10

Bleach #12: Flower on the Precipice - RE-READING po letech, přece jen už je to nějaký pátek, co jsem první kapitoly četl naposled a vzhledem k tomu, že Bleach považuji celkově za jednu z nejlepších manga sérií ever, možná osobně vůbec nejoblíbenější, tak je re-reading docela namístě. Spolu s následující knihou právě nastává vrchol rozkolu v Soul Society, umírá jeden z kapitánů, jednotky se staví proti sobě a na Ičiga před Palácem zpytování hříchů čeká samotný Kenpači Zaraki. Tady není nad čím přemýšlet, a to ani s odstupem času ... Za mě 5*!

Tahle série už mě tolik nedostává, ale akce je pořád povedená a jednotlivé souboje mají neustále náboj. Více: http://www.comics-blog.cz/2015/04/889-bleach-12-flower-on-precipice-75.html

Pozor! Text může obsahovat spoilery! Dvanácté Bělidlo v lecčem překvapí a v lecčem šokuje. Čím to?
Ičigo poráží Rendžiho Abaraie, ale sám padá vyčerpáním. Hanataró s Gandžuem ho dostanou do bezpečí, kde se díky Hanatarovým schopnostem za noc zotaví. Na dvoru se mezitím řeší velice podivná událost. Vražda kapitána dvanácté jednotky - Sósukeho Aizena. Ičigo se po uzdravení vydává dál na cestu za Rukií do Paláce zpytování hříchů a cestou ho čeká nemilé překvapení. Sotva se zotavil z jednoho boje, musí hned pokračovat dalším. Tentokráte stane rovnou proti kapitánovi jedenácté jednotky Kenpačimu Zaraki. Abychom se nemuseli soustředit pouze na jeden souboj, můžeme si vychutnávat také střet Chada s kapitánem osmé jednotky Šunsuiem Kjóraku. A ani tento díl nás neošidí o nějaký ten flashback, pohled do minulosti. Zjistíme, jak že se to vůbec Chad stal takovým Ičigovým kámošem, jakým člověkem byl a jakým se teprve stal a to vše nás nakonec naprosto šokuje, stejně jako jeho porážka.
Dvanáctý díl se mi moc líbil. Jednak mě velice baví veškeré dění mezi sběrači duší a druhak tu tentokrát Ičiga příliš nebylo. Moc jsem si oblíbil kapitána desáté jednotky - Hicugaju. Je mi sympatický už jen proto, že je to jakási černá ovce, nejmladší génius mezi kapitány. Velice mě šokovala Aizenova smrt, protože to jsem tedy vůbec ale vůbec nečekal. Bylo mi líto Hinamori, na druhou stranu se mi líbí její duševní ostří - Tobiume. Když pominu situaci mezi sběrači duší, tak musím také vyzdvihnout Chadův boj. Byl neotřelý, byl skvěle nakreslený, flashback se mi taky moc líbil a konec mě absolutně zaskočil. Kdo by to byl řekl? Ičigo tu tentokrát taky nebyl za mistra světa, protože je vidět, že Kenpači bude mít tuhý kořínek, a tak se nemůžu dočkat pokračování.
Když si to tu tak pročítám, tak jediné, co by mi snad mohlo bránit udělení plného hodnocení je obálka, která se mi nikterak zvlášť nezamlouvá. Ale to je čistě subjektivní názor a zrovna Sósuke se tam docela hodí, takže proč ne?
100%

"Bleach #12: Flower on the Precipice" - Opět absolutně perfektní! Nebylo to tu, nečekal jsem to, ale stalo se to... jeden z kapitánů byl zavražděn, mám tu scénu pořád před očima, toto byl opravdu luxusní šok, který se "Tite Kubovi" povedl a já mu za to děkuji, protože se teď série dostává do mnohem fatálnějších zvratů... Nicméně toto není jediné, co se v tomto díle stalo... Ičigo konečně potkal "Kenpačiho Zaraki" a boj už je skoro na spadnutí a Chad se setkal se zvláštním kapitánem osmé jednotky "Šunsuiem Kjóraku". Za mě 5*!

Povedzme si pravdu, tento komiks začína až v dvanástej knihe. Bolo náročné vydržať a neodpísať ho. Kapitáni vstupujú do deja, mimo Ičiga a jeho záchrannej misie sa rozohráva detektívka s klasickou pointou – vraždou. A prichádza prvý vrchol série, Kenpači Zaraki predvedie Ičigovi, čo je to sila. Na tento stret som sa tešil roky rokúce, odkedy mi táto konfrontácia ušla v telke. A začiatok nesklamal!

Kapitáni jednotek jsou mnohdy celkem prima kluci, sympaťáci. Zvlášť ten kapitán osmé. Okolo se ochomítají i docela pěkné kosti. Souboje pokračují, nic se nezměnilo, série pokračuje. Štve mě, že si k těm sériím vytvářím vztah, aniž bych třeba úplně chtěl:D

Celkový dojem: 50%