Koupeno hlavně kvůli Crewní adoraci a za ty prachy je to opravdu hutný špalek. Když jsem se dostal do děje, už mě nepustil. Opravdu velmi úsporná kresba, bez zbytečných nesmyslů, která mě držela přilepeného k příběhu a nenutila pátrat co se to přesně děje. K tomu krásné lehké nerušící detaily např. listí na bocích panelů. Nevím, jak by to celé vypadalo v barvě, ale ten obrázek na zadní straně barevný je bomba, kdyby to tak vypadalo celé, jdu do barvy hned, i když to by stálo takové hrachy, že by se to moc neprodávalo. Myslím, že vasek to trefils tím Skrblíkem a Goofym, ti se mi taky asociovali, hlavní fešák Ferda mi spíš pak připomínal jednoho ze tří juvenilních kačerů od Skrblíka. Krysáci, řešící partnerské problémy i volbu úpravy Kůstků se zapekánky jsou naprosto dokonalí a i když příběh odlehčují, jde cítět, že to Temno co se blíží k smíchu moc nebude. Je to opravdu krásně a vyrovnaně namíchaný kotel, těším se na další pokračování a doufám, že ho budu hltat už po cestě z Crweconu 2011.
No jo, máme po 11.září 2001, je třeba toho využít a nenápadně napumpovat do mládeže jak to správně uchopit a pochopit, i když strašní nelidští teroristé zde mají překvapivě mnoho místa, aby ukázali své pohnutky, dokázali, že to jsou trpící lidé, žijící a umírající v hrozných podmínkách a že každému důsledku předchází příčina, jak psal už Voltaire. Otázkou je co si kdo z toho vezme. Série, podle mého nabrala sestupnou tendenci a to nejen proto, že naše hrdinka je furt oblečená a dokonce začala nosit podprsenku, což nejednomu pubescentovi mohlo zkazit jeho sprchovou chvilku, začíná se to celé trochu omílat, idealismus začíná přetékat a je až moc okatě tendenční. Aspoň, že kresba si drží svou vysoce nastavenou laťku. Zatím nejslabší díl, místy jsem se musel nutit, abych to dočetl.
Po industriálně-geneticky lazeném třetím díle nám autoři předkládají čisté might&nomagic fantasy, což je osvěžující, a příběh není nezajímavý. Zmiňovat detailní a precizně zmáknutou profikresbu je už trochu nošením lesa do dříví, ale nelze ji nevyzdvihnout, především kvůli nádherně zpracované a promakané megabitvě. Stejně tak bychom mohli plakat nad rozlitým bychem, že nakonec velmi předvidatelně pravda a láska tady plně a spravedlivě zvítězí nad lží a nenávistí, vzájemné rozdíly se smažou, jednotlivé rasy se stanou sobě rovnými a na planetě se rozleje hřejivá poleva nefalšované rovnosti a bratrství, respektive sesterství, abych nebyl obviněn ústavem pro gender-studia ze šovinismu. No idylka, ne? Ale furt ještě dobrý, morální podprahové ideály socialistické ideální utopie francouzského stylu jsou vštěpovány mladým čtenářům zatím nepříliš invazivně, ale je to tam, marná sláva. Otázkou zůstává, jestli po opuštění planety Meteorem některá rasa nezjistí, že jsou si sice všichni rovni, ale oni jsou si přece jenom trochu rovnější. To se však už nikdy nedozvíme.
Tak tenhle díl u mně vede, především pro jasnou paralelu se severoamerickými indiány, zasazenou do postindustriálního světa, to je kombo přímo pro mně, i když už to začíná zavánět idealismem, volností, rovností a bratrstvím,. Taktéž se tu vyskytuje poměrně dost technologicky zajímavých parních strojů a záběry na fragmenty Meteoru jsou taky opět fantastické. Naše hlavní holčičí správňácká hrdinka je už právoplatným agentem Meteoru a není co by nepřekonala, až na svou samotu, takže se zase dočkáme slziček, ale jak už je zvykem i vyzývavě zkousnutého spodního rtu, smyslně otevřených úst, a zlehka i pruhu přes teen tělíčko a kozičky, ti francouzi jsou fakt úchyláci, ale evidentně vědí co dělají, když takto lákají uhrovité kupce, budící se v mokrých trenkách. Tenhle díl se mi opravdu líbil.
V dalším díle se dozvídáme více o tom, co je celý Meteor zač. Popravdě organizace této společnosti, letící vesmírem, je v celé sérii zpracována velmi reálně a uvěřitelně. Naše uplakaná a všemi zrazovaná a využívaná hrdinka už trochu povyrostla a zjevně se podvolila sociálnímu tlaku okolí a začala se oblíkat, i když ji kozy moc neporostly. Její asimilovaná planeta, kde prožila celý dosavadní život ji zjevně vůbec nechybí a sociofobie, kterou bychom čekali u dítěte, které vyrostlo v zemi zapadlém vraku, přerostlém tisíciletým megastromem, sama v divočině jen s nějakým tygroidem, ji jakýmsi zázrakem zcela obešla, má dokonalé znalosti jazyka a v komunikaci s lidmi a jednání je sebejistá a tak pevná v kramflecích, jakoby by vyrostla někde na předměstí nějakého City. Ostatně, kde vlastně byli její rodiče, pokud vrak spadl na planetu už před generacemi, jak naznačuje “fosilnost vraku“? Dalo by se předpokládat, že přeživší založí už dávno kolonii a rozrostou se, jaktože 13leté dítě je na planetě úplně samo? Předpoklad, že by přežili např. pouze dva lidé, kteří zplodili pár dětí, které...měly spolu další děti a tak dále, je jaksi mimo realitu...no nic nebudu hnidopichovat, cílovou věkovou skupinu takové drobnosti nezajímají a to je pro autory rozhodující. Pokud se dostane v panelech na kolonu kosmických lodí, je to opět paráda, s tímhle si Buchet opravdu vyhrál. A to je věc, kvůli které přidávám pořádnou porci bodů, které by si jen příběh nevysloužil. Stále celkem spokojenost.
Tak jsem si konečně dosehnal poslední díl, který mi chyběl, protože v LK mi to před léty uteklo a konečně jsem se ponořil do světa Meteoru, od kterého jsem upřímně nečekal kdoví co. A jsem velmi příjemně překvapen, z evropských neúspěšných bbartovských sérií jsem četl zatím jen Alphu, což byl obrovský průser a pak Golden City, které bylo výrazně lepší. Meteor přesahuje první zmíněnou sérii řádově a nad GC je taky o pár levelů výše. Jelikož se jednotlivé díly dost liší, rozhodl jsem se napsat samostatné komenty ke každému z nich. V prvním díle se seznamujeme s třináctiletým děckem (bych si tak tipl), kterému už raší kozy a proto má přes ně namalovaný pruh. Na sexyhotonanistické záběry pro puberťáky není, když se to vezmu kolem a kolem, vůbec nouze. Příběh, který ze začátku moc nezaujme se pomalu rozvine do velice zajímavého rozuzlení, které má obrovský potenciál. Co musím vyzdvihnout je precizní kresba, promakaná do neskutečných detailů, že až oči přecházejí, především co se týče vznikající kolonie na planetě a hlavně samotného Meteoru. Po prvním díle jsem dost spokojen.
Tak a stripování ukončím, aspoň prozatím, něčím hodně neobvyklým a velice milým. Knížečku jsem si celkem užíval pár dní před spaním a dost mě bavila, asi hlavně tou originalitou a tím, že nemusí mít za každou cenu pointu vybroušenou k explozi. Nicméně, nemohl jsem se během čtení střepat toho, že to celé vytvořila a kreslila ženská, možná to bylo způsobeno asociací s předmluvou, možná tou citlivou jemností s kterou je to vytvořeno. Autorka, ale kuš, autor rozjíždí svůj svět opravdu po svém a v množství postav, nejednou na jedno použití, se občas těžko orientuje, ale některé stálice jako Jindřiška či Fellini se zaryjou do paměti rychle. Opět, dostat se ke dvou stripům za týden někde v metru, nebylo by to ono, tyhle sborníky jsou prostě k nezaplacení. U mně velká spokojenost a vyjde-li pokračování této milé série, jdu do ní okamžitě. Takže držím palce.
Tak a pokračuji ve své stripoidní smršti, kdy jsem teď nečetl nic jiného, vždy už v posteli jsem si dával před spaním pár okýnek. Snoopyho jsem samozřejmě znal, ale nikdy mě moc neoslovil, ono z kontextu vytžených pár obrázků jednou za měsíc opravdu nemůže utvořit pořádný a ucelený obrázek. Opět tedy musím vynést do nebe tyto stripové booky, které tomu celému odvětví dávají nový rozměr a člověk začíná rozumnět souvislostem, chování jednotlivých postav a kdysi nepochopitelným narážkám. Netušil jsem, že Snoopy, potažmo Peanuts je tak citlivé dílko, uvažující tak hluboko o světě, kde děti řeší opravdu nedětské problémy. Chvíli mi to trvalo než jsem k Snoopymu pronikl, nebylo to zběsilé nadšení jako z Dilberta, ale takové příjemné, rozvážné uspokojení někde vzadu. Snoopy se zařadil za Dilberta a před Calvina, takže tak a už si jdu pomalu pro to růžové pokračování:-)
Tak pokračuji ve své stripoidní sérii, která jede už od zimního slunovratu, kdy jsem dostal jen tento typ komiksů pod čímsi ověšenou směsí větví, stojící ve váze - jj, když jsem býval ještě starý mládenec, tak jsem takovéhle věci koncem roku doma neměl:-) No nic, přidávám pár bodíků, oproti prvnímu svazku, protože se mi zdá lepší, a to že je to naskenované jsem nijak nepocítil. Lepší, lepší, to není to správné slovo, ona je ta kvalita stejná, jen jsem možná už s touhle dvojkou více seznámen, možná zde autor zvolil citlivější přístup k dětství jako takovému, těžko říct. V čem tato série totálně vede a na hlavu poráží ostatní stripoidy je preciznost kresby a detaily, se Snoopym a Dilbertem snad kresbu srovnávat ani nelze, slavné obrazy taky nikdo příčetný nedává do lajny s výtvory disgrafiků, Garfield je už více vypracovaný, ale přece jenom CaH má opravdu promakané exteriéry i interiéry, je to radost se tím pročítat. Ovšem nehodnotím podle kresby, Dilbert u mě totálně vede, možná že prostá schématičnost svědčí stripům více, kdy se člověk nerozhlíží po panelech co kde je a pointa stripu ho udeří palicí přímo po palici.
Tyto knihy stripů jsou úžasné hlavně z hlediska komplexnosti - když si člověk sem tam něco přečte v novinách, tak je to fajn, ale není to ono, tak jako když toho mám plnou knihu, kdy jedu jeden za druhým, nemluvě o tom, že mnohdy na sebe jednotlivé stripy navazují. Za poslední dobu jsem hodně přivykl si před spaním otevřít některou z těchto knih, dát si pár stránek, kdy nemusím pátrat po tom, co se dělo před tím a když už mě to zmáhá, tak jdu spokojený spát.
Jako dítě jsem si vystřihoval každý strip z novin, na který jsem narazil a pak přišel Semic s barevným Garfieldem, který se stal malou sešitovou biblí - škoda, že mi zůstali jen dva ze čtyř. Naštěstí se konečně Crew rozhýbala a vydala další barevný dvojdíl. ČB sešity nekupuju a tohle mi to plně vynahrazuje. Doufám, že třeba na vánoce 2011 vyjdou díly 5-6, to by bylo super. Navíc, když je to nejlépe prodávaný titul u nás. Jen houšť!!
Opět výborné, už to pro mně nebyl tak extatický přetlakový šok a jde vidět, že se Adams ještě hledal, já jsem se opět velmi dobře pobavil. Toto je ten styl humoru, který mi dokonale sedí, asi jako prdel na hrnec:-)
No tak já jsem těmito dvěma "investigativci" byl předem nezasažen a přečetl jsem to, když jsme čekal před vánocema u pivka na odvoz z práce. Kresba poměrně precizní, celkem pěkně si p. Manuera vyhrál se slavnými pařížskými stavbami. Celé poměrně naivní, opravdu spíše pro mladší čtenáře a se spoustou narážek na staré díly a děj, který neznáme. Koupeno ve slevněnkách, takže další díly ani nečekám, což mi tepny nerve, celkem potěšilo a neurazilo, jaxe říká :-)
Já jsem si Spidera hooodně oblíbil. Zdá se mi, že celý book mírně stagnuje, ale je opět nacpaný výbornými hláškami, nechutnými nápady, dekadentními maličkostmi a cyberpunkovou atmoškou. Já jsem spokojen, docela dobře jsem se pobavil a podivil, co je ten Ellis za zdegenerovaného kriplomrdího uchyláka a těším se na další díly.
Jak všichni víme, komiks je méduim pro děcka, v lepším případě pro nedozralé jedince, kteří si naivně myslí, že už dospělosti dosáhli a které je nositelem pokleské zábavy bez hlubšího poselství. Ano, tak to je přesně tato publikace:-) Tato úžasná publikace, kterou čísti je jedna velká radost až na kost. Původní formát dává vyniknout každé drobnosti a nádherným vychytávkám. Každý jich tam našel určitě mraky, mě celkem potěšily Bony v rukou jednoho drážďanského šlechtice, Sahrberg jak se vracel z kláštera to vypadalo to úplně jako Krakonoš z večerníčku, RAJ u jednoho hostince, Batman ten tam byl myslím třikrát různě schován atd. Jde vidět i vývoj, kdy Kája některé strany později koncipoval v docela odvážných složeních, kdy ze začátku musel dávat i šipky odkud kam číst, protože lidé nebyli zvyklí dostávat do rukou tuto prohnilou kreslenou podzábavu. Sešit se Stříbrným pokladem a koncem Sahrbergovy bandy jsem jako malý přečetl snad stokrát a jsem moc rád, že jsem si doplnil i další dobrodružství Nejobávanějšího nálčelníka lupičů. Černý Filip už byl slabý, ale i tak je s podivem, že v sedmdesátých letech taková věc mohla vycházet. Opravdu nádherná a překrásná věc, pro jejíž formát mám jedno zvětšené patro knihovny a proto mi pěkne vejde vedle Arkwrighta, atlasu světa a podobných velkých knih, takže v tomto ohledu v pohodě, jediné, co se mi tam opravdu nevleze je toto - http://www.dobre-knihy.cz/detail-107961/kosmos-michael-sparrow.htm - ale to tu nepatří;-)
Tak mám to doma, číslo 31/200, opravdu tam není ani kousek textu, přesně jako na těch originálech, co se dají v Netopejru koupit - až na poslední stránku, která v originálu koupit nejde a dává tomu opravdu čepici. A já jsem nadšen!! Projel jsem si to tam, zpátky a ještě jednou tam, protože to je opravdu lahůdka a překrásná pastva pro oči. Styl kresby je voda na mlýn mého vkusu a divoké eskapády, vymyšlené DonQuijotskou hlavou páně Barona jsou opravdu úžasné a doprovodný text skutečně nepotřebují - a ty různé vychytané maličkosti kolem, vymazlená kresba, dýchala na mě trochu obskurní atmosféra románů Markýze de Sade - a tím nemyslím toho hlučného anoretika z Prahy;-) Lahůdkový kousek na předvánočním trhu. Dávám plnou palbu 100%, protože toto je tak výrazně jiné, tak vyčnívající z řady oproti ostatní vydávané tvorbě, že si to zaslouží jedinečné hodnocení. Myslím, že brzy z toho bude sběratelská ultrararitka. A asi půjdu do nějakého toho originálku - myslím, že se bude vyjímat někde na stěně pod paspartou.
Tak jsem to viděl v trafice, když jsem jel do práce a řekl jsem si, že si 500-té číslo koupím, abych mohl posoudit, jak moc se téměř jediné obrázkové čtení mého dětství změnilo. Tak, mezi první poznatky patřilo, že už to nestojí 7 korun :-) Obálka je z takového pevnějšího papíru, je tam plno reklam, ale domeček v Třeskoprscích pod Bezdězem furt stojí. Nevím, jestli je to tak i v nekulatých číslech, ale všechny 4 příběhy byly 4-lístkové, žádný Olda a Polda ani duch Ruprecht nebo Koumes. Paní Ljuba je už v čtyřlístkovém nebi a každý příběh psal jiný scénarista. Zvířatka posílají e-maily, ale jezdí furt v pradědečkovi. Možná je to tím, že už mi není 8let, ale už na mě nedýchala z těch stran ta dětská atmosféra a nebylo to lepším papírem, naštěstí to nebyla ani propaganda typu technaři jsou špatní ááááno. Myslím, že pro děcka to není nejhorší, co se jim může dostat do rukou a je dobře, že čtyřlístek vychází i po čtyřiceti letech.
BOMBA!! Párkrát jsem četl Dilberta v novinách, ale nikdy mne moc neoslovil, včera jsem ovšem změnil kompletně názor - nevím, jestli to bylo primárně způsobeno těmi pěti pivy nebo intenzivní inhalací emisí prudké oxidace květenství samičích květů jednoho fotosyntetického organismu čí kombinací obou faktorů, ale bavil jsem se přímo královsky a dokonce jsem se nepokrytě smál nahlas na celé kolo. V tomto stylu humoru jsem se našel, asi proto, že jsem taky takový plachý introvert;-) a Dilbert teď stojí vysoko nad ostatními stripoidními sériemi. Calvine i Garfielde, teď můžete jen závistivě zírat vzhůru. Povedla se celkem i náhrada amerických osobností/pořadů atd. českými reáliemi - u stripu se Sámerem jsem šel málem k zemi.
Myslím, že i překlad vyšel na jedničku, mám pouze jednu malou hnidopišskou poznámku ke stripu na str. 40 dole se statickou elektřinou. Neviděl jsem originál, ale Dilbert na 100péro použil hlášku "Resist is futile", což je jedna ze tří vět, kterou požívají Borgové ve Star treku. Je to snad nejslavnější fráze tohoto universa - už možná proto, že díly s Borgy jsou vždy nejlepší a věta byla a je překládána jako "Odpor je marný" - a každý, kdo ví, hned ví o co jde - proto překlad "Odpor je zbytečný" nesedí tak jak by měl + "šprťounské" mohlo v dnešní době klidně nahradit variace slova NERD. To je ale jen maličkost, dalším pozitivem jë taková poctivá pevnější, obálka a za to vše velmi příjemná cena.
Drtivou většinu zde zveřejněných stripů jsme četl úplně poprvé, dokonce se objevily i nové postavy, perfektně jsem si to užíval. Při vydání prvního dílu jsem byl poměrně skepticky, obával jsem se, že to bude další výkřik do tmy, který skončí fiaskem, ale už tu máme třetí díl a i proto dávám skoro maximum, mám radost, že Red Meat vychází a snad vycházet bude i nadále. Jen tak dále. Předmluva od Vladimíra 518 je taky výborná - nějakou dobu jsem taky trávil víkendy na Smíchově a přesně přes cestu bylo takto zatažené okno, kam jsem nikdy nenahlédl - aby to byla stejná ulice, to je nepravděpodobné až k maximu, ale přesně vím o čem V518 psal. SKVĚLÉÉ od začátku do konce. Jen ať jsme to nezakřikl a není to pokračování těchto optimistických a veselých taškařic poslední.
Tak tuto knihu musím hodnotit z více aspektů – řemeslné zpracování, vazba, papír atd. bez jakýchkoliv výhrad, standardně na úrovni TOP++, 6 kil mi v případě Hellboye přijde jako adekvátní cena. Mignolovy povídky jsou perfektní a takové svěží, originální a tajemnější než obvykle, mnohem více je třeba číst mezi řádky a je velmi příjemné, že nejsou všechny napsány podle mustru, který se začal už přejídat a to: přišel, hodil pár tvrdých hlášek, dostal trochu nakládačku, zvítězil a s další hustodrsnou hláškou si zapálil cigáro. Povídky mají ducha a ještě chvíli v člověku rezonují. Trolí čarodějnice a Ghúl se mi líbily asi nejvíc. Tento hutný, syrový, atmosferický noir prostě těžko hledá konkurenci. Poslední povídka, kreslená ze začátku Mignolou zcela logicky a přirozeně přechází ve velmi vyvedenou kresbu R.Corbena, kdy Hellboy kráčí jako Makoma snem - příběh má šmrnc, rytmus i hloubku, skvělou pointu a je ozdobou této knihy. No a konečně se dostávám k povídce, která mě osobně úplně pokazila dojem z této knihy a to je Pražský upír, podle kterého se album jmenuje. Ano, je super, že se Praha dostala do takového komiksu, ano, ale….zaprvé neúplně rozumím rozplývání se p. Kantůrka nad tím, že se Mignola při krátké návštěvě Prahy stihl porozhlídnout po strašidlech. Vždyť mýtické příběhy, pověsti, nadpřirozené bytosti atd. jsou jeho obrovský koníček, potažmo práce, přijde mi logické, že se na místě jako je Praha bude pídit po starých pověstech – a že jich máme. Je to ale taková malá poklona, OK, s tím nemám problém, když se však Mignola dostal ke knihám strašidel, proč si nevybral jedno nějaké známé a nenechal ho tak, jak tady vzniklo? Navíc když povídka byla speciálně vytvořena pro toto vydání – pro Čechoslováky. Proč musel vzít známého ducha karbaníka a aby to bylo dostatečně trendy, udělat z něj upíra? Mohl ho u hry nachytat, jak podvádí nebo prohrát a pak by děj jel po stejné koleji. Kolik je slavných pražských vodníků? Klidně mohl Hellboy rozbíjet jejich podříční gang, ojebávající turisty o foťáky a topící jejich vyžrané rozmazlené fracky, žádajíc pak výkupné v podobě čínské porcelánové produkce – že na západě “vodníka“ jako takového neznají není žádné ospravedlnění, copak někdo před čtením této knihy znal malajskou Penanggalan??? Takže fajn - máme středověkého karbanického pokrového šejdíře z Prahy, který je ale vlastně upír, Jirásek by se v hrobě obracel. Pořád je to ale fajn, že je to v Praze, osobně nemám ani problém s tím slavným skokem z Václava až na Karlův Most, je na tom ale strašně vidět, že pan Russell viděl Prahu opravdu jen na fotografiích a konečně se dostávám k tomu nejzásadnějšímu a to kresbě – on Russell nekreslí vůbec špatně, to bych si nedovolil, ale tato v podstatě mainstreamová kresba se do Hellboye prostě nehodí, hyzdí ho, vůbec nemá atmosféru, je holt taková traláláková, žádné tajemno, temno a děsivá tma. Chlupy na zádech mi napovídají, že to cítí jako kdyby do Zločinu a Trestu někdo vložil kapitolu z Bylo nás šest od Parla Koláčka. No takže asi tak. Každopádně na Hellboye nikdy nezanevřu a už se moc těším na další díly a vše co hodlá CC vydat z hellboyova universa – a mám potvrzeno, že mají v úmyslu vydat vše. Tak ať to vyjde!!
P.S.: dávám totální minimum bodů, co se zatím u nás vydaných knih Hellboye týče :-)
Třeba jsem úplný kokot, ale tohle bych opravdu nikdy nepoužíval k zaznamenávání kdy kde co mám, vytáhnout to někdo, aby si důležitě poznamenal cokoli, asi bych se složil na zem. Ale je to velmi sympatická záležitost, mít děti už s trochou rozumu, asi jim to koupím hned. A teď se bez vytáček přiznám, že jsme si to koupil jen proto, že se tady o tom psalo a ani nebohé zneuznané přezaměstnané, strašně chytré a veledůležité slečny v jednom nejmenovaném knihkupectví nevěděly, že něco takového se jim nachází v prodejně. Tudíž jsem asi kokot. A tohle sem rozhodně patří.
Opravdu působivá a hluboká bajka, kde lidskou tvář nezahlédneme. Neomluvitelný, násilný pokus o import západních hodnot v rámci ochrany před prokázanými zbraněmi hromadného ničení, který neměl nic společného s ropou, ani sadámovým pokusem o skončení obchodování s ropou v dolarech, mělo a má statisíce obětí a za sebou rozvrácenou zemi, zmítající se v občanské válce. V tomto kontextu se mohou zdát čtyři ze ZOO uniklá zvířata jako prkotina. Příběh těchto čtyř lvů je však obrazem celé naší nemocné společnosti, odhaluje lidské touhy, strach, potřeby, lidskou krutost, bezohlednost i sobectví. Dvoustránkové celobarevné panely jsou opravdu okulahodící a je radost se do nich ponořit. Osobně jsme knihu koupil na aukru za nějakých 250Kč, protože 600 bych za ni asi nedal, i když kvalitě českého zpracování se nedá nic vytknout, přece ale jenom politice CC - vše co je ve vazbě za 600 - moc nerozumím - vím, že můžu mít brož za polovic, ale třeba tohle si vazbu s přebalem zaslouží, ale myslím, že takových 450-480 by byla cena příhodnější, přece jenom žádný megašpaplek to není. Na druhou stranu, díky CC, že Smečka u nás vyšla, tohle opravdu stojí za to.
Výborné, další, už desáté pokračování mojí oblíbené série, i když tentokrát se mi to zdálo trochu slabší, možná ta naivita byla tentokrát naordinována v příliš velké míře, ale na první pohled dětská kresba neznamená, že to je čtení na dobrou noc pro předškoláky - právě naopak. Neválel jsme se v záchvatech smíchu po zemi, ani jsem se za břicho nepopadal, spíš ten příběh tak hladil po duši;-) Abych věděl, která bije, musel jsem si přečíst znova první díl, což u těchhle knížeček nezabere bohudík/žel moc času. Bude fajn, jestli se tak stane, až bude venku dílů dejme tomu třicet a budu si moct v klidu projet celé jednotlivé epochy v kuse. Spokojenost a už ať je další díl venku ARGO!!!!!
Upřímně řečeno, čekal jsem kompletní EXIT a nějaké bonusy v čtenívzdorné vazbě, kterou EXIT bohužel nemá. Takže trochu zklámání nejdřív, protože Ottem se dá listovat neustále - pořád je se na co dívat - a s úplně novým EXITem, co jsem si podruhé koupil, se bohužel takové skopičiny jako ho pořádně otevřít a číst ho, dělat nedají. Tudíž některé šprýmové a veselé příběhy plné optimismu si neužiju takhle luxusně. Zato je tu něco navíc a doufám, že Mot nenápadně chystá další knihu R.I.P., třeba až do dnešních dní. K Ottovi se nemá už moc po předchozích knihách cenu vyjadřovat, je to prostě dokonalé zvládnuté řemeslo, potvrzující, že komiks nepotřebuje slov, Ott dokáže každou pohnutku mysli, každou náladu přesně vyjádřit a člověk přesně cítí na jakém stupni vnitřního rozkladu, morálního bahna, zoufalství, bolesti a beznaděje se postavy právě nacházejí. Kniha je to prostě přenádherná, přesně jak si umění uvnitř zaslouží. Jednoduše bomba a nad dalším, třeba i tenčím albem sebraných škrábanic, by určitě nebylo od věci popřemýšlet. Taková návštěva Otta např. na komiksfestu někdy by taky nebyla úplně od věci (jestli vychází ven za slunečního svitu...).
flipflop: ono je to tvořeno celé technikou scratchboardingu, tzn. jednoduše, že autor vyškrabává černou vrstvu z bílé. Předpokládám že:
1) každý list je originál, který se přetiskuje, nevím jak by to bylo z právního hlediska, ale Warhola tež nikdo nepřekládá, aby lidi věděli, že se dívají na konzervu rajčatové polívky.
2) myslím, že by to až tak bezpracné nebylo a už by to nikdy nebylo ono, bylo by to otřesné a vůbec, ta představa je heretická a zvrácená. K vylousknutí pointy navíc nejsou nápisy důležité:-)
Série si drží vysoko nastavenou kvalitu. Náš nihilistický zfetovaný žurnalista, s rovným a zdravým pohledem na život, zažívá opět spoustu neuvěřitelných dobrodružství, Ellisova představivost a Robertsonova schopnost to krásně výtvarně ztvárnit vytvářejí opravdu jedinečný zážitek a je to radost se tím pročítat. Transmetropolitan mě baví, i když tento díl komplexně vyzněl kapičku slabší než první kniha. Už se těším na další díly.
Já jsem si po přečtení ukázky v Crwi řekl, že Transmetropolitan nikdy ne! Že takové sračky číst nebudu, Ellisovo jméno mě nakonec ale dotlačilo ke slevněné koupi a jak jsem v nemocnici po operaci zhltal první díl, okamžitě jsem hnal přítelkyni do knihkupectví pro díl další. Takovýhle psychedelický cyberpunkový nářez jsem nečekal a byl jsem příjemně překvapen. Ten díl z telkou, který mě tak zhnusil v Crwi, je v kontextu celého booku poměrně dobře snesitelný a Spider je fakt démon. Opravdu nekonvenční novinář, s jehož postoji vůči governmentu, společnosti, policii, náboženstvím, autoritám atd., které ač v daleké budoucnosti jsou jasnou paralelou přítomnosti, mmě nedělá problém se sjednotit. Pěkná, propracovaná a jasná kresba plná drobných detailů, vajglů, exkrementů, krve a ostatních příjemných hnusáren je vskutku okulahodící. Pro mně byl jasně nejlepším dílem poslední protináboženský sešit. Myslím, že to napsal Ellis obsažně a pěkně, v tomto bodě zkrátka nemohu souhlasit s erikem a jeho názorem, že "dejaký nedoštudovaný bloger vypotí ďaleko presvedčivejšiu kritiku." Ono do takového komiksu nejde zase natlačit slohovou práci a přemoudřelé filozofování by Spiderovi ani neslušelo. Spokojenost, tuto řadu určitě neopustím:-)
Čekal jsem více, ale nejsem zklamán, jak by se dalo čekat, kdybych se bezhlavě řídil první vlnou komentů k tomuto komiksu. Ono vše podstatné této knížky je vlastně řečeno v úvodu a zbytek hlavního sdělení člověka, pohybujícího se v zákulisí špičkového mainstreamového porna, je někde v té škarpě mezi panely či řádky v bublinách. Samotné "špičky příběhu" se sultánem a vypečenou rodinkou jsou klišoidní až trapné, o uvěřitelném happy endu ani nemluvě - to podstatné je sdělení jak to s "hvězdami" této branže chodí. Že si holky sice trochu žijí v peřince, ale že si filmování nijak neužívají mi bylo jasné i před přečtením, zde mi to bylo naservírováno sice zevšeobecněně a ne tak detailně jak bych potřeboval, ale dalo se to. Ono se stačí podívat na net a je hned jasné, že nijak než s kusem hadru se s těmi ženskými nezachází. Ale jak Strauss přesně píše, vybraly si to samy a z té pasti se už nemohou dostat. Nějaké body přidávám za změny stylu, manga stájl kousek výborný a taky se mi hodně líbil "scénař" filmu z té planety, to bylo fakt vyvedené. Jinak kresba podprůměrná, reklamy a vsuvky mezi díly mě vůbec nebavily, i když se snažily působit tendenčně v rámci děje, nechyběl jim nápad, mě docela nudily. Na druhou stranu, klobouk dolů za práci se všemi těmi titulky, zkomolenými názvy skutečných pornofilmů, přebaly videokazet atd., to se vyvedlo a ne nadarmo vyhrál Richard Podaný cenu Muriel 2009 za překlad. Celkově tedy to není pro mně propadák, v broži o kilo levněji by to bylo opravdu příhodnější, i když mám pocit, že jsem to kupoval ve slevněnkách za kilo, takže mi to je vlastně fuck.
No jo, holka z Moravy, to se hned pozná :-) Opravdu jednoduchá forma bez zbytečných detailů dává vyniknout obsahu, který by mohl na citlivější jedince dopadnout jako kladivo pletené z hoven. Vendulka se s tím nesere a povedlo se ji převést zásadní okamžiky posledních pár let jejího života do poutavých koláží. Možná chcaní a krámy ještě zapomněla vkomponovat, aby mozaika příjemných nechutností byla kompletní;-) Rozhodně ji nechybí životní nadhled v tomto uspěchaném světě a je škoda, že takový sešitek mapuje dlouhodlouhých 5 let. Z čehož usuzuji, že další pokračování jen tak nebude, ale jeden nikdy neví. Každopádně je to hodně příjemná jednohubka ze života, u které jsem se královský pobavil a velice příjemně mě překvapila. Více takových!!!
Brilantní. Stovku dávám opravdu výjimečně a tento Sandman si ji do poslední tečky zaslouží. Mám pouze dvě výtky - McKeanovy obálky nemusely být zmenšeny na začátku, kdyby uváděly každý sešit přes celou stránku, byl bych radši. A dále kresba u Nekropolních příběhů mohla být trochu preciznější - především šrafování by si myslím zasloužilo trochu více práce a pozornosti. Přesto dávám 100%. Dokonce i Kingův úvod nebyla bohapustá onanie nad Gaimanem, ale slušný rozbor knihy a má pravdu, že to není pro batolata. Nějak se mi to časově semlelo, že jsem to četl týden a vycházel mi jeden příběh na jeden večer - když říkám jeden příběh, není to přesné, protože většina příběhů, vyprávěna v Krčmě na Konci světů má v sobě vnořený další příběh, kdy postava v příběhu začne vykládat a příběh Petrafaxe obsahuje dokonce tři příběhy, z nichž dva se vnořují ještě do dalšího, takový příběhový Inception;-) King mimojiné v úvodu píše, že různých skrytých vychytaných narážek a souvislostí jsou v knize stovky a budu rád, když to zde komentující, případně velevážení pánové vydavatel+překladatel nadhodí, v rámci všeobecného obohacení. Podle všeho by měl být Gaiman i někde mezi návštěvníky krčmy, to by mě zajímalo obzvlášť. Já jsem si po druhém přečtení spojil pana Gadlinga do "Domečku pro panenky", kde se potkává co sto let (myslím) se Sandmanem. Gung Din je hrdina kiplingovy básně, ale jinak jsem tam toho moc nenašel :/ Největší pecka jsou každopádně příběhy z Nekropole, i když jak říkám, kresba by nemusela být tak odfláknutá. Jeden příběh je větší bomba než druhý a zhltal jsem je se zatajeným dechem. Už jen takový pohřeb na vzduchu, který se asi oproti čtyřem předchozím způsobům pohřebu běžně v mně známých kulturách nepoužívá, má Gaiman vystavěný s perfektní logikou a promyšlený do poslední podrobnosti. Úchvatné. V každém příběhu se taky objeví, když už ne Sandman, tak aspoň některý z věčných, což taky oceňuji.
Kolega brkowycz tu pode mnou píše o "zjevení", které předchází vyvrcholení celé série. Takže asi tím pádem ten konec nechápu správně, protože jsem poslední dva díly zatím nečetl. Stejně ale rozvinu svou hypotézu jak jsem si ten konec pro sebe pochopil já. !MOŽNÝ SPOILER ALERT! Bouře reality přivedla všechny pouníky na konec světů, protože se stalo něco významného. V druhém příběhu z Nekropole se objeví Destruction a vypráví mladému učni (vnořený příběh) o Nekropoli, která už dávno zanikla, protože její obyvatelé ztratili úctu k mrtvým a když tam přišlo "šest podivných poutníků" že jim umřela "sestra", zajímaly je jen obětiny a Osud proto jejich město nechal srovnat se zemí. Na konci pak sledujeme na obloze pohřební průvod, kde lze vidět spoustu známých postaviček ze sandmanova universa a jediný můj logický conclusion je, že se jedná o pohřeb Radosti, která pak metamorfovala v Delírium - na konci průvodu jdou navíc spolu se Smrtí, která oproti normálu není ani veselá ani usměvavá, měsíc se zalívá krví. Sandmana samotného jsem v průvodu nenašel. No tak nevím, každopádně až bude venku všech deset dílů, tak si to přečtu v kuse, i kdyby na to měl padnout celý víkend.
Gaimanova fantasie evidentně nemá hranic a když se k nim limitně blíží, potkají se všechny přepestré nitky v jedné krčmě na samém konci všech světů.
jo, je to hodně dobré, závan dětské imaginace a nevinnosti, ale je to hajzlík malý ten Calvin. Příjemné počteníčko, ideální do hospody, když na někoho čekáte. Hned jsem si koupil druhý díl.
Jelikož jsem stereotypním Ennisem už přesycen a dokupovat budu asi jen Preachera, stejně jako mě Hellblazer ve filmu moc za kule nechytl, k tomuto sešitku jsme se dostal jen kvůli Azzarellovi a vůbec nelituji musím říct. Popsaný model vězení je až nechutně klišoidní, nic co bych 100xneviděl jako negativní mustr života ve vězení, který má lidi odradit od hloupostí v občanském životě. Negři, fašouni, mýdlo ve sprše, mrdání male-děvek, drsní bachaři, žrádlo na hovno, naštěstí to celé má v ruce Azzarello a dokáže tomu vtisknout punc originality. Už jen proto, že tam umístil vcelku uncommon vězně. Kresba je taková jaká je, k temné a chmurné atmošce do konce života odsouzených drsňo-kruťáků nesedí úplně jak by měla, ale zvykl jsem si. Constantine jede promyšleně, krutě a cílevědomně čistě pro své zájmy, neostýchá se ničeho a atmoška je opravdu hutná a do sebe vtahující. Osobně jsem to přečetl stylem otevřít-zavřít, opravdu dobré počteníčko. Crew avizuje další dva díly této série, ale nějak se tomu nechce. Já další pokračování této rozverné taškařice rozhodně budu okamžitě kupovat, tak crew gogogogo, tento Hellblazer si zasluhuje konečně pokračování!!
Och takové fópá, Rissova kresba samozřejmě, pleskplesk, to je tak jak člověk píše komenty v práci a furt musí Alt-tab-ovat jak lidi otravujou při pátku s nějakými nízkými nekomiksovými problémy.
No sláva, tadytahle série patří mezi to, co si kupuji okamžitě po vydání. Na třetím díle mě potěšilo především to, že sice je součástí jednoho velkého příběhu v pozadí, ale dá se číst i samostatně a nemusel jsem si přečíst znovu první a druhý díl, abych byl v obraze o co jde. Plnou úlohu agenta Gravesa v tom všem by to stejně neodkrylo a tenhle, klasicky jako šmyrgl drsný gangsta-nigga-story, funguje naprosto sám i pro toho, kdo první dva díly nečetl. Azzarellova božská noir-oční pastva je sama o sobě nadupaná takovým stylem, že bych možná ani nemusel číst ty otravné bubliny a stačilo by se mi kochat dokonale zvládnutým kreslícím stylem. Občas podlehnu heretickým pokleskům a musím přiznat, že se mi líbí více než Mignola. Tak máme za sebou čtvrtinu celé série, jejíž ukončenost je další z pozitiv, vidět světlo na konci tunelu je povzbuzující. Sice to budu dočítat pravděpodobně s pobíhajícími potomky pod nohama, ale co už, hlavně ať se toho dožiju, přečíst si tento skvost komplet 12 dílů je věc, na kterou se neskutečně těším.
Oproti prvnímu dílu jsem se mnohem více potutleně a temně usmíval. Rozhodně lepší než první díl, překladem to podle mne nebude, spíš do této knížečky zapadly lepší stripy. Výborně, jen tak dál, doufám, že vydávaní oblíbeného a romantického Red-meata bude i nadále pokračovat. Mít ucelenou sbírku Cannonových příjemných zvráceností je můj malý nevýznamný sen. Držím palce Albatrosu:-)
Taxem se během víkendové open-air chlastačky lehce nachladil a tři dny po práci jsme trávil s čajem a grogem pod dekou, u čehož jsme si sjel skoro celé dvě série Big-bang theory a dostal jsem chuť na nějakou pořádnou nerdovinu. Chodil jsem bezradný s kapesníkem u huby kolem své intelektuální knihovny;-) až jsem zahlédl už nějakou tu dobu odpočívajícího Spideyho, kterého jsem si jak jinak koupil v antiku za 2 kila. Straczynski posouvá tohoto superhrdinu opravdu o nutný kousek dál a je to dospělejší počtení, přičemž striktně dodržuje kořeny a život Petra Parkera. Trocha mystiky neuškodí, je fajn vidět, že JMS radši nechá Spidermanovi pomoci, než by ho nechal porazit neporazitelné nějakým "frikulínovsko-sofistikovaným-ultravědeckým" způsobem alá pyčapaprsky z planetky X-tron. Jojo, komiksové legendy už nedávám, tím se už neprokoušu, jak mě to nebaví, ale tento Spider-man je příjemné osvěžení.
Obrovskou šmouhou pro mně, stejně jako v minulých dílech, je Romita a jeho kresba. Tentokrát mě akorát sraly Spideyho nohy, to je něco otřesného, copak má nějaké kanady, které mu svírají lýtka jako španělské kozačky??? By se mu zastavil krevní oběh. Navíc se zjevně během děje mění svalový objem jeho dolních končetin. Opravdu, kresba strhává tento komiks u mně dost dolů. Jinak OK, dobrá oddechovka, hned jak se v mém oblíbeném antiku objeví 4.díl v nesalátovém stavu, taxi ho koupím pro podobnou chvíli, kdy na mě přijde super-hero nutkání.
Tak u tohoto jsem se bavil ještě více než u TOP 10 a tak dlouho jsem to odkládal kvůli posranému filmu, který s tímto komiksovým skvostem fakt nemá moc společného. Vůbec se nedivím, že se Moore od takovéto odtržené sračky distancuje. Atmosféra verneovské představy konce 19. století se spoustou klasických postav dobrodružných románů, které jsem jako děcko hltal, mě kompletně vtáhla do sebe. Určitě mi spousta věcí unikla, ale tak dobře jsem se dlouho nepobavil.
Tento komisk je jednoduše skvost od začátku až do konce.
Tak u tohoto jsem se bavil ještě více než u TOP 10 a tak dlouho jsem to odkládal kvůli posranému filmu, který s tímto komiksovým skvostem fakt nemá moc společného. Vůbec se nedivím, že se Moore od takovéto odtržené sračky distancuje. Atmosféra verneovské představy konce 19. století se spoustou klasických postav dobrodružných románů, které jsem jako děcko hltal, mě kompletně vtáhla do sebe. Určitě mi spousta věcí unikla, ale tak dobře jsem se dlouho nepobavil.
Cestovatelským almanachem jsem se musel nejdřív ztěžka prokousávat, ale pak mě fantastická cesta kolem světa pohltila stejně. Jsem rád, že Moore nezapomněl např. na Challengera a jeho cestu do Ztraceného světa, na Crusoa, Lovecraftovy Hory šílenství, překvapil Twin Peaks, chvíli trvalo, než mi secvaklo, který že je to "Zámek" poblíž Luthy a pobavilo znechucení, když se po cestě přidali k 120 dnům sexuálně-násilných zvráceností jistého šlechtice, kterého dostali z vězení:-) Ženské zatím trávily dobu v lesbickém království.
Tento komisk je jednoduše skvost od začátku až do konce.
Mé modlitby byly po nějaké době konečně vyslyšeny a další Donžon je na světě. Hurááá. Je to standardní pokračování výborné série. Bohužel už to není jako první díly, kdy jsem rofloval, ale pořád tu je dost míst, kde se zasměju. V tomto díle to bylo např. v hospodě, když pošťáček vzpomíná, kdy zažil spojení zážitku erotického a násilného :D Já jsem spokojen, Zenit je asi z těch tří epoch nejlepší - rozhodně se může pyšnit nejlepší kresbou - dle mého skromného názoru a vytříbeného vkusu. Takže já bych to uznal, jedinou chybou je, že jsou to takové jednohubky, teňounké knížečky, které zhltnu cestou do práce.
no......ehmmm......koupil jsme to hned na Komiksfestu 2010, protože Mot je třeba podporovat. Obálka je fantastická, ale z obsahu jsem minimálně rozpačitý. Je to celé taková bizarní slátanina, která se potácí odnikud nikam. Některé nápady asi přišly autorům zábavné a neotřelé, jako třeba Tito v ledničce, atd., OK - kdyby to byl nějaký marginální džouk pro dokreslení, ale na tomto vystavět celý příběh?? No a ta zmrzlina, to mě vyloženě iritovala. Kluky asi situace ohledně "humanitárního bombardování" a ostatní srandy, které se děly na Balkáně nenechaly chladnými a pokusili se reflektovat svůj pohled na tuto složitou situaci. Podle mého se jim to moc nepovedlo a vše aspoň zčásti zachraňují posledními stránkami s vtipným rejstříkem - za tento přidávám 25 bodů, jinak bych byl pod polovinou. Evidentně měli problém tuto zmatenou splácaninu dokončit, ale povedlo se a konec komiksu se tváří tajemněji než Hrad v Karpatech a snaží se vypadat, jako že je v tom něco "více". Nějaký vyšší smysl za dírou z papíru slepenou slinama plackopsů. No možná je, ale jestli ano, tak mne minul - ale totálně. Taky jsem nepochopil ty plackopsy. Že to kreslili dva lidi nejde poznat a graficky se mi to, kromě vsuvky, sumarizující dosavadní děj, líbilo. Takže jestli mi někdo někdy v životě vysvětlí, co to celé mělo vlastně znamenat, třeba hodnocení navýším, teď nemůžu dát více, protože místy jsem byl až nasraný:-)
Tak na tohle jsem se opravdu moc a moc těšil, což se mi standartně vymstilo, protože jsem trochu zklamán, bohužel, ale je to tak. Nejdřív jsme měl problém s vazbou, měl jsem smůlu na nějaký kazový výtisk - ale CC se k tomu postavilo čelem a přes MdS mi book vyměnilo – za což jsem moc vděčný;-) Co vím, tak nikomu jinému se to nerozpadlo. Podívám-li se na obsah, preciznost a vypiplanost, musím si pochrochtávat spokojeností. Koupil jsme si obálku s Leností, protože jak psal už Cervantés ve svém nejzásadnějším díle o jednom bláznivém starci v brnění, “lenost je nejpřirozenější vlastností člověka“ a obálka mi ze všech sedmi přišla nejbrutálnější. Líbí se mi, že každý hřích maloval někdo jiný a způsob kresby je navíc citlivě volen podle toho o jaký hřích se jedná - dodává to celé knize takovou temnější atmosféru. Fragmenty deníků pěkně podkreslují psychopatický, chorobně bigotní Johnův pohled na svět a podle té fajné maminky si za své problémy evidentně nemůže sám. Dobře, že ji zapálil, kurvu, ta mě srala ze všeho nejvíc;-) Před čtením jsem si ještě zhlédl film, ať mi nic neuteče a komiks ho pěkně doplňuje, i když v podstatě nic zásadního, kromě rodinného “zázemí“ nepřidává. Rozhodně je to pěkný kousek na našem komiksovém trhu a je mi líto, že mám z něj trochu rozporuplné pocity, jelikož přidaná hodnota mi přišla opravdu zanedbatelná.
Shrnout do jedné knihy co se kde po světě stalo v celosvětovém bouřlivém dění snad ani není možné, Gonick vybírá takové ty nejdůležitější události, především evropsko-americké provenience, i když zásadní dění v Indickém oceánu a africké "deportace" taky stranou nezůstaly. Divím se ale, že tento skvělý cinycký rýpal nevěnoval ani jednu celou stránku podmínkám na otrokářských lodích a této ostudné kapitole "křesťanského světa" vůbec. Moc dobře jsem se pobavil, něčemu i přiučil, něco si pospojoval, prostě dějepis jak má být. Trochu mě štve rozdíl formátu oproti původním třem dílům, ale to se nedá nic dělat. Nejvíce se však bojím, že, vzhledem k rychlému uvedení knih do výprodeje, nebude pokračování. A to by byla opravdu obrovská škoda.
Tak mě Moore opět přesvědčil, že na co šáhne, to mu jde od ruky a že mu nedělá nejmenší problém přejít z HC superhero Sci-Fi do bláznivého fantasy. I když ti poskakující koloušci a mosty z duhy jsou na první pohled idilka sama, Moore to pěkně načechrá, aby pak čtenáři udeřil pořádný políček v podobě kanibalistické sodomie či upalování "tatínka" apod. Nejdřív jsme měl problém se do děje dostat, ale když jsem se začetl, šlo to samo až do konce. Smax je opravdu vyvedená minisérie a moc se mi líbila. Samozřejmostí je spousta různých vychytávek kolem, namátkou jsem si všiml Rorschacha, jdoucího kolem našich hrdinů v Neopoli, modré Meggie Simpsonové v Ulici duchů, rozbitého štítu kapitána Ameriky apod. Konec (draka) už je takový trochu upachtěný, kde náhoda hraje roli větší než malou, ale myslím, že to Smaxovi odpustím a přeju mu poklidný život s jeho milovanou:-)
Když jsem to na komiksfestu viděl u stánku MOTu, taxem to hned kupoval, abych podpořil mé oblíbené, z popela se zvedající, vydavatelství. MOTe, držím palce, abyste fungovali i nadále a vydávali jako o život. No a co napsat o této stripoidní knížežce? Na mysl se mi vkrádá slovo osvěžující. Páreček pařížských měšťáků se odstěhuje na venkov, kde prožívají svá všedně-nevšední dobrodružství-nedobrodružství. Je to až moc evidntně psáno z chlapského pohledu, ženské jsou spíš takový kompars v pozadí, což je v dnešní za každou cenu politicky korektní gender-vyrovnané době moc příjemné. Jeden z autorů je hlavní postava, druhý se tam mihne taky a dozvíme se i jak přišli na nápad něco podobného vytvořit. Celé se to dá zhltat za 15-30 minut před spaním a i když o přidané hodnotě či hlubším smyslu nemá cenu mluvit, je to velmi pěkně nakreslená, příjemná a zábavná oddechovka. Pokud bude pokračování, určitě do něj půjdu.
Tak nakonec se mi povedlo sehnat první vydání a vydaných peněz nelituju - ostatně jako žádných peněz na komiksy;-) Ve finále jsem si to celkem užil - velkoformátové stránky, Millerova kresba, prolínající se děj, dorážení mrtvých, zkrvavená kopí třící skrz huby a hrudi, potoky krve, pořádná dávka patosu, víc bych ani nečekal. satupeka to napsal pěkně, že to bere samo sebe příliš vážně, i když nějaké odlehčení by asi zde nebylo úplně na místě. Ještě mě potěšilo, že zde najdu Phalangy i Immortals, které jsou v mé "best game ever" Civilization IV speciálními jednotkami Řeků, respektive Peršanů. 300ka není ani zdaleka na mé špici, ale je to moc vydařená záležitost.
Ano, ano, mám to podobně jako andre, sešitové čb Garfieldy nekupuju a tady tímto barevným, v pevné vazbě ukotveným tlusťochem jsem byl hodně potěšen. Nejsem však potěšen, že k vánocům 2009 Crew nevyhodila do světa další barevný kousek (....podklady snad k tomu jsou, ne;-)?) Takže budu čekat do důchodu, a kdoví jestli, než si dám novější kousky v barvě. Myslím, že pokud je Garfield, dle slov JP, nejprodávanější komiks Crwe, tak byla doste velká chyba na vánoce nevypustit další dva sešity ve vazbě, práce by s tím moc nebylo a prodávalo by se to samo....nebo ne?? No, nic, každopádně hned se lépe usíná, když si před spaním dáte pár stripů s tímto kocourem. Takhle jsem si zpříjemňval usínání asi 10 dní. Jinak co napsat k chronicky známému a do kostí proniklému stripu, který jsem si už jako dítě vystřihoval z novin? Snad jen pár nemístných hnidopišských otázeček, které mne nenáchávají chladným:
1) žije Jon se "zvířatky" sám nebo v registrovaném partnerství s Lynmanem (takový ten s tím hnědým smetákem pod nosem)?
2) má Jon za barákem farmu na mega-brojlery?
3) ať už Jon žije sám či ne, proč si pokaždé peče celé uvltra-kuře?
4) Pokud si ho peče pro sebe a sere ho, že mu to G. pokaždé sežere, proč ho nechává ostentativně nehlídané a nepoučí se?
5) žerou k tomu kuřeti opravdu jen bramborovou kaši a hrášek?
6) a tak bychom mohli pokračovat.........
No tak doufám, že se nikdo nebude pokoušet mi odpovídat;-) a já dávám vysoké hodnocení, protože Garfield je Garfield a mám ho rád:-)
Výborné, sqělé, perfektně jsem se bavil. Mýty jsou opravdu pěkně rozjetou sérií a tento revoluční díl s krásným Orwelovským názvem jsem zhltl jako malinu. Ono taky to není nic těžkého, je to taková knížečka s pěknými barevnými obrázky a času moc nezabere. To je jediné, co mohu vytknout a co trochu snižuje hodnocení, ocenil bych přece jenom aspoň o dva sešity déle se vyvíjející příběh. Ale s tím nikdo nic nenadělá. Revoluční výbor, složený s prasátek je k sežrání a zlatovláska to je přímo marxisticko-leninská učebnice VŘSR. Popravy bez soudu to bylo vždycky moje. No jak říkám, takové lehčí počteníčko, které je těžce zábavné. Spokojenost na plné čáře, vůbec by mi nevadilo, kdyby Netopejr vychrlil aspoň dvě knihy ročně, nevím, jestli mě to v pětačtyřiceti bude ještě bavit dočítat..........i když........co Lubošu;-) ?
No co k takové parádě napsat? Ucelený, dějově propletený příběh, který uzavírá hned několik kapitol v této velkolépe sáze. Gaiman mi opět dokázal, že je mistr v tajemném vyprávění příběhů, které si nepovídají smrtelníci. Obrovské plus je, že je celý příběh kreslený jednou kreslířkou a má tak punc kompaktnosti, i když mi její kresba nepřijde úplně dokonalá, taková lehce nejistá a neprecizní linka, Sandman a ještě pár postav mi přišlo vyšších na úkor šířky, asi jako když si doma přepnete širokoúhlý film na celou obrazovku. Možná je to však všechno záměr a ve finále si na to člověk zvykne a výsledný dojem je uspokojivý. Delirium s jejími barevnými bublinkami je prostě dokonalá. Doufám, že ji nikdy nepotkám, ať už v dobré a nedej bože v špatné náladě (nerad bych skončil přivázaný na lůžku a nemohl ani otevřít hubu k šílenému řevu, aby mi do ni nelezli brouci.....brrrrrr, kruté – že by malé soukromé vypořádání se zástupcem “pomáhat a chránit“:-)?) Celá kniha má hlavu a patu, vše do sebe dokonale zapadá, je to prostě radost číst a odtrhnout se je velmi bolestivé. Nakonec bych ještě vyzdvihnul, že to je v jedné knize za 5kilo, i když některé části bublin jsou příliš blízko vazbě a musel jsem to riskantně rozevírat limitně k mezi pevnosti. Vazba ale vypadá, že i toto vydrží. Takhle měly vyjít i Báje a odlesky!! Možná bychom měli už na světě svazek číslo 8.
Tak za prvé: Ogre, vyliskej se;-) Neber to špatně, jestli se někomu kresba/malba líbí nebo ne, je čistě subjektivní záležitost, tys to prolistoval a myslíš, že by to nakreslila polodementní křivičná prasoopice se skleněným okem - OK, já si to nemyslím. Házet ti do tváře věty typu "ukaž co umíš nakreslit ty, když někoho odsuzuješ jako neumětela" apod. tu nebudu - beru, že tvé chápaní estetična je jiné než moje, ale něco podobného napsat by si zasloužilo dejme tomu toto: http://www.comicsdb.cz/comics.php?id=1384 nebo jiné ultradivusoviny. To jen k tomu tvému rychlému zatracení, které jako první komentář by mohlo leckoho odradit - pokud jsi to pořádně v ruce neměl, možná je lepší si takové výkřiky odpustit. I když i na to máš právo a už stačí moralizování, babrám se v tom nějak dlouho, když chcu vlastně psát o svém včrejším zážitku nad Fellem. Oproti tobě jsem s grafickou stránkou komiksu nadšený. Schválně píšu grafickou stránkou, protože si nejsem jistý, zda-li je to kresba, malba a jestli tam nejsou nějaké fotokoláže a dozajista to je ještě projeté kompem. Je to prostě výtvárná orgasmusiáda, kterou překoná možná jen pořádné číslo s dogou;-) Akce jsou nádherně rozmázle dynamické, krev, hnus a maras je zobrazen taky v plné palbě. Světelné efekty přímo fantazie! Lidi jsou ztvárněni pokřiveně, jak je stoka nejnižších lidských představitelných zvráceností "za mostem" všechny semlela. Nejlépe je to vidět na jejich prstech, přesně to náhrává obscénní atmosféře Snowtownu, plné úchylných a temných tajemství. Myslel jsem, že Sin City nic nemůže překonat, ale Ellisovi se to atmosféricky povedlo. Příběh letí jak namydlený blesk nebo spíš jako svištící trubka a sebral mě od prvního okýnka až po poslední panel. Trochu mě sere, že je Fell takový superpolda a každý sešit vyřeší jeden případ (a nejsou to ledajaké případy, jak trefně píše Dinik, tady by se asi metrošampón Simír, i když je jeho tempo vražedné, nechytal) - ale možná, že právě proto to má takový spád. A celé je to k tomu neskutečně zábavné. Prostě takový nářez jsem ani nečekal. Jsem nadšen a věřím, Zacku, že se tvá předpověď nevyplní a snad Ellis ještě někdy vypotí pár veselých kreslených příběhů pro děti z tohoto bezstarostného ráje na zemi.
Co mě trochu sralo byl překlad D. Šmída. Kdybych neviděl kus free originálu na netu...překládat Devil cop jako "fízl rohatej" UFFF, to je hrůzoděs a to jsem takhle porovnával jen pár prvních stránek. Radši možná nevidět, naštěstí to nemohlo přebít perfektní zážitek, který Ellis s Templesmithem přichystali.
Ano, je to nádhera, že to konečně vyšlo, za ty prachy to skutečně stojí, qalitní křídový papír, syté barvy, prostě pastva pro oči. Detaily, kterými Kája dokresluje každý panel nejsou nesrovnatelné např. s TOP10, i když tak nahuštěno to není. Vůbec se nedivím, že tato paráda za komunismu nemohla vyjít. Doslov T. Prokůpka je taky poměrně přínosný. Akorát tam, kde je místo kresby původní scénař (všiml jsem si toho u dvou listů) - mi to nepřijde, že to nahrazuje chybějící listy - stejný text jsem našel vždy o pár stránek dále za kouskem toho scénaře. Pochybuji, že by se text doslova opakoval o pár stránek dále......... No ale zde není o čem diskutovat, zda koupit nebo ne - to je naprosto zásadní dílko, které musí každý, kdo má rád komiks, míti doma;-) A jelikož má Muriel a oranžová smrt evidentně obrovskou prodejnost, snad by mohl časem vyjít i "Andělé" ve stejné edici. Lipsu Tulianu (nebo Lipsovi Tulianovi??) bych se taky nebránil :-)
