Ukázka
Ukázka
Ukázka

+ 9 dalších ukázek

Kitaró patří k nejznámějším a nejvydávanějším příběhům manga v Japonsku. Již v roce 1954 na sebe Mizuki upozornil prvními povídkami o klukovi jménem Kitaró, pocházejícím z duchařského rodu ze hřbitova, a konfrontujícím každodenní život jak s moderní společností o překot se měnícího Japonska, tak s mizejícím světem „tradičních“ japonských strašidel jókai (nebo obake) a záštných zjevení nebo duchů júrei.

Vyšlo jako 7. svazek malé řady edice Argomiks (uvedeno také v tiráži). Klasická verze je nově s měkkou obálkou, limitovaná pak s pevnou obálkou s jiným motivem.
Poprvé vyšlo v nakladatelství Kodansha Ltd., české vydání vychází ze sborníkové anglické verze vydané nakladatelstvím Drawn & Quarterly.


Scénář
Šigeru Mizuki
Art
Šigeru Mizuki
Obálka
Šigeru Mizuki
Lettering
Jiří Nevěřil
Překlad
Petr Holý (I.)
Publicistika
Anna Křivánková (hotate)
Redakce
Jan Adamčák, Hana Gelnarová, Richard Klíčník
Žánry
fantasy, městská fantasy
ISBN/ISSN
978-80-257-4358-4 (Argo)
Vazba
šitá v tvrdých deskách
Formát
160 x 230 x 38 mm
Tisk
černobílý
Váha
740 g
Stran
400
Cena
748 Kč
Originál
GeGeGe no Kitarō (Kodansha Ltd., 1965; 1966; 1967)
Varianty
Kitaró (2024)
Kitaró (limitovaná edice) (2024)
  • George Walker Bush
    George Walker Bush admin19.4. 13:23Kitaró (limitovaná edice)
    Zajímavý exkurz do japonské tradice a mangy poloviny 20. století. Prvotní nadšení z humoru, roztomilosti i obskurního strašení se však u mě brzy s delšími příběhy vytratilo - ona dobová, "humorná" a kulturní propast je myslím horko těžko překlenutelná.

    P. S. Ani Argo neumí mě/mně (str. 349)?

    Celkový dojem: 60%
  • Django
    Django mecenáš13.4. 17:51Kitaró (limitovaná edice)
    Kitaro je směs japonského folklóru a brakového hororu, vtom správném smyslu. Během čtení jsem se několikrát hlasitě uchechtl, obsah ocení jak velcí tak malí čtenáři. Šigeru Mizuki je frajer, jeho úžasná kresba krajin s groteskně legračními lidmi prostě skvělé funguje. Jen menší výhrada, nejsem si jistej ale na straně 16 ten upír rozhodně nechtěl hrát piškvorky ale japonskou hru go.
  • Fort
    Na mangu jsem se těšil, hlavně z důvodu, protože se mi předešlé dílo autora Hitler velmi líbilo. Moc jsem netušil do čeho jdu, věděl jsem jen, že je to povídková manga o jókaich. Jako někdo kdo o japonských strašidlech v životě nečetl, jsem očekával něco na způsob Black Jacka, přece jen co je starý je dobrý, kdo by vydával letitou mangu a nebyl by to klenot.
    Fráze z knihy říká: Člověk jókaiům porozumí pouze v případě, že žije aspoň tři sta let. Nežiji 300 let, nejsem strašidlo ani želva, abych se k tomu přiblížil.
    Jednotlivé povídky jsou kvalitativně i svou délkou dosti nevyrovnané. Jsou zde dvě dlouhé povídky cca 50 a 100 stránek, které mě velmi nebavili. Naopak je zde mnoho kratších u kterých jsem se výborně bavil a taky pár průměrných.
    Moje hodnocení je založeno pouze na kvalitě povídek, kdybych měl započíst i zpracování knihy dám o jednu hvězdičku více. Manga není pro každého, svoje publikum si bude muset najít.
112