Kresba Roberta Meliho je minimalistická a dokonale ladí s komorní povahou příběhu. Nečekejte typickou sci-fi estetiku plnou futuristických technologií a velkolepých výjevů. Meli se soustředí na postavy a jejich emoce, což příběhu dodává intimitu. Někomu může kresba připadat až příliš jednoduchá, ale právě v tom tkví její síla, nepřebíjí příběh, ale nechává ho vyniknout.
Z popisu je zjevné, že to není space opera nebo klasické sci-fi. Není to příběh o kolonizaci Marsu, ale o "kolonizaci" vlastní duše a budoucnosti se smrti za rohem. Je to rozjímání nad tím, co nás dělá lidmi, co dává našemu životu smysl a co z nás zůstane, až tu nebudeme. Russell dokazuje, že i v žánru sci-fi lze vyprávět HLP, který vás zasáhne svou upřímností a jednoduchostí. Ano, není to pro každého, pokud hledáte akci nebo epické vesmírné bitvy, raději sáhněte po něčem jiném. Ale pokud máte chuť na něco, co vás donutí zastavit a zamyslet se nad tím, co nás (ne)dělá věčnými, co nás přesahuje, pak je to skvělé pohlazení po duši. Síla té knihy je opravdu v plastické hlavní postavě, ke které si uděláte vztahl.
Závěrem musím napsat, že mi Roy děsně přirostl k srdci a potřeboval k tomu jen pár stránek. Děsí mě, v kolika polohách se v něm dokážu nalézt, a přitom se závěry jeho uvažování nad životem či smyslem fundamentálně nesouhlasím… ale zase já nemám raka v terminálním stádiu. Roy je ale člověk, s kterým bych zašel rád na pivo a zůstal třeba i na Marsu. Snad si tu cestu s ním taky užijete :)
Plusy:
- příběh, který není postaven na zvratech, ale na každém slově a detailu. Odměňuje pozorné čtenáře. Příběh s hloubkou a skoro bez patosu;
- Skvělá a sympatická hlavní postava - luzr na první pohled, ale přemýšlivý a uvěřitelný;
- Luxusní zpracování knihy a bohaté bonusy - tohle MB fakt umí;
- komorní formát, který si užijete na jedno posezení, s kresbou, která tomu fakt sekne;
- dá se k tomu za čas vrátit.
Mínusy:
- Zklame čtenáře akční sci-fi a i ta jedna akční scéna působí skoro až nepatřičně, byť tam má své místo;
- Role robotů mohla být propracovanější - moc jsem to nekoupil a trochu mi to vadilo, zároveň textace robotí mluví je tak trochu hůře čitelná;
- Jeden z twistů na závěr je značně předvídatelný a než se dočtete jak to je, dávno to už víte / tušíte;
Celkové hodnocení: 90 %
O hledání smyslu života na jeho konci.
Tohle byla skutečně cesta, a že zrovna na Mars bylo ve finále jedno (byť je rozjímání ve vesmíru nad smyslem existence jedině příhodné). Kniha je protkaná mnohými myšlenkami a úvahami, které dokážou značně zatížit nepříjemně nihilistickým pojetím. Vtip je v tom, že ač Russell nezavírá oči před pravou podstatou věcí a říká "takhle to holt je", tak vše dokáže brát s humorem a především hledá systematicky cestu ven. Ve finále je z toho věc o nihilismu, která však nihilismus odmítá – a celková myšlenka příběhu na mě rozhodně zapůsobila. Upřímné, nemazající med kolem huby, avšak dojemné a smysluplné, i hezky zachycující, co dělá lidi lidmi, v dobrém i špatném. Pokud mi někdy bude na h*vno, tak si paradoxně přečtu znovu právě tohle. Příběh o chlápkovi s rakovinou, který letí vstříc jisté smrti na cizí planetu. Tohle je něco, co svého perfektního smyslu nabývá postupně (třeba i ohledně rozhodnutí dát robotům emoce) a nad čím člověk čím víc přemýšlí, tím víc se mu to líbí.
Krásná , poutavá, umírající cesta napsaná ve vzpomínkovém deníku, která zanechá silné emoce a docela nutkavé zamyšlení nad světem jako takovým jako vždy v parádním provedení (desky jsou u sběratelky fakt famozní !)
Mám menší výtku jen u robotistického písma ( to se mi popravdě špatně četlo)
Každopádně jako celek suprový počin, který jsem zhltnul za jeden večer :-)
celkové hodnocení: 90%
„Tato mise, stejně jako celé inženýrství, je zřejmě založena na přesvědčení, že žádné rozhodnutí není tak špatné a žádná chyba tak trvalá, aby se nedala obejít.“
Cesta na Mars není hard science fiction po vzoru Arthura C. Clarka. Byť se Mark Russell tváří jako fundovaný odborník, v klíčových bodech jeho vize závodu o prvenství na Rudé planetě postrádá logiku. Tohle je spíš sci-fi střižená po vzoru Raye Bradburyho, kdy se tolik nehledí na technická fakta, jako spíš na lidskou psychologii a především emoce, které ve vás vyprávění zanechá. Chytré tragédii přitom nelze upřít citlivě zvolená komika. Koncepce příběhu je nádherně jednoduchá – umírající ztroskotanec míří na Mars stát se po Neilu Armstrongovi nejvýznamnějším člověkem v historii, aniž by přitom tušil, že s budoucností planety Země a dalšího života ve Sluneční soustavě se to má úplně jinak, než si všichni naplánovali. A než Roy Livingston zemře, dá světu ten nejkrásnější komiks o umírání. Myslím, že jako nekrolog docela dobrý.
Docela fajn kniha. Ústřední premisa mi přišla zajímavá a byl jsem zvědav čím autor vyplní tolik sešitů. Zpočátku jsem měl trochu pocit, že cancá, ale postupně se mu podařilo pomocí flashbacků i několika vesmírných zvratů dovést děj k docela zdárnému konci. Není to asi to co bych čekal, ale i tak byl závěr docela pěkný a dobře emotivně uchopený. Což se ale nedá říct o průběhu knihy, kde autor až nepříjemně balancuje na okraji existenciálního nihilismu. Přitom průběh hrdinova života má své vrcholy i pády. Jen je zbytečně podán až nepřiměřeně negativně. Což vytváří falešný dojem zkrachovalce. Veselý příběh by to nebyl ani tak, ale mám pocit, že se v tom Russell až moc hnípe. Na druhou stranu se mu celkem daří zakomponovat spoustu uvěřitelných detailů ať už co do politické situace, nebo co do reakcí jednotlivců. Opravdu jsem měl místy pocit, že něco podobného by se mohlo stát. Co do produkce je to po všech stránkách perfektně dotažená a skvěle vypadající věc, která se čte jedním dechem. Nehodnotím naplno, protože autor místy jde proti srsti mé životní filosofii, ale formálně nemám moc co bych vytknul. 85%
Tak nějak nevím, kde začít.. Poslední třetina knihy mi připomínala jeden starý kreslený vtip z roku 2012. Byl to takový jednostránkový komiks a byl spíše smutný než vtipný. Ani bych se nedivil, kdyby právě tento vtip stál za zrodem této knihy.
Celkově se mi ten nápad na příběh líbí, a líbí se mi i jeho rozvedení. Líbí se mi, jak příběh řeší, co by se všechno mohlo stát a jak by někteří lidi a společnosti na situaci, nastíněnou v anotaci knihy, reagovali.
Jsou tu však i věci a rysy scénáře, které se mi až tak nelíbí. A je to čistě subjektivní, protože jiní to můžou shledávat jako to nejlepší.
Jde o bilancování života hlavního hrdiny. Je jasné, že to tam být musí, o tom ta kniha je. Jsou na to navázané úvahy o smyslu života i závěrečná pointa celého příběhu, ale za mě toho bylo možná až moc. Možná to při příštím čtení budu vnímat trošku jinak. Taky mám pocit, že oproti začátku knihy ke konci vymizel humor.
Druhá věc, která se mi jeví jako lehce nepatřičná, jsou emoce robotů. Z celé knihy jsem měl dojem, že se jedná o hard sci-fi. Až na ty roboty. Ti se chovají jako Sonny z ‘Já, robot’, anebo jako C3PO ze ‘Star Wars’. Anebo jako Johnny 5 a WALL-E (nešlo je nenapsat). A zase, chápu, proč to tam je, ale v určitých momentech mi to tam vůbec nesedělo.
Moc se mi líbí kresba. Možná ještě více ve skicáři než v samotném komiksu. Bonusová část tentokrát opravdu potěšila.
Jo a co se týká kytary, tak na tu se vůbec nehraje. Ta je buďto někde opřená, anebo přenášená. Tak nějak mi připomněla některé knihy, které jsem schopný vozit na dovolené i několik let, než se do nich konečně začtu.
Takové to "i cesta může být cíl". Hromada symbolismu, přemítání o životě, jedna malá akce aby se vlk nažral a koza zůstala celá, na konci hluboké zamyšlení. Hned po přečtení mě ta poslední část srala, ale když jsem si to nechal pár dnů v hlavě odležet, tak si to nêjak sedlo. (což se u MB děje často)
Cesta na Mars je ďalšie skvelé sci-fi od Mighty Boys! V tomto roku vydali samé pecky, ktoré by mohli ísť všetky do TOP najlepších komiksov za rok 2024. Kým však sci-fi Agent strachu a Zpěv Neznáma boli dosť veľkolepé a výrazne nereálne, tak Cesta na Mars je komorné a celkom realistické sci-fi. Hlavným hrdinom je obyčajný chlapík, ktorému to v živote veľmi nevyšlo a umiera na rakovinu. Je poslaný na samovražednú misiu na Mars, aby pre spoločnosť Eazy Beef obsadil Mars ako prvý človek na planéte a hlavne zásoby plynu. Príbeh je naozaj veľmi komorný, emotívny a bez akcie. Je to však tak dobre napísané, že som tým preletel na jeden záťah a ešte mi pri tom vyšli aj slzy a to sa mi už pri komikse dávno nestalo. Veľmi vydarené. =►Celá recenzia◄=
Tak tohle je naprostá dokonalost! Jen mě zarazilo, nakolik jsem se dokázal s hlavní postavou životního losera ztotožnit. :-0
Muze mi někdo vysvětlit ten stav beztize vs. nemoc, když Roy má cestou normálka gravitaci?
- Četl/a (21)
- 2scha, fuerto_gepa, Garp, George Walker Bush, Gmork, Good Games, Idy, invape, jh666, Killingjoke, Lobok257, luky.kuky10, marek zigmund stanko, Necromaniac, oleav, PeNNy, petrSF, Poseidon1978, Svraster, vankobra, Zero
- Má (50)
- 2scha, alladjex, Ash Pointak, blackJag, Buranek91, calvin10, Caylen-Tor, Dalamar, damacon, Dinik, farnhajt, fuerto_gepa, Georgíno J., GORERATED, Idy, James, james dixon, jh666, Kapis, Kňour Woman, krejiri, Lamahe, Lobok257, luky.kuky10, Marvin, Mitak, Necromaniac, Nyxxie, pavel, pechna, PeNNy, petrSF, Poseidon1978, rajot, Romja, rooty, Rowan, seneke, Sick666, skepsi, Skot, Svraster, tacmud, Tialster, vankobra, vazqez, willis, Wiruss, xintax, Yaromil
- Chce (5)
- BeoCZ, burzum, illy, Kamoš, Valdaufinka
- Prodá (2)
- Fox01, Lobok257
