4

Marvel moc nemusím, ale daredevil rok jedna je první Marvel komiks který semi opravdu líbí. Asi se není čemu divit frank Miller z dob začínající slávy, a k tomu Romitova kresba je známka kvality sama osobě. Musím pochválit i crew ze tenhle kousek před lety vydali. Celkem jak obsah tak provedení na výbornou.

Daredevila jsem znal zatím jen z filmů a seriálů a jakožto Marvelovského hrdinu jsem si ho chtěl vychutnat i na poli komiksu. A jako prvotní seznamovací kousek před čtením ( 4 větších omnibusů) s touto postavou se mi Daredevil - rok jedna líbil hodně.
Příběh je výborný, na seznámení s hlavními protagonisty tak akorát dlouhý. Kresba mi k tomu celkově tak nějak seděla , je docela temná, opravdu zajímavá, souboje dobře krvavé a z tvrdého ranku....Celé čtivo jsem sloupl jedním nádechem a už se opravdu hodně těším na ty zmíněné omnibusy. Daredevil jako postava mi hodně sedí i ten jeho kámoš z vysoké, je to takové lidské počteníčko...takže celkově spokojenost. PS: Sám jsem zvědavý na vyústění vztahu s Elektrou a taky na to jak se tam bude následně vyskytovat Stick a jeho tajemný pobočník....+ samozřejmě Kingpin a jeho nástrahy :-)

celkové hodnocení: 80 %

Jak už sám název napovídá, tohle je úplný začátek Daredevilovského hrdiny. Silný Millerův příběh, doplněný výbornou Romitovou kresbou, je více než klasický. Je totiž také procítěně poctivý. Žádné zkratky, zjednodušování, ani žádné moderní trendy, rozházené či nesourodé panely, proměny stylu a podobně. Veškerá dynamika je vytvářena v duchu tradic „staré dobré školy“. Příběh samotný má sílu čtenáře spoutat, vtáhnout do děje, praštit ho mezi oči, až se mu v nich objeví slzy, hrozící poničením stránek a pak ho s otočením posledního listu vyplivnout zpátky do reality všedního dne. S hlubokým posledním nádechem se objeví i lítost, že už je toto dobrodružství u konce a současně radost ze zábavy, kterou poskytlo. Já jsem si to užil a bavil se s pány Millerem a Romitou náramně.

Podobně jako u Batman: Rok jedna mírné zklamání. Asi to bude tím, že to psal oboje Frank Miller - člověk, který je v komiksovém světě naprostá legenda. A od legendy je to "pouze" další nadprůměrný origin, nic víc.

Rok jedna je obľúbená vec. Dočkal sa ho nielen Batman a jeho verný učeň Robin, ale i Wonder Woman alebo Green Arrow. Koncom 80. rokov svojou trochou do mlyna prispel legendárny Frank Miller (Batman: Návrat Temného rytíře, Batman: Rok jedna, Sin City, 300) s Daredevilom, aj keď pre poriadok treba dodať, že v origináli sa jeho run volá Daredevil: The Man Without Fear. Frank sa okolo Diabla z Hell´s Kitchen motal už dávno predtým (viď. Daredevil: Na černé listině), ale „iba“ ako ilustrátor. Ale už ako „len“ ilustrátor Miller zbavil Matta Murdocka nevierohodných superhrdinských pátosov a spravil z neho „obyčajného“ muža riešiaceho prevažne problémy s newyorskou mafiou v čele s Kingpinom. Daredevil samozrejme JE superhrdina, ale nesedia mu súboje s príšerami, nadpozemskými entitami, vesmírnymi hrozbami. Nehodí sa do tímu. Je to osamelý hráč. Miller to pochopil, zasadil slepého advokáta chudobných do realistického prostredia plného špiny, temnoty, nebezpečných uličiek a temných nocí. Z tohto geniálneho ťahu komiksy čerpajú dodnes. Neskôr sa Miller do sveta Muža bez strachu viackrát vrátil, už i ako scenárista. Koncom 80. rokov vyrozprával fanúšikom zrod a prvý rok Daredevilovej kariéry. Origin je to nadštandardný, hoci neprekvapivý. Nájdete v ňom všetko, čo budete čakať. Elektru, Sticka, Foggyho, naznačenie vecí s mamou. Na strane druhej, toto nie je kritika, lebo dané záležitosti tu „museli“ byť, keďže patria do Daredevilovho kánonu a formovali (a stále formujú) ho ako postavu. Matt v Roku jedna zatiaľ ešte nedisponuje kostýmom. Robí chyby. Učí sa za pochodu. Vytvára si svoj vlastný rebríček hodnôt. Hoci je scenár neoriginálny, je svižne napísaný. Nuda nemá šancu. Scenár upaľuje dopredu v divokom, miestami až závratnom tempe (detstvo, otec, nehoda, škola, pomsta). Miestami možno až príliš zbesilo (výcviku je venovaných 8 strán, z toho dve tvorí jeden nemý obrázok na dvojstrane). Zarazilo ma, že Matt tu vlastne zabije nevinnú ženu (!) a nič z toho nie je vyvodené a de facto okamžite sa na to zabúda, čo som nepochopil. Chýbalo mi náboženstvo, ktoré k Mattovi patrí a tu temer nie je. Dialógy sú chytľavé, postavy skvelé, vzťahy dynamické. Navyše, neviem, čím to je, ale vždy, keď čítam Daredevila mám dobrú náladu. Ešte lepšia je tradične perfektná kresba Johna Romitu Jr. (Spider-Man: Hobgoblin, Eternals od Gaimana). Millera si ako komiksovú kultovú ikonu vážim, ale jeho kresbe som nikdy neprišiel na chuť a veľakrát som si vravel, že by práveže bolo najlepšie, ak by "iba" písal scenáre a ich pretavenie do výtvarnej podoby prenechal iným. Tu sa to stalo a je to fakt lepšie. Úderný ilustrátor výborne pracuje nielen s hektikou dennej štvrte za bieleho dňa, ale i s opačným extrémom: keď sa na Pekelnú kuchyňu nekompromisne znesie hlboká noc a spolu s tieňmi začne do ulíc vychádzať kriminálna časť obyvateľstva. Vydanie disponuje dvojstranovým úvodným slovom redaktora Ralpha Macchia z roku 1994.

Toto je naprosto ideální start pro nové čtenáře Daredevila. Nejen, že zde dostaneme úžasný origin, ale také je zde plno narážek a odkazů na Millerův run z osmdesátek, takže si na své přijdou opravdu všichni. Sledujeme mladého Matta Murdocka už jako nezkušeného mladíka, přes jeho setkání s Elektrou, až k jeho první bitvě se zločinem jako Daredevil. Nejvíce se mi líbila ta prostřední část. Miller zde skvěle znázorňuje pokušení, které Elektra představuje. Co mě dále naprosto dostalo byly textové/vysvětlovací rámečky které normálně nemusím. Miller skrz ně popisuje, jak fungují vylepšené smysly a funguje to skvěle. Příběhu také nechybí rychlé tempo a napětí. Nejsem fanda Romitovy moderní kresby, ale tady je ještě kvalitní a dynamická. Nemám moc co vytknout, tohle je bomba.

Nejsem extra Daredevilův fanoušek. Možná proto mi tenhle příběh přišel jako průměr, ničím nevybočující z klišé hrdinských originů.
Zajímavá linka s Elektrou vyšumí do ztracena, Škoda, od Millerova scénáře jsem čekal trochu víc.

Bomba, super úvod do Daredevila, povedená kresba.

Jasný důkaz že komiksy nejsou jen pro děti. Příběh byl vcelku jednoduchý a předvídatelný, ale i tak byl naprosto čtivý, Miller odvedl skvělou práci. To samé kreslíř Romita Jr. tenhle styl kresby mám opravdu rád a navíc mi přišlo že se k Daredevilovi prostě hodí víc jak nějaké hyper realistické dílo. Jen setkání s Elektrou mě moc nebavilo a proto tomu nemůžu dát 5*. Ale překvapilo, o tom žádná!

Podané je to hodně dobře. Atmosféra, Kingpin, Elektra. Daredevil přesně takový, jakého jsem si oblíbil (a pomohl mi k tomu právě i tento origin).

Bezkonkurenčná temná atmosféra a úchvatná kresba robí z tohto komiksu dielo, ktoré sa bude navždy držať v top rebríčkoch. A to aj mojom osobnom. Daredevilov príbeh som poznal, či už z iných komiksov alebo seriálu, no napriek tomu som celý príbeh hltal bez prestávky. Bál som sa kresby, pretože nie som veľkým fanúšikom tohto typu, ale naopak, tentokrát som si užíval každú stranu. A aj keď je príbeh predvídateľný a jednoduchý, ide o vstup do sveta Daredevila ako sa patrí. Myslím si, že s týmto komiksom neurobíte krok vedľa.

Povedený origin, kde se seznámíme se všemi důležitými postavami. Tempo i atmosféra jsou fajn a Matt je sympaťák. Dobově podmíněná polopatičnost vysvětlujících rámečků je jen drobnost, která výsledný dojem nekazí. Navnadilo na další příběhy, takže fajn.

Dobře napsané, svižně nakreslené, jako origin naprosto vyhovující.
Doporučuji a těším se na další transakci s tímto hrdinou.

Frank Miller patří k nejlepším scénaristům a zde to na oakovnaém témaatu opět potvrzuje, jeho způsob vyprávění mi prostě sedí a i když děj není složitý, dokáže udržet napětí i uvěřitelnost jinak standardního pláštěnkářského příběhu . Kresba Johna Romity Jr. je rovněž standardní, dobře čitelná a k příběhu se hodí . Dobrá atmosféra jen trochu odbitý závěr. Rozhodně kniha patří k tomu lepšímu z tohoto žánru.

Zábava. Ryzí zábava, která vás ještě nabudí na dalšího Daredevila. Na to, že je to z devadesátek, je to úžasný. 5*

Frank Miller a John Romita Jr. vytvořili jeden z nejlepších příběhů s Ďáblem z Hell´s Kitchen. Krom atmosféry příběhu, dobře napsaných postav a zajímavé, místy jednoduché, nicméně jisté a výborně provedené devadesátkové kresby, tu je samozřejmě nezbytná, pro někoho možná až nesnesitelně koňská dávka patosu. Což však dle mého skromného názoru k superhrdinskému komiksu patří. Zvlášť když jde o příběh, popisující jeho zrod. Více- http://nafilmu.cz/2016/03/recenze-daredevil-rok-jedna/

Daredevil plus Romita Jr. plus Miller, tahle kombinace jednoduše nemůže skončit špatně (a také neskončila). Psaní originů je vždy trochu ošemetné, většinou vycházíte z něčeho, co už je ve své podstatě kvalitní, čili musíte se hodně snažit, aby to čtenáři nebrali pouze jako lacinou kopírku. A tento konkrétní příběh budete jednoduše žrát jako divý. Příběh jsem si užil od první do poslední stránky, nejsou tu žádná hluchá místa. Čtenář se tu dozví vše důležité (a i něco navíc), co je třeba vědět o Mattu Murdockovi předtím, než se stal Daredevilem a nutno říct, že jde o dosti syrovou, drsnou, temnou a melancholickou záležitost. Jedná se o dosti atmosférický příběh, kdy soucítíte s hlavním hrdinou a emoce na vás doslova sálají. Hlavní hrdina je tu bravurně napsán, má skvělý vývoj a rozhodně si ho oblíbíte a sžijete se s ním. Ale ani vedlejší postavy nezaostávají, především Elektra a Kingpin, ale také Stick, Foggy či Murdock starší, všechny jsou totiž uvěřitelné a něčím zajímavé Výborný příběh doplňuje úžasná kresba. Tady se Romita skutečně pochlapil, stoprocentně vystihl Millerův styl a občas mi to přišlo, jakoby to Miller kreslil sám. Barvy už jsou jen pomyslnou třešničkou. Nevím, jestli je to samotným Daredevilem, ale vše, co u nás vyšlo o této postavě, tak patří jednoduše mezi top superhrdinské komiksy a toto není výjimka!

Práce Franka Millera na Daredevilovi v letech 1979 až 1983 je dnes prakticky legendární. Možná proto byl pro mě nakonec Rok jedna drobet zklamáním. Autor v něm totiž kupodivu neříká nic nového, jen rekapituluje události již známé. A i to sledujeme tak trochu z rychlíku, obzvláště pak scény, které utvářely hrdinu samotného - jeho nehoda a ztráta zraku, výcvik u Sticka, setkání s Elektrou a podobně. Přičemž některé etapy mají dohru až v pozdějších letech, takže narážky ocení spíš jen znalci.
Album rozhodně bude k užitku, pakliže o postavě Muže beze strachu nic nevíte. Je-li vám však stručná historie známa, asi zamrzí, že o tom, co by vás zajímalo, komiks nepojednává. Jak si Daredevil od píky budoval svou pozici v Hell's Kitchen. O prvních úspěších a prvních prohrách. O vzestupech a pádech. O budování nezlomného charakteru. O příčinách i následcích... prostě to všechno, co obsahuje tematicky podobný Batman: Rok jedna a Daredevil: Rok jedna postrádá.

Mé první, když nepočítám Bena Afflecka, setkání s Daredevilem. A myslím, že lépe než Frank Miller by mi ho asi nikdo jiný nepředstavil. I když vlastně sledujeme příběh Matta Murdocka a s tím pravým Daredevilem se setkáme až na poslední dvoustraně. Stejně tak i ostatní postavy tohoto univerza jako jsou Electra a Kinpin. Já mám zkrátka rád tu Millerovu noirovou atmosféru, kdy jednu z hlavních "postav" tvoří ono "zlé" město, v tomto případě New York. A Romitova kresba se k tomu skvěle hodí.

Celou dobu jsem osciloval mezi 4* a 5*, ale nakonec jdu na plný počet. Ve srovnání s komiksem Daredevil: Zmrtvýchvstání jako celek o něco málo horší, avšak komiks si udržuje konstantní kvalitu od začátku do konce, v případě Zmrtvýchvstání mě zklamalo finále. Rok jedna mě více oslovil i grafickou stránkou (a to hlavně coloring, což je však s ohledem na časový rozdíl mezi oběma komiksy logické). Takže suma sumárum, Zmrtvýchvstání mě "dostalo" svým dějem víc, nicméně i tak považuji Rok jedna za výborný origin, kterému nelze téměř nic vytknout. Daredevil se stává mým nejoblíbenějším hrdinou a to na mě ještě v knihovně čeká legendární Bendisův run.

Nenadchne, neurazí, ale nemám důvod nějak číst to znovu. Kresba parádní, o tom není pochyb, ale dějově kulhá na obě nohy a nechytne. Moje druhé setkání s Daredevilem (první setkání - Daredevil-zmrtvýchvstání bylo o několik levelů výše).

Daredevila mam rad, je to jedna z nejpodcenovanejsich postav Marvelu, ale kdo si k nemu najde cestu, bude velmi prijemne prekvapen.

"Daredevil: Rok jedna" je komiksem rozporuplným. Buď vás nechá naprosto chladnými, protože patos vám prostě nesedí, anebo ve vás zanechá trochu toho příjemného tepla z objevení nového hrdiny. Jestli vám Frank Miller nesedí, tenhle komiks to asi nespraví. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/07/702-daredevil-rok-jedna-70.html

Jakto že takový debilní superhrdina má takové parádní komiksy? Smlsnuto jedním dechem.

Tak tohle bylo velký překvápko, lepší než všechny Millerovi batmani. 5 hvězd nedávám jenom kvůli BBarťáckým omnibusům, který jsou pořád jiná liga. Zároveň tohle byla první knížka, ve které ne že by mi nevadila, ale kde se mi dokonce i líbila Romitova kresba.

Asi to mám naopak než většina zde komentujících. Já znal Daredevila v podstatě pouze z filmu a tak jsem si darevilovské omnibusy od Bendise zatím nečetl, protože jsem si chtěl vychutnat origin, když už to je k dispozici. No přečetl jsem to jako zatím většinu slabších knih na jeden zátah a doslova mě to vtáhlo. Miller tenhle komiks odvyprávěl naprosto geniálně. Scénář s velkým S. Kresba asi bude otázkou subjektivního vkusu, ale mě k tomu sedla jako "prdel na hrnec" a opravdu jsem z tohoto celku nadšený. Určitě se k tomu za čas ještě vrátím. No a jelikož postava Daredevila jako taková je mi díky přečtení tohoto komiksu velmi blízká, určitě se brzy pustím i do těch omnibusů... Komiksu Daredevil: Rok jedna dávám každopádně 95%.

Jsem nadšený, konečně mám před sebou nějaký příběh z osmdesátek, který stojí za to číst a mít ve sbírce (ne jak ty Tajné války). Frank Miller je fantastický vypravěč a díky němu se Daredevil stává jedním z mých nejoblíbenějších superhrdinů. Líbilo se mi to dokonce ještě víc, než Millerovi Batmani. Fakt paráda.

výborný comics! Daredevil byl pro mne doposud spíše na spodních příčkách ze všech hrdinů Marvelu, ale po přečtení téhle knihy od Millera a výborné kresby Johna Romity Jr. se vyšplhal do předních pozic, a přečíst si začátky tohoto hrdiny bylo super. Moc pěkné počtení a těším se až se dostanu k nějakému dalšímu, třeba z řad omnibusů a nebo UKK který vyjde.

U mě dobrý ! Já Vám nevim s tim patosem, není to náhodou jeden ze znaků superhrdinského komiksu obecně? Pro mě důvod dosud opomíjenou postavu Daredevila začít brát na zřetel.

Pro mě zklamání, nejslabší Miller, co jsem kdy četl.

Ten patos byl místy nesnesitelnej, jako kdyby to sepsal libovolnej filmovej prezident USA v nejtěžší hodince národa...
Přitom začátek je výbornej, hned mě to vtáhlo do děje. Jenže pak začnou vést mystický osoby mystický kecy, objeví se Elektra...a nastane kvalitativní propad, ze kterýho už se u mě Matt Murdock nevyhrabal.

Krom hlavního hrdiny se tu všechny postavy jen mihnou, třeba slavnej Kingpin absolutně nemá čím zaujmout.

Pak mám problém se samotným originem. Vůbec jsem tam nevypozoroval ten vývoj, tu jeho proměnu od ne-tak-docela-normálního studenta až k Daredevilovi... respektive viditelná samozřejmě je, ale neměl jsem pro ní pochopení. Přišlo mi to celý dost nucený.

A nenadchla mě ani kresba - nudná a nezajímavá (zde je Elektra naopak vítaným oživením:)) ).

Zkrátka po stránce atmosféry i kvality se to s Batmanovým Rokem jedna nedá srovnat.

Jsa namlsán Bendisovým Daredevilem, přistupoval jsem k Millerově dílu trochu s obavami. Všechno co se v této knize, přesněji řečeno v pěti sešitech, odehrává, je víceméně známé, očekávatelné a svým způsobem velmi přimočaré. A ačkoli se tím pádem nejedná o nějaké světoborné dílko, četlo se mi náramně. Zmiňovaný patos jsem nijak nevnímal, neštval mě tak, jak to činí pravidelně u jiných komiksů. Nevím, zdali je to tím, že mám v sobě asi nějakou asijskou krev a miluju motivy pomsty, nebo mám rád slepce, který to všem padouchům nandá, ale mě se tahle knížka vlastně docela líbila.

Celkový dojem: 80%

Ano, bohužel jsem předtím četl Omnibusy od BBartu a to byla alespoň pro mě, samozřejmě chyba, protože tohle je takovej menší bráška. Millerův patos tady vyznívá o malounko hůř než u Omnibusů, protože u je nich naprosto dokonalá atmosferická kresba a tady jen Romitova (i když Romita Jr. tu odvádí snad životní práci). Ale zrod je to vlastně vynikající a já jsem na pěkných 80ti procentech...

Toto je kniha, která je pro zmlsaného českého čtenáře, a s ohledem na autory, hodně slabá. Ten "vypravěčův" pathos mě místy až sral a urážel. Jediné co mě bavilo, byla linka (kresba), která ve mně občas evokovala Millerova Ronina. Takže já jsem zklamán. ........ Ale jsem ochotný přistoupit nato, že se může někumu jinému líbit:-)

Všechno v příběhu je očekávatelný a patos z něho ukapává až to lepí. Nic pro mě.

Klučina z Pekelné kuchyně se rozhodl zavařit všem padouchům. To, že při nehodě přišel o zrak je to nejmenší, důležité je, že neztratil apetit a grázly si dává k večeři. A do toho chlupatá femme fatale se spoďárama zařezanýma proklatě vysoko plus tučný řízek s holou lebkou, kterého si pletou s obéznějším dvojčetem Lexe Luthora. Vcelku unylá Millerova představovačka plná plochých vět o příčinách a následcích. Co je na tom ale fakt sexy, je Romitova kresba. Ta to vystřeluje hodně vysoko a i přes nepříliš nápaditý děj jsem se díky ní nenudil. Proto slušných 69%.

A zase jsem se z tiráže nedozvěděl, jak je tohle dílko staré. Kdyby nebyly internety, věděli bychom kulové.
Daredevil: The Man Without Fear #1-5 (10/1993 - 02/1994)

Čekal jsem od Millere trochu více, není to špatné, ale v porovnání s aktuálním Bendisem hodně zaostává. Oldschool kresbu Romity mám rád, trošku mi to připomíná Tima Sale z halloweenu. Obálka je taktéž podařená. Snad se dočkáme i pokračování.

Příliš jsem zprvu nečekal, ale tahle zrodovka u mě naopak vzbudila velký zájem o celého Daredevila, takže mě čeká v brzku nákup prvního Omnibusu:) Millerův scénář má dobré tempo, čtení uteklo jako voda.

Výborně propracovaný příběh Daredevila, představuje Millera ve vrcholné formě. Romitu obecně nemusím, ale tato "retro" kresba se k příběhu vyloženě hodí.

Až do tohohle booku jsem měl k Daredevilovi těžký despekt. Daredevil: Rok jedna se sice příběhově nemůže rovnat s Návratem Temného rytíře nebo Batmanovým Rokem jedna, ale díky němu jsem aspoň vzal Daredevila konečně na milost. A Romitu můžu.

Jedna věc se musí Franku Millerovi nechat. Když chce, dokáže svým postavám udělat ze života opravdové peklo. V pojetí Franka Millera se na pilu realističnosti tlačí víc než kdy předtím. V jeho pojetí jsou ulice v Hell’s Kitchen špinavější, přeplněné drogami, gangstery a dětskou prostitucí a někdy je to taková sada, že už toho má člověk dost a má chuť to těm hajzlům dát pořádně sežrat, přesně jako Matt. Když už jsme u Matta Murdocka alias Daredevila, je dobré připomenout, že to není černobílá postava. Není to klasický klaďas ani zamindrákovaný puberťak. Z Matta jde strach. Je to prostě člověk s kterým se svět nemazlil a on má tu moc oplatit mu to stejnou mincí. Ta zloba je tady skutečná a ne papírová.
Patnáctiletý kluk s kuklou na hlavě a baseballovou pálkou nakráčí do gangsterské díry aby si podal chlapa co mu zabil tatu. Nejdřív mu zláme nohy a pak ho umlátí s ruličkami drobných mincí v zaťatých pěstích. Banda feťáků, která hledá na ulici dvanáctiletou holčičku, aby jí mohli prodat a měli na další dávku. Tohle je Hell’s Kitchen dle Franka Millera. Takže vítejte! A dávejte si pořádnýho majzla. A ještě jedno varování na závěr: v tomto komiksu nenarazíte na hrdinu v kostýmu. Jen aby bylo jasno.

Příjemné překvapení, dokonce i kresba se mi líbila víc, než jsem čekal. Fajn počtení.

jakéhokoli vzrušení prostý scénář nezachrání ani romitova kresba ..ale to jsem od millera mohl čekat

Strihovo podchytený zrod Daredevila, silu príbehu ruší práve to, že ide o akési zhrnutie detstva, dospievania i ranej dospelosti Matta Murdocka a inú ambíciu to nemá. Plus kreslí junior Romita, so všetkým, čo k nemu patrí. Najlepší moment sa odohrá v samom závere, kedy sa konečne aspoň na okamih zjaví kostýmový prerod hrdinu i s vtipným komentárom. Jednohubka, od ktorej by sa zoschnuté "born" knižky typu Green Lantern mohli učiť.

Český název komiksu k němu dobře sedí,protože mi to opravdu přišlo jako Batman:Rok jedna.Ale na rozdíl od něj mě Daredevil pohltil a už nepustil a i ta kresba se mi tu líbila víc a také se mi to nerozpadlo ještě dřív, než jsem to začal číst.