Po naprosto excelentních dílech plných obléhacích taktik, intrik a moru se zklidňuje tempo vyprávění a datově se posouváme někam k obléhání Vyšehradu. Nepřátelé mají tentokrát ale navrch a jelikož kniha nenabízí tolik zvratů, tak opravdu zajímavá byla jen metoda dvojitého obléhání.
Hlavní premisa se začíná rozmělňovat a už to není tak exciting jako v prvním díle. Holky řeší v podstatě jen záchranu svého knižního klubu a na otázky kolem sexu není tolik prostoru. Highlightem dílu je tak asi online románek Hitoto s Milem, jelikož ostatní příběhy ustupují do pozadí.
Jestli v něčem tahle série vyniká tak v nepředvídatelnosti. Romantická chvíle se v mžiku mění na boj o holý život, postavy se jakoby stále přetvařují, hrají nějaké skryté hry a ani po šesti dílech není jasné kam to celé směřuje. Ale je to skvělý, akce je výborná, nechybí tomu humor a není to nuda.
Nejedná se o mainstream, ale o artovou záležitost. Autor si hraje s médiem, dlouhé záběry na jednu scénu se střídají s rozostřenými panely v pohybu filmového střihu. Zásadní je ale prvek zrcadlících se momentů evokujících nemožnost úniku z daných situací. Cool, bavilo hodně.
Dějový oblouk autorova vyprávění se posouvá do dalšího cyklu a do děje se vrací mnoho známých, avšak spíše okrajových postav z předchozích knih. Věřím, že to má Mignola celé dobře naplánované, avšak scenáristicky je to alespoň v této knize strašně přeplácané. Škoda, čekal jsem od toho víc.
V některých ohledech jsou si podobní, avšak dle charakteru jsou si přesným opakem. Dva ústřední rivalové stojí v zápalu finální bitvy konečně proti sobě a přežít může jen jeden. Čeká nás další dramatický střet doprovázený výlevy emocí a to je přesně to, co na této sérii tak miluju! Dunn Dunnn
Paralel mezi Janovým předchozím a současným vztahem narůstá a bohužel pro Nanu to neznačí nic dobrého. Situace se ještě více vyostřuje na narozeninách jejich společného kamaráda a kniha vrcholí odhalením zásadního zvratu z minulosti. Miluju to! A přitom basic nic převratného.
Líbá mě. Myšlenky se mi vracejí. Proplétá mi prsty do vlasů. Srdce mi divoce buší. Červená knihovna pokračuje, ze spolužáků se stávají partneři a mimo jiné se ústředním tématem stává otázka sexu. Vrchol knihy je tak Janova přiblblá poznámka ke kondomu který nosí už nějaký čas v peněžence.
Nana pomalu propadá svým citům, ačkoliv si byla jistá, že se do Jana rozhodně nezamiluje. Možná je to trochu klišé, v tuto chvíli zcela jistě standardní romance, nicméně mě baví jakým tempem příběh plyne a pomalu se odkývá Janova minulost. Simply červená knihovna manga edition.
Vedle titulů To bylo tvé jméno. a Solanin přichází Egmont s další, avšak poměrně neznámou sérií na náš trh. Graficky to není úplně terno, autorka kreslí velmi zjednodušeně, nicméně (!) příběh má skvělý scénář a ustojí to i ve srovnání s takovými díly jako je Orange, nebo Bohové lžou.
Napíšu to znovu - nemám rád historické příběhy, ale tahle série je neskutečný pleasure. Míra nekomfortnosti převyšuje snad i žánrově podobného Berserka, až na to že ji autor s každou další knihou navyšuje a navyšuje. WAU, opravdu výborné. Aktuálně asi nejdrsnější manga na našem trhu!
Anotace u této série jsou spíše než o samotném ději něco jako titulky v traileru. Hlavně co nejvíc akční, dějově naprosto nekonkrétní a v podstatě naprosto zbytečné. Příběh se tomu občas bohužel přibližuje. Oceňuji však infantilní dějovou linii, ve které si Dendži vybírá s kým by chtěl spát...
Asi nebudu cílovka, chtěl jsem to spíše zkusit a taky podpořit nakladatelství Zanir, ale po slibném začátku mi závěr přišel až moc překombinovaný. Autor svým vyprávěním jde možná až moc do extrému a připadá mi že v jeho vesmíru snad všichni (?) dělají jenom box. Neurazí, nenadchne.
Standardní romance zasazená do kulis sportovního prostředí střední školy. Já osobně sport nežeru, nikdy mě nebavilo hrát kolektivní sporty, natož je sledovat v televizi, a tohle není výjimkou, ačkoliv prim (zatím) hraje romance. Co však musím pochválit, je precizní, jednoduchá kresba!
Mé první setkání s Oskarem Edem a vlastně i s Brankem Jelinkem, jelikož mě místní produkce moc nezajímá a míjí velkým obloukem. Tohle je však výjimka, přečíst si tento příběh jsem chtěl už dlouho a jsem rád že to tady Lipnik znovu vydal. Bavilo mě to moc a moc prosím o dotisk dvojky...
Čistě epizodní záležitost, která nikdy nedopadne úplně dobře. Nejzajímavější je asi ústřední Pickenský děs kombinující hutnou atmosféru s téměř psychedelickým vyústěním, naopak nejslabší je Propast času která vyprávění ze současnosti propojuje s příběhem v dálné minulosti.
Prvotní nadšení z návratu kapitána Daimia v úvodní knize nyní vystřídalo zklamání a lehká pachuť z toho kam se příběh vyvíjí. Vlak plný příšer nepřináší žádné zajímavé zvraty a Odložená smrt působí spíše jako výplňkový materiál, než si autoři rozplánují o čem chtějí dále psát...
Nejen v kontrastu dnešní doby, jsou příběhy zasazené do reálií Ruska temnější než ty ostatní. A ač jsem v příběhu postrádal Varvaru, tak ředitel Ničajko dokonale zastává roli temného antihrdiny, jenž má nejspíše své vlastní plány. Obecně je tahle kniha jednou z těch lepších v sérii.
Myslel jsem si že mám docela přehled jaké série nyní trendují na Dálném východě, ale tohle mi uniklo. Super že si toho Crew všimla a palec nahoru za spolupráci s Animefestem. Příběh rozhodně nenudí a baví mě jak jsou postavy nadržené tak jako já v patnácti (nebo ve čtrnácti?).
Hele na to že je v celé sérii tak 5 a ½ postav, tak se v některých dějových zvratech vůbec nevyznám. Jako upřímně wtf (?!?). Naprosto mi uniká ta dějová linie se Samurajským mečem, vůbec nevím kdo může a kdo nemůže umřít a co se vůbec nedaří je nabourávání čtvrté stěny příběhu.
Ačkoliv je mé hodnocení vcelku vlažné, přiznávám že jsem fenoménu Vrchoné Republiky zcela propadl. Samostatně bych to asi neocenil, nicméně se znalostí románů a oficiálního reading orderu je tohle jistě má nová guilty pleasure. Po dočtení této knihy doporučuji pokračovat knihou Sílící bouře.
Po přečtení jedničky je to teda ještě větší masakr než minule. Kniha se věnuje převážně bitvě na Vítkově (naprosto surová událost, nechci spoilerovat, ale teda jako wau), nechybí ani pár wtf momentů, ale oukej. Má jediná výtka směřuje k té mluvené staročeštině připomínající Staré pověsti české.
čekával jsem, že to bude nuda osobně nemám moc rád, když je cokoliv na motivy skutečných událostí, ale tohle je takový bizár, že upřímně pochybuji i o těch pár událostech, co se tváří docela real. Navíc ten kontrast mezi bad-ass Žižkou a naivní mladou Šárkou je naprosto výborný...
Vyústění clifhangeru z minulé knihy nedopadlo úplně podle mých představ a bez zbytečného intermezza se příběh posouvá hned do další nadupané akce. Autor by ale možná měl trochu zpomalit, jelikož tomu začíná něco chybět. A co hůř, nepomohl ani dlouho očekávaný Dendžiho první polibek.
Naprostá spokojenost, takhle má vypadat správný US paperback! S chlopněmi, bez komerčního balastu a hlavně za rozumnou cenu. Příběh je takový standardní akční sci-fi thriller, zlo a dobro alespoň na první pohled prakticky černobílé (nicméně uvidíme) a výtvarná stránka je zcela perfektní.
Těšil jsem se na rande s Johnem Constantinem, nicméně nám to spolu moc neklapalo a vinu svádím samozřejmě na všechny ostatní. Obecně tam chyběla nějaká chemie, možná propracovanější zápletka (!), určitě výraznější práce s postavami, nebo jiná kresba? Nevím, možná někdy příště...
V některých ohledech slabší, v jiných naopak silnější, a pro další vývoj série naprosto zásadní kniha. Přemýšlím obezřetně co můžu napsat, ale téměř vše odpovídá definici spoileru. Obávám se však, že bude už jen a jen hůře a všudypřítomných znepokojení bude nadále jen přibývat...
'Páni, tady jsou složky tak za dvacet let! Žijeme v 21. století, mělo by se to zdigitalizovat.' Určitě už to není ten stejný úřad a série i postavy došly mnoha výrazných změn. Přesto mi to však po příběhové stránce připomíná ty nejlepší knihy jako byly třeba Zahrada duší, nebo Vražedné místo.
Země potomků - Zajímavé post-apo, kterému k dokonalosti přece jen chybí trochu propracovanější příběh. Ústřední motiv deníku, jehož obsah je oboum chlapcům zapovězen je dle mého skvěle vymyšlen, přesto ve finále [SPOILER] spíše klouže po povrchu a nedá čtenáři v podstatě žádné uspokojující vyvrcholení. Mohlo to jít víc do hloubky a bylo by to za plný počet ... Za mě 4*!
Název je trochu clickbait, v zahraničí se sbírka jmenuje The Troll Witch and Others, nicméně chápu že když Pražský upír vznikl výhradně pro tuhle knihu, tak toho využil i český vydavatel. Nejpovedenější je však právě Trollí čarodějka, v těsném závěsu následuje Makoma, zbytek je podprůměr.
Vše směřovalo ke šťastnému konci, avšak válka neskončila. Kei se tak po shledání s Tae vrací na bitevní pole, zatímco si jeho kopie klade za cíl zničit hrozbu kolosálních rozměrů, tvarů a schopností. Přicházíme ale také o jednu z ústředních postav a bolí to podobně jako v chrámovém komplexu...
Démoni, ďáblové, ale především také akce, brilantní humor a vycpávky na prsa. Příběh má spád, žádné přebytečné dialogy, kresba bez zbytečných efektů, ale hlavně ten situační humor a sexuální podtext. Podobně jako Gantz, nebo Berserk to mělo mít R18+, žádný shōnen, ale seinen.
Vrána - Sonáta o lásce zabalená v příběhu o pomstě a následném vykoupení. Čistá klasika žánru, přeceňovaná, s odstupem času a větším nadhledem možná z mé strany nedoceněná, přesto jedna z těch knih, které jsem si chtěl v životě přečíst. Víc k tomu asi dodávat netřeba, obrázek by si měl každý udělat sám, případně (!) si pustit playlist, nebo lépe (?) zhlédnout film ... Za mě 3*!
Ú.P.V.O. #17: Lidská bytost - Poslední střípek skládačky mapující minulost před rozpoutáním Pekla na zemi. Oficiálně poslední, neoficiálně možná nadbytečná, avšak zcela legitimní tečka za sérií, která je rozhodně lepší než samostatný Hellboy. Finále bylo slabší, je to takový mix scénáristického průměru, nicméně rozloučení to bylo dostatečné a těším se co bude dál ... Za mě 3*!
Chci sníst tvoji slinivku - Excelentní romantické drama. Nejsem zrovna citlivý typ, takže jsem se 'bohužel' v závěru nedokázal rozbrečet, nicméně jsem se dojímal od začátku až do konce. Chápu že někomu to asi nic moc neřekne, ne každý se dokáže naladit na takovou tu 'teen' vlnu, ale když přistoupíte na pravidla obou autorek, tak vám garantuji výborný zážitek ... Za mě 5*!
Sledgehammer 44 - 'Kdo k sakru říká "kryndanánka"?' Schovává se to pod svou vlastní značkou, přestože (!) se jedná o přímé pokračování první knihy ze série Humr Johnson. Problém příběhu však čpí v samotné zápletce. Tam, kde Železný Prométheus boduje s béčkovými akčními scénami, se Sledgehammer 44 jen snaží o vyprávění něčeho, co ani nemuselo být ... Za mě 3*!
Humr Johnson #01: Železný Prométheus - 'Prokrinda...' tahle kniha docela dlouho unikala mé pozornosti, přestože mne někdo upozornil (?!), že přímo předchází příběhu Sledgehammer 44. Při srovnání obou knih je Železný Prométheus jen taková klasická béčková akční detektivka, nicméně na rozdíl od druhého zmíněného obstojí i dnes ve srovnání s podobným brakem ... Za mě 4*!
Paper Girls, kniha třetí - Velké finále se vším všudy, včetně téměř zničeného časového kontinua. Opět třeba zmínit, že nesdílím názor většiny která se v ději ztrácela, nicméně uznávám že pro plný zážitek se je třeba soustředit na všechny časové roviny. I přes některé slabší chvilky a Vaughanovy nedořešené kličky se však jedná o výbornou sérii, kterou by bylo škoda minout ... Za mě 5*!
SpongeBob komiks 03/2022 - Docela mě zajímalo jak moc kvalitní/nekvalitní jsou tyhle krátké humorné komiksy z United Plankton Pictures a navíc v tomto případě obálka opravdu prodává, jelikož vysmátého SpongeBoba ve schránce zkrátka chcete mít doma. Overall jsem se pobavil, v rámci žánru je to hodně fajn a jen lituji že to nevycházelo když jsem byl mladší ... Za mě 4*!
Sestupný trend se v této knize konečně zastavil – dochází na zásadnější souboje, a Vyšší Měsíc proti Plamennému pilíři je přesně tou událostí, která v předchozích knihách chyběla. Přesto stále (a asi marně!) čekám na větší a drsnější zvraty, o kterých se v minulosti tolik mluvilo.
Masterpiece největšího kalibru, skvěle odvyprávěno, žádné zbytečné dialogy a ladná jednoduchá a přehledná kresba. Normálně bych si s Dendžim alespoň na chvíli ten jeho nuzký život vyměnil. Ne že bych se chtěl nemít dobře, ale musí být hezké radovat se i z obyčejných maličkostí...
Rehabilitační proces Tandžiróova týmu je u konce a na hrdiny čeká další úkol k dosažení titulu pilířů protidémonských jednotek. Obálka však klame – příběh není zasazen v lese, nýbrž do vlaku nazvaného Nekonečno. Ne že by na tom záleželo, chybí tomu spád a sérii dochází dech...
Gantz #33 - Finální fáze postupně vrcholí a to co můžeme sledovat jsou už v podstatě pouze lidská jatka. Nic nechutnějšího jsem snad v komiksu dosud neviděl. Nádrže naplněné až po okraj lidskou masou, mimozemští parazité (?) v nadlidské velikosti, nebo virové částice absolutně devastující samotné bytí. Geniální, zvrácené, nechutné a přesto stále naprosto originální ... Za mě 5*!
Pokoj v barvách štěstí #01 - Asi se to dalo čekat, jasný černý kůň letošních Crew Manga novinek a věc, kterou mainstreamový konzument může asi klidně vypustit. Ono to nevyšlo ani v ENG (?), I suppose... Hlavní lákadlo protagonisty / antagonisty v roušce se v průběhu bohužel rozplynulo, zápletka zdá se být poněkud přímočará a pokračování mě vlastně ani neláká ... Za mě 2*!
Solanin 2 - Achjo, jak já těm teenagerům rozumím. Úplně se v tom vidím a neříkejte mi že se v tom nevidíte taky? Každý z nás je svým způsobem v životě nějak ztracený a hledá si právě tu svou cestu ven ze stereotypu. Bohužel jak v realitě tak i v komiksu to nemají hrdinové vůbec jednoduché a budoucnost se nedá zastavit. Slice of life ve všech ohledech a must read ... Za mě 5*!
Zdál se mi zase ten stejný sen #03 - No, jako nebylo to špatné, ale tato poslední kniha mi už přišla poněkud zbytečně natáhnutá. Jako celkově když se nad tím zamyslím, tak by se dal děj celé série shrnout pouze do několika málo kapitol a jsem až překvapený že to vlastně vydalo na tři celé knihy. Anyway máme to za sebou, už víme co je to štěstí a můžeme se posunout dále ... Za mě 3*!
