1

„Neříkám si Kobra jen tak pro nic za nic! Jediné uštknutí mého jmenovce znamená jistou smrt…, stejně jako moje kobří střely, když zasáhnou cíl!“
„Jsi stejně ukecaný jako spousta dalších, kteří k superschopnostem přišli před tebou! A zatímco se chvástáš, já se můžu připravit! A před střelami uhnout… Takhle!“
U prvního alba, kdy se postava teprve formovala stejně jako komiks samotný, šlo naivitu přehlížet jako daň době vzniku. S každým dalším příběhem je však stále jasnější, že ve stejné tónině hodlají tvůrci pokračovat i nadále. Přičemž jakákoliv snaha vyprávět jinak, než obrázek po obrázku předříkávat co se na něm děje a vybírat zločince z komnaty tisíce a jednoho zlovolného přání je pouze spotřebitelova zbožná tužba. A to je pořád štěstí, že Hromovládcovy příběhy z Journey into Mystery jsou třináctistránkové, takže se tu ještě stále dá mluvit o dějovém spádu. Coby recese je to bezesporu blýskavý doplněk knihovny, ovšem stran čtivosti pro současného čtenáře je to na hranici známky punku.