1

Daredevil volume 2 a roky 1998-1999. Za dirigentským pultíkem stojí Kevin Smith, kreslí fenomenální Joe Quesada společně s inkerem Jimmy Palmiottim, barvy si vzali na starost Dan Kemp, Richard Isanove, Laura a Drew ze studia Avalon. V příběhu narazíme na Natashu Romanovovou alias Black Widow, Petra Parkera čili Spidermana, mihne se tu doktor Strange, záporáky pak zastupují Mysterio a Bullsey. Tohle všechno a ještě mnohem víc je osmidílný Ďábel strážný. Scénář je povedená směs akčního příběhu a hloubání nad božím poselstvím. Smith tyhle dvě roviny dokonale spojil, přidal pár drásavých scén s matkou Maggie, bezejmenným dítětem a především s rozervanou Karen Pageovou, zahustil, zamíchal a nakonec to celé protáhl mlýnkem na maso. Startovní výstřel byl vskutku grandiózní a minimální první polovinu příběhu jsem div nevytrhával stránky z knihy. Jakmile se však blížilo odhalení pravdy, začal jsem mít neblahý pocit, že vyprávění se vydalo špatným směrem a zní falešným tónem. Naštěstí tu byl ještě Joe Quesada, jehož přesná a precizní kresba, podpořená navíc výrazným a nezaměnitelným Palmiottiho konturováním, je prostě úchvatná. Byť mi v některých panelech Daredevil připomínal čertíka z krabičky a v jiných zase zatraceného newyorkského hip-hopera, bylo cestování skrz panely zážitek nad zážitky (a ten Natashin zadeček v modro-černé kůži prostě neměl chybu). Za mě to bylo Daredevilovské dobrodružství jak se sluší a patří.

„Ty nejsi jen člověk a kostým, Matte. Jsi člověk uvnitř kostýmu.“ Dostával som sa do toho pomaly a ťažko, ale potom sa to rozbehlo a bol som zvedavý, ako sa to skončí, pretože od istého bodu zjavne všetko smerovalo k šokujúcemu finálnemu rozuzleniu. A ono naozaj JE prekvapivé a to tak, že veľmi (aj keď Kingpinove priamočiare prekecnutie mi to trochu pokazilo). Nie nejakým šokujúcim spôsobom, ale takým tým logickým, kedy si poviete „no doprde... ale veď jasné, prečo nie“. Áno, plán na zničenie Daredevila je na prvý pohľad šialene prekombinovaný, ale Kevin Smith má v tomto pravdu: na Daredevila musíte ísť cez Boha, vieru a pochybnosti o náboženstve, inak to nemusí fungovať. Minimálne trikrát som bol príjemne zaskočený výskytom nečakanej postavy, na čom ma milo prekvapilo to, že jej existencia v rámci príbehu dávala zmysel a nebola samoúčelná; naopak, spôsob zakomponovania do deja bol skvelý. No a k tomu namakaná kresba spoĺahlivého machra nad machrov Joe Quesadu, ktorého práca bola zdokonalená fajnovou prácou razantného inkera Jimmyho Palmiottiho (Jonah Hex). Ak by toto mal byť jediný Daredevil, akého si v živote kúpite, neváhajte a choďte do toho. Je to temné, ale zároveň svojím spôsobom veľmi zábavné. Ale hlavne dojemné. Na viacerých miestach mi zvlhli oči, fakt. Kevin Smith vzal to najlepšie z dlhej histórie Marvel univerza, nečakane to skombinoval a poprepájal a výsledkom je moderný príbeh, v ktorom sa neustále mení situácia a na konci do seba všetko hladko zaklapne. Avšak bacha, Kevin sa dostal presvedčivo pod kožu nielen najkatolíckejšiemu superhrdinovi spomedzi všetkých, ale aj vedľajším postavám a z Karen Page dokonca urobil najkvalitnejšiu postavu knihy (!). Vedia Avengeri vymieňať plienky?

Toto je asi ,,nejhorší'' komiks s Daredevilem. Příběh je originální, o tom žádná, ovšem přiznám se, že někam do 5-6 sešitu jsem byl přesvědčen, že Ďábel strážný bude hovadinka. Poslední sešity zachránily komiks, který mi přišel takový všelijaký, místy nudný, a kdybych tohle četl v klasické sešitové formě, asi bych komiks odložil po dvou sešitech. Textu je tu strašně moc, a celkevě je z toho cítit, že se Smith pokoušel o něco přelomového, což, v porovnání s Bendisem nebo Millerem, mu moc nevyšlo. Komiks totiž má myšlenku, skvělé finále a celkem slušnou kresbu, ale cesta ke konci příběhu je lemována trny v podobě nudných pasáží, dlouhých dopisů a ještě delších rozhovorů na střeše. Kresba je celkem slušná, Quesada a Palmiotti odvedli skvělou práci, ovšem moc mi nesedla k postavě Daredevila a tónu komiksu.
Pro fanoušky Daredevila povinnost, normální smrtelník by mohl být zklamaný. Za mě 3*.

Smith dostal pár dílů daredevila a asi si řekl, že je potřeba zanecjat po sobě něco na co se bude vzpomínat a to se mu povedlo.

Kevin Smith prokázal jaký je to velký nerd a zároveň i slušný scénárista a propůjčil Daredevilovi veškeré své zkušenosti jak z oblasti komiksů, tak i filmů, jelikož má komiks velmi filmový střih. Vlastně po celou dobu mě četba tohoto komiksu přikovala ke křeslu a já hltal každý panel. Nicméně rozuzlení mezi Daredevilem a hlavním záporákem bylo nejslabší z celé knihy a doteď mám dojem, že spoustu věcí jakoby Smith zahodil. Naštěstí po něm ale přišel ještě poslední závěrečný sešit, který mi připomněl jak poměrně silný příběh Smith napsal. Skvělou práci odvedl i Quesada a ukázal že umí být nejen slušný šéfredaktor. Za mě kvůli již zmíněnému rozuzlení nakonec jen o chlup za 5 hvězd nebo-li za 85%

Velmi zajímavé pojetí Nebojsy. Sice mě hrozně vadila kresba prakticky od začátku do konce, ale jinak nemám moc co příběhu vytknout. Nápadité věci, dobrý zvraty, správně situovaná camea (trošku mě ale zklamal Bullseye). Zpočátku mi sice vadila přílišná orientace na církev, ale v průběhu příběhu se to velmi zajímavě vysvětlilo. Tohle určitě stojí za přečtení, dodává to zajímavý pohled na Daredevila a ukazuje proč tuto postavu mám tak rád.

Skvělé, nápadité a naprosto originální a nepředvídatelné. Do posledního momentu jsem byl tak zmaten původní dějovou linkou a nástřelem onoho problému, že jsem fakt netušil, že to celé je jinak a v podstatě se jedná o jakýsi trik. Skvělé a skvělé. Samá pozitiva a superlativa. I ta kresba mi tam sedí, přijemně se to čte a těch detailů v kresbě. No panečku!

Po přečtení některých komentů jsem se obával černprdelnické agitky a ono prd! Zajímavě rozehraný, mnohovrstevnatý příběh, originální a decentní hold Millerovu Zmrtvýchvstání - Daredevil jede! 90%

Protože patřím k těm čtyřem fanouškům Johnsonova Daredevila (což je větší kříž, než by jeden čekal), naprosto jsem si užil i Ďábla strážného. Nejde sice o převratné dílo, ale pro ukrácení nedělní bohoslužby mi to sedlo skvěle. Oceňuji především fakt, že jde o ucelený příběh, kde všechno zaklapne na své místo a žádná nitka nezůstane bez dokončení. Navíc se tu skutečně umírá (tedy jak to jen Marvel dovoluje) a zvraty nejsou krátkodobého ražení, takže člověk má pocit, že je svědkem něčeho skutečně zásadního. Kevin Smith dokáže být velice zábavný, dojímavý i akční, což Joe Quesada svou kresbou skvěle podtrhuje. Autoři zároveň skládají očividnou poklonu Millerově Zmrtvýchvstání, které sice do svého TOP nezařazuji, ale mám rád, když někdo umí uctít klasiku a nemastit si přitom vlastní triko. Výběr padoucha pak skvěle charakterizuje to, co mám rád i na pozdějších Daredevilových dobrodružstvích jiných scenáristů - drží se při zemi a umí využít staré opotřebované kousky k fantastickým výkonům.

Ultimátní komiksový komplet #020: Daredevil: Ďábel strážný - Další slušně ukecaný příběh, aneb 'Silver Age' v té nejčistší podobě. Tahle by se to dalo v podstatě celé popsat a nic víc o tom vědět ani nepotřebujete. Ze začátku je to fakt místy už na facku a já se přemlouval, abych to dočetl aspoň do poloviny a pak bum začalo to aspoň trochu dávat smysl a předposlední sešit mě i docela slušně bavil. To ale neomlouvá fakt, že většinu času prostě jen sledujete docela nudnou vatu, kterou ze samotného dna zachraňuje inspirace Frankem Millerem. Za mě 3*!

Už je mi to trapné, ale zase se jedná o velice kvalitní dílo. Je to dost na podobné bázi jako bylo Millerovo Zmrtvýchvstání, ale kvalita téměř vůbec nepokulhává. Naopak je to vzato trochu z jiného úhlu a více než na samotný osobní život Daredevila je to zaměřené na jeho duchovno (ovšem i jeho osobní život dostává pěkně zabrat, chtělo by se říct až ku***sky). Je to takový ten komiks nabytý překvapeními a wow efekty: setkání s matkou, smrt milované osoby, problémy kolegy, ale především mě překvapila hlavní záporná postava. Myslím si, že se jednalo o vrchol dotyčného záporáka. Příběh je zajímavě vykonstruován, má zvláštní vývoj a o to je nečekanější vyvrcholení. Vše totiž vypadá, že spěje do nějaké velkolepé finální bitvy a nakonec se to odehraje trochu jinak a opět se to spíše zaměřuje na myšlenkové pochody aktéru a bitva vlastně probíhá v jejich hlavách. Kresba je také povedená, taková ta precizní, realistická a trochu temnější (což je u Daredevila základ). Můj názor ovšem je takový, že Quesadovi pomohl velice inker, to dodalo finální verzi šmrnc a tu potřebnou atmosféru, jaká prostě u DD musí být! Práce s panely není bůhvíjaká, ovšem je hezky přehledná a celostránkové kresby se povedli. Docela mě zaujalo chování některých postav, například do Widow bych neřekl takové lidské cítění. Komiks má hodně textu, což je způsobeno neustálými úvahami a myšlenkovými pochody hrdiny (antihrdinů) a v tomto případě to není na škodu. Dílo prostě funguje, baví, napíná a zajímavě se vyvíjí, Kevin Smith prostě trefil to, jak by měl příběh o Ďáblovi vypadat a já musím konstatovat, že tento DD je jen o chloupeček slabší než ten Millerův, ale pořád se jedná o extratřídu. Rozhodně se nedá popřít zásadovost tohoto díla pro postavu Daredevila, tento příběh mu totiž na dobro změnil život.

I přes nevalné ohlasy jsem do komiksu šel a jsem nadšený. Scénář je skvělý, sice náboženské žvásty přímo nesnáším, ale k Daredevilovi se to prostě hodí. Zhltl jsem to na posezení, prostě mě to bavilo. Bohužel, jak píše kolega pode mnou, kresba je naprosto odporná a místy až nevkusná... Občas to působí, jako cirkusové představení, a k tomuhle typu scénáře se vysloveně nehodí. Hodnotím pouze scénář, protože jinak bych kvůli kresbě musel jít hodně dolů...

Před tímhle Daredevilem jsem zrovna dočetl toho Bendisovo v Omnibusech a tak jsem dost ovlivněn předchozím dojmem a nevyhnu se srovnání. Kdybych nečetl Daredevila od Bendise,tak bych asi bych nadšenější. Přiznám se,že jak jsem začal číst a objevilo se tam mimino,tak jsem se vyděsil a čekal to horší. Náboženské motivy mi u Daredevila nevadí a sedí mi k němu. Nakonec špatnej komiks to neni. Na druhou stranu od Kevina"Silent Boba" Smitha bych čekal ještě něco víc. Ale dobrý, nepřeskočil Bendisovu laťku, ale ostudu si neudělal. Ovšem kresba, ta byla odporná a až do konce jsem s ní měl problém. Tenhle temný příběh vysloveně volal po jiné. Tahle kresba byla příliš dětská a ty oči, brrrr....já tuhle kresbu prostě nemám rád. Když vidím komiks s tímhle stylem kresby,tak do něj na 99% nejdu....Tohle bylo to 1% a to jen kvůli Silent Bobovi a Daredevilovi..:)

Po velmi dobrém Zmrtvýchvstání jsem měl od dalšího Daredevila vysoká očekávání. Nakonec se tedy nenaplnila, ale přece jen Frank Miller je prostě Frank Miller. Kevin Smith se ale své šance chopil se ctí. Zpočátku mě sice dost štval důraz dávaný na Daredevilovu víru, ale v konečném srovnání to do sebe docela zapadlo, i když samotný konec v sedmém sešitu jsem si přesto uměl představit líp. Naštěstí dojem zase vylepšil konečný epilog. 72 %

Cože, tohle že vytvořil Mlčenlivý Bob?

Těžko popsat, co všechno se mi na tom komiksu líbilo. Skvělé byly ty náboženské otázky a dilemata, napínavý byl i samotný příběh a přestože jednotlivé fragmenty a konkrétní argumenty toho všeho už se mi z hlavy trochu vykouřily, zůstává vzpomínka na to, že čtení tohoto komiksu mě ohromně bavilo a nemohl jsem se od něj odtrhnout, dokud nebyl konec. A to se nepodaří kdečemu.

Naprosto hrozivá kresba. Všichni mají pohled v sloup, přičemž omluvitelné je to jen u Matta (a i tam je to protivný). Foggy vypadá jak kdyby ho maloval Disney a to se dá říct o dalších postavičkách. Dějově to mohlo být učesanější, hlavně se tam mlátí to, že si máme myslet, že Mattovi hrabe a přitom v momentě, kdy se v příběhu objeví Dr. Strange víme, že čteme příběh, kde magie funguje. Celková pointa je tak poměrně očekávatelná.

Tak či tak je tam pár silných a povedených momentů.

Už som sa po doteraz česky vydaných Daredeviloch začínal obávať, že je to všetko pecka. Našťastie vyšlo aj toto a som pokojnejší.

Prapodivný nábožensko-vražedný scenár, ktorý pôsobí dosť bezradne a finále to napokon podčiarkne, zhadzuje aj pomerne veľa textu. Už dávno som sa tak nenudil pri čítaní kadejakých spovedí, náboženských hádok a pod. Rovnako mi nesedela kresba, miestami až priveľmi "pokrivená". Ale malo to i svoje plusy, vyvolávanie démona a Bullseye potešili.

Celkovo sklamanie.

Jo, narážky na náboženství se Daredevilovskými příběhy táhnou jako červená nit. Třeba takové Zmrtvýchvstání, že? Nebo matka jeptiška. Práce s náboženstvím se mi v Ďáblovi strážném velmi líbila. Skvělý je i budování atmosféry a pocitu nejistoty v Daredevilovi i ve čtenářích. Je to skvostná ukázka promyšlený manipulace. Proč ale tenhle padouch? A proč proti Daredevilovi? Proboha, proč? Konec se dá popsat jen jako jedno velký zklamání a ukecaná nuda. Smithovy ukecaný filmy mám moc rád, ale tohle krkolomný odhalení nemá koule. Aspoň že poražení záporáka dávalo smysl.

Daredevila opravdu můžu. Po Millerově výborném Roce jedna a ještě lepším Zmrtvýchvstání přichází další klenot, Ďábel strážný. Až na první kapitolu mě bavil komiks celý, počínaje příběhem a konče kresbou. Nenapadá mě, co vyčíst. Nechybělo napětí, kvalitně zpracovaná akce a děj byl podán přesně tak, jak mi to vyhovuje - čtenář většinu času tápe a nakonec do sebe vše krásně a překvapivě zapadne. Takže pro mě jedna z top věcí, co v UKK vyšly (a to mi náboženství nic neříká) a nyní hurá na Bendisovy omnibusy.

Mám dost velkou tendenci cokoliv s Daredevilem podceňovat. Již jen jeho dlouholetá ediční opomíjenost, zřejmě hrozný film, na nějž jsem nikdy neměl ani odvahu a ani do Tajnejch válek ho nevzali. To vše ve mě podvědomě bují a mojí přezíravost změnil až Miller v UKK, což jsem považoval za jistou výjimku. Kevin Smith je jistě svým způsobem génius, ale ve pouze ve svém hodně úzce vymezeném ranku a ani jeho jméno jako scénáristy ve mě žádnou důvěru a očekávání nebudilo, protože Mlčenlivýho Boba tady asi neuplatní. No a světe div se, je to velmi dobré, správná dávka (předávkování) Marvelovského epického patosu, sem tam smrt a oslava správňáctví. A pár těch nepříjemných klišé se na konci krásně vysvětlí. Mínusem je sterilní kresba, která sice zhruba v půlce panelů celkem ujde, ale v té druhé se vrací starý dobrý syndrom WITCH čarodějek. Tenhle trend jde fakt hodně mimo mě.

Smithův Daredevil navazuje na Millerova. Kevin Smith tak vezme některá témata z Millerova Zmrtvíchvstání a po svém je využije a dovypráví. Ani v jednom případě to není ku prospechu věci. Zatímco téma víry u Millera působí přirozeně u Smithe to působí velmi násilně a tím pádem vůbec nefunguje. Za celou dobu čtení tohoto UKK mě to nechytlo a do čtení sem se musel nutit. Knihu nezahrání ani Quesada, který předvádí velmi dobrý nadstandard. Pro mě zklamání, protože filmy Kevina Smithe mám rád. Pro mě nejslabší DD co tu zatím vyšel.

Tenhle komiks mě dostal. Je na jednu stranu akční, je ale také přemýšlivý, klade celou řadu otázek. Pokud je Daredevil Batman Marvelu, přesto tenhle rozměr mu dává vlastní tvář a originalitu. Pro někoho může být ta religiozní část úmorná (jak stojí níž, nechci nikomu brát jeho názor, taky nejsem věřící, ale k Daredevilovi mi to nějak sedne a dává mu to nevšední rozměr), stejně tak ty nadpozemské pasáže působí naivně a nemístně, všechno ale dostává svůj smysl! V závěru sice příběh trochu ztrácí dech a začíná se táhnout, ale tečka je naprosto dechberoucí. Pointa mě úplně rozsekala a uvedla mě do takového psychického rozpoložení, jaké bych od mainstreamu nečekal. Ta deprese a krutost, vzniklé ze zbytečnosti a obyčejnosti... Uffff... A v neposlední řadě kontrast s excelentní, ale k příběhu se vlastně nehodící kresbou Joe Quesady. Ďáběl strážný je pro mě jedním z nejlepších příběhů, které UKK přinesl!

Nejdřív jsem si myslel, že to nebude pro mě (hodně mě rušily "vtipné" scénky s miminem), ale postupně se to začalo pěkně rozjíždět, Bullseye se sice jen mihnul, ale stálo to za to. Konec mi přišel zbytečně zdlouhavý a ukecaný, nicméně celkově převládá spíš spokojenost.

Kniha "Ultimátní komiksový komplet 20: Daredevil - Ďábel strážný" pro mě není přímo zklamání. Já jsem byl spíše zvědavý na to, jak se Kevin Smith projevuje v komiksovém médiu. Je jiný než ve svých filmech, ale rozhodně to není naprosto špatné. Má dobré prvky, je zábavný, je drsný, jen jako celek zrovna tenhle komiks vyznívá podivně. Kevin Smith akceptoval svět Marvelu a vytvořil si vlastní pravidlo, které je neskutečně zdlouhavě vysvětlováno ve chvíli, kdy je Daredevilovi i čtenáři sdělováno to, proč se všechno zlé vlastně stalo. Na mainstream je to pořád nadprůměr, jsou tam místy až moc dobré pasáže, ale celkově to vyznívá až příliš vykonstruovaně, než aby to bylo tak dobré, jak to na začátku vypadá a jak se o tom mluví. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/10/765-ultimatni-komiksovy-komplet-20.html

Ze začátku mi strašně vydila až úmorná duchovní linka. Teď se nechci vůbec dotknout nikoho věřícího, a rozhodně nechci nikomu cpát svůj názor, nejsem věřící, a proto mi až lezlo krkem všelijaké odkazování na boha. Ale když jsem se snažil omezit vnímání oné náboženské linie, tak musím říct, že příběh je opravdu skvělý! Opět vidět Daredevila když si sáhne na samé dno fyzických i morálních sil stojí za to. Do samého konce si nejste ničím jistí, až potom do sebe hezky začne vše zapadat. Nemám moc rád úmrtí postavt, ale tento příběh by se bez toho neobešel. Ať už příběhem nebo kresbou je toto hodně povedené!

Závěr mě trochu zklamal, čekal jsem nějaký epičtější rozuzlení, ale první dvě třetiny byly super, takže ty 4* dám.

Hrdina můj nejmilovanější! S láskou a nadšením hltám, ať už české, či originální mutace všeho co se DD týče. Comics jsem si užil, příběh super, ale do dokonalosti tomu ještě trocha scházelo.

čtivé čtivo s jemným pámbíčkářským odérem -co mi právě k daredevilovi sedí- a i když na bendisa smith nemá, pořád baví zaručeně a stylově

Kresba bavila, Joe Quesada chvílemi připomínal Kelleyho Jonese a k Daredevilovi to parádně sedlo. Co mi ale nesedlo, byl scénář. Kevin Smith by se měl držet svých vydařených komedií, protože když se pokouší o "temnější tóny", vyjde z toho takováhle kvalitně napsaná totální slátanina.