Zdál se mi zase ten stejný sen #03

Nanoku ve třídě všichni ignorují a od Kirjúa si dokonce vyslechla, že ji nenávidí. Paní Běhna však Nanoku utěšila a ona teď míří zpátky ke Kirjúovi domů, aby vše napravila. Před dveřmi pokoje, kde se zavřel před světem Nanoka dál hovoří o tom, co je to štěstí…

Poslední díl série o čtenářce Nanoce a jejích přátelích, v němž příběh směřuje k dojemnému a překvapivému konci.

Série je známá především pod názvem I Had That Same Dream Again (anglický název), než pod originálním názvem Mata, Onaji Yume o Mite Ita.

Scénář: Yoru Sumino
Art: Idumi Kirihara
Obálka: Idumi Kirihara
Lettering: Miroslav Kučera
Překlad: Igor Cima
Redakce: Petra Mošnová, Radmila Sedláčková Klásková

CdbID: 9469
Žánry: adaptace, drama, young adult, ze života
ISBN/ISSN: 978-80-277-1239-7
Vazba: lepená v měkkých deskách
Formát: 128 x 182 x 16 mm
Hmotnost: 190 g
Tisk: černobílý
Stran: 184
Původní cena: 199 Kč
Orig. soubory: Mata, Onaji Yume o Mite Ita #03 (Futabasha Publishers Ltd., 2018)

Saiko-chan18.10.2025 10:52Zdál se mi zase ten stejný sen #03

Hlavní postavou je malé děvče, Nanoka, která je pro ostatní divná, protože je velmi inteligentní a vede řeči, jako že život je jako japonský pudink. Dobrá je jen ta sladká část, ale někteří lidé ocení i tu hořkou. Za domácí úkol má zjistit, co je pro ni štěstí. Neví si s úkolem rady, a tak jej rozebírá s tím malým množstvím kamarádů, které má, hodnou babičkou, osobitou paní Běhnou, spolužákem Kirjúem, nebo novou známou, Minami. Každý z nich má vlastní pohled na štěstí ovlivněný svými vlastními problémy v životě, a Nanoka se všem snaží pomoct, aby byli šťastní. Školní rok pomalu končí, stejně jako musí skončit každý sen, který se někomu zdá, a štěstí za nikým nepřijde, tomu se musí jít naproti. Celá série je milá a příjemná, i smutná a dojemná, kompletně založená na magickém realismu. Hlavní myšlenku člověk pochopí už v půlce druhého dílu, a tak konec není úplně překvapením, ale je moc pěkné, jak do sebe všechny informace na závěr zapadnou a uzavřou kompletní obrázek o životě Nanoky. Když je někdo sentimentální jako já, rozhodně mu série zabrnká na příjemnou notu, a uvažovat nad tím, co znamená štěstí, může člověk vlastně celý život. Přesně téma, které jsem v sychravém podzimním říjnu potřebovala.

mirec8826.8.2025 20:11Zdál se mi zase ten stejný sen #03

Veľmi krásne zakončenie so srdcervúcim koncom a bolo to dojímavé až slza mi kvapla. Odporúčam a potvrdilo sa na záver, že magický realizmus tu hral prim. Nemám viac čo k tomu napísať, len, že treba prečítať.

Ivan Kucera8.12.2023 07:09Zdál se mi zase ten stejný sen #03

Tak nič. Po jednotke, ktorá ma trochu sklamala, som sa utešoval tým, že dvojka to dobehne. Nedobehla, ale naivne som to čakal do trojky, či náhodou. Žiadne „náhodou“ sa žiaľ nekonalo. Jasné, ono to nie je zlá manga trilógia, no vadila mi slabá práca so scenárom, absentovala výraznejšia zápletka. Zhovorčivá hrdinka (striedavo skvelá, striedavo otravná) chodila od jednej postavy k druhej, s každou sa porozprávala (a zjedla koláč a vypila pomarančový džús) a šla o dom ďalej. Mňa to proste nebavilo. Séria mi pripadala divná v tom, že každý, kto má talent (píše, maľuje...), sa za to hanbí. Ešte kurióznejšie bolo, že ho okolie vnímalo ako čudáka. V Japonsku som nikdy nežil (žiaľ), takže netuším, či mi niečo uniká a je to nejaké špecifikum ich mentality (v zmysle je dôležité nevybočovať z anonymného davu), alebo to bol len čisto scenáristov nápad. Výchovný apel (pomoc slabším, starostlivosť o osamelých, odsúdenie šikany atď.) chvályhodný, ale chcel som si užiť aj príbeh. A ten tu skôr nebol, než bol. Našťastie, ku koncu, kedy už som fakt hádzal do žita nie jednu flintu, nie dve flinty, ale osemnásť flínt naraz (áno, dá sa to), sa scenáristka konečne spamätala a začalo to ísť do mierneho dojatia. Za mňa síce neskoro, ale zas ako vraví klasik: lepšie neskoro, ako nikdy. Túto sériu budem spätne vnímať ako priemernú. Skôr manga pre deti, aby si vážili priateľov a rodičov.

Sagikkun26.2.2023 23:11Zdál se mi zase ten stejný sen #03

Wow. Přiznám se, že jsem měl předtím trochu obavy... v první a druhé knize bylo vícero motivů, které byť byly opravdu pěkné, tak jsem si nebyl jistý, jak (a pokud vůbec) se na závěr skloubí. Do poloviny tohoto třetího svazku jsem se ještě začal obávat, že už asi vím, s jakou finální definicí štěstí se tu nakonec vytasí (protože ten motiv je v každé druhé manze, a nejen tam), a že to bude strašný kýč.
Jenže pak nastoupí finále, všechno do sebe zacvakne, a já říkám wow. Asi jsem sentimentální jak prase, ale sebralo mě to. Nejen že má celá série větší hloubku, než se až do posledních stránek může zdát, má to ale i opravdu krásnou myšlenku a už dlouho jsem nezavíral knihu s takhle dobrým pocitem. Mám teď zase o čem přemýšlet, a jsem šťastný, že jsem se k tomuhle dostal, něco takového jsem potřeboval.

Fry21.9.2022 16:49Zdál se mi zase ten stejný sen #03

Zdál se mi zase ten stejný sen #03 - No, jako nebylo to špatné, ale tato poslední kniha mi už přišla poněkud zbytečně natáhnutá. Jako celkově když se nad tím zamyslím, tak by se dal děj celé série shrnout pouze do několika málo kapitol a jsem až překvapený že to vlastně vydalo na tři celé knihy. Anyway máme to za sebou, už víme co je to štěstí a můžeme se posunout dále ... Za mě 3*!

Fort10.8.2022 19:30Zdál se mi zase ten stejný sen #03

Podstata štěstí je vyřešena. Máme tu konec knihy, kterou jsem si moc užil. Žádné natahovaní, každá stránka má smysl, všechno do sebe krásně zapadne. Jsem šťastný. Příběh mě navnadil k dalšímu tvůrčímu dílu a koupi Chci sníst tvoji slinivku.

764