Dobře napsaný tuctový příběh. Styl vyprávění obecně má Tom King zmáknutý dobře a paralelní prostřihy na Bruceovo a Baneovo dospívání se mi líbily. Příště by to ale chtělo trochu lepší a méně fádní zápletku. Ale oproti Sebevraždě rozhodně krok kupředu. A závěrečné příběhy s Acem a se Swamp Thingem byly fajn oživení po té superhrdinské mlátičce.
Není to špatné, ale chybí mi tu detailnější povědomí o tom, co předcházelo a následovalo po tomhle příběhu. Jako samostatný příběh bez ukotvení to totiž příliš nefunguje. Hlavní vina v tomhle případě leží na vydavatelství, protože sedm sešitů předcházejících u nás vyjde až někdy kolem vánoc a Emerald Twilight a New Dawn, kde se řeší věci kolem Parallaxe, u nás na rozdíl od jiných jazykových mutací pravděpodobně nevyjde vůbec.
Osobně nemám moc rád Flashe a ty jeho time travel eskapády, které se chrlí jako na běžícím pásu (pun intended). Působí to na mě totiž dojmem, že cestování časem často zakrývá nedomyšlenosti v ději a že čtenáři pak scénáristům leccos odpustí. Tohle naštěstí nepsal Geoff Johns, takže to je mnohem ucelenější a smysluplnější než úvodní knížka Rebirthu a celkem dobře se to čte, ačkoliv mnohé detaily čtenářům bez znalosti Flashpointu uniknou. Za mě příjemná jednohubka, která má provázat Watchmen se DC univerzem, ale nic víc.
Horská dráha. Vymyslet na malém prostoru několika stran dobrý příběh s pointou je hodně těžké a někteří scénáristé se toho úkolu zhostili s vervou a úspěchem, jiným se bohužel tolik nezadařilo. Výsledkem je pak mix skvělých i slabých povídek různých žánrů a s různou kvalitou kresby. Celkově není kniha nic světoborného, ale je to příjemná jednohubka, která maličko rozvíjí pozadí některých postav z Hellboyova univerza a dobře se čte.
Příjemné překvapení, čekal jsem nějakou přiblblou rubačku s ne tolik známými hrdiny, ale nakonec se z toho vyklubal celkem napínavý thriller. Tísnivá atmosféra doby mccarthyismu a studené války z toho dýchá. Celková pointa je sice dosti brakovitá, ale předpokládám, že to byl záměr a další odkaz na komiksy z Golden Age. Jedinou výtku bych měl k tomu, že staří hrdinové u nás nejsou tolik známí a bez znalosti jejich historie mi místy unikaly některé spojitosti a zpočátku jsem měl dost hokej v tom, kdo je kdo. Ale jinak spokojenost.
Swamp Thing je velmi dobrá kniha, jak po příběhové i grafické stránce, a všechna chvála už tady byla napsána. Já za sebe jen dodám, že mi k tomu hororově laděnému vyprávění mnohem lépe pasuje nekolorovaná černobílá verze, kterou u nás před lety poprvé vydal BB Art. Ty teplé pastelové osmdesátkové barvy u toho temného příběhu strašně bijí do očí a navíc se pak pořádně nepokocháte Bisetteovou precizní kresbou.
Povedený pokrizový origin a pro mě asi nejlepší Wonder Woman z DC kompletu. A myslím, že tenhle book měli vydat v kompletu mezi prvními, pak bych si ty ostatní knihy s Dianou užil o něco víc, protože bych byl víc v obraze.
Zmatená podivnost, která nejvíc trpí snahou za každou cenu do toho narvat všechny postavy z DC univerza. Hromada postav se mihne na jednom panelu, jen aby tam byla a pak už se znovu neobjeví. Nic nedává smysl, téměř nic není vysvětleno a je to totální chaos. 2* hvězdy za pár dobrých scénáristických myšlenek a kresbu.
O fous slabší oproti prvnímu dílu, ale je to dáno spíš superhrdinským žánrem jako takovým. Člověku je jasné, že musí přijít ta megahrozba a že se všichni dají dohromady a tu potvoru pošlou zpátky kam patří. Hodnotím jako celek, takže 5* a opět chválím, že DCKK vychází rozdělené knihy hned po sobě a člověk nemusí čekat čtvrt roku, než vyjde druhý díl jako u UKKM.
Chce to základní znalost DC univerza a jeho postav, aby si to člověk pořádně užil. Styl je opravdu takový watchmenovský a to epizodické skákání může nezasvěcené odradit od dalšího čtení. Ale jinak je to boží, s Cookeovou kresbou nemám problém a po scénáristické stránce je to jedna z nejlepších věcí z DCKK, co zatím vyšly.
Ten nápad se Syndikátem je fajn, ale jeho provedení je takové nešťastné. Ze super badass záporáku se až na výjimky vyklubou slabší kopie starých známých a ve finále je podstatné jen to, co se děje okolo Spoiler. Závěrečný cliffhanger zajímavý, ale v kontextu zbylých sešitů nic moc.
První příběh fajn seznámení se Scottem. Z druhého příběhu máme jen část a je to část, která je dost chaotická a nedává moc smysl. Jsou tam zábavné momenty (ti malí emzáci byli celkem vtipní), ale jak se tam vzal Johnny Storm a co bude s Doomem už se nedovíme. Škoda.
Hlavně příběh je svižná akční jednohubka s trochu slabší kresbou. Spokojenost, ale za měsíc si určitě nebudu pamatovat, o čem to bylo. A úvodní sešit je pro nezasvěcený naprosto matoucí, ale předpokládám, že spousta lidí ho má minimálně z UKK.
Viktoriánská anglie a Mike Mignola u pera ve mě vzbudili asi příliš velká očekávání. Není to rozhodně špatné, ale oproti ostatním Mikeovým příběhům to je takové rozhárané a konec mi přišel dost antiklimatický. Záhada se sice vyřešila, ale ve mně to nic nezanechalo. Dám šanci ještě další knize a pak uvidíme, za ě zatím trochu lepší 3 hvězdy. P.S. Oceňuji spoustu odkazů a pomrkávání na Hellboyovy a BPRD příběhy. Určitě jsem jich ještě spoustu přehlídl, protože už je to nějaký čas, co jsem je četl.
Ve srovnání s aktuálními příběhy v hlavních batmanovských řadách je to úplný balzám na duši. Klasické postavy, dobře vystavěný příběh, perfektní vizuál a atmosféra, ale k úplné dokonalosti mi tam zase ještě něco málo chybí. Nicméně za poslední dobu je to rozhodně nejlepší Batman.
Dokončení Prokletého kruhu bylo celkem fajn, ale hlavní příběh byl dost zkratkovitý a s divným koncem. Z posledních dvou knih mám pocit, že Snyder by si měl dát od Batmana na chvíli pokoj a raději zase psát něco úplně jinýho.
Příjemný sedmdesátkový Batman, který se dá číst i dnes. Akorát se teda book jmenuje Podivná zjevení, ale co je zdrojem těch podivných zjevení nám bohužel zůstane skryto a člověk si to musí dočíst sám doma v dalších sešitech. Za mě takové lepší 3*.
Tak tohle byla dobrá slátanina. Při čtení mi pořád v hlavě hrála znělka z Power Rangers - tým superhrdinů bojuje s obříma příšerama, z nich se stane jedna megapříšera, tak nasednou do zordů... A ten úplný závěr se Strangem byl taky dost bizarní.
První kniha se mi sama o sobě zdála trochu zmatená, ale když si to člověk přečte jako celek, tak všechno pěkně zapadne do sebe. Druhá polovina příběhu nabírá takový zvráceně komediální nádech a je tam mnohem víc cítit Smithův rukopis. Úplná bomba to není, ale zábavná 4* záležitost rozhodně jo.
Snyder si tu očividně chtěl vyzkoušet retrospektivu, ale moc se mu to nepodařilo. Ten děj je strašně zmatený a přeplácaný a na konci jsem po prvním přečtení pořádně nepochopil, o co tam teda vlastně šlo, a musel jsem si to prolistovat ještě jednou. Oproti jeho New 52 runu je tohle výrazně slabší.
Co se týče kresby, tak tam není moc co vytknout. Finche už známe z dřívějška a víme, že umí, i když Capullo to není. Po příběhové stránce je to takové vlažnější a jako samostatný book to úplně dobře nefunguje. King nicméně zvládl nastínit další možné směrování a spoustu otázek, na které zatím nemáme odpovědi, takže na další díly se určitě těším. Za mě takové lepší 3*
Ve spoustě žebříčků se to pravidelně objevuje mezi top 10 příběhy s Avengers, takže jsem se na tenhle book přirozeně těšil. Po přečtení jsem byla ale dost zklamaný, protože je to sice solidně napsaný ale jinak dost tuctový příběh. Je sice pěkné, že Jarvis a Herkules dostanou na držku, Capovi zničí sbírku vzpomínek a Janet jede na dovolenou, ale to pro mě nedělá z Under Siege nic výjimečného. A úvodní sešit je stará blbina, ale je to první sešit s Wasp, takže to v NHM být musí.
Když jsem to dočetl, tak jsem si řekl, jakej to vlastně mělo smysl. V podstatě je to jen hromada poslepovaných odkazů na starší DC komiksy pak nám Wally řekne, že někdo ukradl všem x let života a vůbec není jasné, kdo v tom má prsty, když poslední záběr jsou hodinky a Mars, že... Na Rebirth projekt jako takový se těším a doufám, že prodeje budou pro Crew dostatečně vysoké, že budou v podobných věcech pokračovat. Ale úvodní book jako takový je celkem nuda.
První, co jsem si řekl po přečtení Kruhu, bylo: "A to je jako celý?" Hlavní příběh je hrozně zkratkovitý a potřeboval by podle mě ještě aspoň dva sešity navíc. Náckové tam byli nakonec téměř zbyteční a samotný kruh byl taky vyřešený na pár stránkách. A vzhledem k faktu, že spolu se Ztraceným rájem se to ve všemožných žebříčcích řadí mezi nejlepší komiksy s Wonder Woman, nemám ani moc chuť další samostatnou WW číst.
Šestka byla moje úplně první setkání s dospěláckým zahraničním komiksem a první setkání s Hellboyem, do kterýho jsem se tehdy zamiloval a pravidelně ho jednou do roka celýho pročítám od začátku do konce. Co se ostatních komiksů týče tak Slaine dobrý, Johnny Nemo slabší, Tank Girl a Pervers jsou takové zábavné ujetiny a D.R. a Quinch jsou taky trochu slabší.
První půlka dobrá a ani ta kresba mi nepřišla nijak hrozná. Pak se ale objevila shemale Wonder Woman na celou stránku s ramenama jako Arnold a do konce knihy jsem si říkal: "Kurňa, to je ale hnusná kresba," a celé to nějak ztratilo dech. Za mě lepší tři hvězdy.
Je to v podstatě první díl Rockyho, akorát místo Apolla je tady Doosmday a místo Balboy Superman. Čte se to dobře, ale od ikonické smrti Supermana jsem čekal něco zajímavějšího než rozbíjení tlamy v několika sešitech.
Kresba v tomhle díle opět super, ale dějová linka slabší. Nicméně Krysař vypadá zajímavě, tak doufám, že ho moc nezazdí a bude mít v dalších sešitech pořádnej prostor.
Je to dobré a chápu, že je to jeden z ikonických batmanovských příběhů, ale k dokonalosti mi tam něco chybělo. Je to takový syndrom Planety opic. Člověk už předem ví, jak to dopadne a je ochuzený o ten wow moment, který měli čtenáři, když to četli tenkrát.
Je to teda řádný fascikl a chvilku mi trvalo, než jsem se tím prokousal, ale jsem za to rád a těch osmi stovek nelituji. Prvních pár sešitů, kdy zanikaly jednotlivé vesmíry, mi přišlo trochu zbytečně natahovaných. Spousta stránek sloužila čistě k tomu, aby se ukázaly všechny postavy z DC universa a že ta krize teda opravdu zasáhla úplně všechny, ale děj to prakticky nikam neposouvalo a podle mě se tam našly stránky, který by šly vystříhat. Pak se to ale pěkně rozjelo a zastavilo až na konci. Textu je tu pravda spousta, ale ve většině případů to není vata ani přiblblé vnitřní monology. Spoustu méně známých postav jsem sice vůbec neznal, ale zase mi oproti zmiňovaným Avengers nepřišlo, že by to čtenáři nějak bránilo v pochopení děje, protože prim tady stejně hraje alfa tým DC komiksu a u méně známých postav si prostě řeknete: "Ok, je to ten a ten a umí tohle a tohle." a stačí to, případně člověk u některých nakoukne do wiki, aby byl v obraze. A kdybych to měl srovnat s Tajnými válkami od Marvelu, tak to je jako nebe a dudy. Krizi jsem četl s chutí, zatímco u Tajných válek jsem se od půlky už musel přemlouvat, abych to vůbec dočetl, protože tam nic nedávalo smysl. Takže až na trochu zbytečně natahovaný začátek za mě spokojenost.
Osobně bych teda raději uvítal roztažení jednotlivých dějových linií na šest čísel. Ještě jedno/dvě čísla s mloky by určitě prospěli a to samé předtím se vzkříšenci. Rozhodně by to prospělo, protože děj by nebyl tak zkratkovitý a působilo to méně uspěchaně. Tahle linka zatím dějově ucházející s jedním wow momentem, který to měl asi zachránit. Těžko po jednom čísle soudit, kam se to bude posouvat dál. A jinak oceňuji konzistentní kresbu v celém čísle. Konečně jsem neměl pocit, že některé panely dokresloval Petr Kopl na poslední chvíli těsně před uzávěrkou.
Párkrát jsem se dobře zasmál, ale jinak jsem čekal od Harley mnohem větší taškařici a ne takovou spoustu hluchých míst. Navíc jsem na konci přemýšlel, komu těhle pár sešitů vlastně bylo primárně určeno. Na jednu stranu to působí jako komiks pro ženský, protože jsou tam silné sebevědomé ženské postavy a většina mužských postav se chová jako slabomyslní idioti. Na druhou stranu mají ale ty ženské postavy všechny kozy jak z pornofilmu a některé výstřihy až po rozkrok:)
Je to hodně dobré, ale k úplné dokonalosti mi tam, narozdíl od staršího Born Again, co vyšlo v UKK, něco chybělo. Pravděpodobně to bude tím, že je to origin, takže člověka nic až tak moc nepřekvapí. Ale jinak za mě naprostá spokojenost.
Na Zázrakovi mi vadí jeho strašná zkratkovitost. Jsou tam zajímavé nápady, ze kterých by mohl potenciálně být dobrý příběh, ale tím, že nacpou příběh jen do jednoho sešitu se vždycky zápletka vyřeší na pár stranách a hotovo. Vzhledem k faktu, že příběh měli autoři sepsaný dopředu na celých dvanáct čísel, je škoda, že si se scénářem nedali víc práce.
Není to špatné, ale souhlasím s tím, že Zázrakův vzhled je hodně tuctovej. Prostě další týpek v pláštěnce. A kresba je taková nevyrovnaná, některý panely vypadají skvěle a některý zase dost příšerně. Dávám 3* a uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál.
Musel jsem si sice zase prolistovat starší booky, protože jsem spoustu detailů zapomněl, ale je to skvělé. Pro Hellboye mám slabost a poslední book je skvělou tečkou za jeho hlavní sérií. A taky doufám, že comicscentrum vydá i In Hell a Hellboy a BPRD, protože Mignolovo universum a způsob, jakým spojuje dohromady mýty a legendy z celýho světa, prostě nemá konkurenci.
Nakonec to nebylo tak špatné, jak jsem čekal po přečtení hodnocení. První krátké příběhy se mi líbily, ty destistránkové taky celkem šly, ačkoliv už tam byla spousta nesmyslů a nelogičností. Ale ten poslední příběh s Magnetem už byl strašně přiblblej a úplně o ničem. Takže první třetina super, druhá ušla a poslední stála za houby, v UKK už ale vyšly i horší věci a u téhle knihy jsem se až na ten poslední příběh nemusel přemlouvat k tomu, abych to vůbec dočetl. Za mě 3*
O Green Arrowovi jsem doteď nevěděl vůbec nic, takže jsem vůbec nevěděl, co od toho čekat. Rok jedna je ale velmi příjemný akční origin se stylovou kresbou (která ale nemusí sednout každému) a má to i určitý morální přesah, který je ale decentně podaný a nedělá z toho patetickou kravinu, jako v jiných komiksech. Za mě spokojenost, ale k dokonalosti tomu ještě něco chybí, takže 4*
No, tohle se teda moc nepovedlo. Krátký a snadno zapomenutelný příběh, který se pokouší vnést další rozměr do Visionova originu, ale moc se mu to nedaří.
Je to akční, není to tolik ukecané, pěkně to odsýpá a má to celkem fajn kresbu. Když si člověk ráno na míse přečte jeden sešit, je to tak akorát. Takže za mě příjemné záchodové čtení a lepší tři hvězdy.
Blíží se Ragnarok a konec vesmíru, protože Odin si šel dát šlofíka, ale naštěstí si nastavil budíka na za pět minut zkáza, takže všechno dobře dopadne! Thora snesu více méně jen v týmovkách, ale jeho samostatné příběhy mě většinou nebaví a tohle mu v mých očích reputaci nijak nezlepšilo. Jeho jediný slušný protivník je Loki a podivnosti jako Mangog a Mogul a další vesmírná individua mě absolutně neberou.
Je to až trochu moc monstrózní a ze všech těch avatarů a entit mi chvílema šla hlava kolem, ale rozhodně je to jedna z těch lepších knih druhé řady. A přiznávám, že Anihilační válku jsem nečetl a cítil jsem, že mi místy chybí nějaký background, ale základní děj je srozumitelný i bez toho.
Btw cyboyi, co se ti nezdá na lovecraftovský? Horor to moc není, s tím souhlasím, ale pocta Lovecraftovi je to veliká. Mnohoúhlí, cthonianst, Kthl, Nyerlathortech, Yot-Soter, pradávný symboly, kam se jen podíváš, to je všechno dost očividné. To univerzum stvořil on, tudíž nevidím důvod, proč to někdo nemůže označit za lovecraftovský:)
Tak tohle je Stan, který mi z druhé řady hodně sedl. Klasičtí Spideyho záporáci, scvrklá teta May, MJ a Gwen... Navíc svěží Romitova kresba, která ani po letech nezestárla a pořád se na ní dobře dívá. A celkově mi přišlo, že v akčních sekvencích nebylo tolik zbytečných bublin, jako obvykle, i když si to Stan zase vynahradil v těch nebojových pasážích. Ale jinak za mě spokojenost.
Sere mě, jak pokaždý Stan nezapomene napsat, že nás čeká nejepičtější sága všech dob a pak je to krátkej příběh na 5 stran, kde se zas až tak moc nestane:) Jinak to ujde a osobně se mi taky víc líbila první část s kratšími příběhy. Ragnarok ještě ušel, ale poslední příběh s Mogulem jsem taky dočítal se sebezapřením. A Volstagg v téhle knize působí jako naprosto zbytečná postava, která akorát na konci najde bfg a všechno zachrání.