Formát mi na jednu stranu extrémně nesednul, protože na to, že je tam pár stran čistého textu, tak se to čte fakt blbě, na druhou stranu extrémně mě baví kreativita crwe, že Gazette jsou skutečné noviny, alespoň formátově. Současná historie Batmana je komplikovaná a k mému překvapení dost jiná, než jakou mám v hlavě, ale to je tím, že se napasovaly linky před Flashpointem na ty z New 52 a Rebirthu, přehled oceňuji. A ke komiksu? Jeden sešit vytžený z kontextu, kde jde jen o představení Gothamu, do kterého se v listopadu vrhneme a který je podobný tomu, na co Bruce narazil v Roku jedna. Četlo se to fajn. Takže zas jsme jednou dohnali zahraničí a já fakt doufám, že se CREW udrží v tak těsném závěsu s USA. Moc fandím, aby se vydávání Matta Fractiona v ČR povedlo, i když ze zahraničí slyším smíšené dojmy. Uvidíme.
Důstojné zakončení velice solidního zářezu do Flashovy historie. Místy Williamson působí ve svém runu tuctově, ale nejen že se našel, ale v posledních dvou knihách krásně ukázal, že Barryho a Eobadrovo postavy chápe a je schopen je zanechat někde jinde, než když se s nimi poprvé setkal na začátku runu. Zároveň celý run dobře žongluje s požadavky redakce na kontinuitu, jako jsou události the Button a nebo návrat rychlíků, kteří se kvůli Flashpointu ztratili. Celý run je tedy přehlídka skvělé práce s postavami, ukázka důležitosti Barryho a jeho místa ve vesmíru DC a zároveň prací s nápravou kontinuity, která se v posledních dvou dekádách několikrát přeskládávala a už dlouho chtěla uhladit. Jsem celkově s runem spokojen, a ačkoliv byla tahle kniha slabší než 14. díl, stejně se jedná o kvalitní superhrdinské počtení.
Už dlouho jsem takto nehltal superhrdinský komiks jako 14. díl Williamsonova Flashe. Geniální Flashovské dobrodružství. Williamson se vrátil jak k civilnímu aspektu Flashe, na který se posledních pár knih zapomínalo, tak vybudoval skvělého záporáka do Flashovy galerie záporáků a neskutečně bravurně využil několik postav, které se v celém runu zdály malinko navíc. Kniha nejenže servíruje relativně originální příběh s cestováním v čase, klasickou motivaci Flashových záporáků v podobě křivdy z minulosti a skautíka Flashe ve své nejčistší formě, ale taky bych řekl, že se jedná zatím o jeden z nejlepších komiksů s Eobardem Thawnem v našich končinách. Skutečně tleskám, Thawne je jeden z mých nejoblíbenějších záporáků a tady je v plné formě, poslední tři stránky komiksu jsou docela kulervoucí a to člověk čekal dobrý konec ve stylu posledních knih. Všechno dobré suverénně přebíjí lehká negativa v podobě pár berliček, které scénáristé využili. To ale ničemu nevadí, i střídání kreslířů je snesitelné a já bych řekl, že tento díl je skrytý poklad mezi Flashovskými komiksy. Snad bude finále runu stejně velkolepé.
Znovu velice solidní díl. Řeší se hodně vztah Ranařů a Flashe, jediné co znovu zabolí je absence širšího kontextu událostí, které se zde a před událostmi 13. dílu stanou. Konečně se aspoň řeší zachraňování Central City a ne patálie se speed force. Docela podivný problém pro mě posledních pár chyb představuje neznalost časového rozestupu mezi jednotlivými událostmi. Byl Barry v Ice Heights uvězněn dva dny nebo několik měsíců? Samé otázky... Kresba klasicky pohodový mainstream.
Solidní díl. Místy mi chování některých postav moc nedává smysl a malinko mě mrzí, že se Flash úplně odpojil od jakýchkoliv problémů normálních lidí, ať už těch bez schopností v jeho životě nebo prostě obyvatel Central City. Nechápu moc co se děje s Wallym. Kresba v pořádku, kreslíři jsou mám pocit stejní jako u předchozích knih.
Povedený díl. Jeden z těch dílů, kde se vezme goofy záporák a udělá se z něj hrozba, se kterou by se blbě pasovala i Justice League. Práce s charaktery znamenitá, ale tento run mi místi přijde malinko uspěchaný, některé detaily mohly mít větší setup. Velkou výtkou je, že nemáme jako čeští čtenáři možnost přečíst si Heroes in Crisis a zjistit, proč Wally umřel když je ještě ke všemu v současnosti hlavním Flashem. Je to prostě zbytečně velký otazník, ale pokud si dobře vzpomínám, recenze Heroes in Crisis nebyly moc dobré, takže z vydavatelské stránky to chápu. Jinak další kvalitní pokračování série.
Jak bylo zmíněno v jednom komentáři u předchozích knih, Flash řeší jeden konec světa za druhým. Tohle k postavě patří stejně jako hrátky s časem, ale upřímně se v tom všem pomalu ztrácím. Nepomáhá tomu ani to, že se některé důležité věci (například smrt jedné z hlavních postav) odehrají mimo Flashovu sérii. Osobně jsem Heroes in Crisis nečetl, takže pro mě poslední strana šokovala a ne v dobrém slova smyslu. Groddovu cestu mimo hlavní sérii také nekomentuji. Navíc je v knize fakt strašně moc postav a to také moc nepomáhá s mišmašem nápadů tohoto runu. Spousta těchto postav ani nedostane prostor, který by si zasloužila, například Commander Cold Stále průměr, ale malinko se mi tenhle run zajedl a tuhle knihu jsem si scénáristicky moc neužíval. Překlad jako u předchozích knih otřesný.
Williamson pokračuje v budování loru a nových vztahů. V knize se nic moc nestane, ale série je stále extrémně wholesome. Barry asi bude větší skautík než Superman. Jinak dva hlavní příběhy byly v pohodě, nic světoborného, ale budu se opakovat, ale Williamson skvěle pracuje se vztahy jednotlivých postav, nejlépe potom se vztahem Barry-Iris. Užil jsem si to, ale tahle kniha by se dala přeskočit nebo pořešit na dvou sešitech, protože jde v podstatě jen o to, že se Barry hledá ve světě, kterému nerozumí. A klasicky se řeší věci, které nemá čtenář českých komiksů šanci znát. Za tři.
Williamson nebo někdo v redakci už se ani nesnaží skrývat obdiv k Johnsově runu, návrat Kolinse k Flashovi jsem uvítal a run stále feeluje jako Johnoso dvacet let stará série. Díl mě hodně bavil, Wally je nejlepší Flash a vždycky byl, je důvod, proč je pro mnoho lidí ikoničtější. Baví mě sledovat, jak se Wally vypořádává s různým přepisováním historie a líbí se mi, že se cestování časem neobejde bez následků. Bohužel ani po osmi knihách by úplný nováček do komiksů nebyl schopen plně ocenit komiks, protože se řeší věci, co se staly v Johnsově runu, ve Flashpointu a v Krizi z osmdesátých let. Nepotěšily mě dvě věci. Začíná se odbíhat od civilní roviny a trošku mi přijde, že každý díl je o trhání podstaty všehomíra, i přes to, že Iris s Barrym se neposouvají a jediné jejich zážitky jsou všemožné problémy s časem, Flashovými protivníky nebo Wallym. Kid-Flash začíná být otravný tím, jak je náladový, ale budiž, velkou část komiksu tato linka nezabírá. Konec předposledního sešitu je vyloženě prostředníček novým čtenářům. Všehovšudy zábavná kniha co konečně řeší Wallyho a dává mu prostor fungovat v novém světě DC. Kresba je v tomto runu konzistentně kvalitní.
Ještě jsem zapomněl zmínit otřesný překlad. Nejhorší překlad celého runu je přeložit frames per second na rámečky za vteřinu. Bruh. Všemožné překlady zavedených superhrdinských jmen jako Žlutý Lantern, když o pár stránek dříve je Green Lantern ani komentovat nebudu.
Návrat k tomuhle komiksu byl lehce nepříjemný. Retro je produkt svojí doby, nebavilo mě. Hlavní příběh z Mighty Avengers je lehce vytržený z kontextu, ale komiks je zpracovatelný i sám o sobě, v tom případě ale moc dobře nefunguje. Hank je prostě nesympatická postava a já se prostě necítím provinile, že si prošel vším, čím si prošel. Tenhle komiks jasně ukazuje, že je to hroznej ovád na místo vosy, goliáše nebo mravence. Takže vlastně představuje postavu dobře, ale myslím si, že mě napadají komiksy lepší na představení Hanka než tenhle, kde je zase milion postav. Horší průměr, příbehy byly fakt debilní, jen ten s Reedem za něco stál.
O Thorovi moc nevím, takže mě hodně překvapilo, že v roce 2007 Thor stále měl lidské alter ego. Komiks neurazí, samozřejmě navazuje na Ragnarok, který u nás naštěstí vyšel a potom na další pokračování, která u nás, pokud se nemýlím, nevyšla a tím pádem komiks pokračuje až v Obležení a v Samotném strachu. Takže čekejte začátek runu, ne uzavřený příběh. Nápad s Asgardem v Oklahomě je moc pěkný, líbí se mi, jak z toho autoři těží opravdu maximum. No ale highlightem je podle mě Coipelova kresba, přijde mi, že v mnoha ohledech komiks nevypráví Straczyski, ale Coipel. Bavilo mě to, ale po přečtení budete rozhodně chtít víc, vyplatí se tedy tento komiks raději číst v angličtině.
V pohodě Spider-man. Znovu nic převratného, ale čte se to dobře. Slott se nemůže rozhodnout, kdo nahradí MJ a tak na Petera hází jednu zájemkyni za druhou, což respektuji. Lepší se posunout, než se vracet k něčemu, co zrušili ve One More Day. Punisher moc nefungoval, ale to je čistě jen preference tónu, ve které jsou Frankovo příběhy vyprávěny. Kvalit předchozího dílu s Thunderbolts to ovšem nedosahuje ani zdaleka.
Tak teď jsem konečně přesvědčen. Slott přináší velké završení prvních téměř třiceti čísel Brand New Day a mě se to moc líbilo. Čekal jsem, že je jen otázkou času, kdy Peter nastoupí do Front Line a kdy se ukáže Norman ve vedení Thunderbolts. Slott servíruje v podstatě jednu akční jízdu Spidey vs Thunderbolts a já to žeru. Ačkoliv to nejsou Slottovo nápady a obě tyto věci se vařily mimo Spider-Manovu sérii, Slott je do svého Spider-Mana začleňuje bravurně a já se těším, co přinese Peterova práce v nových novinách a jak si Peter poradí s Normanem ve vedení Avengers. Otázky kolem Harryho se kupí, Lily se posouvá, Ben Urich, Dexter Benett, Robbie, Jonah a Betty jsou skvělí ve svých postojích vůči jednotlivým novinám a kandidátům na starostu, Slott prohlubuje mýtus okolo symbiontů, krásně se tu pracuje s Thunderbolts a Norman sice působí šíleně, ale Slott si dává moc dobře bacha na to, že tenhle Norman není Green Goblin, jen je to prostě hroznej hajzl. Je k nevíře, jak Slott ukočíroval tolik postav a posunul většinu dějových linek úplně novým směrem. Opravdu se mi to líbilo, včetně Romitovy kresby, která ušla a aspoň se neměnil během všech šesti sešitů kreslíř. Jsem nadšen, těším se, co se s těmito postavami stane dál a o tom Spider-Man je. Asi poprvé od One More Day mě zajímá, co se s postavami stane dál.
Velice zábavný komiks se Spider-manem. Slott opakovaně pracuje s vedlejšími postavami naprosto bravurně, na vedlejší koleji je potom zápletka s popletením si Spider-manaovi skutečné identity. Annual s Jackpot je taky hodně super, zajímavý pohled na the Initiative. Co Slott nezvládá už několik knih jsou zajímaví záporáci. Když je záporák a jeden sešit, jako Blindspot nebo Overdrive, jejich nezajímavost je vykoupená vykreslením celého světa do trošku realističtějších a živějších barev, máme potom pocit, že nesledujeme jen to nejzajímavější, ale prostě každodenní život v New Yorku se superhrdiny. Problém je, když na záporákovi stojí hlavní příběh, protože mladá Kravenka mi nepřišla moc zajímavá. Samozřejmě to se může do budoucna změnit. Všehovšudy kvalitní Spider-manovské počtení na jedno brdo, číst dál má smysl, ale asi se k tomuto komiksu jen tak nevrátím.
Tak to dopadlo dobře. King si samozřejmě neodpustil vyprávění finále v několika časových rovinách, což mě hodně mátlo a vlastně ve finále nešlo o Banea, ale o Thomase. Jeho motivace je vydařená a tak dál, co mě trošku rušilo byly flashbacky, takhle daleko v příběhu si je mohl King odpustit a napsat je dříve v runu. Batman s Catwoman jsou asi highlightem této knihy a obecně celého runu, který má i vydařené záporáky a skvěle pracuje s jednotlivými postavami, protože každá má svoje místo (možná kromě většiny členů Batfamily) a jejich interakce jsou napsané fakt dobře. Ačkoliv nemusím Kingovo styl vyprávění, kdy přeskakuje od jednoho k druhému, tak se mi run jako celek líbil a určitě se k němu někdy v budoucnu vrátím. Zamrzí, že chemie Catwoman a Batmana v navazujícím Tynionově runu není taková jako tady. Co opravdu King udělal na jedničku je vytvoření naprosto skvělého vztahu Bat/Cat. Rozhodně stojí za přečtení i když jsou některé části runu vlastně docela nečitelné. Myslím si, že poslední annual ukazuje, jak KIng odpovídá svojí kritice a odprošťuje se od psychologického a fyzického mučení Bruce. Hodně se mi líbilo, jak prezentuje normální měsíc v životě Batmana, který jako by vypadl ze zlatého věku, takže i annual byl nakonec povedený.
Velké zlepšení. Konečně dostáváme ucelený příběh, vidíme, co se děje s Gothamem a King spěje ke konci. Ale zakončit run na šesti sešitech je docela malý prostor. Uvidíme. První část je dobrej komiks, kterej překvapivě funguje i samostatně, takže kdo se nechce prodírat desítkami sešitů flashbacků, halucinací, snů, alternativních realit a annualů, může skočit sem. King klasicky zvládá na jedničku vztah Bat/Cat, ale malinko mě překvapilo, že se deset sešitů před koncem stále řeší Catwoman. Nevadí to, dopadlo to v rámci možností dobře a Bruce se Selinou jdou na Banea a mě naštěstí zajímá, jak to dopadne. Thomas je tu v plné parádě, ačkoliv stále nevěřím moc jeho motivaci chránit tento Gotham, který mu nepatří. Motivaci ohledně Bruce chápu a je dobrá, ale nechápu, co ho vede k ochraně Gothamu. Posledně, co jsme ho viděli, tak to byl hrdina inspirovaný Barrym, který ale zároveň zavrhoval svoji realitu a pomoc komukoliv v ní.
Tak jako King zvládá Bat/Cat vztah, tak nezvládá zvraty. Vůbec se tu nezkoumá, že je Batman v podstatě v podobném stavu jako během Země nikoho, co dělá Gordon, Batfamily a podobně, což je škoda. Nový status quo na závěr runu je zde prezentován jako fakt a my máme věřit, že Gotham Girl sundá Captaina Atoma a že prezident se dohodl s Banem úplně mimo hlavní sérii. No a teď ke slonovi v místnosti. Smrt jednoho člena Batfamily, která překvapivě trvá do dnes, je za mě plýtvání zvratů, je to extrémně random a hlavně je to naprosto nelogicky provedeno před členem rodiny, který měl s obětí Banea nejslabší vztah ze všech. Ale to jsou jen takové postřehy. Batman má rodinu bez už třech postav, Bane má Gotham a mě zajímá, co se stane dál.
Kritika z předchozího dílu přetrvává, protože mi přijde, že King strašně zbytečně natahuje. Docela mě mrzí, že nevidíme, co se bez Batmana v Gothamu děje a jak se změnil po příchodu Thomase. Navíc podle všeho Thomas s Banem Gotham ovládají a my nedostaneme ani náznak toho, jak to tam vypadá. Možná se to řeší ve vedlejších sériích, nevím. Ale přijde mi, že King prostě jen vyplňuje stránky prázdným textem. Buď se opakuje nebo se řeší prostě naprostý pitomosti, který Bruce dávno překonal. Jako ale vážně, kolikrát se řešilo, že Batman může použít Lazarovu jámu ke vzkříšení rodičů a King se stejně snaží nastražit na čtenáře rádoby zvrat. Navíc je to dokola omílaná zápletka, omlouvám se, ale po osmdesáti letech je to tak. Rozebírání psychického stavu Bruce, jeho vztahu k rodičům a Selině, se odbylo v předchozím díle a najednou se to řeší znovu. Takže v tomhle díle se zase nic nestane. Znovu také končíme v tom nejlepším a kniha je zakončena dalším Secret files sešitem, který je jako minule vyplněn prázdnými příběhy na pět stránek. Kdyby ten prostor využili k budování Gothamu, ve kterém je Batman Thomas a Bane ovládá zločince, ale namísto toho dostáváme něco jako psychologické profily jednotlivých Batmanových protivníků. Budiž, ale King měl na jejich vybudování už 10 knih a on se věnoval mnohem méně důležitějším věcem. No, už mi pomalu najíždí lehké zklamání, protože 10 sešitů do konce a stále nemám pocit, že by příběh gradoval. Možná jsem prostě idiot a nechápu, co se King snží říct a kam to směřuje, ale ani u Morrisonovo runu jsem nebyl takhle zmatenej z každé další stránky. Kresba jako vždy v pohodě, aspoň, že se stále střídají ti samí kreslíři.
Moc nemám rád zbytečně natahované snové díly, vyjímku snad tvoří začátek šesté série Sopranos, protože ten seriál opravdu uměl pracovat se sny. Docela jsem se tohohle dílu bál, číst ho samostatně a půl roku čekat na další díl, byl bych skutečně vytočen, v rámci runu je to celkem v pohodě. Jediné co mě trošku zneklidňuje, tak Kingovi zbývá tak 15 čísel na vyřešení zápletky, kterou buduje docela podivně už 10 knih a teprve se jakštakš vyřešil vztah se Selinou? Docela podivné, zápletka s Banem měla potenciál a my strávíme 7 sešitů ve snech. Něco z toho dokonce působí, jakoby King vzal nápady, co se nikam nevešly a udělal z nich sny, zářným příkladem je sešit s rozlučkou se svobodou, který působí jako odpověď na úspěch sešitu z pouti. Najednou 17 sešitů před koncem runu sledujeme Lois a Selinu jak se ožírají v Pevnosti osamění nebo jak se to překládá do češtiny, což působí jako plýtvání místem. Asi by se za tím dala hledat symbolika a pořádně to pitvat, ale je to jenom Batmanovský komiks, ne klasická literatura, i když by si to King sebevíc přál. Je to v pohodě, rozhodně si nedávejte v téhle části runu moc velkou pauzu mezi díly (osobně si myslím, že od půlky runu už je to celé potřeba brát jako jeden příběh a ne oddělené arcy, ideální poslední zastávka je za mě po svatebním díle), potom kniha nebude působit tak odtrženě od většího celku.
Hlavní linka je o něco lepší než předchozí díl. Ucelený příběh který konečně ukazuje, že to v minulém booku někam vedlo. Konec hlavního příběhu je dobrý cliff hanger, na který jsem čekal od odhalení, že Baneovi pomáhá Thomas. Potud dobré, včetně Janinovo kresby. Problém je, že polovina knihy je Annual a Secret files sešit, takže v nejlepším je zabité tempo celého runu. Chápu, že v nějákém sborníku se prostě tyhle sešity prodat musí, protože samostatně by si knihu tvořenou několika sešity instantních zločinů nikdo nekoupil a DC aspoň vytáhne ze čtenářů víc peněz, protože run natáhne na víc knih, ale ty příběhy jsou prostě pitomé, jednoduché, o nic v nich nejde a čtení mi přišlo jako ztráta času. Annual je v tomhle ohledu lepší, DC nás připravuje na neslavný zvrat na konci runu, je to levné, po milionté odvyprávěný příběh o tom, jak je Alfred vlastně Bruceovo táta, ale je to aspoň vcelku dobře pojaté. Prostě druhá půlka knihy je přehlídka toho nejgeneričtějšího Batmana co jsem asi v životě četl. Průměr, ale teď jen kvůli Annualu a Secret files, hlavní linka by byla nadprůměr a je to škoda, že takto musím kazit hodnocení.
V pohodě Batman. Jak bylo řečeno přede mnou, je trošku divný, že je příběh ze soudní síně zasazen v hlavní Batmanovské sérii a ne třeba v Detective comics, ale budiž. Příběh je zajímavý, krásně nahlížíme do Bruceova vztahu s Batmanem po rozchodu se Selinou. Druhý příběh s KGBeastem je fajn, ale není to nic, k čemu bych se samostatně v budoucnosti vracel, v rámci runu je to taková odbočka vedle, kterrá ale taky svým způsobem zapadá do většího obrazu. Co mi přijde úsměvné je, že se King sešit před odděláním Dicka snaží ve čtenáři vybudovat vztah k Nightwingovi, což není moc profesionální, protože pokud tenhle plán měl už na začátku runu, tak měl budovat čtenářův vztah k Dickovi mnohem dříve. Takhle to působí amatérsky. Kreslíři všichni v pohodě, aspoň se neustále střídají podobné styly. V rámci runu dobré, samostatně by to samozřejmě nefungovalo a klasicky je lepší číst více dílů za sebou.
Tohle byl dobrej díl. Konečně jsme se dočkali originálních příběhů po rebootu a já jsem spokojen. Klasické Spideyho dobrodružství z New Yorku, říznuté morálními dilematy a ponaučeními. Bookie příběh se mi líbil, byl docela ukecanej, ale zajímavá jednohubka pracující s velkým světem kolem spider-mana na jedničku. Hlavní příběh potom ukazuje, že pokud se Peter odkloní od strýčkova morálního kódu, nastane katastrofa a zase někdo přijde k úhoně. Kresba byla za jedna, příběh za jedna, tam skutečně nebylo co řešit, včetně návratu jedné důležité postavy, který byl zvládnutý bez velkých klišé. Ke knize se dřív než v důchodu nevrátím, takže ji nemůžu dát víc jak přůměr, ale můžu říct, že je to opravdu kvalitní Spider-manovské čtení. Tři až čtyři, ale přecejen, komiks zapadne v moři dalších Spideyho dobrodružství.
Pokračování Brand New Day přineslo vykrádačku Ultimate Spider-mana. Jasně,genetické mutace v laboratoři nejsou nic originálníího, vidět ale stodyline o genetické mutaci, když se to samé řeší v celém paralelně běžícím runu Ultimate Spider-mana je trošku únavné. Navíc celý příběh s feťákem je podaný strašně hloupě, asi nejhorší byl sešit s hořící varnou, to byl fakt vrchol debility. Korunu tomu nasazuje hrozně hloupá linka kolem Jonaha, která by se jeho odchodem z nemocnice mohla přehoupnout do zajímavěšího teritoria, ale celé to kličkování kolem toho, kdo mu řekne, že nevlastní Bugle je fakt trapný a ještě strašně natahovaný. Obecně humor je hrozně na sílu a všechny vtipy se opakují, například neustálé komolení jména Petera Parkera je úsměvné třeba dvakrát, ale ne když to autoři natahují na dvě knihy. Hlavně konec je docela uspěchaný, s takovou premisou jsem čekal víc. Temu Goblin je tu asi jen z povinnosti a neustálá politika kolem volby starosty je nezáživná.
Komiks vytahují sešity, co kreslil Bachalo, ty mě docela bavily. Co musím dále uznat je, že se tady docela dobře pracuje s vedlejšíma postavama. Nejenže jsou opravdu rozmanité, jak ze všech různých skupin New Yorčanů tak i z obou názorových táborů na Spideyho, tak některé z nich se čtou místy mnohem lépe než strasti Petera Parkera, které se stále opakují a už druhou knihu v řadě mě nebavily. Celkově strašná kniha s pár dobrými detaily. Snad se to rozjede.
Já asi úplně neodmítám myšlenku soft-rebootu ve spider-manovi. Teda, je to hrozně líný způsob vypořádání se se situací, do které se scénáristé vepsali, ale tohle prostě patří k superhrdinským komiksům. Jenže po přečtení mám prostě pocit, že by se tyhle příběhy daly odvyprávět i kdyby Peter a Mary Jane byli stále svoji. Protože jediná jakoby změna oproti stavu po Civil War je, že nikdo nezná identitu Spider-mana. Jenže v tomhle komiksu nehraje žádnou roli, že je May naživu, tajemství kolem Jackpot taky není nic, co by fungovalo jen takhle po rebootu a z Petera to středoškoláka neudělalo, takže je dokonce otázka, na koho cílí tenhle komiks. Odkoupení Bugle je taky něco co nevyžadovalo, aby May byla naživu a Mary Jane s Peterem nebyli manželé. Peter má problémy teenagerů nebo lidí v prvním ročníku vejšky, chová se jako puberťák, ale je mu pomalu třicet. Takže nechápu ani rovinu přivedení Spider-mana k základům, protože to se mnohem lépe daří Bendisovi v paralelním Ultimate vesmíru. Čte se to jako sedmdesátkový Spider-man, ale nepřináší to nic nového, zajímavého. Jackpot by byla zajímavá, kdyby v New Yorku nebylo tisíc jiných superhrdinů, nový záporák je prostě jen strašně líná variace na klasické záporáky. Slott navíc píše jak méně inteligentní bratr Bendise, takže místy jsou dialogy lehce debilní i na superhrdinský komiks a rozhodně se nečtou tak hladce jako Bendisovo sáhodlouhé dialogy. Tenhle komiks by se asi dal popsat jako horší verze Ultimate Spider-mana, která nemá jasný směr, cílovku a dobré nápady. McNiven ke Spider-manovi nesedí, protože se snaží o lechce stylizovanější kresbu ve stylu sedmdesátek, ale jeho hyperrealistická kresba (v porovnání s jinými kreslíři) se na to nehodí a když má Peter nakreslenou masku jen na půlce hlavy, tak to vypadá, jak kdyby byl plešatej a masku měl namalovanou.
Pocit z komiksu mám tak na dvě hvězdy a to jsem do toho šel fakt s tím, že pokud mě to bude bavit, tak proč ne. Ale vzhledem k tomu, že mám čerstvě přečtené první volume Ultimate Spider-mana a po Straczynském tohle je prostě nuda, jak kdyby se někdo snažil převyprávět Ditka s Leem. Reálně bych tomu asi radši dal dvě hvězdy, ale on komiks není objektivně špatný. Problém nastává, pokud má člověk načtené klasiky ze Spideyho historie, Stracznského a upřímně i pozdější Slottovo komiksy, protože mi přijde, že se místy tématicky opakuje. Nemám z toho dobrý pocit, reboot byl zbytečný, přijde mi, že Slotta jako scénáristu nemůžu, protože ani jeho Avengers Initiative se mi nelíbilo a komiks prostě zítra zapomenu. Dávám tomu šanci dál, přecejenom to na zabití času neurazí, jen jsem asi komiks prostě přečetl v době, kdy mám za sebou z poslední doby větší pecky. Dva až tři, jen proto, že to zatím aspoň teoreticky funguje.
Retro, jestli se devadesátky jako retro berou. V tomto ohledu je kniha v pořádku. Moderní komiks je celkem slátanina, ačkoliv se jedná o součást mojí oblíbené éry, nejde hodnotit jinak než jako lepší dvojku. Sice se tedy i zde hrabeme v minulosti War Machina, což by teoreticky mělo stačit, ale přejít od originu ke komiksu, kde Rhodey ovládá satelit, zabíjí zločince a je z něj kyborg je trošku moc a na představení malinko extrémní volba. Moc se mi to nelíbilo, kvalitu vytahují nahoru čtyři sešity Iron Mana na začátku.
Hodnotím zas pouze jen hlavní příběh. Tohle mě nebavilo. Komiks na dvě věci: vysvětluje, kdy byla Bobbi nahrazena skrullem a posouvá Ronina a Mockingbird do světa řízeného Normanem Osbornem. Komiks není hloupý, ale strašně mě nebavil protože jediné, o co tam reálně jde, je neustálé prosení Clinta aby ho Bobbi zas milovala a to se mi po prvním sešitě zajedlo. Pro fanoušky postavy a pro kontext k Tajné invazi ok, samostatně je komiks o ničem.
Klasicky retro bez komentáře, prostě retro. Hlavní příběh od dua Bendis Maleev je prostě jako jejich Daredevil, vajby to ovšem má taky jako třeba Alias. V Bendisovo New Avengers mi to tolik nepřijde, ale v sólo sérii Spider-Woman si prostě připadám, jak kdybych četl Alias. Krásně navazuje na události Tajné invaze a čte se to pěkně, potěšila camea Thunderbolts a New Avengers. Dobrý komiks, asi ale snížím o hvězdu od minula, na pět hvězdiček by to bylo, kdyby celý příběh nebyl trošku klišé o tom nikdo mě nemá rád a jsem na světě sáma.
Normálně Simpsonovi nekomentuji, ale za posledních dobu opravdu povedený díl, docela jsem se nasmál. Navíc to není jen nějáký krátký příběh postavený na jedné anekdotě, ale má strukturu podobnou epizodě Simpsonových. Na konci taky chválím čtyři stránky odkazů na prvních 10 sérií Simpsonových. Škoda, že taková čísla nedostáváme častěji.
Tohle bude asi můj nejoblíbenější Marvelovskej event. Budování nedůvěry, nestability, sporů a různých skupin v Marvelu od rozpadu Avengers vyústilo právě Tajnou invazí. I přes to, že komiks navazuje na Anihilation duologii, Ragnarok, House of M, Civiil War, Young Avengers, smrt Captaina Americy, Marvel Boye, Osbornovo Thunderbolts, Tajnou válku, World War Hulk a kdoví co ještě, jde komiks číst samostatně, ale opravdu silně doporučuji toto část až po tom, co máte načteno, je to mnohem větší zábava.
Mohlo by se zdát, že invaze mimozemšťanů je v Marvelu na denním pořádku, ale jak to tak člověk čte, uvědomí si, že všechny eventy zahrnující hrdiny na Zemi z let před Tajnou invazí jsou spory mezi hrdiny a toho tady Bendis krásně využije. Nikdo si nevěří, s tím se v komiksu krásně pracuje, když si všichni myslí, že Tony Stark je skrull a vy jako čtenář, se jim prostě nedivíte. Pokud čtete tie-iny, událost se skutečně dotýká všech, z těch českých bych doporučil strážce galaxie. Jedinou výtku ke komiksu bych měl, že v hlavní sérii, kterou hodnotím, není pořádně ukázanej Norman Osborn a jeho Thuderbolts, i přes to, že právě on hraje tu nejdůležitější roli v celém příběhu. Skutečně se podle mě jedná o definitivní vyvrcholení, respektive začátek vyvrcholení, protože Tajná invaze je začátek konce všeho, co Marvel od Rozpadu Avengers budoval, což vyvrcholí potom v Siege. Neskutečně se těším dál.
Yuova kresba je taky hodně super a i když občas má člověk problém poznat o jakou postavu přesně se jedná, na dvojstránkách si s postavami pořádně vyhrál. Nejlepší moment je asi Avengers Assemble na konci 6. sešitu, kde se sejdou opravdu ale skutečně všichni hrdinové. Velice povedený event, miluju tuhle událost, Bendis se mi lehce zajídá, ale musím říct, že na jeho poměry je hlavní série celkem málo ukecaná. Konec skutečně zamrazil, ať už to bylo odhalení skutečné motivace skrullů (o čemž pokud jste četli Annihilation víte) nebo poslední dvojstránku s Normanem Osbornem.
Retro klasicky nehodnotím, nemá cenu, protože to ani není hlavní příběh. Hlavním příběhem je tie-in k Tajné invazi a jako tie in je to čistý průměr. Ze začátku mě to bavilo, ke konci už ne, protože se z toho stane chaos, docela se tam hodně věcí přeskočí a vyústění celé situace je příliš uspěchané a nezajímavé. Průměrný tie in, jen mě docela zajímá, jak se nový status quo, nastavený zde, rozvine ve War of Kings, což ale čeští čtenáři nikdy nezjistí, protože se klasicky jedná o prostředek něčeho většího. Průměr.
Jak se tak prokousávám tím moderním Marvelem, docela dost sérií mi tématický splývá. Vyjímkou je Abnettovo kosmickej Marvel, kde měli autoři volnou ruku a je to vidět i na hodně volném tie-inu k Tajné invazi. První půlka se věnuje týmu a jeho dobrodružstvím a druhá potom Tajné invazi. Čte se to dobře, ale místy mi to přijde ukecané a po chvíli mě přestal jednotlivé postavy bavit, protože mi připadalo, že spousta z nich nemá moc co říct. Každopádně v době, kdy Marvel jede synergii a neustálé rebooty je tohle svěží vánek a je škoda, že tu nikdy celý run nevyjde celý a my místo toho obdrželi Bendisovo strážce říznuté synergií s filmy. Solidní počtení. Retro nemá cenu hodnotit, produkt svojí doby.
Zase dobrý díl. Není to nic světoborného, ale prostě Flash Family a Grodd tak krásně fungují. Konečně známe význam některých postav, které se mohly zdát navíc. No a poslední sešit, jako vše kolem staršího Wallyho, byl pecka.
Tahle série si prostě stále drží laťku. Nejzajímavější jsou stále Barryho patálie v osobním životě a Wallyho sešit na konci. Musím ale uznat, že i malý Wally už není tak otravný a do trojice Flashů už docela zapadne. Moc se mi to líbilo.
Série si stále drží laťku. Budu se opakovat, ale prostě Williamson vzal docela okoukané koncepty a dělá s nimi fakt divy. Flash je sice skautík, dokonce asi větší než Superman, ale prostě to funguje. Funguje jeho úpadek díky negativním zdroji, jeho depka a další problémy. Tento díl je docela ukecaný, ale to nevadí, protože se komiks čte fakt dobře. Moc se mi líbí směr, kterým se série ubírá a nápady, které Williamson buď bere odjinud nebo z vlasní hlavy, vše mu totiž stále funguje. Jenom se trošku bojím, aby si Williamson se všemi těmi setupy, které nastražil v této knize, do budoucna nezavařil.
Moc se mi to líbilo. Konečně tu máme sondu do vztahu Flashe a Reverse Flashe a je až k nevíře, jak málo se toho v komiksu stane a jak dobře se to čte. Moc jsem si to užil, jak kresbu, tak konverzace s Thawnem, tak akční scény, ale nejvíc linku s tajnou identitou. Moc mile mě překvapilo, že po téměř sto letech superhrdinů můžu číst komiks, který se bude tak moc točit kolem tajné identity a kde se bude do hloubky řešit, zda je lhaní blízkým dobře nebo ne. Fakt skvělá kniha.
Komiks se četl krásně včetně trošku hloupějšího posledního příběhu, který byl koncepčně trošku vykrádačkou Carrie Kelley. Mám jediné dva negativní postřehy. Zaprvé mi přišlo, že jinak vcelku zajímavý příběh o Abyssovi byl shozen twistem na styl celou dobu jsem byl dvojitý agent. Nechci spoilerovat, ale v tenhle moment jsem se chytal za hlavu. Druhou negativní poznámku mám k zakončení celého arcu Slepota, protože se mi konec zdál mírně antiklimatický. Poslední příběh s Gremlinama z Gothamských kanálů se četl v pohodě, ale bez něj bych se obešel. KAždý kreslíř, který se podílel na tomto komiksu, se mi líbil, dokonce přechod od Janina k lehce stylizovanějším kreslířům byl v pohodě.
Skvělý komiks. To, co jsem kritizoval u druhé knihy je stále i v této, ale scénář této knihy dává smysl a strašně mě to celé bavilo. Navíc Wally není tak dětinská postava a jeho příběh byl tentokrát zábavný a jako bonus docela provázaný se Sebevražedným oddílem (škoda jen je, že komiks, ve kterém byl Reverse Flash se Sebevražedným oddílem zde nevyšel). Poslední sešit taky šel. Celkově je to fakt super run. Ke kritice jen přidám překlad. Jen půl roku po tomto komiksu u nás vyšel Flashpoint a nikdo název komiksu nepřekládal. Proč to tedy museli přeložit tak debilně? A proč jsou speedsters tempaři, když v některých českých komiksech je mnohem lepší překlad rychlíků? Ne všechno musí být přeloženo jako Harry Potter nebo Prachett.
Čteno v rámci prokousávání se Marvelem od začátku tisícletí po současnost. Ačkoliv tu vyšly skoro všechny sešity vedoucí k tomuto dílu, vycházely docela bizarně s jinými tituly z Ultimate univerza. Pokud na toto narazí nováček v krámě, bude tápat. Sám to moc dobře vím, protože tohle byl jeden z prvních komiksů, co jsem četl. Navíc Crew změnila font a nezdůraznili, že se jedná o alternativní vesmír, takže nováček nemá šanci. A příběh samostatně moc nefunguje, protože se fakt hodně odkazuje na předchozí arcy, Ultimates a dokonce i na team-up řadu.
Origin Venoma je horší, 616 origin mi přijde lepší a líp vybudovaný. Protože Eddie ani Peterovo rodiče se před tímto arcem neřeší a ani v komiksech nejsou, tak komiks působí hodně uspěchaně. Přijde mi, že Bendis se za každou cenu snaží z Eddieho udělat co největšího hajzla (je až komické, jak v každém sešitě na sebe nabaluje větší a větší s****y) a nejhorší částí knihy jsou jednoznačně Bendisovo stránkové monology. Nikdy mi nepřišlo, že by se postavy v Bendisovském komiksu takhle vykecávaly a to si myslím, že v Aliasu je textu víc, jen líp odsejpá. V rámci série je to bohužel slabší arc, osobně za mě zatím vede příběh kolem Green Goblina.
Kresba je dobře sedí k tónu komiksu a já si jí užívám. Komiks průměr. Po přečtení celého Ultimate Spider-mana se k němu asi nikdy nevrátím a tento arc je přesně ten důvod. Komiks bych nedoporučil ani fanouškům Venoma, protože se ve výsledku Venom ani tolik neřeší.
Docela v pohodě zakončení příběhu, který se šest knih budoval. Nedá mi to, ale přijde mi, že spousta věcí v tomto runu nebyla moc využitá a panoval hodně chaos ohledně postav a tak podobně. Klasickej superhrdinskej komiks. Není to nic svtoborného, ale v knihovně si to nechám, protože si dokážu představit, že bych se k tomuto runu někdy vrátil. Kresba klasicky za pět.
Výrazně horší, ale je to tím, že se děj hodně točí kolem Wallyho, jak bylo řečeno přede mnou. Kresba hodně odpovídá tónu a dějově je to na úrovni bronzového věku. Vyjímkou je poslední sešit, který řeší vztah Barryho a Iris. Námět i zpracování mě bavilo, ale je hodně komické sledovat, jak skoro ani sám autor nezná celou historii postav, takže místy jen vágně prohlašují, jak spolu byli a pak zas ne, takže to skoro působí, jak kdyby měli Barry a Iris výpadek paměti. Kniha dobrá, v rámci runu v pořádku, když se takhle bude střídat dobrý book a průměrný book, tak to bude v pohodě. Ale samostatně bych si to rozhodně nikdy nepřečetl.
Vrátil jsem se ke knize po osmi letech se záměrem si přečíst celou sérii. Musím říct, že je to skutečně s Batmanem od Toma Kinga nejpovedenější start z Rebirt sérií u nás. Je to fakt super komiks, který se drží způsobů psaní scénáře ke komiksům s Flashem, které fungovaly v devadesátých a nultých letech a které mám hodně rád. S komiksem mám vesměs problémy dva. K prvnímu. Ačkoliv si myslím, že nejlépe se nový čtenář dostane ke komiksům tak, že si prostě koupí komiks s cool coverem, tak pokud bych měl doporučit dobrý začátek u Flashe, toto nedoporučím. Nejenže se tam řeší záhada kolem odznaku a Watchmenů, ale docela dost se tam řeší nejen Barryho minulost, která je i pro mě, co tak říkajíc má načteno, dost komplikovaná, ale řeší se tam návrat Wallyho a navíc tam fungují dva Wally Westové. Strašně zmatečné z pohledu kontinuity a nový čtenář musí u některých panelů absolutně tápat, hlavně pokud zná třeba jen seriálové adaptace, ať už JL kreslené seriály nebo CW Flashe. Druhou výtku mám potom k tomu, že je dle mého odhalení s Godspeedem docela uspěchané, vydalo by to klidně na dvě knihy aby mohl Williamson vystavět pořádný setup, ale je věřím procesu. Takže všeho všudy klasický komiks s Flashem, řeší se deset retconů, cestování v čase se teprve bude řešit a aby toho nebylo málo tak se řeší i odznak. Solidní start, těším se dál.
Tohle se mi líbilo o poznání víc než předchozí Lobové. Je to vtipnější, humor není tak dementní, slovní hříčky jsou zábavnější, českých narážek tu bylo málo a i ta kresba je normálnější a člověk se v ní neztrácí, jako tomu bylo u Bisleyho, kde jsem měl problém rozeznat kde končí jedna karikatura a začíná další. Celkově pozitivní dojem.
Tohle bylo docela vtipný. Rozhodně se mi tato série líbí víc, než všechny komiksy s Deadpoolem, co jsem četl. Ale musím říct, že se mi moc nesedí ten random humor, kdy prostě lobo jen kleje nebo mlátí lidi. Víc jsem se nasmál při víc meta vtipech na tvůrce, postavy z vesmíru DC a nebo ze slovních hříček. Zároveň místy bolel překlad do češtiny, ale musím říct, že narážka na Dádu Patrasovou mě fakt dostala. Solidní Lobo, jediné, co moc dobře nezestárlo ojedinělý sexismus, jinak to bylo docela vtipné.
Lobovi jsem dal druhou šanci a bylo to dobrý. Kresba je klasickej šílenej Bisley, příběh o něco horší, ale pochopil jsem, že toto je první Lobovo sólovka? Na to je to v pohodě komiks. Budu pokračovat, rozhodně se mi to líbí víc než Deadpool, Lobo má úchylnější humor. Každopádně překládat některé narážky do češtiny bylo docela nešťastné. Nu což, nesetkávám se s tím poprvé, už je mi to asi fuk.
Tento díl se mi hodně líbil. A myslím, že vím proč má tahle Liga tak nízký hodnocení. Zejména tento díl nepůsobí jenom trošku pohádkově jako zbytek Hitchova runu, ale cítil jsem se, jako bych četl komiks od Granta Morrisona. Ne natolik geniální, zamotaný a megalomanský, ale premisa a linka Batmana a Supermana jsou jako něco, co bych nejspíš od Morrisona čekal v komiksu. Fakt solidní díl, ale jsem divnej, ale konečně mi to začlo připadat jako zajímavá týmovka. Konec trošku nepřehledný, ale zbytek se mi fakt líbil, samozřejmě Hitch trošku zapodváděl a většinu Ligy uklidil jinam, což mi ale protentokrát nevadilo. Komiks funguje dobře i jako návnada k Temným nocem a Hodinám posledního soudu.
Docela poevdený nápad, celá kniha feeluje jako epizoda Justice League Unlimited. Samozřejmě je to týmovka, takže to místy spadne do průměru, ale u této knihy jsem se narozdíl od první docela dobře bavil.
Po zdejších hodnoceních jsem to čekal horší, ale docela v pohodě komiks. Četl jsem najednou první tři díly a tento byl jednoznačně nejhorší z nich, prostě extrémně průměrný komiks, ve kterém se nic moc nestane. Nejzajímavější je řešení záležitosti kolem Supermana, ale tahle situace mi nepřijde naplno využitá, bojím se, že z toho nic velkého nebude a že Superman se místy nebude chovat jako Superman.
U prvních dílů jsem to ani nechtěl vypouštět z pusy, ale tahle série mi hodně připomíná můj oblíbený Evangelion. Díky tomu mi hodně sedí, ale co si budeme, NGE to udělal lépe, jen Kaidžu teda není tolik perverzní jako Evangelion. Zatím solidní, ale prvně bych si přečetl NGE, pokud chcete příšery, až potom sahnul po této sérii. Číst dál ale budu.
Není to špatný komiks a rozhodně se k němu vrátím. Ale King strašně moc chtěl komentovat současnou politiku, že se uzavřel v sedmdesátkový politický konspiraci, která by byla skandálem možná před dvaceti lety, ale ne dnes, kdy americký prezident provozuje insider trading a podobně. Výsledkem je druhá aféra Watergate (která ale v tomto světě neproběhla) a neslan detektivní příběh. Vše od námětu, dialogů, panelování si hraje na původní Watchmeny. Více se mi rozhodně líbily Hodiny posledního soudu, kde Johns realisticky pokračuje příběh Watchmenů s uvěřitelným světem a postavami, a ne komiks o schizofrenicích, ufounech a Franku Millerovi. Čím víc nad tím přemýšlím, tím větší bizár to byl. Ale to možná bylo tim, že jsem od toho prostě čekal víc, tohle až na pár hintů ani nezapadá moc do světa Watchmenů a dá se to tedy číst bez předchozích znalostí bych si dovolil tvrdit. Slabota.
Kingovi jdou konverzace a psaní relativně grounded postav, v tom tato kniha exceluje. Ačkoliv mě nebaví svatební díly, tak tenhle byl docela dobrej, vrcholem knihy ale jednoznačně je Booster Gold. Solidní, bavil jsem se.
