1

Pozor! Text může obsahovat spoilery!! Do dalšího dílu „Ve službách nuly“ jsem se pustil s chutí, protože mě vždycky uchvátí barevné stránky na začátku a ty úžasně nakreslené oči. Ale zpátky k příběhu. Ve druhém díle se Louise podaří po nepovedeném kouzlu narušit magickou ochranu pokladnice akademie, čehož využila Hlínodrť Fouquet a odcizila hůl zkázy. Louise se posléze se Saitem, Tabithou a Kirche vydávají za doprovodu slečny Longueville Hlínodrťe dopadnout a získat hůl zpět. Cesta se samozřejmě neobejde bez nějakých těch ran, které už tradičně schytá Saito, o vtipné situace není nouze a když konečně najdou hůl zkázy a vrací se domů, přepadne je obrovský golem vyvolaný Fouquet. Když už to vypadá, že je to Saitův konec, snese se k němu Louise a pokusí se golema zastavit holí zkázy... Vlastně, moment! Hůl zkázy je ve skutečnosti raketomet?! „Myslím, že se jí říká raketomet typu M72 nebo tak nějak.“ Saito se tedy jak díky schopnostem Gandarfa umět zacházet s každou zbraní v ruce, tak díky tomu, že je raketomet zbraň z jeho (našeho) světa dokázal s golemem vypořádat. Pak nastává šokující odhalení. Hlínodrť Fouquet není nikdo jiný, než naše sympatická sekretářka slečna Longueville. Ta jim prozradí, že netušila, jak s holí zacházet a proto je vzala s sebou, aby na to přišli oni. Netušila však (já tedy také ne), že je raketomet pouze jednoranný, proto její pokus všechny zlikvidovat nevyšel. Saito bleskurychle využil momentu překvapení a omráčil Longueville tupou stranou meče. Tak se tedy všichni vrací zpátky do akademie jako hrdinové. Louise, Tabithe a Kirche je udělen rytířský řád a Saito se dovídá něco málo o tom, jak se dostal raketomet do tohoto světa. Informace mu však nejsou příliš platné, a proto se musí prozatím spokojit s životem tady. Mezitím je Longueville, skutečným jménem Matylda Sasko-gothajská, osvobozena z vězení členem společenství Reconquista, které má v plánu svrhnout královský rod Albionu. V pozadí se nám tedy rýsuje další příběh, který bude pravděpodobně jakousi hlavní dějovou linkou i v nadcházejících dílech. Díl je završen tím, že se Tristainskou akademii chystá navštívit princezna Henrietta, která už se nemůže dočkat, až se setká se svojí nejlepší kamarádkou Louise.
Druhý díl byl o poznání lepší, než ten první, tedy alespoň co se týče příběhu. Kresba se mi pořád hrozně líbí, zejména ty oči, ty jsou prostě senzační. Jestli mi však na druhém díle něco výrazněji vadilo, byly to některé bubliny, ve kterých chyběl text. Konkrétně se jedná třeba o stranu 51, vlevo nahoře, kde je bublina nad Kirche, kde však není žádný text. Pravděpodobně se nejednalo o nějakou zásadní informaci, spíše o nějaký štěk, ale i tak si myslím, že by tam buď ta bublina být vůbec neměla, nebo by v ní měl být text. To je však jen drobná chybka a může jít třeba i o špatný výtisk, každopádně mi to trošku vadilo.
Mé předchozí hodnocení byly tři hvězdy, já si však dovoluji jednu hvězdu přihodit, protože Louise v plesových šatech a Kirche v šatech s výstřihem byly prostě úžasné. Taková třešnička na dortu :3 80%

Tak jo v pozadí se nám tu začíná objevovat i nějakej ten příběh.Zábavnost se dostává do šílených obrátek některé hlášky sou opravdu povedené.A začínáme lépe poznávat postavy co se tu vyskytují.Celkově sem spokojen.A odhaluje se tu i pozadí druhého příběhu.Doufám že bude pořádný tahoun.