Tento díl není sice tak napínavý, jako předchozí, ale to mu vůbec nevadí. Více se tu pracuje s postavami a celkově to na mě mělo větší emocionální dopad. První příběh je úžasnej kraťas se skvělou myšlenkou a dokonalou závěrečnou pointou. Příběh se Šunkou mě naprosto překvapil. Aaron tady zvládne mistrně začlenit sociální problémy do příběhu bez toho, aby to vyznělo nuceně, či zbytečně. To stejné platí pro nejdelší příběh "Nechtěné". Lidi dělají chyby, ve Skalpech to platí dvojnásob, ale všichni jsou napsáni tak realisticky a upřímně, že jsem s nimi soucítil a na konci i slzička ukápla.

Wow. Prostě wow.

Nechápu, jak se to Aaronovi povedlo. Nechápu, jak dal pomalu každé postavě backstory bez toho, aby bylo jedeno slabší než druhé. Každý příběh je originální a jako tradičně nekompromisní a drsný. Dostaneme pár odpovědí, odhalí se motivace Nitze a celá série připadá po tomto dílu mnohem bohatší.

Prostě Skalpy. Má cenu ještě něco psát? Nejspíš ne, ale já stejně něco málo napíšu. Oba příběhy v tomto dílu jsou dokonalé. Je zde geniální práce s postavami a čte se to jedním dechem. Dozvíme se něco více o Carol a jak je u Skalpů zvykem, není to nic pěkného. Díky tomu dostal její vztah s Dashem tak nehoraznou hloubku, že mě konec prvního příběhu emočně dostal. Proto mě tak překvapilo, že druhý příběh v kvalitě vůbec nepoklesl. Rudá vrána se zde vydává na spirituální pouť a Dino podléhá nespravedlivému světu. Komiks šlape jak správně promazaný stroj a přesto neselhává v budování uvěřitelných a komplexních postav.

Skalpy dokazují, že se patří mezi to nejlepší, co u nás vyšlo. Množství špíny, nemilosrdnosti a deprese se nahromadilo a postavy se s tím musí nějakým způsobem vypořádat. Nejvíce mě zasáhly "tiché" momenty, které o Dashovi řekli více, než jakýkoli dialog. Kapitola na konci knihy nám dáva trochu naděje, že v rezervaci žije nějaký slušný člověk. Všichni kreslíři jsou parádní a jejich linka tvoří potřebnou atmosféru. Tady není o čem váhat. Dávám 5*

Druhý díl zpomalil a soustředil se především na hlubší práci s postavami. Každá kapitola vypráví kratší příběh a moc se mi líbilo, jak se doplňují (hlavně první tři). Hlavní příběh se až na nějaké to odhalení moc neposune, ale pořád mě komiks bavil číst částečně díky geniálním postavám. Po druhém čtení jsem si to užil víc než prvně, protože jde vidět, jak má Aaron celou sérii promyšlenou.

Tak jsem se znovu pustil do Skalpů a je to stejná pecka, jakou si ji pamatuju. Aaron se s ničím nepáře a hned na začátku dostaneme mnoho šokujících momentů. Ty by ovšem nefungovaly bez propracovaných postav a konfliktů, které je proti sobě staví. Co tuto sérii odlišuje od ostatních je zasazení. Indiánská rezervace je špinavá a shnilá až na kost a to se odráží na dialozích, ve kterých se vulgarismy nešetří. Přidejte k tomu téma rodiny, rasových problémů a pomsty a máte zde něco geniálního.

Fakt, že se větší část knihy odehrává v roce 2020, prostě má své kouzlo. I když to ale pominu, pořád je to skvěle postavená knížka. Dostaneme zde tři příběhy, které na sebe ve větším či menším měřítku navazují a tak nám vykreslí hlavní postavu která je pro valnou většinu neznámá. První sešit je klasickej Kirby, ať už kresbou, či příběhem s filozofickým podtextem. Dále Týmovka s Thingem je povedené retro s překvapivě tragickým koncem. Klenotem je ale čtyřdílná minisérie, která je v jádru osmdesátkovej pulp jak sviňa. Budoucnost, kde robot z historie je mnohem lidštější než místní obyvatelé, mě velmi bavila a je škoda, že jsme nedostali víc. To stejné platí pro vedlejší postavy, kterým by prospělo víc prostoru. Kresba je jádro příběhu a zvládá vykreslit cyberpunký svět na jedničku. Pro tohle bylo NHM stvořeno. Za mě velká spokojenost a dávám silné 4*

Předlohu jsem nečetl a podle toho, co jsem o ní slyšel, ji nikdy číst nebudu, takže tento komiks byl pro literárního barbara jako já naprosto ideální volba. Většina knihy je odvyprávěna pouze vizuálně, takže se čte jedna báseň. Nejlepší část této knihy je ale kresba, která si mě naprosto získala. Všechno vypadá velmi surově, ale přesto prokresleně a jde vidět, že autor umí pracovat s komiksovým médiem. Takhle by měla správná komiksová adaptace vypadat.

Mám z komiksu naprosto skvělý zážitek. Už od prvních stránek jsem byl pohlcen špinavým a nemilosrdným prostředím a byl jsem šokován, co za hrůzy některé postavy v knize prožívají. Každý charakter má něco do sebe a společně s morálně zkorumpovaným světem tvoří originální a autentický western. Příběhy jsou do posledního detailu propracované a jsou napínavé až do konce. Jenom poslední cyklus mě přišel místy předvídatelný. Kresba je naprosto dokonalá a ke komiksu se skvěle hodí. Za zmínku stojí zejména úžasné vyobrazení pustých plání divokého západu. Kniha je celkem špalek, ale čte se bez problému. Naprosto úžasná věc.

Gabriele Dell´Otto je génius. Mohl bych listovat touto knihou celý den a nenudil bych se. Malby jsou realistické ale zároveň dynamické. V tomto ohledu klobouk dolů. Špionážní příběh také není vůbec špatný. Začátek mě správně pohltil a jsou zde zajímavé nápady, ale zakončení mohlo být více uspokojivé. Problém jsem měl s doplňovací databází. Rozhovory mě nevadili, ale rozsáhlé popisy postav rušili tempo komiksu.

Tento díl mě zklamal. Začíná opravdu skvěle, postavy zde stále mají hrstku dobrých momentů, ale ke konci z toho vznikl jeden velkej maglajz. Samotné "finále" je uspěchané a překombinované. Kresba je ale parádní.

Komiks zvládá skvěle modernizovat nejen Spider-mana, ale vlastně celý svět okolo něj. Největší síla a zároveň slabina jsou dialogy. Ty jsou totiž zvládnuty skvěle a postavy díky nim působí reálně, ale místy je jich prostě moc a tempo příběhu tak trpí. Výjimkou je poslední sešit, který je jeden dlouhý rozhovor, ale je nejlepší část komiksu. Kresba Adama Kuberta je dynamická a dodává akčním scénám ten správnej říz.

Hlavní důvod pro koupi tohoto komiksu je Gabrielle Dell'Otto. Jeho malby jsou naprosto dokonalé. Škoda, že příběh je tak nezajímavý. Čte se to svižně a je zde pár povedených vtipných scén, ale na závěr to celé vyšumělo do prázdna. Lepší 3*

Komiks má jednoduchou myšlenku, ale zvládá ji odvyprávět velmi silným způsobem. Postavy jsem si oblíbil a kresba je krásná.

Komiks obsahuje několik povídek s různými nápady i žánry a překvapivě to funguje. Archeologové záhad minulého století celou knihu propojují a zároveň jsou největší záhadou. Kresba skvěle vykreslila jak skryté divy světa, tak zajímavou plejádu postav. Série má velký potenciál a je opravdu škoda, že není vydaná komplet.

Jo, povídky k Hellboyovi sednou. Mrtvola a poslední dvě delší povídky se mi líbily nejvíc. Mignola zde prezentuje mnoho skvělých nápadů a každá povídka má něco do sebe. Pořád mě to neposadilo na zadek, ale čtení mě bavilo. Kresba je prostě perfektní a tvoří nádherně temnou atmosféru.

Celkem zklamání. To, že je zde strašně moc nápadů a všelijakých potvor by nevadilo, kdyby to bylo nějak elegantně promyšlený, ale na konec toho většina vyšumí do prázdna. Mignola vytvořil úžasný, originální svět, o tom není pochyb. Jeho osobitý styl jde cítit z každé stránky, ale chtěl bych strávit více času poznáváním postav. Stejně jako minule je nejlepší část komiksu kresba, která je naprosto prvotřídní.

Skvělý úvod do série. Představí se nám zde naprosto originální svět plný pestrých postaviček i děsivých monster. Příběh je poměrně jednoduchý, ale na druhou stranu efektivně buduje napětí a atmosféru. O postavách zde moc nezjistíme, dostaneme zde hlavně náznaky a trochu historie. Hlavní postava je Hellboy, ale příběh ovlivňuje překvapivě málo. Hlavním plusem tohoto komiksu je kresba. Mike Mignola má osobitý styl plný velkých ploch stínů, který jsem si naprosto zamiloval a k příběhu se naprosto hodí. Barvy této knize taky velmi pomohli, spolu s kresbou je to pastva pro oči.

Gotham Central mi bude chybět. Poslední díl se stal mým oblíbeným (ale co si budem, všechny jsou úžasný). Opravdovost a surovost jde cítit z každé stránky. Máme zde hned několik příběhů a jeden je lepší, než druhý. Konec mě dostal do kolen. Originální nápady, mrazivý styl vyprávění a uvěřitelné postavy zůstali konzistentní skrz celou sérii. Každému fanouškovi Noir příběhů tohle vřele doporučuju. Geniální.

Autoři mají silný smysl pro realismus a to ke Gothamu skvěle sedne. Příběhy nejsou dramatické, akcí nabité policejní honičky, ale drží se při zemi a soustředí se na jednotlivé postavy a na jejich vztah k šílenému světu kolem nich. Předchozí dva díly se mi v tomto ohledu líbily více, ale nemůžu říct, že by kvalita nějak závažně klesla. První příběh má skvělý nápad a originálním způsobem ukazuje, jak prohnilý celý Gotham je. Sešit soustředěný na odříznutí Batmana od policie je můj oblíbený z celé knihy. Sice nám chybí úplné pozadí k příběhu, ale čtení mi to nijak nerušilo. Případ zahrnující Catwoman je taky úžasnej. Poslední příběh byl mírné zklamání. Zakončení je dechberoucí a práce s postavami je stále geniální, ale mohlo to být celé více promyšlené. To mi ale nebrání dát 5*

Zatím nejlepší Kingův Batman. První polovina sice není nic zvláštního, ale máme zde super momenty mezi Robiny, které mě s překvapením bavili víc, než dějová linka s Batmanem. Druhá polovina knihy je naprosto skvělá. Ještě než začnu něco psát, musím dodat, že jsem měl z předchozích dílů rozpačité pocity. Chápu, že King se snaží dát Batmanovi hloubku a lidskost, ale nikde se mu to nepovedlo tak jako tady. Příběhy se Supermanem byli originální a občas jsem se i zasmál. Pro Batmana je tento lehčí tón nevšední, ale v krátkém, samostatném příběhu to funguje perfektně. Poslední sešit je neméně povedený. Vztah s Catwoman je napsán skvěle a těším se, kam to povede dál.

Další skvělej Sherlock. Příběh má skvělý tempo, je vtipnej, napínavej a pořád si udržuje kvalitu předchozích knih. Líbilo se mi nevšední rozmístění příběhů v knize. Kresba je pořád s pár výjimkami parádní. Je to určitě nejvtipnější kniha série. Humor zde pro mě skvěle fungoval. I když se u komiksů moc nesměju, tohle mě dostalo, ať už vizuální gagy či mluvené.

Další skvělý komiks z dílny Petra Kopla. Sherlock mu zkrátka sedne. V této knize sledujeme vztah Sherlocka a doktora Watsona, který je geniálně propracovaný. Vtipné momenty, které jsou místy přes čáru krásně kontrastují s vážnými, emočně nabitými scénami. Výsledek je něco neskutečnýho. Bavil jsem se celou dobu, hravá kresba je jako vždy úžasná, atmosféra mě úplně obklopila a budování většího světa Victoria Regina v pozadí příběhu je pak třešnička na dortu. Čekal jsem, že na konci Watson projeví nějaký náznak samostatnosti, když všechno sledujeme z jeho perspektivy. Místo toho dostaneme poměrně mrazivý epilog, který mě donutil přehodnotit celou jejich dynamiku. O tom bych si moc rád přečetl více v nějakém pokračování, kde bude Watson více samostatná postava. Celkově komiks nabízí vše, co od Sherlocka čekám a to v originálním, zábavném pojetí.

Moje oblíbená adaptace Sherlocka Holmese. Tento komiks má všechno, humor, napětí, akci, záhady a nezapomenutelnou atmosféru. Co se mi ale nejvíce líbilo byl samotný styl vyprávění, který i přes množství dialogů nepustí a celou knihu jsem hltal jednu stránku za druhou. Tomu samozřejmě pomohla catooningová kresba. Design postav jsem si zamiloval stejně jako bezpočet detailů a odkazů na díla nejen Viktoriánské éry. Myslím si, že Koplova menší úprava původního příběhu jenom prospěla a dostali jsme tak ty nejlepší momenty v celém komiksu. Bonusy obsahující doplňující texty a komentáře také potešili. Nemám co vytknout. Tohle je geniální.

Z komiksu mám rozpoluplné pocity. Je zde x dějových linek, ale všechny jsou vlastně strašně jednoduché. Na jednu stranu jsem rád, že se zde oslavuje odkaz celé Fantastické Čtyřky, ale na druhou stranu samotná čtyřka nedostane dost prostoru. Dialogy jsou místy krkolomné. Je zde hodně věcí které se mi líbí. Myslím si, že Alan Davis chápe podstatu FF a je zde hodně zajímavých nápadů. Škoda, že se snažil všechno vecpat do jednoho příběhu. Aspoň se ale pořád něco děje a kniha baví celou dobu. A Galactus tady byl skvělej. Ke Kresbě nemám, co dodat, je boží. Silné 3*

Retro bylo moc fajn a podle mě představilo postavu Scotta mnohem lépe než hlavní příběh, kde se chová naprosto nelogicky a nezodpovědně. Příběh mě přišel jako takový sitcom, na který za týden zapomenu. Komiks má mnoho skvělých momentů a zajímavých postav, ale jako celek je to jeden velkej guláš. Musím ale uznat, že jsem se párkrát zasmál a děcka z FF byli naprosto boží. Nejlepší část je schůzka She-Hulk, kterou jsem četl s velkým úsměvem na tváři. Kresba vyniká při kreslení postav a vyjádření emocí. Práce s panely je taky skvělá a esteticky to vyzní opravdu krásně. Není zde moc akčních scén, což je dobře, protože tam kresba pokulhává.

Dost možná nejoriginálnější komiks, co jsem kdy četl. Chaotický styl vyprávění příběhu a surrealní rovina tvoří opravdu silný celek. Cítil jsem se naprosto pohlcen a to hlavně díky hluboké sondě do hlavy hlavního hrdiny. Čtení je velmi surový zážitek. Burns totiž nešetří vážnými tématy a celou knihou mě provázel pocit neklidu. Kresba to celé zabalí do jedinečného balení. Komiks jsem přečetl podruhé a určitě ne naposled!

Burns mě baví. Po dočtení musíme jen hádat, kam to celé směřuje a co všechny ty výjevy znamenají. To je super, ale obávám se, že na odpovědi si počkáme ještě dlouho. Co se mě ale nejvíc líbilo, byly místy až chladně upřímné myšlenky postav. Nepříjemné situace pak působí autenticky a to ještě víc podtrhuje jedinečný styl vyprávění.

Dovolil bych si říct, že to je o kousek lepší, jak předchozí kniha. Příběh pořád není nic náročného, ale ani si na to nehraje. Čte se to naprosto parádně a já se neskutečně bavil. Napínavé momenty fungují stejně dobře jako ty vtipné a smutné. První příběhový oblouk je pro FF poměrně nezvyklý, působí temně a postavy zde dělají těžká rozhodnutí. Zakončení je až depresivní. V posledních třech sešitech pak Waid ukazuje, že chápe podstatu FF a máme tu dojemné finále, které mě naprosto dostalo. I přes to, že tato kniha není od té předchozí tak konzistentní se svým tónem, přišlo mě, že všechny nápady tady byly lépe propracované. Je jenom škoda, že tady nevyšli díly, které se nezaměřují hlavně na Reeda. Oba kreslíři dělají špičkovou práci.

Fantastic Four mám strašne rád, protože to není jen banda superhrdinů, co je spolu aby bojovala proti velkému záporákovi. Srdce tohoto týmu je v konceptu rodiny a díky tomu se všechny jejich příběhy, i přes všechny velké, šílené sci-fi prvky, drží při zemi a působí tak lidsky. Tato kniha je toho krásným příkladem, zejména poslední dva sešity, které se soustředí na nešťastné následky předchozího příběhu. Tam dostaneme nakonec čas vydechnout a dostat se do hlav postav, protože zbytek je jedna velká akční jízda která vás nepustí. První sešit je tak silnej úvod do příběhu, že je těžké ho překonat. Mark Waid nám následně servíruje přímočarý příběh plný napětí a kde je cítit, co vše je v sázce. Ke konfliktu mezi Reedem a Doomem se přidává nový prvek magie, díky čemuž je příběh soustředěný. Reed jako postava u mě velmi stoupla, líbí se mi jak s ním Waid pracuje a finále mělo ty správný grády. Kresba hlavního příběhu se k FF hodí perfektně, nikdy jsem si z ní nesedl na zadek a i díky tomu má tento příběh tak vražedné tempo.

Mě to pořád baví. Nese se to v duchu Příchodu Galactuse. Hlavně druhá polovina, kde je čtyřka bezmocná vůči obrovské síle, kterou má záporák. Tentokrát je konec, byť zkratkovitý, více promyšlený. Samotný Doom dokazuje, že je jeden z nejlepších (ne-li nejlepší) záporák komiksu a že už v jeho začátcích působil jako opravdová hrozba. První půlka byla k mému překvapení také kvalitní. Je zde první výskyt Black Panthera, což je naprosto zásadní událost. Dále se mi líbily příběhy, kde hlavní konflikt nebyl podle šablony hrdinazáporák, ale vychází z určitých povah hlavních hrdinů (Thing x Silver Surfer, Johny a "Zlé oko"). Celkově jsou obě knihy jeden ze stavebnchí pilířů mainstream komiksů, jaké je známe dnes. Z historického hlediska nemůžu jinak, než 5*. Toto je jeden z důvodů, proč jsem rád za UKK. Mám pocit, že toto by tu jinak nemělo šanci vyjít.

Úchvatná klasika. Toto je vrchol kreativity obou autorů. V jedné knize dostaneme hned několik zásadních příběhů a prvních výskytů postav. A ještě k tomu to na svou dobu obstálo podle mě slušně, hlavně poslední sešit, který je nejlepší část knihy. Jde sice vidět, že příběhy nejsou bůhví jak promyšlené, ale všechno to má své kouzlo díky úsměvným dialogům Stana Leeho a úžasným nápadům a kresbě Jacka Kirbyho. Standout pro mě byl bezesporu Thing, který vyvážil vše, co chybělo Invisible Girl. Tuto knihu považuji za zásadní část historie nejen FF, ale i Marvelu celkově.

Celou sérii Bažináče miluju. První dvě knihy jsou naprosto zásadní komiksové čtivo a kapitola o modré planetě je jeden z mých oblíbených sešitů vůbec. Tato kniha mě ale vůbec neseděla. Největší problém je, že se to strašně táhlo a mě to nebavilo číst. Třeba takovej příběh s inteligentní flórou. Má to skvělej nápad, ale je stlačený do jednoho sešitu. Zrovna ten příběh by mě nevadil delší narozdíl od prvního příběhu s Adamem Strangem, který byl o ničem. Samotné zakončení bylo fajn, ale pořád to má od kvality prvních knih daleko.

Tohle se mi líbilo krapet víc, než předchozí kniha. Část v Gothamu mi prišla povedená, dobře se četla a líbilo se mi zahrnutí vedlejších postav z předchozích příběhů. Následují dva jednosešitové příběhy zaměřující se na Abby, kde první byl super a druhý byl zbytečný a nezajímavý. Poslední sešit je ale hlavní důvod, proč dávám 5*. Ten byl něco neskutečnýho. Myšlenka mě prostě dostala a kresba s barvami (či barvou?) to krásně podtrhla.

Výplňová kniha. Postavy se nikam neposunují a celej díl je mišmaš různých nápadů. V hlavním příběhu sledujeme poněkud bizarní týmovku. Čekal jsem, že vedlejší postavy budou využity lépe, když je to taková nečekaná sebranka, ale to mě zklamalo. Příběh je strašně jednoduchej a místy se vleče. První krátký příběh má zajímavej nápad, ale selhává ve zpracování. Poslední příběh byl bezesporu nejlepší. Kresba je největší plus této knihy. Je přehledná, stylová a sem se naprosto hodila.

Pořád mně na některých místech chyběl kontext, jelikož komiksy, na které se odkazuje v ČR nevyšli a s největší pravděpodobností nevyjdou, ale je to o dost lepší než v předchozím díle. Tento díl je téměř bez akčních scén. Když se zde nějaká objeví, není nijak zvlášť výjimečná. Síla tohoto komiksu je v dialozích a v politických intrikách jednotlivých postav a to mě strašně bavilo. Nick Spencer hodně buduje a staví jednotlivé postavy na svá místa, tak snad se mu to povede uspokojivě zakončit. Kresba je parádní.

Černá Palice je u mě pořád jedna z nejlepších sérii, co zrovna vychází. Záhady se odhalují a celkový příběh se velmi rychle posunuje. Postavy a svět jsem si zamiloval a tak jsem to přečetl jedním dechem. Jsem zvědav na další knihu.

Tento díl, či spin-off, slouží hlavně k rozšíření světa Černé Palice a v tom si vede skvěle. Celý svět je čím dál zajímavější a z každé postavy čiší nápaditost a láska k superhrdinům. Dialogy jsou napsány báječně, takže jsem se nikdy nenudil. Příběh je místy předvídatelný, ale mě to nevadilo, vždycky jsem byl ohromen tím, co na mě Lemire a Rubín zrovna vrhli. Kresba se mi líbila už v druhé knize a tady to není jinak. Výrazné barvy a propracovaný vzhled postav je přesně to, co tato kniha potřebuje. Musím ale říct, že jsem byl u některých dvoustránék poněkud zmaten. Těch 5* si to ale zaslouží!

Ellis a Yu. V tom, co dělají, jsou nejlepší. Ale to, co udělali tady, není nic hezkýho.

Příběh celkem pokulhává. Nejlepší část je bezesporu malá holčička "LCD", zbytek mě, oproti předchozí knize, přišel trochu jako slátanina. Ke zde plno zbytečných postav jen na mlácení a všichni jsou strašně drsní a cool. Devadesátky se na této knize fakt podepsali. Jednosešitové příběhy jsou různé kvality. Kresba je stále krásná a dělá z mého hodnocení velmi silné 3*

Kresba je tahoun tohohle komiksu. Všechno prostě vypadá skvěle a i přes černobílou je vše přehledné. Možná je lepší, že je to černobílé, kresba tak víc vynikne. Příběh je taky ale dobrej. Čte se to dobře, je zde velké množství akce, ale vše má hlavu a patu. Pro mě je toto srdcovka.

Tato kniha definovala postavu Wolverina a zároveň nám naservírovala úžasnej příběh z japonského prostředí. Komiks vzdává hold japonské kultuře, ale nebojí se kritizovat, nebo aspoň poukazovat na její stinné stránky. Millera bych zde ani nepoznal. Jeho kresba je učesanější, než je u něj zvykem. S tímto příběhem ale funguje skvěle. Nakonec nemám ani co vytknout. Dávám čistých 5*

Moc mě bavilo tento komiks číst. Chaotické dialogy jsou něco geniálního. Postavy tak působí reálně a to je pro tenhle příběh strašně důležité. Celkově to působí až depresivně, hlavně když se vcítíte do hlavní postavy. Mám k tomu jednu vítku a to je samotný konec. Knihu jsem četl už 3krát, ale ten konec mě tam pořád úplně nesedí. Nápad není špatnej, ale potřebovalo by to víc promyslet. To mínus však vynahrazuje skvělá kresba, na kterou je radost pohledět!

Skvělá kniha. Čte se to parádně a kresba spolu s barvami je úžasná. Jsem rád, že to crew znovu vydá, tohle si pozornost zaslouží!

Nejlepší část je bezesporu samotná povídka na konci knihy. Má jednoduchý nápad, skvěle napsanou hlavní postavu a hlavně šokující závěr. Komiks tuto povídku adaptuje v prvním čísle hlavní série. To je fajn. Zbytek mě přišel jako vata. Postavy se nikam neposouvají, rádoby šokující scény vyšumí do ztracena, příběh se opakuje a celkově to působí strašně prázdně. Plášť 1969 je v tomto ohledu o něco lepší, protože se to tak neopírá o hlavní povídku a autor zde může budovat svůj vlastní příběh. Vadil mě tam ale ten vietnamský čaroděj a že celkový válečný konflikt je prezentován opravdu primitvně. Z kresby jsem na větvi taky nebyl.

Úžasná sonda do mysli Fanka Castla. Aaron zase valí a další díl z této série nezklamal. Není tak akční a násilný jako předchozí a to dává prostor k nahlédnutí do Frankovy hlavy. Líbilo se mi zkoumání minulosti a celková prezentace následků války byla zvládnuta bravurně. Paralely mezi dvěma časovými linkami byly super. Jde vidět, že Aaron Punishera naprosto chápe a v této knize to jde krásně poznat.

Toto považuji za naprostý skvost. Nejen je to nejlepší příběh Punishera, ale za mě jeden z nejlepších komiksů vůbec. Je to jeden z mála komiksů, kterým jsem byl naprosto pohlcen. Tempo je naprosto vražedné, neustále se něco děje a příběh buduje velkou finální konfrontaci Punishera a Bullseye. A že to stojí za to. Finále je jedno z nejnapínavějších, co jsem kdy četl. Aaron předělal postavu Bullseye do extrému. Konečně zde máme pořádnou hrozbu. A to ne jen fyzicky. Strašně se mi líbí, jak díky postavě Bullseye se dostáváme do hlavy Punishera. Násilí v této knize může být pro mnohé až moc, ale mě přišlo, že bylo k vyprávění tohoto příběhu potřeba. A musím vyzdvihnout kresbu Steva Dillona, který k Punisherovi prostě patří!

Neskutečnej začátek série. Pokud Ennis Punishera znovuzrodil, tak Aaron ho zdokonalil. I když je kniha násilnější než všechny ostatní díly, příběh vůbec nezaostává, je originální, překvapivý a strašně čtivý. Kingpin je tady jeden z nejnemilosrnějších záporáků vůbec, až z toho mrazí. Kresba Steva Dillona se k tomu hodí jako prdel na hrnec a komiks má díky ní až filmové tempo.

Tohle mě neskutečně bavilo. Postavy mi jsou sympatický už od série Young Avengers. Škoda, že není vydána česky. Příběh se pořád někam posunuje a skáče z jedné lokace na druhou, že nikdy nevíte, co se stane příště a nikdy jsem se nenudil. Jako jedinou (ale velkou) výtku bych měl ty retcony. Ty mě prišli zbytečné a kdyby měl scénárista víc nápadů, obešel by se bez nich, nebo by je aspoň napsal líp (protože "byla posedlá/ovládnutá tímhle a tamtím" je fakt levný). Mám strašnou chuť dát 5* kvůli kresbě, která je vyloženě božská.