Tak toto byla naprostá pecka, celou dobu jsem měl pocit, jako kdybych sledovat film, a jaký film! Již poslední dva sešity minulého dílu ukázaly, že je na co se těši, ale tohle jsem opravdu nečekal. Jízda od začátku do konce, výborně vykreslené postavy, parádní akční scény, propracovaný příběh, úžasná kresba. Nemám absoluetně co vytknout, jsem naprosto nadšený!
Výborná týmovka, asi nejlepší, co jsem doposud četl. První díl je hodně rozjezdový a akce si čtenáře moc neužije, to však neznamená, že byl příběh špatný. Naopak mi velmi sedělo, že se člověk může seznámit s postavami a jejich pocity. Poslední dva sešity byly vyloženě pecka, celkově však je viděť, že jde jen o rozjezd a na plný počet to tedy není. Rozjezd to však je jak se patří.
Darklighter 2 (5*)
Šťastné hvězdy (2,5*)
Star Wars Klonové války: Ulička smrti (1,5*)
Po minulém silně nadprůměrném čísle opět přichází pád, přitom Darklighter pokračuje v nasazené laťce a považuji ho za prozatím nejlepší příběh v celém magazínu (za což zřejmě může i rozsah, díky němuž se dá vyprávět příběh do větších podrobností). Šťastné hvězdy zachraňuje pouze kresba Leiy, příběh byl poměrně plytký. Poslední příběh slabota bez pořádného děje s dětskou kresbou. Díky prvnímu příběhu 3*.
Darklighter 1 (5*)
V jedné cele (4,5*)
Aurra Sing, nájemná lovkyně 2 (4*)
Po delší době zase výborné číslo, které mě bavilo od začátku do konce. Darklighter má asi nejlepší kresbu, co magazín zatím předvedl a příběh rozhodně nezaostává. V jedné cele pobavilo a překvapilo, Aurra Sing byla důstojním zakončením příběhu a bavila mě stejně, jako na začátku. Takže tentokrát si neodpustím 5*, opravdu nadupané číslo.
Tento magazín pokračuje ve šlápějích předcházejících čísel, kdy ho zachraňuje jeden příběh a zbytek mi nesedl. Takže opět 3* s tím, že příběh Aurry Sing mě opravdu bavil, Padající hvězda zklamala a Pancíř nepobavil, neurazil.
První příběh patří mezi to nejlepší, co se v magazínu zatím urodilo, druhý nezklamal, ale nenadchl, poslední je naopak to nejhorší, co jsem zatím v magazínu četl. Celkově 3* a to hlavně díky prvnímu příběhu.
Do posledního muže 3 (5*)
Lady Luck – Paní Štěstěna (4*)
Kameny (3,5*)
Opět velmi kvalitní číslo, zejména příběh Do posledního muže mě bavil od počátku a zakončení mě nezklamalo. Dlouhé příběhy mám obecně radši, i proto to nadšení. Celkově 4*.
Celou dobu jsem osciloval mezi 4* a 5*, ale nakonec jdu na plný počet. Ve srovnání s komiksem Daredevil: Zmrtvýchvstání jako celek o něco málo horší, avšak komiks si udržuje konstantní kvalitu od začátku do konce, v případě Zmrtvýchvstání mě zklamalo finále. Rok jedna mě více oslovil i grafickou stránkou (a to hlavně coloring, což je však s ohledem na časový rozdíl mezi oběma komiksy logické). Takže suma sumárum, Zmrtvýchvstání mě "dostalo" svým dějem víc, nicméně i tak považuji Rok jedna za výborný origin, kterému nelze téměř nic vytknout. Daredevil se stává mým nejoblíbenějším hrdinou a to na mě ještě v knihovně čeká legendární Bendisův run.
Naprosto skvělá záležitost. Jistě tomu velmi pomáhá i vysoce kvalitní předloha, ale způsob, jakou ji Petr Kopl pojal rozhodně ostudu nedělá, spíše naopak. Příběh má výbornou atmosféru, ke které velmi přispívá kreba, která mi opravdu sedla. Spousta malých vtípků a odkazů na další literární díla jen potvrzuje výborný dojem z komiksu. Mé druhé setkání s panem Koplem (první byl Brok Špindíra) a jsem stále nadšen.
Spider-man mě v tomto čísle opravdu potěšil, komornější příběh s minimem akce, ale s pořádným cliffhangerem na konci. Kvalitu tohoto dílu však táhnou dolů X-meni, na které jsem doposud téměř nedal dopustit. Po minulém díle, který mě nadchnul a naplnil očekáváním, vyznělo pokračování do ztracena. Děj v Divočině nabral spád, aby nakonec zůstal otevřený, děj s Jean mě velmi zklamal, vše se stalo příliš rychle a vůbec jsem z příběhu neměl pocit epičnosti, který měl dle mého názoru vyvolat. Takže pro mě zatím nejslabší díl (Spider-man zdvíhá alespoň do průměru), nicméně podle posledních stran obou příběhů to vypadá, že bude zase lépe.
Takhle jsem se u hodnocení komiksu snad ještě nezapotil. Na jednu stranu úžasně vystavěný svět a to jak po stránce scénáristické, tak po stránce grafické, na druhou stranu trochu pokulhávající děj. Byla místa, kde jsem nemohl napětím přestat číst a pak byla místa, kdy jsem se do čtení musel nutit. Po dočtení hodnotím příběh kladně, nicméně čekal jsem o něco víc. Rozuzlení bylo poměrně zajímavé, ale upřímně, po prvním přečtení nemůžu říct, že bych závěr úplně pochopil. Nicméně velmi se mi líbila eskalace celého děje, od lokálního příběhu jedné osoby až po globální příběh celého vesmíru. Co se týče kresby, tak tam není co vytknout, mnohdy jsem žasl, co Moebius vytvořil, jakou musel mít představivost a kolik času musel do kresby investovat. Takže suma sumárum, jsem rád, že tento komiks mám, převažují kladné pocity, ale na maximum to není. Možná po druhém přečtení hodnocení zvýším, ale za současné situace jsou 4* tak akorát.
Naprosté nadšení! Už první strip mě poslal do kolen a kvalita rozhdně neklesala. Calvina řadím ještě o krapet výš, ale to je i tím, že jsem přečetl všechny díly a vytvořil si k sérii vztah. Pokud bude Dilbert i dál stejně kvalitní, jak tento díl, může se Calvinovi vyrovnat. Jasných 5*.
Tak mám za sebou osmý díl a nevyházím z úžasu z toho, jakou si tato série udržuje kvalitu. Zatím ani jeden díl mě nezklamal a tento není výjimkou. Tato kniha je oproti minulým poměrně dost akční, ale není to vůbec na škodu. První čtysešitový příběh mě držel nanutého až do konce a opět přinesl odpovědi na některé dřívější otázky nebyly. Ve zbývajících příbězích nám Vaughan odhalil minulost dalších dvou hlavních postav a provedl to s bravurou sobě vlastní. Nejsem schopen pochopit, jak dokáže na tak malém prostoru sdělit takové množstí informací. Tleskám a těším se na poslední dva díly.
Tak po mírném zklamání opět naprostá spokojenost. Závěr příběhu s Green Goblinem mě potěšil mnohem více, než dva předchozí sešity (a to hlavně z důvodu, že nešlo jen o akci), první část arcu Veřejný nepřítel pak byla naprosto úžasná, opět civilnější díl, který jde více do hloubky Peterova života a podle konce to vypadá na slibný děj. X-meni pak, jako tradičně, nezklamali. Líbila se mi i kresba druhého sešitu, která je naprosto odlišná, ale rozhodně ne nezajímavá. Příběh po celou dobu držel napětí a jsem jen zvědav, jak vše dopadne.
Tento díl mě osobně poměrně zklamal a hlavní vinu na tom nese Spider-man. Mám pocit, že se v obou číslech nic pořádného nestalo, chybělo napětí a první sešit v podstatě opakoval to, co se stalo již dříve. Druhý již byl o něco zajímavější, ale celkově mě toto dvojčíslo velmi zklamalo, nicméně věřím, že zase bude lépe. Co se týče X-menů, tito mě naopak opět bavili, první sešit je přesně to, co mám rád. Nekonal se žádný velký posun děje, ale celou dobu jsem se bavil, jednalo se o příjemné zklidnění. Druhý sešit pak představil novou postavu a konec navnadil na pokračování. Uvažoval jsem i o 4*, nicméně tentokrát Spider-man tak zklamal, že to ani tradičně skvělí X-meni nemohou nepravit.
Mé první setkání se Supermanem a hned naprostá spokojenost. Premisa příběhu mě velmi zaujala a musím říct, že její realizace se podařila na jedničku. Příběh mě z počátku uplně nebavil, ale s přibývajícími stránkami byl stále lepší a lepší a vše gradovalo až do, pro mě bezchybného, finále. Kresba výborně sloužila příběhu a ač ničím extra nevynikala, byl jsem s ní naprosto spokojený. Za mě tedy maximum a příště mě již čeká klasický Superman, který snad bude stejně zábavný.
Asterix z Galie (3,5*) – Velmi příjemný začátek. Samotná zápletka úplně nenadchne a ani neoplývá přílišnou originalitou, ale celou dobu jsem se příjemně bavil a chtěl vědět, jak vše dopadne. Kvalitní a vtipný scénář podtrhuje výborná kresba a na jednotlivých panelech se mnohdy nachází drobné vtípky, které potěší. Start tedy nadprůměrný a jsem zvědav na další příběhy, kdy se jíž Asterix vydá na vzdálenější cesty. Asterix z Zlatý srp (4,5*) – Hned druhý díl nasadil velmi vysokou laťku. Oproti minulému příběhu, který mě svým nápadem až tak úplně nezaujal, zde se to již podařilo. Asterix a Obelix se vydávají na dalekou cestu, aby koupili nový zlatý srp pro Panoramixe. Nic ale není tak jednoduché, jak zprvu vypadalo a příběh se zajímavě zamotá. Opět je třeba vyzdvihnout humor (opakované zatýkání Římany) a kresbu, přičemž obojí se oproti minulému dílu zlepšilo. Zejména přítomnost Obelixe (tentokrát již v průběhu celého dílu) je základem mnoha vtipných situací (menhir). Asterix a Gótové (4*) – Díl, který bych kvalitou zařadil mezi první a druhý. Asterix se vydává za hranice, aby společně s Obelixem zachránili druida Panoramixe. Co se týče humoru, ten ze začátku mírně chybí, avšak zhruba od třetiny je již vše ve starých kolejích. Obzvlášť vtipné situace na hranicích a ve vězení mě velmi pobavily. Stejně tak Gótský velitel pluku, do kterého se Asterix a Obelix připletli. Kresba je opět na vysoké úrovni a vždy mě baví hledat vtípky, které do panelů Uderzo skryl. Co se týče příběhu samotného, v podstatě se opakuje námět prvního dílu, ale není to na škodu, protože zasazení do odlišného prostředí příběh dostatečně odlišuje. Zápletka druhého dílu mě však bavila o něco více a proto ho řadím výš. Asterix Gladiátorem (4*) – Asterix si udržuje nastavenou laťku kvality, která neklesá, ale od minulého dílu ani nestoupá. Opět je zde originální opakující se vtip (Obelix a helmy), opět naši hrdinové cestují (tentokrát do Říma) a opět někoho zachraňují. Jenže i když je šablona v podstatě totožná, jako u dřívějších dílů, stále je to náramná zábava, což je dáno především neustálou změnou prostředí a využíváním typických rysů jednotlivých kultur. Kresba si stále drží vysokou úroveň. I tak má Asterix stále rezervy a k plnému hodnocení něco málo chybí.
Lepší než minulý díl, ale i tak bylo lépe. Spider-man se zajímavě rozjel a opravdu jsem zvědav, jak vše dopadne. Závěr navnadil. Co se týče X-menů, zklamala hlavně kresba, která mi opravu nesedla. Jinak příběh byl X-menovský průměr, který je dle mého názoru podstatný spíše pro další díly, o čemž svědčí závěr sešitu, sám o sobě mě příliš nebavil.
Číslo, ve kterém začíná nový arc jak v případě Spider-mana, tak v případ X-menů. Spider-man je v tomto čísle opět trochu rozvleklý a příliš se toho nestane, rozhovor mezi Peterem a Mary-Jane je sice příjemný, ale zbytečně zdlouhavý. Konec však navnadí na pokračování. Co se týče X-manů, tito mě stále baví, první sešit však považuji za slabší nadprůměr. Druhý ze sešitů mě však již bavil hodně a s napětím očekávám, co bude dál. Kresba super, Kubert opravdu umí a například scény v dešti mají dokonalou atmosféru. Celkově tedy nemůžu dát plný počet, ale 4* jsou zasloužené.
Tak tento Garfield už je za 5*. Oproti předchozím dvoum knihám jsem se bavil ještě o krapet více a ubylo nezajímavých stripů. Super zábava a dá se to číst pořád dokola.
Velké překvapení, bavil jsem se od začátku do konce. Příběhy byly dostatečně svěží, originální a velmi mi sedl humor. Co mě však zklamalo byla kresba v první části knihy, tato mi zážitek celkem pokazila. Po změně kreslíře už nemám co vytknout. Uvažoval jsem i o 5*, ale přecejen, k dokonalosti tomu něco chybělo. Kdyby u nás však někdy vyšly další díly, určitě bych neváhal s koupí.
Rozloučení s Calvinem a Hobbesem a ani tak nelze mluvit o úpadku kvality. Je až úžsné, jak si tento strip dokázal udržet po celou dobu stejnou úroveň. Říká se, že v nejlepším se má skončit, ale i tak bych si ještě rád nějaké nové stripy přečetl, věřím, že pan Watterson by si byl schopen kvalitu udržet ještě pěkných pár let. Velmi potěšil poslední strip, lepší ukončení snad ani přijít nemohlo.
Prozatím rozhodně nejlepší Tintin, k čemuž nemalou měrou přispívá výborně napsaná postava profesora Hluchavky. Kdykoli se objevil na "scéně", vykouzlil mi úsměv na tváři. I příběh mi velmi sedl, potěšil mě na Tintina odlišný průběh (nedostává se každou chvíli do nějakého nebezpečí) a i závěr byl velmi povedený. Kresba scén odehrávajících se v pralese a pod mořskou hladinou pak byla naprosto úchvatná. Doufám, že tuto stoupající tendenci si udrží i další díly.
Tak tomuhle říkám pořádnej noir! Atmosféra z celýho komiksu jen ukapávala a zejména část v dešti patří k tomu nejvíce atmosférickému, co jsem měl možnost v komiksu vidět! Toto dílo si rozhodně svůj kultovní status plně zaslouží, jasných 5*
Druhý díl pokračuje v kolejích prvního, takže tu máme opět výborný noir příběh, kterému opět nemám co vytknout. Zápletka je dostatečně odlišná od Drsného sbohem a o nic méně napínavá. Zejména je třeba pochválit, jak se Millerovi povedly napsat jednotlivé postavy, jsou uvěřitelné a schopné vyvolat ve čtenáři emoce. Zároveň mě potěšilo provázání s prvním dílem, když se zde objevují totožné situace, jako v prvním díle, ale z pohledu jiných postav. Příběhy lze díky tomu vnímat nejen jednotlivě, ale i v celkovém kontextu dění v Sin City. Takže opět mistrovské dílo a hurá na další díly.
Pro mě možná doposud nejlepší díl série. První trojpříběh je zajímavá změna oproti předchozím a opravdu mě bavil, na konci i mírně překvapil. Druhý příběh mi přišel poněkud slabší, ale poslední dvě stránky to celé napravily, takhle si představuji závěr sešitu, který dokáže vzbudit emoce. V příběhu Knoflíky se pak konečně dozvídáme něco o agentce 355, což mě potěšilo. Vaughan sice mohl minulost agentky více rozebrat, ale za mě spokojenost i s úspornějším provedením. No a poslední příběh opět pospojuje několik dílků skládačky, které se v průběhu předchozích dílů postupně vynořovaly. Což je právě to, co mě na Vaughanovi baví asi nejvíc - vše v jeho příběhu má nějaký význam, i detaily, které člověk považuje za nepodstatné. Takže za mě velký palec nahoru a zvědavost, jak vše dopadne.
Naprosto úžasný díl, ve kterém by se dalo napětí krájet a ve kterém se Jeffovi podařilo navodit jedinečnou atmosféru, která z většiny panelů jen sálá. Čtení jsem musel v polovině přerušit, aby mi komiks vydržel déle, ale hned následující den jsem ho musel dočíst. I přes to, jak příběh potemněl, se zde stále objevují humorné situace, avšak je jich méně, než v prvních dílech. To však není vůbec na škodu, protože příběh nebezpečně graduje a já už se nemůžu dočkat, jak vše dopadne.
Po minulém díle, který mě na konci trochu zklamal je toto zase naprosto výborný Tintin. Hergé umně spojil více příběhových rovin do jedné a povedlo se mu vyhnout slabším místům. Příběh opět obsahuje spoustu vtipných momentů a celou dobu drží čtenáře v napětí a očekávání, jak se vše vyřeší. Co mi na Tintinovi obecně nesedí je přílišné vysvětlování všeho, co se v příběhu stane, ale je třeba si uvědomit, že příběhy jsou určené pro mladší čtenáře, kteří by se mohli místy ztrácet. Takhle je z toho pohodové čtení pro celou rodinu.
Jak mě minulý Tintin bavil, tak tento pro mě byl trochu zklamání. Přesto až do doby, než se Tintin dostal na Aerolit se jednalo o výborný příběh se zajímavou zápletkou a vtipnými hláškami. Ani trochu delší pasáž na lodi mi nevadila. Ale poslední část na aerolitu mě téměř vůbec nebavila, nečekal jsem, co bude dál, nebyl jsem napnutý. Takže závěr se z mého pohledu příliš nevydařil (na druhou stranu však byl originální) a proto snižuji původně zamýšlené hodnocení na 4*. I tak se však jedná o výbornou zábavu.
Velmi zábavný příběh (okořeněn parádními hláškami) a podpořen atmosférickou kresbou, která k příběhu dokonale sedla. A nebýt poslední kapitoly, tak by to snad mohlo být i za 5*, ale konec mě opravdu zklamal. Jak již bylo napsáno níže, konec byl příliš rychlý a poměrně nelogicky vyřešený. Jinak se jednalo ale o výborné čtení a rozhodně pobavilo. Klidně bych si nechal líbit i další Hellblazery od Ennise.
Po minulých dvou výborných dílech přišla chvíle oddechu a trochu slabší knihy. První příběh mě velmi bavil a ve výsledku i překvapil. Bavily mě i příběhy z 2. světové války (mé oblíbené téma), takže jsem ochoten trochu přihmouřit oči nad tím, co píší kolegové podemnout. A bavily mě i 4 sešity pokračující v hlavní dějové linii, stalo se toho v nich poměrně dost (avšak nic zásadního) a zjevně se připravuje půda na něco většího. Ale i když jsem se celkově u komiksu bavil, na plný počet to není. Jednalo se "pouze" o velmi dobrou zábavu, ale na maximum tomu něco chybělo (více napětí, zásadnější zvraty), to něco, co měly právě minulé díly. Takže tentokrát lepší 4*.
Tak tomuhle říkám pořádnej noir! Atmosféra z celýho komiksu jen ukapávala a zejména část v dešti patří k tomu nejvíce atmosférickému, co jsem měl možnost v komiksu vidět! Toto dílo si rozhodně svůj kultovní status plně zaslouží, jasných 5*.
Nepatrně slabší díl, než předchozích 5, avšak stále jasných 5*. V tomto díle se děj prakticky neposune, ale na to jsou již čtenáři této série zvyklý. Toto není série o neustálém napětí a zásadníc zvratech v každém díle, ale spíše sága o putování a dobrodružstvích s tím spojenými. A i když hlavní děj přešlapuje na místě, to se rozhodně nedá říct o vývoji postav, takže nás zde čekají drobná překvapení. Tuto sérii opravdu můžu a jen škoda, že jsem se již dostal za půlku.
Souhlasím s komentáři níže, tedy že se jedná pravděpodobně o nejlepší ze sbírek vybraných stripů Peanuts. Školní léta jsem měl vždy rád a vělké množství stripů z této knihy mě do školních let opět přeneslo. Takže opět velká spokojenost a doufám, že Albatros bude ve vydávání Peantus, tentokrát již ve formátu sebraných stripů tak, jak postupně vycházely, pokračovat dále.
Tenhle díl naprosto parádně ukazuje, kam je až Kirkman schopen zajít (a to věřím, že se dočkáme ještě horších věcí). Výborný díl, který má pořádný spád a u kterého jsem se ani chvíli nenudil. Děj na jedné straně trochu přešlapuje na místě, ale i tak se dočkáme několika poměrně zásadních zvratů, které budou mít jistě nemalý vliv na další události. A z posledního sešitu mě opravdu mrazilo, některé panely mi ještě dlouho zůstanou v paměti.
Úžasná věc. Každý příběh měl něco, co mě bavilo, každý byl originální a každý měl naprosto skvělou atmosféru. Téměř dokonalý scénář je pak podtržen fascinující kresbou Bena Templesmitha, která k tomuto dílu sedla naprosto dokonale. Pevně doufám, že Ellis s Templesmithem dokončí tuto sérii, protože ač příběhy fungují výborně i samostatně, po dočtení zůstane spousta nezodpovězených otázek. Avšak i kdyby již nikdy neměly další díly vyjít, rozhodně tento komiks doporučuji, nebudete litovat.
Až se mi chce skoro říct - to nejlepší nakonec - ale pořád doufám, že to není konec. Opravdu výborný díl, u mě patří rozhodně mezi TOP5, možná i TOP3. Výborný děj a naprosto jedinečné vtipy, tak, jak to mám u Luckyho rád. Čtveřice výstředních profesorů dodala ději jiskru a vytořila platformu pro mnžoství originálních fórků. Věřím, že se ještě někdy dalších dílů dočkáme, Lucky Luke by si to opravdu zasloužil
Moje srdeční záležitost a jeden z nejlepších komiksů na našem trhu. Oproti minulému dílu, kde děj přešlapoval na místě a komiks byl zaměřený spíše na prohloubení charakterů jednotlivých postav (což rozhodně není výtka!), se v tomto díle posune děj, na poměry této série, až raketově vpřed. Přijde spousta odhalení a spousta dalších otázek (jak už je u této série zvykem). Kresba opět dokonale pasuje k příběhu a ač ničím extra nevyniká, pro účely příběhu si nedokážu představit lepší. Celkově tedy v polovině série musím konstatovat, že úroveň neklesá, ba právě naopak, čím dále v příběhu jsem, tím více jsem pohlcen světem, který Vaughan vytvořil a tím více jsem sžitý s výborně napsanými postavami. Mistrovské dílo!
Do posledního muže 2 (5*)
Cesta předem daná (4,5*)
Udělat to nebo nedělat (2,5*)
Tak tady musím za 5*. Pokračování příběhu Do posledního muže je stejně kvalitní, jako začátek. Druhý příběh mě také velmi bavil a velmi příjemně překvapil. Poslední příběh byl sice dost slabý, ale zabíral tak malou část čísla, že to na mé hodnocení nemá vliv. Pro mě, společně s číslem 06/2012, nejlepší SW magazín.
Do posledního muže 1 (5*)
Rutina (4,5*)
Skryté hrozby (2,5*)
Učeň (3,5*)
Do posledního muže je asi to nejlepší, co se zatím v magazínu objevilo. Tomuto dílu trochu ubírá jen příběh Skryé hrozby a ani Učeň, ač příjemný příběh, není nějaká bomba. Ale první dva příběhy, zabírající většinu čísla, jsou výborné.
Betonová džungle (3,5*) – Příjemný akční komiks s dějem, který bych si u predátora představoval. Žádnou větší hloubku zde netřeba hledat, ale vše příjemně odsýpá a člověk v podstatě nemá čas se nudit. Kresba je poplatná době vzniku, ale rozhodně neurazí, coloring je slabý podprůměr. Suma sumárum příjemný příběh a zajímavé navázání na první film. Studená válka (4*) – Volné pokračování úvodního příběhu, které mi sedlo více, než Betonová džungle. Děj byl pořád velmi akční, avšak příběh mi přišel lepší a smysluplnější, líbil se mi politický podtext i povedené rozuzlení. Kresba je, stejně jako v prvním případě poplatná době vzniku, stejně tak coloring. U tohoto příběhu jsem se velmi bavil. Temná řeka (2,5*) – Zakončení úvodní trilogie o detektivu Shaeferovi, které mě poměrně dost zklamalo. Děj byl v podstatě pouze o akci a zcela se vytratil zajímavý příběh, nějaké vyvrcholení celého pátrání po Dutchovi. O to větší škoda to je z důvodu, že kresba je o třídu výše, než v předchozích dvou příbězích a to zejména zásluhou kvalitního coloringu, barvy jsou výrazné a vše vypadá opravu dobře. Pouze kresba tak vytahuje tento příběh z podprůměru. Kdyby takovou kresbu měl druhý příběh, byl by na plný počet bodů. Zkouška dospělosti (4,5*) – Výborný krátký bezeslovný příběh, který byl i přes svůj malý rozsah naprosto skvělý.Větší délka by příběh jen rozmělnila a ten by tak nevyzněl. Coloring odpovídá době vzniku, takže není příliš povedený, ale u tohoto příběhu mi to nevadilo, jelikož i když byl příběh beze slov, člověk vše hned pochopil a to právě díky velmi kvalitní kresbě. Lov v Nghase (5*) – Tak toto byla lahůdka. Originální námět, děj nebyl pouze o akci, ale měl hlubší myšlenku. Ani vteřinu jsem se nenudil. Co se týče kresby, opět hlavně coloring je poplatný době, ale v tomto případě mi to vůbec nevadilo. Celkově kresba dodala tomuto příběhu správnou atmosféru. Krvavé písky času (4*) – Zpočátku nezajímavý příběh, který však svým dalším směřováním velmi příjemně překvapil. Zasazení predátora do 1. světové války velmi potěšilo. Predátor zde však plnil spíše vedlejší roli, příběh popisoval zejména válečné útrapy řadových vojáků. Co příběh bohužel shazovalo byla opět kresba spolu s coloringem, která mi vážně nesedla a pak poměrně zmatený začátek. Ale i tak rozhodně kvalitní příběh. Krevní msta (2,5*) – Příběh, který měl opravdu potenciál a zajímavou myšlenku, bohužel výsledné provedení zklamalo. Děj byl zmatečný, rozuzlení ve výsledku žádné a kresba a coloring opravdu nepovedené.
Celkově tedy hodnotím tak, že za 300,- Kč se jedná o super koupi, každý si zde najde své. Nicméně k tomuto Omnibusu se spíše již nevrátím a pokud ano, bude to především kvůli Zkoušce dospělosti, Lovu v Nghase a Krvavým pískům času, to jsou top příběhy. Studená válka je také výborná, ale kvůli rozsahu mi jednou stačila.
Tak mám za sebou desátý díl a musím konstatovat, že série si stále drží velmi vysokou úroveň. Po poněkud klidnějším (avšak rozhodně ne špatném) minulém díle se skupina opět vydává na dlouhou cestu, kde není nouze o akci, zombie a napínavé okamžiky. Opět se dozvídáme něco víc o jednotlivých postavách a například dialog Ricka a Abrahama mi přišel téměř dokonalý. Takže opět maximum a ať už je tu další díl!
Podle mě prozatím nejlepší díl série. Chápu komentáře níže, jejichž autoři upozorňují na to, že se v podstatě nic nestalo. A je to pravda, zásadní posun v ději se neudál, nicméně na genialitě komiksu to nic neubírá. Tento komiks je hlavně o postavách, o jejich interakci a o vývoji a tohle autor zvládá na jedničku. Nejprudším vývojem prošel jednoznačně Yorick a lze jen odhadovat, jaké následky to bude mít pro další díly. Avšak i doktorka Allison, jak mi z počátku série připadala nepříliš zajímavá, se začíná nadějně vyvíjet. Souhlasím s tím, že se v podstatě doposud jednalo o road trip příběh, ale zatraceně dobře podaný s tím, že na pozadí lze stále tušit něco velkého. Za mě jedna z nejlepších věcí, co jsem měl možnost číst a to ještě nejsem ani v polovině.
