Carbona a Silicius
Centrala1. vydáníprosinec 2024
3.6
...
...
...
...
Carbona a Silicius — nejnovější výrobky z laboratoří Tomorrow Fundation — prototypy nové generace robotů, kteří se mají starat o stárnoucí lidi.

Jsou vychováváni v bezpečí laboratoře. Jejich touha prozkoumat okolní svět je ale přiměje k pokusu o útěk, během kterého jsou rozděleni. Každý z nich pak vede svůj vlastní život a svádí staletí trvající boj o své místo na planetě, jež trpí nedostatkem vody, je sužována politickými otřesy a klimatickými katastrofami.

Scénář
Mathieu Bablet
Art
Mathieu Bablet
Barvy
Mathieu Bablet, Carla De Almeida, Cathy Fernandez
Obálka
Mathieu Bablet
Překlad
Jean-Gaspard Páleníček
Redakce
Judita Hoffmanová, Michał Słomka
CdbID
11256
Žánry
existenciální, sci-fi
ISBN/ISSN
978-80-909101-5-7
Vazba
šitá v tvrdých deskách
Formát
215 x 285 x 23 mm
Hmotnost
1330 g
Tisk
barevný
Stran
272
Původní cena
899 Kč
Orig. knihy
Carbone & Silicium (Ankama Éditions, 2020)
Za mě ještě o chlup lepší, než Šangri-La. Souhlas, že je to možná občas lehce "povrchové plácání", ale nejsem si jistá, jestli by nějaké hlubší filozofické úvahy nezmenšily už takhle ne úplně velkou cílovku tohohle dílka. Já to pochopila tak, že to plácání dvou superinteligentních AI je právě ten kus lidskosti, který si můžeme představit třeba jako naše "filozofování v hospodě u piva". Protože jak je v komiku napsáno, kdyby chtěly postavy spolu o něčem hluboce diskutovat, nebudou ani mluvit, stačí jim jen přeposílat si data.

Kupodivu mi to hodně připomínalo Navzdory všemu, kde taky sledujeme pár, který se vždycky za nějakou delší dobu setká, má platonický, ale velmi silný vztah, a dokonce je tu stejné i to, že ten chlap v dané dvojici pořád vyráží na nějaké cesty.
Tento komiks, podobně jako Lemirovy Předci, otevírá otázku robotů s umělou inteligencí, jejich emoce a "lidskost", to vše, jak už Bablet ukázal v Šangri-Le, v antikapitalisticky a environmentálně tónovaných kulisách ne úplně krásné budoucnosti. To samozřejmě s sebou nese nepřeberné množství filosofických otázek, které v podání dvou hlavních androidích postav vedou dialog a různě si protiřečí - smrtelnost, udržitelnost, vědomí, fyzické limity, lidská morálka atd. Uznávám, že Bablet píše skutečné sci-fi, ale ono celkové virtuálně-buddhistické vyznění komiksu je pro mě přes všechny zajímavější myšlenky spíše takové lehce povrchové plácání korunované super-inťoušským doslovem (nic proti) francouzské školy, který už je možná trochu za hranou srozumitelnosti.

Bablet však opět čaruje štětcem, některé scenérie, ať už futuristicky městské, postapokalyptické, kybernetické či zejména přírodní, jednotlivé framy a práce s barvou, to je neskutečná podívaná.

Celkový dojem: 60%
Pokud by se dalo říct Šangri-la byla hmatatelná, tak C+Si je skoro celé meta. Vizuálně hlavní příběh androidí lásky slouží spíš k poukázání jak lidi změní planetu, hlavní hlavní příběh má být hluboký jak macocha. Jak by řekl klasik- jde o nastavení zrcadla. Já tam viděl stárnutí, drogy, jistou nesmyslnost bytí, každý si najde tu myšlenku podle sebe. Do kavárny k macha latte asi dobrý, tu třetí hvězdu dávám za střípky zajímavých myšlenek, kterých je ale jen pár a nijak se s nima dál nepracuje.