První příběh ve Vietnamu byl povedenej, ale zbytkem jsem se teda taky prokousával dost dlouho. Vzhledem k tomu, že je to řada toho nejlepšího z Marvelu, čekal bych trošku větší nářez.
Není to špatné, ale ve srovnání s předchozími třemi Snyderovými booky je Rok nula výrazně slabší a čekal jsem od dalšího převyprávění Batmanova původu něco víc. Ve finále se mi nejvíc líbily lekce improvizace na konci knihy. Možná kdyby byla hlavní linka proložená více takovými flashbacky, celé knize by to prospělo. Za mě 3,5*.
Smrt je skvělá kniha. Věda, náckové, mystično a nakonec i nějaká ta obluda. Přesně tehnle typ příběhů mi k Hellboyovi a BPRD sedne jako prdel na hrnec a naprosto dokáže člověka pohltit.
Vzhledem k faktu, že jsem to četl vždycky po jednom čísle ráno na míse, dostal jsem každé ráno únosnou dávku dobrodružství a bavilo mě to:) Na jeden zátah bych to ale asi nedal, na to je ten děj moc repetitivní a dost se opakuje. Někdo Strange uvězní, ten uvolní svojí ektoplazmatickou podobu a pomocí svýho pláště nebo amuletu s krátkým dosahem ho zlikviduje. Ale jinak je to rozhodně z těch zábavnějších starejch komiksů a celkově jsem spokojenej.
Tohle se celkem dalo. Není to tak moc ukecané a má to spád a na tehdejší dobu i celkem zajímavej děj. A jak se tak prokousávám těma starýma komiksama, přestávám chápat plán vydávání jednotlivých knih. Proč v druhé řadě vyšli Avengers: Na věky věků mezi prvními, když to odkazuje na knihy, která u nás vyjdou až později? Když jsem Avengers četl, tak jsem spoustu věcí vůbec nepobíral. No a stačí počkat pár knih a máme tu v Ultronovi nejdřív Hankův breakdown a v další knize i Capův.
Na starých X-menech se sice značně podepsal zub času, ale oproti jiným starším dílkům z UKK (rozuměj Tajné války), se tohle aspoň příjemně čte a děj někam smysluplně plyne, ač je jednoduchý a naivní.
Finále Sama a Twitche zůstalo poměrně otevřené, takže předpokládám, že v budoucnu se toho bude ještě hodně dít. Tahle série mě ale jinak hodně bavila a budu jen rád, když vyjde pokračování. Mezi řádky - tady už je to horší. Mám takový dojem, že pokud bych měl v ruce book aspoň o 12 sešitech a přečetl ho naráz, mohlo by to být celkem fajn, protože v těch prvních 5 sešitech se nastínil celkem zajímavej základ pro potenciální rozjezd v dalších číslech. Ale těch prvních 5 čísel samo o sobě mě moc nepřesvědčilo.
Přiznám se, že přelouskat oba booky pro mě upřímně bylo celkem utrpení. A u druhé části už jsem měl opravdu silné nutkání to jen prolistovat a prohlédnout si obrázky. Na tomhle dílku se hodně podepsal zub času a chápu, že tenkrát z toho čtenáři museli být úplně na větvi, když viděli svoje hlavní komiksové ikony pohromadě v jedné sérii, i když děj je podivný splácanec, kde má logiku snad jen Doomovo jednání. V současnosti už ale tyhle dva booky prostě nefungují, protože jsme viděli už spoustu novějších crossoverů, které jsou kvalitativně úplně jinde a Secret Wars zůstávají jenom jejich starým churavým dědečkem:)
Jako seznámení s postavou pro nezasvěcené to funguje dobře, ale jinak je to takovej lepší průměr. Četlo se to dobře, ale nic z čeho bych se posadil na zadek.
Podstatně lepší než zastrašovací taktiky, ale zároveň podstatně horší než tváře smrti. Celý příběh pro mě postrádal drive a napětí, něco co by mě to donutilo pokračovat ve čtení. Takové solidní ale hodně průměrné čtení, které nenadchne ani neurazí.
Mezi řádky - po jednom čísle nemůžu zatím objektivně hodnotit, ale úvod mě taky celkem navnadil a jsem zvědavý, co se z toho časem vyvine. Sam a Twitch - zatím se mi to hodně zamlouvá a sedne mi to. Špinavá hnusná krimi s nadpřirozenými aspekty. Naprostá spokojenost. Sny - i druhá část je úsměvná a je to taková delší alternativa ke klasickým stripům, která mě mile pobavila.
Kladně hodnotím i návrat článků, takže Crew 42 za mě dobrý:)
Nekreslit to Dave McKean, byl by to jen další tuctový příběh ala Batman se zase vydává do Arkhamu. Jenže to kreslil Dave a díky jeho kresbě je to naprosto psychotická záležitost, kde mě opravdu bavilo studovat každé okýnko a kochat se. Nemůžu říct, že by to byl super příběh, ale jeho čtení je rozhodně super zážitek.
Padlý syn je první komiks, u kterého jsem měl opravdu na krajíčku. Možná tomu přispělo nedávné úmrtí v rodině, díky kterému jsem byl při čtení trochu naměkko, ale Falconův projev na pohřbu je opravdu skvěle napsaný. Dál bych také vyzdvihl Spider-Manův sešit, kde je naprosto famózní kompozice a kresba a prolínání současného a minulého vypadá fakt dobře.
Za mě 2*. Mě prostě Thorovi sólovky absolutně neberou a tohle jsem dočítal z donucení. Tady tomu navíc zase nasazuje korunu ten starej komiksovej styl, kdy postavy komentují každej z obrázků, naprosto jasnej pohyb či duševní pochod.
Musím říct, že druhý díl mě trochu zklamal. První díl Úřadu se mi líbil hodně. Ačkoliv přímo Mignola napsal scénář jen k jedné povídce, zbytek scénáristů si s látkou poradil velmi dobře a všechny povídky prvního dílu si tak zachovaly tu správnou hellboyovskou atmosféru i v absenci Mignolova specifického výtvarného stylu (teda až na Oeminga, který fakt umně imituje Mignolovu kresbu). U druhého dílu je počáteční situace obdobná, ale dopadlo to o něco hůř. Mystická atmosféra je tatam a většina povídek je celkem slabá. Duše Benátek má fajn Oemingovu kresbu, ale příběh jako takový nic moc. Temné vody je jediná opravdu povedená povídka s atmosférou. Noční vlak má solidní námět, a když jsem viděl nácky a Lobster Johnsona, říkal jsem si, že to bude dobré, ale nakonec to bylo taky slabší. Rip off Příšerek s.r.o. ani komentovat nebudu a poslední povídka je jen taková úsměvná tečka na závěr, která je sice fajn, ale celek už z mírného nadprůměru moc nezvedne.
Spartacus... teda Hulk pokračuje v budování nového lepšího světa a trochu se mu to zvrtne. Pro mě je celý příběh i s jedničkou takovou příjemnou popcornovou jednohubkou, u které se člověk nenudí, ale jestli si na ní za rok vzpomenu, to nevím. A co se týče otevřeného konce, tak ten bude pokračovat v 51. svazku UKK, takže se pokračování dočkáme.
Za mě 3* hvězdy. Je to mainstream se všemi klady i zápory, které k tomu patří. Dobře se na to kouká, dobře se to čte, ale scénář, ač není úplně dementní, není žádný zázrak.
Hodnocení týkající se čistě komiksů. Anita je pro mě takový slabší odvar Loba. V Rex Mundi se sice nějaké věci dějí, ale v takhle malých dávkách, kdy člověk absolutně netuší, o co jde, to prostě nějak nefunguje a vždycky do dalšího čísla zapomenu, co že se to tam vlastně minule stalo. Skalpy jsou bezva, to se mi hodně líbí. Neokoukané prostředí, nasílím se nešetří, plynulý vypravěčský styl. A chválím za návrat článků. Formátem mi teď Crew plně vyhovuje, jen ta Anita a Rex Mundi mě tolik neberou.
Tak že zařve spousta postav jsem čekal, jen jsem nečekal že tolik a že zrovna takovým způsobem. A jinak viz matrosh. Kdybyste někde našli tank, taky byste asi taky nevěděli jako ho řídit, natožpak z něj střílet, pokud byste zrovna neměli po ruce tankistu nebo aspoň vojáka. Když vám dá někdo do ruky zbraň, tak i při pravidelném cvičení to neznamená, že se z každého stane ostrostřelec. A to že je váš šéf magor a psychopatickej vrah neznamená, že bez jakýchkoliv pochyb odprásknete každého, na koho ukáže. Tady k tomu žádné výtky nemám. Jen ten SPOILER ALERT deus ex machina příjezd karavanu a podivná honička v lese /SPOILER ALERT mě moc nepasovaly, ale to jsou jen takový drobnosti, který dojem ze zbytku booku nijak nezkazí.
Tak tahle kniha je ztělesněním všeho, co na Thorovi nemám rád. Divní záporáci a sidekickové, prznění severské mytologie v kýčovitých barvách, klišovitost, přiblblá nabubřelá mluva. K tomu navíc Jurgens přidává tím, že z Thora dělá Captaina Obviouse a do úst mu vkládá repliky jak z komiksů ze šedesátých let - viz třeba opakující se přeměna Thora na Olsona a naopak,kde nikdy nechybí bublina typ: "Thor musí praštit klackem do země a náhle se promění v boha hromu". Chápu, že je to jen první část příběhu, která bude mít určitě epičtější rozuzlení, ale vzhledem k tomu, že i tím úvodem jsem se musel prokousávat z donucení, nemám nejmenší chuť vědět, co bude dál. Dávám 2 hvězdy za celkem povedenou kresbu a fakt, že už jsem četl i horší věci. Na závěr bych ještě rád podotknul, že Straczynského Thor se mi líbil hodně, takže na Thora nejsem zasedlý, jen se tohle prostě imho moc nepovedlo.
A co se týče úvodníku tak spojení Liefeld a talent mě taky dost pobavilo a být Jimem Lee a číst tenhle úvodník, asi bych se celkem nas*al:)
S Marvel Zombies už jsem se setkal při čtení Ultimate Fantastic Four, ale tohle je úplně jiný level. Je to hodně ujetá šílenost a já osobně jsem podle Kirkmana ten zvrácený typ, kterému to přijde jako děsná prča úplně celé:) Kreativita autorů nezná mezí (např. první proměna Hulka zpět na Bannera, Wolverine a jeho drápy...) a pálí jednu gore scénu prošpikovanou černým humorem za druhou.
Tak tohle je parádní záležitost. Frank Miller je prostě borec a pere to do vás plnou palbou hned od začátku. A i když používá spoustu vnitřních monologů a myšlenek, nikdy tam není nic zbytečně a všechno má své místo a smysl. To všechno celé zabalil Mazzucchelli do svojí poměrně civilní kresby, která celý ten povedený scénář skvěle převádí do obrazů. Pro mě spolu s Kravenovým posledním lovem zatím nejlepší UKK.
Nevím, jestli si to zaslouží místo v Ultimátním kompletu jakožto přelomové dílo. To asi ne. Ale jako příjemná akční jednohubka, která dobře odsýpá a může si ji přečíst i člověk jinak iron manovým universem nedotknutý, určitě ano. Je to jako povedený akční blockbuster Po příběhové stránce to není nic moc originálního, co by vás samo o sobě posadilo na prdel, ale spolu s kresbou a našlápnutým tempem se to prostě dobře čte a baví. Za mě palec nahoru.
Tak po přečtení dávám 3*. První půlka v Centerville na domácí půdě byla fajn, mělo to koule a dobře se to četlo, ale když pak spadl z mostu, odjel do Drážďan, spadl na něj barák a porval se "záporákem", bylo to dost podivný. A celá ta zápletka s cat tags byla taky taková podivná. Co se týče kresby a obálek, tak tady není co vytknout, protože po vizuální stránce je to hodně povedené. Takže první půlka hodně dobré, druhá půlka nic moc. Suma sumárum tedy za 3.
Já nevím, že vám vadí, že je to propagandistické, zrovna u tohohle booku. Vždyť celej Captain America je propagandistická figurka, národní patriot, kterej masí nepřátele amerických svobodných občanů doma i v zahraničí. A občas v nějaké týmovce odrazí i ufonskou invazi, ale to je spíš takovej vedlejšák:)
Víceméně se asi budu opakovat. Úplné zmizení článků je podlě mě škoda. Ačkoli Crew doposud vycházela dost nepravidelně, člověk, který nesleduje každou novou věc v zahraničním komiksu, se aspoň dozvěděl, co v poslední době stojí za přečtení. Komiksové milníky a muž na pitevním stole byly taky příjemné články.
Co se týče těch dvou sešitů z nových sérií, tenhle tah se mi zamlouvá a je to podle mě dobrý přístup. Když tam navíc přihodíte slevový kupon a člověk si pak celý book nemusí kupovat za plnou cenu. Je to ale i dvojsečná zbraň, protože ačkoliv jsou podle hodnocení Rex mundi i Skalpy dobré série, někoho to třeba nemusí chytnout a pak nemá jakoukoliv motivaci si časopis koupit, snad jen proto, že ho kupuje odjakživa. Takže z tohohle důvodu by stálo za to přihodit i nějaký jiný kratší komiks na závěr, případně nějaké stripy (klidně i z již vydaných knih, někoho to třeba navnadí a koupí si celou knížku).
Za mě tedy nové Crwi 3* a uvidíme, jaké budou skalpy a jak se Rex mundi vyvine dál.
Nějak extra odvařený jsem z toho nebyl. Děj by se dal odvyprávět asi čtyřmi větami a kresba není špatná, ale nic extra to není. Pro mě ryze průměrná záležitost, ale vzhledem k tomu, že jsem ho pořídil v antikvariátu skoro za polovic, tak mě z toho u srdce zas tolik nebolí:)
Supermana obecně moc nemusím, ale u tohohle mě zaujal námět, takže jsem si řekl, že do toho půjdu. A nelituju, je to parádní po všech stránkách. Dave a Plunkett mají na starost parádní kresbu a skvělou stylizaci a Millar zase obstaral dobrý scénář, u kterého se člověk občas i zamyslí.
Hellboy je pro mě nejoblíbenějším komiksem současnosti a ani Pražský upír nezklamal svojí atmosférou a nápadistostí. Dávám opět 95 %. Těch 5 zbývajících si šetřím, kdyby náhodou vyšlo něco ještě lepšího.
Captaina Americu jsem nikdy nečetl, ale tohle se hodně povedlo. Temná atmosféra, skvěle vykreslená psychologie postav, k tomu vydařená kresba. Těším se na další kapitánovské omniby
Další skvělý Ennisův Punisher MAX. Dobrý scénář, kresba, akce.... prostě tomu není co vytknout. Těch 10 % si schovávám, kdyby náhodou vyšlo něco ještě lepšího:)
Chvilkami mi to přišlo trochu moc dojemný, ale asi to nebylo ani tak chybou scénáristy jako spíš faktem, že paladinové jsou prostě tak trochu gay - světlo, čest, láska apod... však to znáte:) Ale jinak je další celkem povedený dílek do skládanky jménem warcraft. A co se týče kresby, tak ze začátku jsem z ní taky nebyl nijak odvázaný, ale jak jsem se postuně pročítal dál začala se mi líbit čím dál tím víc a velké bitevní panely a dreadlordi přes půl stránky vypadají hodně dobře.
Přišlo mi to chvílemi dost zkratkovité, a jak už bylo řečeno, konec přišel trochu moc brzo. Ale jinak spokojenost a kvalitních gangsterek není nikdy dost.
Slušný doplnění životních osudů dalších postav světa Warcraft. Bohužel ale vzhledem k širokému časovém rozmezí, ve kterém se příběh odehrává, působí celý příběh strašně zkratkovitě a trochu odflákle. Co se týče kresby, jedná se o standartní mangu. Nenadchne, ale na druhou stranu ani neurazí. A co se týče překladu občas jsem celkem čuměl. Například citizens of Stormwind přeloženo jako obyvatelé Větrů Bouří, Valiance Keep = strážní věž chrabrost... Občas mi celkem trvalo rozluštit, kde že se to vlastně nacházím:)
Je to koncipované jako doplnění příběhu samotného filmu a samo o sebě by to nemělo šanci obstát, takže pro čtenáře, kteří film moc nežerou to moc záživné čtení nebude. Ale já mám film rád a tak jsem si hezky prohloubil celý ten děj a po dočtení dostal znouv chuť se na film podívat.
Oproti vetřelcům je to po příběhový stránce slabší a v podstatě se opakuje ve všech povídkách víceméně totožná zápletka, ale akce je to stále slušná, dobře se to čte a zpracování je taky skvělý. Vyzdvihnout musím druhou povídku, která má jednak skvělou kresbu a druhak je i celkem ironicky vtipná:)
Nakonec jsem s Vetřelci celkem spokojený. První příběh je sice díky přítomnosti mnoha vedlejších dějových linek chvilkami zmatečný, ale jinek skvělý. Temná atmosféra vlastní filmovým zpracováním zůstala a spád to taky má (teda až na občasné okamžiky v prvním příběhu).
Skvělá atmosféra a kresba, ale, jak už řekl brkowycz, opakující se schéma vyprávění trochu oběma příběhům ubírá. Potěší ale opět Mignolovi bonusy v podobě skic a alternativního úvodu ostrova. Příště by mohl Hellboy zase nakopat zadky nějakejm náckům:)
