A máme to za sebou. Aaron se celou dobu snažil překonat Ennise, což je jediná drobná chyba téhle zběsilosti. Dopadlo to výborně, i když ta tečka je u autora vždycky o trošku slabší než všechno ostatní. Ale zase tolik hezkých mrtvol z Marvelova světa v jedné knize se jen tak nevidí!
Třetí kniha Post Bella. Stejný formát jako Ještě jsme ve válce (jen rovný hřbet u třetí knihy do série nedává smysl), stejný koncept, osm stránek na příběh, jen výtvarníci jsou tu o generaci mladší. Úroveň zpracování povídek je pochopitelně rozkolísaná, ale ostudu si ze zúčastněných neudělal nikdo. Kresba všech zúčastněných vypadá, jako by studovali ve Francii, žádná amerika se nekoná. Ale i té je tam dost díky obsahu. Zábavná intertextovost - hned v prvním komiksu o Pavlu Hauznerovi se mihne originál sešitu Superman č. 35, který hlavní hrdina našel v odpadní jámě amerického tábora. Komiks má dodnes! První náklad byl 300 kusů.
Je velká škoda, že tohle nemůže vyjít z důvodů dědických práv normálně. Správně už zaznělo, že scénář na scénáři by se při troše hnidopišství asi nějaké mouchy našly, ale jde o něco báječně nadšeného, o poctu všem dětským láskám Michala Opitze, o tradiční srdcovku. Je vidět, že tohle udělat nejen chtěl, ale i musel. A je moc velká škoda, že už je konec. Díky moc!
Jestli si právě tuto knihu Kanaďané zvolili za tu nejlepší za celé desetiletí, můžeme jen konstatovat, že toho o Kanadě moc nevíme. Essex County nám toho prozradí v popisu prakticky celého 20. století možná víc, než chceme vědět. Ale to nejdůležitější jsme minimálně tušili – hokej je pro Kanaďany vším a je to možná právě jenom led, co je drží nad vodou.
Není to tak dobré jako předchozí díly, ale pořád je to asi to nejzábavnější, co nám marvelovky poslední dobou nabízejí. Za mě rozhodně palec nahoru, kresba stále baví.
Smál jsem se nahlas u každé druhé stránky. Oproti očekávání - rozuměj žádná očekávání jsem k dějové lince neměl - se příběh sklenul velice dobře do klasického moebiovského závěru s nadbytostmi, ale celý ten svět funguje lépe, než to zpočátku vypadá.
Skvělá kniha. Nováka miluju od dětství, aniž bych vlastně věděl, že miluju Nováka. Patří tak nějak ke komiksovým prazážitkům a tuhle publikaci si zasloužil. Lovec jelenů navíc ohromí provedením. Troskův Nemo je pořád stejně skvělý, Mahagonový hausbot jsem neznal, ale okamžitě si mě získal větami typu: "Teď bych si chtěl v klidu zakouřit marihuanu." A vůbec je to bájčná jízda.
Celá recenze: http://www.reflex.cz/clanek/kultura/92524/zapomenuty-kreslir-burianovy-generace-se-dockal-knihy.html
V tuhle chvíli je to asi nejlepší řada, která u nás vychází. A asi jedna z nejlepších, co jsem kdy četl. Aarona jsem začal sledovat až díky Skalpům a pořád jsou to nejlepší. Ty scény, ke kterým si připravoval půdu několik dílů! Ty boží mlýny! Ta akce! Překlad Štěpána Kopřivy je fajn (až na umrznutí k smrti) a celé to trochu kazí dost ohavný tisk s naprosto slitými detaily. Ale co už. Skvělá věc.
Tohle byl jeden z komiksů, co jsem si koupil před cca 15 lety v USA a pak dost dlouho škemral v Crewi, aby ho vydali. Prej ne, protože by to nikoho nezajímalo. Mně to tehdy přišlo boží - zároveň to byl jeden z prvních rozsáhlejších komiksů, co jsem přečetl anglicky. Dost mě to tehdy dostalo, protože příběh dost stylem vybočuje z marvelovského mainstramu. Kresbou i stylem vyprávění. A vzhledem k tomu, že jsem měl načteno jen hodně málo superhrdinů, měl jsem pak dojem, že takhle by to mělo vypadat. Že by to bylo boží. A je to knížka, která nezestárla. Jsem moc rád, že to vyšlo.
Zábava. Neměl jsem žádná očekávání, ale bavil jsem se o to lépe. Respektive když se příběh rozjel, na začátku mi přijde že scenárista sám neví, jak to rozjet, aby se dostal k vrcholné gay scéně v baru. Ale ta se tak povedla, že to stojí za četbu!
Reklama jednou nelže. Opravdu je to v našich podmínkách komiksový crossover roku. Zábavnější by to bylo už jedině v případě, že by se tam dostal ještě Fanouš Dana Černého. Ale fakt bžunda a prďácká zábava, která dobře vynikne díky skvělému překladu Dareka Šmída. Želváci i Alfréd mu vyloženě sedli a převod je skvěle živý. Jen nechápu to "ty bído", pokud to teda není zakuklená narážka na "woe". :-) Nebo se to fakt říká?
Vytrženo z kontextu, který u nás nikdy nevyjde. Ale pokud byste si dali všechny tři omnibusy k War of Kings, tak blbé by vám to nepřišlo. Ale takhle to vážně asi nefunguje samo o sobě.:)
Carey do příběhu motá kde co. Ale přihazuje ingredience trochu jinak než Pejsek a Kočička, takže výsledek skvěle voní i chutná. Teď přihodil do kotlíku komiks. Konečně. Trochu to připomíná Úžasná dobrodružství Cavaliera a Claye šmrncnuté Inception. Prostě to ale funguje. Zábavné, chytré, čtivé.
Není to komiks. Je to kniha o fotbale, kde je pár životopisů českých fotbalových osobností převedeno do komiksu. Asi tak deset procent knihy. Ovšem teď to nejzásadnější - je to nejzábavnější kniha o českém fotbale, co kdy asi vyšla a vyjde. Nejsem cílovka. Cílovka jsou lidi, kteří nečtou - kniha je členěna do krátkých sloupečků, styl je lehký, žurnalistický, zábavný a hodně čtivý. Nejen že nejsem cílovka. Fotbal, proč bych to nepřiznal, přímo nemám rád. O to překvapenější jsem byl, že čtu, čtu a čtu a že se bavím. Ještě poznámka ke komiksům - jsou fajn, ale doslova opakují, co se píše v textu pár stránek před nimi. To je asi jediná chyba jednoho z horkých kandidátů na dárek pro chlapy k letošním Vánocům.
Celá recenze: http://www.reflex.cz/clanek/kultura/83497/kniha-pro-ty-kdo-nectou-fotbalovi-hrdinove.html
Legranda grande. Fakt jsem se u čtení bavil a smál nahlas. Všecky marvelácký legrácky, docela vtipnej Spajdrmen a k tomu vzpomínka na u nás nikdy nevyšlou klonovací ságu. Myslím, že teď o ní víme vše, co jsme vědět potřebovali... A mám dojem, že je to nejnovější Spidey, co u nás zatím vyšel, tak jsem rád, že jsme si mohli udělat obrázek, kam se to posunulo. Bezva selanka, jak to má bejt! Hvězdičku navíc dávám za Mary Jane.
Podle nejnovějších zpráv z Francie by měla šestka vyjít co nevidět, tak se třeba dočkáme i rřetí dvojknihy. A snad bude lepší než tahle. On ten koncept co příběh, to město byl celkem fajn u Asterixe, ale přijde mi to trochu překonané a prvoplánové. Zejména příběh z Barcelony je o poznání slabší než díly předchozí, ale snad to byl jen výpadek a zase se to zvedne. Řešení krize kontinua do trojky fajn. Té čtyřce to sexuální napětí přímo evidentně chybí.
Svěží a zábavné, navíc pastva pro oči. Člověk se neubrání pomyšlení, že přesně takhle to dopadá, když si od dětství kreslíte dinosaury, protože vás fascinují... a pak voilá, je z vás kreslíř a děláte na steampunkovo-fantasy komiksu o paralelní Zemi. Tohle se totiž podle všeho tak nějak stalo Alessandrovi Bartuccimu. Kdo ví, kolik draků a ještěrů bylo původně ve scénáři, ale Bartuccimu jdou ještěří potvory tak strašně dobře od ruky, že i když je jimi komiks přímo narvaný, stejně máte pocit, že by se tam klidně ještě nějací dali vmáčknout a nevadilo by to.
Ale nebojte se, od ruky mu jdou i holky (evidentně následná fascinace hned po ještěrech - i když je z prokreslenosti evidentní, že ty první má zmáknuté o pár let déle), a to jak oblečené, tak neoblečené. Ale jde mu vlastně všechno a umí i dřevěnou Eiffelovku. A veverky. Ale těmi bude asi víc posedlý Christophe Arleston.
Totiž co se děje týče, jde zejména o veverky. Ty šéfují paralelní zemi a velkou roli v tom hraje čaj. Ideálně čínský zelený. Prostě na rozjezd Modré Crewe se dalo jen stěží vybrat líp a osobně doufám, že se tenhle formát (dvou evropských alb ve zmenšeném formátu bez tvrdých desek) u nás ujme. Evropský komikse, čekáme na tebe!
Jsem rád, že to u nás vyšlo, s Waidovým DD jsem se setkal poprvé. Jistě, není to ani Bendis, ani Brubaker. A ani být nemůže. Vzhledem k tomu, že se ta opravdová přelomová díla odehrávají s přibližně dvacetiletou periodicitou, musíme si ještě deset let počkat. Ale myslím, že na Waida budeme vzpomínat jako na McKenzieho - rozhodně nic nezvoral. Pravda, po Shadowlandu se nic horšího napsat nedalo, to byla žumpa celého DD (doufejme že na dalších dvacet let). Takže bych si to chtěl přečíst dál. učí se v tom chodit. Bude to pak lepší? Jinak ten retro pop art je docela roztomilej.
Z těch historických UKK je to pro mě asi zatím největší překvapení. Tohle dostat do rukou v roce 1993, když vycházel Spidey v Semicu, byl byh na větvi.
Čtyřka v některých ohledech zpomalila a Dash Zlý kůň se nějak vytrácel. Jasně, muselo se řešit kde co, ale prostě to trochu ztrácelo dech. Tady na to jde Aaron od lesa a vypadá to, že oddychový čas pokračuje. Ovšem není to pravda. Konec dílu je takový hukot, že jsem autorům odpustil i tu čtyřku.
Dospělejší Flafík bez zbytečné psychologie a s důrazem na interakci mezi pozemšťankou (na Němku krásnou) a mimozemským králíkem. Svěží, příjemná jednohubka.
Těšil jsem se hodně a dostal jsem víc, než jsem čekal. A to o dost. Je pravda, že celý Sandman má teď trochu jiné vyznění, než měl před vydáním předehry. Ale celé to volá pro uceleném přečtení celé řady, protože je toho moc. A spousta věcí zůstává nedořečena, protože se stala někde mimo obraz, možná trochu ve snu. Každopádně kresba se vymyká všemu, na co jsme za poslední dobu zvyklí a úplně vás rozseká - tedy pokud si ji pustíte k tělu. A to byste měli.
Kresba je dost domácká, to nemohu říct. Překvapivě obstojný je ale scénář téhle hororové povídky. Na můj vkus jsou dialogy postav až příliš hovorové, ale když už tak může v éteru mluvit Ovar, můžou i příslušníci kultu Kozy někde v lesích. Kdyby to mělo lepší kresbu, mohlo to být docela velké domácí překvapení - má to atmosféru a obstojně vyklenutou dějovou linku. Takže palec nahoru.
Můžu se Kaylina zeptat, co je tohle konkrétně za větu a co nám chtěl svou vytříbenou stylistikou sdělit? "Ano, komiksu by se dalo vytknout, že je zaujatý, ale nejsem si ani jistý, jak moc je fabulovaný..." V jedné větě nám tu sděluje, že nemá páru, jak komiks vznikl a jaké prameny autoři použili - ale zároveň s určitostí ví (a vytýká), že komiks je zaujatý. Báječná práce. Paleček. Jako hodnocení celého komiksu je to extra třída.
Přiznám se, že tehdy, byv tuze mlád, jsem je nečetl a jen tu a tam narazil na jednu stránku ve starých časopisech. Oč jsem byl překvapenější, když jsem teď, po letech, zjistil, jak brutálně politicky nekorektní komiks je. Hned na začátku zabijou malém tygrovi mámu, aby měli nového kamaráda. A ejhle, tygře se raduje, že je máma v pánu! Vrchol krutosti je ovšem příběh o želvě, která předstírala, že je ostrov, a pak vyklopila Seka a Zulu do vody. Aby to už nikdy nedělala, nalákají ji pračlověčata k obřím mraveništím (na salát zdarma) a nechají milou želvu celou sežrat hmyzem. Zdarma. Wie ein Horror! Z velkého krunýře si pak bez skrupulí udělají domek na útesu. Inu, pravěk a komunismus - to byly drsné doby.
Jde o jeden z nejlepších artových komiksů posledních deseti let. O tom není pochyb. McCloud je mistr vyprávěcí formy, jeho práce s komiksem je fenomenální a dokazuje, že zvládnul nejen teorii. Kresba je podstatná, strhující, McCloud ovládá střih i dynamiku. Příběh krom variace na klasické téma života vyměněného za výjimečné schopnosti vzdává hold Banksymu, jeho forma zase Craigu Thompsonovi, protože bez komiksu Pod dekou by Sochař vypadal zcela jistě nějak jinak. Ke konci příběh trochu ztratí dech, v okamžiku, kdy zbývají poslední dny a vše vás má nutit zrychlovat čtení, neubráníte se dojmu, že všechno podstatné už bylo řečeno a že pointu stejně víte od samého začátku. A je to tak. Forma zde nakonec vítězí nad obsahem, ale je to doslova a do písmene o prsa.
Nevýhodou českého vydání je z počátku poněkud toporný překlad, první kapitola by zasloužila pečlivější redakci. Nepotěší ani provedení na křídovém papíru, těch pět set stránek hrozí vahou vykloubit zápěstí. Sochaře ale zcela jistě potřebujete mít doma. A záložku bychom si taky zasloužili. Je to ale skvělé čtení a skvělý komiks.
Nějak nechápu ty negativní komentáře, protože Deadpool byl vždycky infantilní a jemně řečeno nablblý. A není to vada, ale vlastnost. Někdo tu zmiňoval Harley Quinnovou, ale to je špatně, protože to je jen jeho prachsprostá kopie bez známky invence. Navíc je tu překlad Dareka Šmída, který je bezvadně lokalizovaný, invenční a neskutečně zábavný. A stejně odlehčený jako samotné libreto. A co kruci vlastně chcete? Deadpool a sukuba! To je přece boží!!!
Nevím, kdo je Kateřina Špirochová, která přeložila tenhle komiks (comicsdb mylně uvádí Platu), ale má na svědomí nejotřesněji přeložený komiks celého UKK a vsadím se, že i roku 2016. Prakticky v každé bublině najdete otrocký převod z angličtiny a komiks se tak nedá skoro číst. Jako redaktor je uveden J. Pavlovský, který to ale podle mě ani neviděl, protože tohle by nikdy nemohl pustit. Pokud se tahle žena ještě někdy objeví v kolonce překladatel, je to jasný důvod nekupovat a přečíst si originál. Takové utrpení si nezasloužíme. Jedna hvězdička za naprosté zprznení předlohy.
Tak sláva. Konečně vidíme, co udělali z Daredevila po skvělém Bendisově působení. Brubakera mám objednaného, ještě jsem ho nečetl, ale věřím, že to pořád bylo na velmi slušné úrovni... Ovšem tohle? Bendisův Daredevil byl jasným důkazem faktu, že komiks může dospět i v Marvelu. Bylo to syrové, bylo to drsné, bylo to jako ze života... A tak tam vrátíme Ruku s magií s démonama. Tak určitě. Jsem moc rád, že tohle vyšlo a stojí "jen" 250 Kč. Jinak by mě ta investice asi mrzela.
P. S.: Klan Hand... On je japonský, ne? Takže s tím překládáním už začali Američani. Klidně to mohla být Ruka. V jiném případě pak leda 手. Abychom byli přesní. Tyfová Mary by taky skutečně nemusela nikomu vadit, ne? Když už ji navíc máme v omnibusech. Typhoid Mary si strčte někam!
Komiks Rudo slovenského tvůrce Daniela Majlinga je překvapením sezony. Původně se stripy s černobílým třicátníkem, sociopatem a intelektuálem objevovaly na Facebooku, kde ho ve slovenském originále můžete sledovat aktuálně (zde), ale nakladatelství Labyrint se chopilo příležitosti a Ruda na 250 stránkách vydalo knižně. A byl to dobrý krok. Díky rychlému tempu sociálních sítí hlavní hrdina společně s partou svých přátel (naprostá většina z nich je v běžném životě o poznání použitelnější než on) reflektuje s vysokou mírou nadsázky dění kolem nás. Asi bychom se v tomto případě neměli bát použít přímější formulaci: u Ruda se budete nejen smát nahlas, ale budete se bát, abyste se smíchy nepočurali. Taky se možná začnete obávat, jestli si spolu po večerech nepovídají vaše bradavky… Černobílá depresívní kresba se skvěle hodí, milým překvapením je, že nejde pouze o jednotlivé epizody, ale postavy se během komiksu vyvíjejí a jejich životy někam směřují. Ano. Většinou ke smrti, ale to naštěstí není pro Ruda nic tak nepříjemného. Navíc s Ježíšem ve vedlejší roli se přece není čeho bát!
(psáno pro Reflex.cz)
eště stále u nás vycházejí komiksy americké provenience, v nichž nenaleznete superhrdiny (nebo zombie). Nakladatelství Crew se rozhodlo začít vydávat řadu Jasona Aarona Skalpy, jejíž druhý díl s podtitulem Kasino v rytmu boogie právě vyšel. Jak dává tušit název, půjde o komiks o Indiánech. Zapomeňte ale na ušlechtilého divocha, Aaron představuje indiánskou rezervaci bez růžových brýlí. Tolik drog, alkoholu, prostituce a zejména hazardu na jednom místě abyste pohledali. První díl seznámil čtenáře s postavami, ve druhém se začíná ukazovat, jak komplexní a hluboký svět autor spolu s kreslířem R. M. Guérou vytvořil. Expresívní kresba pomáhá spádu příběhu, v němž se tajný agent FBI Dashiel Zlý kůň vrací po letech do svojí rodné rezervace rozervané korupcí a vlivem bílého muže. Má za úkol objasnit dvě staré vraždy, a proto se stane policistou pod vedením kmenového náčelníka, k němuž se sbíhají všechny nitky příběhu. Jenže ten právě otevírá obří kasino, které má přinést rezervaci peníze a smýt krev z jeho rukou… Navíc se s každou další stránkou ukazuje, že celá pravda je o poznání komplikovanější, než by si kdo mohl pomyslet…
(psáno pro Reflex.cz)
