To bylo tvé jméno. #03 - Podobně jako u předchozích dvou knih i k tomuto dílu jsem se dostal až několik měsíců po vydání. Nicméně když pominu problémy s distribucí, tak se stále jedná o výbornou shoujo sérii, kterou mohu s klidem všem bez rozdílu doporučit, jelikož Taki s Micuhou alespoň pro mě osobně tvoří jednu z nejlepších ústřední dvojicí teenage hrdinů ... Za mě 4*!
Mera: Proti proudu - Podobně jako kolegové pode mnou už také nespadám do kategorie -teen, nicméně tomuhle typu komiksových příběhů fandím, jelikož každý má právo zvolit si svou vlastní cestu, i když by to znamenalo jít proti proudu. Mera není v tomto příběhu hrdinkou, protože by se tak narodila. Má ale příležitost se jí stát a je jen na ní jak se rozhodne ... Za mě 4*!
Tokijský ghúl #14 - Mohu souhlasit s většinou v tom, že jednotlivé souboje ghúlů s inspektory ÚPG mohou stále působit trochu nepřehledně, ale jasně se musím vymezit proti tomu že by byl finální díl zklamáním. Není a upřímně nechápu ty vlažné reakce lidí pode mnou. Tohle se totiž povedlo, Kaneki si sklidil co zasadil a pro nikoho to neskončilo tak, jak očekával ... Za mě 5*!
Tokijský ghúl #13 - Finále je téměř na dosah a spolu s ním i zklamání nad vyústěním celého dějového oblouku. Nevím co se autorovi tou dobou honilo hlavou, možná to chtěl prostě už jenom ukončit (??), ale po téměř perfektních knihách (#9, #10) můj zájem strmě klesá a mrzí mě, že Kanekiho cesta za spravedlností nakonec vyšuměla úplně do ztracena ... Za mě 3*!
Pochmurný kraj #06: Hájení - Na tuhle kapitolu jsem se docela těšil. Přece jenom, když se dva kamarádi, nebo v tomto případě kamarádky postaví proti sobě, má to takovou tu pachuť nevyhnutelnosti a zmaru, že nic nebude jako dřív. Nicméně mě to neuchvátilo a na vině je klasicky dělení příběhu do čtyř kapitol. Naštěstí za rok touto dobou už bude po všem ... Za mě 3*!
Captain America - Steve Rogers #03: Budování impéria - Mě tahle série docela baví. Sice stále platí, že to nejdůležitější je třeba si u čtení domyslet, ale i když tady nevycházejí paralelní řady, tak to myslím funguje docela obstojně. Otázka je jak si vydavatel poradí s následujícím eventem 'Secret empire' (resp. 'Tajná říše'), popřípadě s dalšími sériemi s Capt. A ... Za mě 4*!
Pokémon #01: Red a Blue - Ač se ve stádiích Pokémonů jakž takž orientuji, nikdy jsem se nepovažoval za PokeHuntera, nebo jakékoliv jiné označení reprezentující komunitu tohoto celosvětového fandomu. Nicméně jako konzument mangy jsem neodolal trochu prozkoumat tento svět, a ač mě to vyloženě neurazilo, tak se necítím jako cílová skupina ... Za mě 3*!
Tokijský ghúl #12 - Obsahově velmi nabitý díl, který sráží na kolena až poslední dvě kapitoly s absolutně zbytečným vyústěním, které pohřbívá nějaký větší smysl hned tří předchozích knih. Kaneki svým pátráním v tajemné minulosti svých přátel a známých totiž zjišťuje, že jeho cíl vlastně nikoho až tak nezajímá a v pozadí událostí jde všem o někoho úplně jiného ... Za mě 2*!
Tokijský ghúl #11 - Na to jak byly poslední dva díly ukázkově našlapané po akční, ale i dialogové stránce, tak jedenáctá kniha nepřináší kromě smutného osudu Kuro a Širo vlastně ani nic zapamatovatelného. Všechny postavy jakoby zde vycházely ze svých rolí, Kaneki nedokáže ustát vlastní příčetnost a Kótaró Amon se neohlíží za možnými následky svých činů ... Za mě 3*!
Gantz #27 - V tomto kole se už nehraje na body, ti co umřeli se už nikdy nevrátí a svět pomalu zachvacuje čirá katastrofa. Invaze apokalyptických rozměrů se stává skutečností a už je téměř jisté, že tuhle krizi možná ani nikdo z našich oblíbených hrdinů nepřežije. 'Jestli má svět vážně co nevidět skončit ... tak chci zbytek času za každou cenu ... strávit s tebou' ... Za mě 4*!
Gotham Central #02: Šašci a blázni - První kniha se mi líbila víc, nicméně to nic nemění na tom, že by tahle série opravdu neměla uniknout vaší pozornosti. Tohle je čistý noir ve kterém umírají vedle občanů Gothamu i samotní policisté a autoři se přesto dokáží tvářit, že jim to je více méně jedno. Navíc celá série má jen čtyři knihy, tak neváhejte a běžte do toho ... Za mě 4*!
Živí mrtví #32: Odpočívej v pokoji - Tak je to za námi ... a ač mě trochu mrzí, že to neskončilo tak jak Kirkman původně zamýšlel, budu na tuhle sérii vzpomínat v dobrém. Všechno se tak nějak uzavřelo a nemám pocit, že bych potřeboval nějaké sequely, prequely, nebo vlastně cokoliv navíc z tohoto světa. Ale když si vezmu že tuhle sérii čtu vlastně téměř od začátku co jsem začal sbírat komiksy (což už je skoro před deseti lety), tak mě z toho trochu pojímá děs a hrůza. První sešit vyšel před téměř šestnácti lety a zombie apokalypsa pořád nikde ... Za mě 4*!
Orange #02 - Upřímně řečeno, tahle série si zaslouží pozornost (!) každého fanouška japonské mangy. Spolu s komiksovou adaptací 'Kimi no Na wa.' (To bylo tvé jméno.) se totiž jedná o mistrovsky vyprávěný romantický příběh doplněný skvěle vypointovanými sci-fi prvky. Oproti první knize se děj tentokrát točí převážně v přítomnosti a vztahový trojúhelník hlavní trojice hrdinů se začíná pěkně zamotávat. Jediné mínus se tak skrývá v místy až přehnané naivnosti téměř všech postav, které jakoby ani neuměly používat svůj zdravý rozum ... Za mě 4*!
Živí mrtví: Teď poznáte Negana - Nemůžu říct že mě to nebavilo, ale stejně tak to nemůžu ani s klidem doporučit fanouškům The Walking Dead. Na ani ne osmdesáti stranách je zde v rychlosti převyprávěn Neganův origin, ale k žádným velkým zvratům stejně nedojde. Tohle je příběh člověka, který už před apokalypsou byl prvotřídní k#@&t a jak už všichni víme, zůstalo mu to téměř až do samotného konce. Číst to po sešitech tak to na konci hodím nejspíš do koše, takhle pohromadě to však až takový průšvih není, proto hodnotím průměrem ... Za mě 3*!
Znovuzrození hrdinů DC: Batman Detective Comics #02: Syndikát obětí - Mám z toho prakticky stejné pocity jako u předcházející knihy. Ač totiž příběh i myšlenka Syndikátu obětí skvěle funguje, nějak mě to jako celek nedokázalo plně zaujmout. Jako největší problém vnímám často až zbytečné monology nad smyslem maskovaných vigilantů, které se stále dokola opakují ve stejných kulisách, ale s jinými hrdiny. Neuškodilo by tomu možná ani trochu více akčních scén a také širší zapojení 'První oběti' do celého příběhového oblouku ... Za mě 3*!
My Hero Academia - Moje hrdinská akademie #05: Šóto Todoroki: Počátek - Minulá kniha mě až tolik nechytla a už jsem i začínal zvažovat že se na to vykašlu. Ale jak já nerad ukončuji něco co se pořádně ani nerozjelo, tak se s klidným svědomím můžu poplácat po ramenou, že jsem udělal dobře. Pátá kniha se totiž nese na vlně posledních zápasů festivalu a jak i samotný název napovídá - děj se točí především okolo Šóta Todorokiho, který je mi ze všech postav úplně nejsympatičtější. Navíc té obálce se nedalo odolat a mám hype na další knihu ... Za mě 5*!
Gotham Central #01: Při výkonu služby - Několikrát to tady padlo, před lety jsem to psal dokonce i já sám a ani dnes tomu nebude jinak - tohle je výjimečně dobrá série. Všechny ty 'zdánlivě' obyčejné případy detektivů ze zvláštního oddělení totiž mistrně mixují typický punc obyčejné detektivky se superhrdinským klišé a staví Batmana do role zavrženíhodného soupeře, který si připisuje všechny úspěchy GCPD. Navíc o scénář se postarali mistři svého oboru Ed Brubaker s Gregem Ruckou a výtvarnou stránku svěřili do rukou Michaela Larka ... Za mě 5*!
Wonder Woman #02: Odvaha - Po příznivém startu této božské kolize, místy až velmi připomínající o třídu lepšího Sandmana, přichází mírné zklamání a další konverzační drama, které ale ani nemá ambice na to být něčím víc než by mohlo. Wonder Woman zde rozhodně nereprezentuje symbol ženské nezávislosti, ale dobrovolně se pasuje do role tvrdohlavé zachránkyně nenarozeného boha, který by však nemusel být ničím menším než uchvatitelem opuštěného Diova trůnu. Kolizi tak pomalu střídá velká krize a to jsme teprv na začátku ... Za mě 3*!
Wonder Woman #01: Krev - Zcela nekriticky mám tento NEW 52 run Wonder Woman od Azzarella s Chiangem hodně rád, přestože začátek této série může působit na nové čtenáře značně urychleným dojmem bez snahy cokoliv vysvětlovat. Tohle není totiž příběh Diany z Themysciry, která se vydala do světa lidí bojovat proti zlu, ale příběh 'bohyně' Wonder Woman, která v kruté božské hře pomáhá přežít smrtelnici Zole, jež má na svět přivést dalšího syna všemocného Dia. Velkolepý příběh tak může začít. A ta kresba, ta KRESBA !! ... Za mě 4*!
Tokijský ghúl #10 - Co tak koukám na komentáře pode mnou, tak asi půjdu proti proudu, jelikož mi aktuální vývoj série přijde více než jen uspokojivý. Oproti první části série totiž zápletku sledujeme hned ze tří různých pohledů, vedle čehož má každá postava za sebou schované ještě nějaké to tajemství k jehož odhalení teprve dojde. Navíc ono zachování dějové kontinuity propojené právě se střídáním pohledů stále zvyšuje na mém zájmu a ač přeji Kenu Kanekimu uspokojivé vítězství, své sympatie u mě má i Amonův vyšetřovací tým z ÚPG ... Za mě 5*!
Tokijský ghúl #09 - Posouvání v čase obecně u jakýchkoliv sérií moc rád nemám, nicméně zrovna zde mi to paradoxně naprosto vyhovuje. Je to možná i tím, že se autor nerad zdržuje nad zbytečnými dialogy, i když konkrétně v této knize je jich i tak víc než dost. Všechno to ale nějakým způsobem dává smysl, jsou nám představeny nové charaktery, Kaneki už nepůsobí jako ustrašená rybička a získáváme prostor k nahlédnutí do dějové perspektivy i ze strany ÚPG. Popravdě jsem čekal nějaký propad v kvalitě, každopádně zatím se tak nestalo ... Za mě 5*!
Jedno obyčejný léto - Velmi příjemná věc mixující problémy dospělých, teenagerů a hlavních dvou protagonistek, které spolu pravidelně tráví letní prázdniny na Awago Beach. Souhlasím s tím, že se tam celou dobu zdánlivě 'nic neděje' jak trefně píše GWB a až v samotném závěru dojde k docela zajímavému vyvrcholení. To celé sledujeme na paletě krásných modro-fialových odstínů a spolu s perfektním zpracováním předělů jednotlivých dějových odboček. Jediné mínus vnímám v papírové vazbě, která rozhodně není vhodná pro letní čtení k vodě ... Za mě 4*!
Bludiště - Velká paráda a krásná pocta brakovým 60 mm filmům s banální pointou a znepokojující atmosférou. Upřímně doufám, že v tomto stylu se ponesou i další dvě (??) části, protože chci víc a to nejlépe co nejdříve, i když počítám s tím, že se dokončení dočkáme až tak někdy kolem roku 2024. Do té doby si to nejspíše ale ještě několikrát prolistuji, protože hledání paralel a utápění se v obyčejných dialozích mě zkrátka baví. Navíc typický underground mě v posledních letech baví čím dál víc, takže nemám důvod nehodnotit maximálním počtem ... Za mě 5*!
Harleen - Věřil jsem že mě to nebude bavit a o koupi jsem ani neuvažoval. Naštěstí mám známé na správném místě a nechal jsem se tedy ke koupi přemluvit, čehož po přečtení v žádném případě nelituji, jelikož tohle je totiž nejspíše nejlepší příběh s Harley Quinn, který si kdy přečtete. Žádné zbytečné odbočky, čistý scénář s hromadou dialogů, celé je to zaměřeno jen na pár ústředních postav, Batman se zde vyskytuje jen minimálně a po dočtení cítím velký potenciál k nějakému sequelu. Až na Šejićovu kresbu tedy nemám výhrady, doporučuji ... Za mě 4*!
Znovuzrození hrdinů DC: Wonder Woman #05: Srdce Amazonky - Z části to nejspíše bude i osobními preferencemi, ale zcela nekriticky mě Wonder Woman vedle hrdinů jako jako je Batman, nebo Flash baví z konceptu Znovuzrození asi nejvíce. Pátá kniha je sice pouze intermezzem mezi střídáním scenáristů, avšak hlavní příběh, nebo lépe ona pointa, kterou nám chce Shea Fontana předat je krásně prostá a ano, má i lehce feministický podtón. Nicméně zrovna tohle k hodnotám Wonder Woman patří a já jsem rád, že se na to nezapomnělo ... Za mě 4*!
Orange #01 - Velmi milé a zároveň hodně nepříjemné čtení. Ač se totiž jedná o romanci a ústřední dvojce se může chovat jakkoliv mile, v pozadí se rýsuje asi docela napínavý sci-fi thriller, který nejspíše dopadne daleko hůře, než se nám autorka snaží prezentovat. Zkrátka a dobře už teď vím, že se mi nejspíše konec nebude líbit, protože pohrávání si s minulostí a touha po změně aktuální přítomnosti nikdy nevede k ničemu dobrému. Avšak právě ta naivita za tím vším a možné (?) vztahové trojúhelníky mi nedají spát dokud si to celé nedočtu ... Za mě 4*!
Bleach #23: Mala Suerte! - Přečteno jedním dechem a upřímně nevím jestli vydržím čekat až do října na další dávku této legendární série. Nová zápletka se velmi rychle rozebíhá všemi směry, skupina Arrankarů vedená Grimmjowem vstupuje do světa lidí a autor se vedle toho nebojí pracovat s tak velkým fanservice, až jsem si chvílemi říkal jestli ještě čtu Bleach, nebo nějakou střeštěnou dívčí romanci. Sáhnutím po této sérii rozhodně neuděláte chybu. Uznávám, pár slabých míst to má, ale i po třiadvaceti dílech si to drží svůj standard ... Za mě 5*!
Černá palice: Z temných koutů Spiral City - Původně jsem o koupi ani neuvažoval, jelikož už je to nějaká doba co jsem něco z tohoto světa četl naposledy a nějak jsem už ani neplánoval, že bych v sérii i nadále pokračoval. Přesto mám dnes knihu doma a nelituji toho snad jenom díky oné encyklopedii postav. Listování tímto výčtem postav a týmů totiž dává sérii konečně i nějaké mantinely a já se můžu pohodlně rozhodnout jestli mám o čtení dalších příběhů vůbec zájem. Samotné speciály mě, podobně jako mé kolegy, nijak extra nezaujaly ... Za mě 3*!
Tokijský ghúl #08 - Paralelní sledování několika dějových linek pokračuje, přesto však na konci knihy dojde hned k několika uspokojivým zakončením. Čtenář tak může téměř libovolnou knihou plynule naskočit / vyskočit z příběhu a přitom nebude mít ani pocit, že by byl o něco ochuzen. Navíc pokud je 'velké finále' opravdu tak neuspokojivé jak většina lidí prezentuje, tak o to víc má tento díl svůj význam v sérii. Kaneki, Tóka i ostatní si zde projdou mnoha zvraty a ač jsem o tom při čtení vůbec nepřemýšlel, musím hodnotit maximálním počtem ... Za mě 5*!
Tokijský ghúl #07 - Nevěděl jsem sice jak přesně k tomu dojde, ale zato jsem věděl že k tomu dojde právě v této knize. Faktem totiž je, že Tokijského ghúla čtu se značným zpožděním a vyvarovat se tedy hlavnímu 'zvratu', nebo alespoň informaci o tom že se série touto knihou v některých aspektech změní, nebylo úplně reálné. Nicméně to je vlastně jedno, protože vedle toho se rozjíždí i několik dalších paralelních linií a udržení hlavní linky tak občas dělá problém i samotnému autorovi. Nemluvě o tom kolik nových postav se zde představí ... Za mě 4*!
Autobus - Ne vždy zcela zábavné, avšak velmi zajímavě pojaté příběhy o čekání na autobus, jízdě autobusem nebo vlastně čemkoliv co vás jen může napadnout. Jsem rád že jsem se k tomu dostal, ale určitě to nebude jedna z těch věcí, ke které bych se pravidelně vracel ač mnoho příběhů se dá jednoduše proletět očima. Vlastně je to spíše ideální dárek pro někoho, kdo se s komiksovým médiem teprve seznamuje, nebo pro nevěřícníky, jež tvrdí, že komiks je pouze záležitostí pro děti. Nebýt Trystera, tak tohle u nás jistojistě nikdo nevydá ... Za mě 3*!
Znovuzrození hrdinů DC: Wonder Woman #04: Boží hlídka - Civilnější a hlavně daleko emotivnější než předchozí knihy, a to i přestože je čtení třeba prokládat s předchozím dílem tak, jak bylo původně zamýšleno. Ten kontrast ve ztrátě dcery a návratu Wonder Woman je zkrátka nezměrný a hodně se v tom podepisuje onen vhled do příběhu očima Caleové. Na rozdíl od předchozích knihy zde navíc neruší ani kresba Liama Sharpa, která mi až příliš evokovala styl Franka Quitelyho a celkově jsem si čtení této finální kapitoly opravdu užíval ... Za mě 5*!
Znovuzrození hrdinů DC: Wonder Woman #03: Pravda - Ne že bych chtěl někoho o něčem přesvědčovat, ale většina kolegů pode mnou zkrátka nemá pravdu v tom že by kvalita série klesala a už vůbec ne v tom, že předchozí dvě knihy byly lepší, protože nebyly. Greg Rucka je totiž jeden z těch autorů, kterého oceníte převážně pokud máte načteno, nebo přistoupíte na jeho hru a budete čtení jednotlivých knih střídat podle sešitů tak, jak bylo od začátku zamýšleno. 'Pravda' sama osobě neobstojí, ale s 'Boží hlídkou' tvoří perfektní vrchol série ... Za mě 4*!
Archkomix, vol. I - Doufal jsem že mě tahle sbírka povídek bude bavit a třeba mi to i malinko rozšíří obzory mého studia, nicméně se tak úplně nestalo a některé příběhy jsem v průběhu čtení (kvůli formě vyprávění) měl nutkání dokonce i přeskočit. Jakožto urbanista a komiksový nadšenec v tom celém totiž vidím řadu negativ a rozhodně by neuškodilo kdyby do celé formy zasáhl někdo zkušenější v redakční úpravě. Přesto jsem však rád, že něco podobného vzniklo, jenom úplně nevím zdali má tato sbírka ambice zaujmout i laickou veřejnost ... Za mě 3*!
Bojový anděl Alita #04: Dobytí Salemu - Dostal jsem se k tomu až teď (více než rok od dočtení třetího dílu), takže jsem ze začátku knihy musel trochu listovat předchozími díly, což zapříčinilo že jsem se první třetinou spíše trochu pronudil. Nicméně po dojemném setkání Ality s Idem přichází část věnovaná Barjackovu tažení na Salem a poté i k finálnímu střetnutí s Desty Novou, jež musím označit za absolutní vrchol této série. Náhlý závěr sice otevírá dveře k možnému pokračování, avšak věřím že ideální závěr lze nalézt i v této knize ... Za mě 5*!
Frankenstein v podzemí - Ještě pár let nazpět bych dal ruku do ohně za to že tato a mnohé jiné knihy Mignolversa tady nemají nejmenší šanci na vydání. Dneska je naštěstí náš trh už někde jinde a vedle hlavní linie knih Hellboye a Ú.P.V.O. dochází i na takové příběhy jako jak se z vedlejší postavy jedné nevýznamné povídky stane hlavní hrdina, jež zachrání podzemí před vlivem bohů Černé bohyně. Navíc jak píší kolegové pode mnou - pomrkává se zde po okolních sériích a navrací se i postavy, na které bychom jinak už asi zapomněli ... Za mě 4*!
Bleach #22: Conquistadores - Až na tu změnu v pozici letterera a pomalé tempo vydávání ještě zpomalené COVIDovou epidemií, jsem moc rád za návrat této legendy na náš trh! Pár let nazpět jsem si tohle volume pořídil v originální japonštině (v Chinatownu za 2 libry) a ani jsem už nedoufal v nějaký ten restart vydávání. Přesto k tomu nakonec došlo, a ač asi nevydržím čekat dalších XY let na finální dokončení, tak každou jednotlivou knihu určitě podpořím svým zakoupením. Ještě aby ne, přicházejí Arrankaři a zápletka se už zase zamotává ... Za mě 5*!
Bleach #21: Be My Family or Not - Dokážu pochopit, že velké množství konzumentů mangy, nebo komiksů obecně nemá rádo dlouhé série. Nicméně ať už patříte k jakémukoliv táboru a obáváte se naskočit do sedmdesáti čtyř svazkové série - prvních dvacet knih Bleache byste ani tak neměli minout. Záměrně píšu dvacet, protože tato kniha funguje už spíše jako intermezzo a je roztříštěna mezi uvolněný závěr v Soul Society a pomalu nabíhající story arc s Vizardy a Arankary. Tak na co ještě čekáte? Lepší shōnen sérii na našem trhu neseženete ... Za mě 4*!
Bleach #20: End of Hypnosis - Komplexně to možná vypadá malinko překombinovaně, ale celkově je dvacátá kniha nejspíše absolutním vrcholem této série. Je zde prostor k dořešení smrti kapitána Aizena, rozbourají se snad všechny dosud zavedené standardy a co víc odhalení finálního bosse překvapí snad úplně každého. Velmi pozitivně navíc hodnotím i to, že měl autor vizi postupného vývoje zápletky už od začátku dobře připravenou a v příběhu tudíž nebyl prostor pro výraznější odbočky bokem. Bleach se zkrátka čte jedním dechem ... Za mě 5*!
Sebevražedný oddíl #03: Smrt je jen pro pitomce - Po vcelku dobrém prvním a poněkud horším druhém dílu je třetí kniha opět propadem o level níže. Vlastně se ani nic moc nemění, pořád se hraje hodně na postradatelnost, objevují se postavy, které v předchozích knihách umřely a nějak tomu chybí nějaká ta hlavní myšlenka. Navíc jsem popravdě tak trochu doufal že se nám dostane alespoň nějakého částečného zakončení, avšak realita je tak trochu jinde a finální cliffhanger nás vrací opět na začátek tohoto zbytečného (?) dobrodružství ... Za mě 2*!
Mrakobití - Listoval jsem si tím tam a zpátky, něco málo jsem hledal na Google a vcelku si myslím, že jsem základně pochopil co se nám autor snažil říct. Nicméně pro plné pochopení by dle relevantních zdrojů asi bylo potřeba mít trochu více načteno. Bez základních stavebních kamenů Unifaktoru jako jsou knihy 'Frank', nebo 'Jim' bude totiž většina čtenářů tápat a nespojí si jednotlivou symboliku vizuálních vjemů dohromady. Proto doporučím alespoň 'A Short Walk through the Unifactor' pro případ, že vám listování touto knihou stále nedá spát ... Za mě 4*!
Crying Freeman - Plačící drak #05 - Poslední kapitola Freemanovy ságy se uzavřela a ač závěr úplně nenaplnil má očekávání (spíše vyšuměl do ztracena), jsem si jist že si tuhle sérii v budoucnu ještě několikrát přečtu. Je to však převážně grafická stránka, která celou ságu tahá až k mistrovským dílům japonského komiksu. Ryoichi Ikegami má naprostý cit pro postavy, dokáže jasně vystihnout pohyb i emoce a perfektně pracuje se světlem a stínem. Scenáristicky je to pak klasicky akční průměr, ale stejně proti tomu nemám žádné výhrady ... Za mě 4*!
Sebevražedný oddíl #02: Vzestup Baziliška - Hodně se to podobá předchozímu dílu až na to, že se to napodruhé už tolik nepovedlo. Zápletky jsou stále tak nějak beze smyslu, akcí se rozhodně na úkor příběhu ani trochu nešetří a postavy ač se snaží vypadat dostatečně prokresleně nemají žádné zajímavé background story. Úplně nejhůře se to projevu pak u crossoveru s Resurrection Manem, který je nejenom nudný, ale pokud autor nemíní v zápletce pokračovat, tak i velmi zbytečný. Glass psal ještě jednu knihu, tak uvidíme kam se to vyvine ... Za mě 3*!
Sebevražedný oddíl #01: Kopanec do zubů - Anotace vcelku nelže, jelikož tým složený z nenapravitelných, nezvladatelných a hlavně postradatelných je zaručenou sázkou k smršti syrové brutality, nesmyslného násilí a 99% úmrtností všech postav. Zápletky jsou banální, štosují se jedna přes druhou a závěr jedné mise otevírá dveře k další. Hlavně ať čtenář nemusí při čtení moc přemýšlet a za měsíc (?) si koupí další číslo. Nejsmutnější však je že to funguje a nemůžu tedy napsat že se to nepovedlo. Povedlo, ale žádný zázrak to rozhodně není ... Za mě 3*!
Bleach #19: The Black Moon Rising - Už od první knihy přiznávám, že mám pro tuhle sérii slabost. Přesto, nebo možná právě proto jsem však soubojem Ičiga s Bjakujou po všech těch přípravných kapitolách a hodinách tréninku více méně zklamán. Chybí mi v tom nějaké napětí, postavy po sobě jen hází prázdné fráze, silná technika střídá silnější a už od první chvíle je jasné, kdo tento souboj vyhraje. Naštěstí se ke konci knihy zápletka stáčí zpět ke kapitánu Hicugajovi a na pozadí se nám už blýskají nějaké ty zajímavější dějové zvraty ... Za mě 3*!
Bleach #18: The Deathberry Returns - Začíná to docela slibně, jelikož tak dlouho očekávaná poprava je konečně tady. Přesto však průběh probíhá zcela jinak, než nám bylo v několika předchozích knihách podsouváno a mám za to, že měl autor celou strategii rozvoje zápletky dobře promyšlenou. Hlavní souboje a očekávané zvraty jsou tak prozatím odsunuty na neurčito a čas se vyplňuje souboji vedlejších postav, které mají v rukávu vždycky nějakou tu zásadní techniku. Takže ano, trochu se to natahuje, ale nevidím v tom vyloženě propad kvality ... Za mě 4*!
Nesvár v Soul Society nabývá na síle a Ičigo už čtvrtým volume stále trénuje techniku 'Úplného vyvolání'. Autor tak do hlavní role staví Rendžiho Abaraie, nicméně bez Ičiga to není úplně ono. Nejvíce se to podepisuje na kvalitě vedlejších zápletek, které by se už mohly lehce zredukovat...
Bleach #16: Night of Wijnruit - RE-READING po letech, přece jen už je to nějaký pátek, co jsem první kapitoly četl naposled a vzhledem k tomu, že Bleach považuji celkově za jednu z nejlepších manga sérií ever, možná osobně vůbec nejoblíbenější, tak je re-reading docela namístě. Začíná v tom být trochu zmatek, jelikož autor míchá jednu zásadnější dějovou linii přes druhou a pomalé tempo vydávání tomu konaly spíše medvědí službu. Nyní však při kontinuálním čtení mé nadšení roste, kapitáni si volí strany a poprava je téměř za dveřmi ... Za mě 5*!
Bleach #15: Beginning of the Death of Tomorrow - RE-READING po letech, přece jen už je to nějaký pátek, co jsem první kapitoly četl naposled a vzhledem k tomu, že Bleach považuji celkově za jednu z nejlepších manga sérií ever, možná osobně vůbec nejoblíbenější, tak je re-reading docela namístě. Mé minulé 'já' bylo při čtení této knihy poněkud zmateno, což mé současné 'já' vcelku chápe, jelikož tím důvodem je nejspíše menší intermezzo. Povrchu se zde dobírají některá tajemství a mezi kapitány začíná být až nezvykle dusno ... Za mě 4*!
Bleach #14: White Tower Rocks - RE-READING po letech, přece jen už je to nějaký pátek, co jsem první kapitoly četl naposled a vzhledem k tomu, že Bleach považuji celkově za jednu z nejlepších manga sérií ever, možná osobně vůbec nejoblíbenější, tak je re-reading docela namístě. Ač má erik svým způsobem tak trochu pravdu, zůstanu na maximálním hodnocení, jelikož mě zvrat před Palácem zpytování hříchů držel v napětí i poté, co linka přeskočila k Išidovi s Orihime. Nemám k tomu jedinou výtku, a to ani po šesti letech od prvního čtení. ... Za mě 5*!
