Komentáře u comicsů

Secret Invasion #1-8 je dalších z Bendisových velkolepých událostí na stránkách Marvelu. V UKK opět vyšla jen menší část z celé ságy, ale jako ilustrace zničujících událostí vyprovokovaných invazí Skrullů to může postačit. Setkává se zde neskutečné množství postav a týmů, každý jednotlivec má nějaký individuální příběh, důvod, proč je součástí bitvy a důvody, proč si vybírá tu nebo onu stranu. Četba pro pokročilé fanoušky z éry New Avengers po roce 2005.

Pro orientaci v tom, co chybí v češtině, poslouží tento článek: https://en.wikipedia.org/wiki/Secret_Invasion
Wolverine (Vol. 2) #66-72 a Wolverine: Giant Size Old Man Logan. Jeden z těch odlišných, odosobněných příběhů z Marvelu. Odehrává se v blízké budoucnosti a je tedy příležitost i na vyprávění o finálním souboji mezi Red Skullem s Captainem Americou... ale pak se do celé věci naveze Logan a zábavě je konec. Ve filmové verzi veškerý humor bohužel chybí, včetně dinosaura, a celé to musí utáhnout Jackman prakticky sám. Což je škoda.
Thunderbolts #110-115 a Civil War: Choosing Sides. To americké trauma po 11. září se v době covidu skutečně nečte lehce...
Thor (Vol. 3) #1-6. Kresba Oliviera Coipela mi v tomto případě příliš nesedla a putování Thorova alterega mezi lékaři bez hranic mě taky moc nenalákalo na další četbu. Ale ta hlavní kostra o přestěhování Asgardu do Ameriky, to je něco, na co bych už slyšela.
Captain America (Vol. 5) #8-9 a 11-14. Finále toho nejlepšího moderního příběhu z golden age, který pomohl pochopit i našemu publiku, co na tom Capovi všichni vidí. Pokračování vyšlo v samostatných omnibusech.
Captain America (Vol. 5) #1-7. Jeden z nejlepších moderních příběhů s Capem Americou. Nechybí nic, vzpomínky na 2. světovou válku, Red Skull, okupovaná Paříž a cliffhanger jako víno.
Iron Man (Vol. 4) #1-6 aneb jeden z těch vlivných komiksů ve světě MCU. Ellis a Granov nabídli srozumitelného Iron Mana s odlišnou (nemainstreamovou) kresbou, který měl i má stálý potenciál oslovit nejširší spektrum publika. Nic víc, nic míň.
Iron Man (Vol. 4) #1-6 aneb jeden z těch vlivných komiksů ve světě MCU. Ellis a Granov nabídli srozumitelného Iron Mana s odlišnou (nemainstreamovou) kresbou, který měl i má stálý potenciál oslovit nejširší spektrum publika. Nic víc, nic míň.
Civil War #1-7. Občanská válka je klíčovou událostí Marvelu, která velmi oblivnila i filmové MCU. Nicméně pro plné pochopení událostí zde předkládaných, je skutečně nutné znát velké množství postav a jejich tehdejších postojů, nedávných i základních událostí, které ty postavy a jednotlivé týmy formovaly. A na základě této znalosti se pak odvíjí i hodnocení této knihy. Pročíst se tak daleko, aby člověk mohl vnímat podobně košaté události, není snadné. Důležité je také alespoň základní znalost nálad v americké společnosti... Protože Millar reaguje na to všechno. A výsledkem je intenzivní akce, protiakce a několik velmi intimních příběhů, které sahají až do minulosti F4. Dále je dobré znát poměry v týmu Young Avengers nebo znát dvojici Cloak & Dagger. Není to jen o emblematickém sváru mezi Starkem a Rogersem. A jako takové je toto setkání s vrcholným Marvelem velmi dobré.
Marvel Zombies #1-5. Roztomilost. Kromě epických obálek variujících klasické náměty z historie Marvelu v zombie světě, nabízí tento díl UKK především exkurzi do světa zábavy. Nejmilejším vyvrcholením jsou pak střípky ze života Capa Americy (bez mozku) a Red Skulla (bez těla).
Astonishing X-Men #7-12. Jeden z nejlepších dílů v UKK. Miluju kresbu Johna Cassadaye a jsem ráda, že pokračování vyšlo alespoň mimo UKK ve standardním vydání.
Son of M #1-6. Jedna z linek odehrávajících se po zániku světa Klanu M je příběh Pietra, bývalého Quicksilvera. Kresba Roye Allana Martineze je velmi netradiční, příběh Davida Hina sledující výhradně vykoupení Wandina bratra a rasu Nelidí je vysloveně zajímavý. Pro našince bude nicméně vždycky trochu náročnější orientovat se v těch odvozených ságách, které tu nemají šanci vyjít ve své kompletní podobě. Je samozřejmě škoda, že ze všech dalších příběhů odvozených od Klanu M toho česky víc nevyšlo.
Astonishing X-Men #1-6. Superlativy provázejí Joshe Whedona na každém kroku a i když nejsem jeho fanynkou už z dobu Buffyverze, musím uznat, že jeho dialogy mají šťávu. Whedon se dostává svým oblíbencům pěkně pod kůži a tak další dobrodružství tohoto superhrdinského týmu vyznívají nebývale lidsky. V kombinaci s kresbou Johna Cassadaye, která hraničí s fotorealističností, jsou Astonishing X-Men skutečně příjemnou četbou. Mezi miláčky samozřejmě patří Wolverine, jehož hlášky nezklamou naprosto nikdy: "Nehodlám dělat nic, co v sobě neobsahuje slovo "pivo"." - "Mohli byste se porvat o pivo..." - "No, teď už to zní mnohem líp."
Avengers #500-503 a Avengers Finale jsou vyvrcholením celé jedné epochy. Bendis posunul týmovku do žánru katastrofického filmu a rozhodl se na základě jedné velké katastrofy vytvořit zbrusu nový svět. Pointou všeho je magie, Wanda a její mateřské instinkty. Díky kresbě Davida Finche je radost sledovat zraněnou She-Hulk i nástup všech neaktivních Avengerů, kteří přicházejí na pomoc těm aktivním. Absolutním vrcholem těchto sešitů je práce se starými panely a celými stránkami v kombinaci s těmi nejnovějšími, což dohromady vytváři nový kompaktní styl, který dokáže upevnit lásku s těm stařičkým naivním zápletkám. Samozřejmě nejsilnější exposé má opět svatební dvojstránka Wandy s Visionem. Příběh pokračuje v Klanu M a v Synovi klanu M. Důležitá je i Dětská křížová výprava a začátek nových Avengerů pak v New Avengers: Útěk.
Ultimate Spider-Man #1-7. Je poněkud šílené, co se stalo s Ultimate Spider-Manem na českém trhu. Nejprve si ho vydávala v samostatné řadě Crew jako Ultimate Spider-Man a spol., k tomu vycházely ještě sešity Ultimate F4 a Ultimate X-Menů. A tady v UKK vyšel znovu začátek a hned v další knize konec. Čili prostředek chybí. Takže opět je nutné dočítal v originále.
House of M #1-8. Svět, který přestal existovat v Avengers: Rozpadu, nyní pokračuje v Bendisově utopii jménem Klan M s parádní kresbou Oliviera Coipela. Všechno je takové, jaké by mohlo být, kdyby každý dosáhl svého. A i když nemám silný citový vztah ke všem jednajícím postavám, dokážu ocenit ty silné momenty, koláže, flashbacky i jednotlivé stránky z novin. Komiks je chytré médium. Skvělá je třeba paparazzi fotka ve víkendovém Pulse "Spidey a syn" s popiskem: Peter Parker se synem Richiem tráví volno v Central Parku. Všechny ty alternativní příběhy, ve kterých je Gwen Stacy naživu a teta May není vdovou, jsou vždycky plné emocí. A i proto se Klan M stal nejpopulárnějším a nejvyhledávanějším dílem UKK. Samozřejmě epické jsou i jednotlivé obálky a celkově se vyplatí čas od času k tomuto setkání Avengerů a X-Menů vracet.

Kolik toho v češtině chybí, si můžete odvodit tady: https://en.wikipedia.org/wiki/House_of_M
New Avengers #1-6. Po dlouhé a slavné éře původní řady Avengers (1963-2005), kterou si efektivně ukončil Bendis číslem 503 a navázal na příběh Rozpadu ságou Klanu M, byl čas na založení nového týmu. V prvních dílech to dali dohromady staří známí v novém rozložení sil: Iron Man a Cap America, Spider-Man, Spider-Woman, Luke Cage a... Wolverine. Osloven byl i Daredevil, ale ten zatím vyčkává. Je docela příjemné sledovat Defenders na stránkých nových Avengerů, těhotnou Jessicu Jones i Murdockova parťáka. Ze záporáků tu máme především Saurona a Black Widow Jelenu Belovou (aktuálně známou z filmu Black Widow). Její příběh ale pokračuje až v Annualu New Avengers, který česky vyšel v NHM Jessica Jonesová. Nadšení Bendise pro tento nový tým je zjevné, akce je skvěle vyvážená slovními přestřelkami, práce s jednotlivými postavami je zajímavá a i takové legrace jako Savage Land nebo Purple Man fungují na výbornou. Bohužel u nás nevyšlo ani první celé volume (základních 64 sešitů do roku 2010), ale i ty ukázky stojí za to. V UKK lze pokračovat Občanskou válkou, Tajnou invazí a Obležením. Tým New Avengers v UKK najdeme v Thunderbolts (?), Padlý syn: Smrt Captaina Ameriky a Hulk: Proti světu.
She-Hulk #1-6. Nikdy by mě nenapadlo v She-Hulk hledat poetiku Ally McBeal, ale oba fenomény jedou skutečně na spřátelené vlně. Tento začátek vol. 3 je jednoduše sympatické počtení s netypickou superhrdinkou v hlavní roli. Ona je v civilu právnička, lehce nešťastná z života šedé myši - a proto si tak užívá své proměny jako She-Hulk. Když je silná a zelená, dopřává si nezávazný sex, akci i humor plnými doušky a nikdy nezapomene na své poslání Avengera. Navíc kresba prvních 4 sešitů v podání Juana Bobilloa je skutečně to pravé. Takže zbývá jen základní otázka - vy jste She-Hulk ještě nečetli? :)
Secret War #1-5. Vcelku epická záležitost. Pět sešitů stojí a padá na téměř fotorealistické malbě Gabriela Dell'Otta (bubliny jsou bohužel v comic sans). Prostřídá se tu skutečně velké množství postav a je zajímavé sledovat jejich interakce, chvilky v civilu, ale hlavně takový Spidey a Daredevil v akci, to jsou skvělé panely. Nicméně Bendis to celé pojal jako formální experiment, ve kterém zkouší souběžný účinek dvoustránkových obrazů se záznamy chatových rozhovorů a náhledů do složek S.H.I.E.L.D.U, přičemž je nutné mít neustále na paměti, že se pohybujeme v tom nejsyrovější supráckém mainstremu, kde formální exhibice nemá co dělat.
The Avengers (Vol. 3) #61-63, #76, Thor #58 a Iron Man #64. Další bitka Iron Mana proti Thorovi a Avengers, méně okoukaná je postava Jack of Hearts. Samostatná čísla Thora a Iron Mana mi nepřišla tak dobrá jako samotní Avengeři.
Marvel 1602 #1-8. Gaimanův pohled na Marvel neztratil nic z jeho originálního přístupu k fantastickým světům obecně a to je na tom to nejlepší. Pokud máte rádi období dobývaní kolonií, pak si to užijete ještě víc.
The Amazing Spider-Man (Vol. 2) #36-45. Zatímco Crew vydala pokračování Návratu ve dvou knihách, respektive sešity 37-48, UKK nabízí téměř totéž v jednom svazku, respektive jen sešity 37-45. Takže pokud se vám tenhle run fakt líbí, je jasné, že dáte přednost sérii od Crwe, která došla až k 7. svazku, pokud je pro vás UKK čistě rozkoukávací sérií, ty další tři sešity bez problému oželíte. Čím je ale právě tenhle The Amazing Spider-Man zajímavý? Tetička May odhaluje Spider-Manovu identitu, MJ má klasickou krizi, je tu němý sešit č. 39 z eventu "Ani slovo!" (ze stejného eventu už byl sešit i v UKK New X-Men: Impérium). Pokud by sešit č. 45 chyběl, byl by to slušný cliffhanger, ale takhle to funguje jako velmi dobře našlápnutý a skvěle prohláškovaný uzavřený kousek s Doc Ockem a jeho novým sidekickem kalmárem Carlylem. MJ zatím točí film o Humr-Manovi, přičemž je radost si pročítat stránky komiksu, který si uvědomuje vlastní médium.
Spider-Man: Blue #1-6. Nebýt tohoto alba, nikdy bych do sebe neřekla, že jsem takový Peťuleho fanda. Ale projít si s ním všechny ty Zázraky a Smutky, to jednoho posílí ve víře v Moc a zodpovědnost :) Překrásná kresba, překrásná romance.
The Amazing Spider-man (Vol. 2) #30-35. Aneb dnes už notoricky známý klasický začátek oblíbeného runu J. Michaela Straczynského, který dosáhl své značné obliby i v tuzemsku. Výjimečně se lze inspirovat v UKK a dočíst si další díly mino řadu i česky.
New X-Men #118-126. Pokračování knihy G jako genocida nemohlo být větším zklamáním. Kresba je skutečně daleka tomu, aby byla příjemnou pro oko, story se rozmělnila v naprosto nefungující kapitolky z vesmírného impéria a mikro příběhy řadových studentů Xavierovy školy. Jediné, co snad stojí za zmínku je sešit 121 bez dialogů, který byl původně součástí eventu "Ani slovo!"
New X-Men #114-117. New X-Men fungují velice dobře díky svému přímočarému příběhu a jednoznačnému poselství. Ono sekvenční umění může při dobrém rozpoložení skutečně vyvolávat pocit filmu, zvláště ty zdejší scény s Emmou Frost. Nicméně kresba Franka Quitelyeho mi bude ještě dlouho vrtat hlavou, komiksová zkratka využívající realistické detaily tvoří hodně zajímavý celek, ale kontrastní sešit kreslený Ethanem Van Sciverem je jak z pohádky, ve které jsou nejdůležitější vlasy Jeane Grey.
Marvels #0-4. Dokonalost. Nejdůležitější události ve světě Marvelu od roku 1941 až do smrti Gwen Stacyové sledované očima nezávislého fotografa. Skvostná malba Alexe Rosse, co panel, to rozkoš, co detail v každém příběhu, to nepřeberné množství imaginace a inspirace. Absolutní top komiksové scény.
The Incredible Hulk #370-377. Tady bych se nebála srovnání s tím nejlepším z Monster studia Universal.
The Amazing Spider-Man #252, #256-259, #300 a Web of Spider-Man #1. Zrození Venoma mapuje ty nejzajímavější zastávky z období The Amazing Spider - Man (1984-1988) a Web of Spider - Man (1985), které společně s doplňujícími texty dávají českému čtenáři možnost dohnat origin jednoho z nejoblíbenějších marvelovských padouchů. Nicméně k podobě, v jaké nám tento výběr předkládá UKK, je potřeba být tolerantní. Máme tu mraky odkazů na česky nikdy nevydané sešity a vzhledem k rozsahu čísel 252-300 není konzistentní styl vyprávění ani kresba. Tuhle knihu je zkrátka nutné chápat jako výběr a pomocnou ruku.
Web of Spider-man #31-32, Amazing Spider-man #293-294, Spectacular Spider-Man #131-132. Hodně zajímavý starší příběh o fatálním setkání Peťuleho a Kravena. Je mi jasné, že mimo řadu UKK bych se k němu nikdy nedostala, takže přesně z tohoto důvodu jsem si řadu oblíbila. Má to příjemně mrazivě gradující chytrý příběh, kvalitní dialogy a pěknou kresbu. Vedle dvojice hlavních soků trávíme příjemné i nepříjemné chvíle také s šíleným Verminem a melancholickou MJ. Dnes by se to mohlo označovat jako Spidey-Noir.
Wolverine #1-4. První čtyři sešity první sólové série Wolverine nabízejí příběh, který je dnes v trochu jiné podobě známý také z filmové verze. Oldschoolová kresba Franka Millera a poněkud neortodoxní story z Japonska dnešního fanouška může sice překvapit, ale o to je to příjemnější setkání s vývojem v žánru. Akce, černý humor, vnitřní monology a specifická dávka erotiky.
Klasická holčičí teen manga. Roztomilá, plná emocí a radostí z let dospívání a prvních lásek. Typické školní prostředí. Jemné, něžné.
Fascinující, hluboké, plné imaginace, ale na můj vkus příliš velká porce deprese. To už snad raději Jedno obyčejný léto.
Surrealistické, dadaistické a podivně uklidňující. Zejména ten příběh s Lupe Vélez a nástupem zvukového filmu.
Celoknižní vyznání lásky, sladké jak cukrkandl. Ze života knihomolky mělo aspoň nějaká nápad. Tohle už jsou fakt jenom ty základní emoce.
Podobný příběh vyprávěný jako román nebo natočený jako film či seriál bych neocenila. Masová vražedkyně balancující mezi pozdním Stepfordem a výzvami jednotlivých vražd na zakázku... Navíc se to celé odehrává v zesílené estetice 60. let. Ani jedno z toho rozhodně není můj ideál. Ale Joëlle Jones je tak výrazný talent, že jsem si musela zkrátka její umění dopřát. Znám její práci už z hostování na různých řadách DC komiksů a vždycky je to slast, její práce s panely, prostorem, kombinace barev a silné černé linky. Od Comics Centra je to opět takový speciální bonbonek.
Hezký nápad, ale chce to mít hlubší znalost anglosaské literatury, nejen těch klíčových příběhů Alenky, Dorotky a Wendy. Proto bych odhadla, že to u nás takový hit nebyl.
Okko patří mezi ty propracovanější komiksy, kterým nechybí určitá jiskra a zápal že strany autora který si plní sen. Bohužel se jedna o věc která rychle západně mezi tuny dalšími. Každopádně čtení sem si užil, bohužel Hub tady dosáhl vrcholné formy, a kdoví možná příští díl bude ještě lepší.
Nijak zásadní součást fenoménu Tron. Kouzlo této série tkví v pohybu a sekvenční umění nabízí skutečně jen střípky z toho nadšení, které filmy umí zprostředkovat.
Wonder Woman č. 41-47 (2015) / Všechno je zase jinak. Donna Troy prohlédla, ale odnesly to Sudičky... Wonderku pronásleduje další falešný bůh, všechno je rychlé, ale směřuje to k nevyhnutelnému. Prostředí se střídají, Londýn, Olymp, Rajský ostrov. Naštěstí bude brzy obnovena rovnováha a Diana bude moci tradičně porovnat síly s Cheetah, protože ve hře je nesmrtelnost národa Amazonek. A Twist of Faith je velmi dobrá kniha, samozřejmě okamžitě pokračuju dál. / přečteno v originále s ohledem na to, že v češtině chybí poslední kniha cyklu Resurrection
Wonder Woman č. 36-40, Annual č. 1 (2015) / S nástupem Meredith Finch do ongoing sólovky Wonderky se toho opravdu hodně změnilo. A musím říct, že to měla velmi těžké. Nemohla si dovolit tolik experimentovat jako Azzarello, musela se vyrovnat s dědictvím jeho restartu, celého runu, navázat na něj, přinést něco nového, vrátit do hry členy Justice League a domluvit se s manželem Davidem Finchem, aby pohled na každý panel a celou stránku byl pastvou pro oči. A světě div se, Meredith Finch to dokázala. V době, kdy její sešity vycházely, fandomem doslova zmítaly emoce. Někteří by rádi pokračování Azzarella s Chiangem a Sudžukou, jiní by se nejraději vrátili kamsi před číslo 600, ale show musela pokračovat. A tak tu máme skvostnou Dianu, které pomalu, ale jistě, musejí bouchnout saze. Protože není snadné být současně členkou Justice League, královnou Amazonek a bohyní války. Zvlášť, když máte v patách Donnu Troy a Svára. Na všechny se zkrátka nedostane... Skvělé pointy vrcholí v závěru knihy. / přečteno v originále s ohledem na to, že v češtině chybí poslední kniha cyklu Resurrection
Wonder Woman č. 30-35, Secret Origin č. 6 (2014) / Po dlouhých 7 letech (2015-2022) vyšlo finále Azzarellova runu s Wonderkou konečně i česky. Trh se za tu dobu změnil, vyšly dva celovečerní filmy s Gal Gadot, Crew mezitím stihla vydat prvních 8 knih Wonderky z navazující éry Rebirth, ale my pořád musíme držet palce BB artu, aby nevynechal trojici knih z autorské dílny Finchových, které spojují The New 52 s Rebirthem a vysvětlují, co se stalo s Dianou po Azzarellovi. Je toho ještě hodně a nedivím se, že ti, kteří čtou pouze česky, v tom mají maglajz. Na každý pád ale Azzarella i po těch letech hodnotím na maximum, užívám si jeho temnou vizi pro čtenáře 18+ a jsem vděčná za ty poslední roky plné neskutečných zážitků s komiksy pro dospělé, kterým se věnuju na plno především díky The New 52. Tehdejší potřeba restartu vyšla na 100% a pomohla rozvoji tak malých trhů, jaký je ten náš. S veškerou úctou k předchozí práci Gail Simone nebo J. Michaela Straczynského, ani jejich runy nedokázala tolik, co kontroverzní Azzarello s veškerou parádou.
Wonder Woman č. 23.2, 24-29 (2013) / V češtině bohužel chybí speciál 23.1 věnovaný Cheetah, který měl tehdy v originále čtenářům připomenout kontinuitu příběhů Wonderky, ale vyšel alespoň druhý speciál 23.2 adresovaný First Bornovi. V originále navíc tyto sešily vycházely s různými sběratelskými obálkami (včetně lentikulárních) a ráda na to období crossoverů Forever Evil vzpomínám. Hlavní příběh je pak skvělá sázka na jistotu a pokud jsem si někdy uvědomila zcela konkrétně hranice sekvenčního umění, kdy komiks funguje prakticky jako dokonalý filmový story board, tak to bylo především díky této knize.
Wonder Woman č. 19-23 (2013) / Směřování této řady v mých očích velmi prospěla nová spolupráce s Goranem Sudžukou, který jako partner Cliffa Chianga vytvořil geniálně definitivní look Wonderky nové generace. Čtvrtá kniha je skutečně velmi útlá, nabízí jen pět sešitů (a skvělé bonusy) a tak její pročtení primárně nabudí k dalším svazkům. Protože není možné příliš dlouho čekat na dobrodružství Wonder Woman v roli bohyně války. Něco tak vzrušujícího se na stránkách její sólové řady už dlouho nedělo. Dnes by tento skvostný run vycházel v Black Labelu.
Wonder Woman č. 0, 13-18 (2012) / BB art nikam s vydáním této sólové řady Wonderky rozhodně nepospíchá, takže v mezi čase jsem si už všechno pročetla v originále a realizovala jsem několik tematických přednášek. Ale nejsem si jistá, jestli každý z posluchačů měl tolik trpělivosti, aby počítal s tím, že to bude trvat minimálně sedm let, než se dočká konce. Protože tak kvalitní příběh je ideální k pročtení během jediného víkendu a nejlépe v jednom omnibusu. Ve třetí knize přichází na scénu slavný First Born a několik postav z 4th Worldu Jacka Kirbyho, což může být trochu matoucí, pokud nevíte, co od nich čekat. V posledních letech ten svět reprezentuje především sólovka Mistera Miracla. Za jedinou vadu na kráse bych v této knize považovala stránky v podání Tonyho Akinse, které mi nikdy nesedly, ale ty naštěstí bohatě vyvažuje speciální nulté číslo z doby Dianina mládí. V době vydání originálu svou "nulu" dostala každá řada vycházejí v The New 52 a byla takovou oslavnou tečkou za prvním rokem této éry.
Wonder Woman č. 7-12 (2012) / U BB artu si dali na čas a nechali nás čekat celý rok a půl na druhou knihu této vynikající série z The New 52. Dalších 6 sešitů pokračuje v zajímavě rozvrženém příběhu zrady a olympských intrik. Již v první knize jsme se dozvěděli, že Diana je ve skutečnosti jedním z mnoha nemanželských dětí Dia a zavázala se ochraňovat jiného levobočka svého otce. Čímž si proti sobě poštvala Héru a několik svých dalších sourozenců. Na druhou stranu někteří jiní bozi stojí na její straně a pokud se Diana dostává jen krok od svatby s Hádem, není na tuto svízel sama. Skutečně vynikající napětí čeká na posledních stránkách v neuvěřitelném tempu, když se do hry přidává Apollón a Artemis... Nádherné scenérie nabízí paradoxně temný Olymp i velmi zrádné podsvětí (to ovšem ve světlých barvách). Potěšení pro oko, překvapení téměř na každé stránce, taková je druhá kniha této sólové řady Wonder Woman. Azzarello má pro nás předepsaný ďábelsky pečlivý plán a Chiang nás nechává lapat po dechu v každém panelu. Současná generace může být na tento příběh právem hrdá. A navíc je to zcela poprvé, kdy vychází její sólová řada česky, takže jsme si k jejím narozeninám a k prvnímu filmu nemohli přát víc.
Wonder Woman č. 1-6 (2011) / Rok 2011 byl pro DC výjimečný. Chystal se nový restart The New 52. Wonder Woman měla 70 let a chystal se pro ni nový TV seriál. Ze seriálu sice sešlo, ale nový tvůrčí tým zvolený pro The New 52 v podání Briana Azzarella a Cliffa Chianga přinesl své ovoce. Příběh předložil zcela novou hrdinku, nový pohled na to, kdo by mohla být Wonder Woman, princezna Diana z amazonského ostrova Themyscira. Azzarello šel tak daleko, že si dovolil přepsat její mýtus o stvoření, legendární národ amazonek polidštil a do hry vrátil klasický svár bohů z Olympu. My, kdož jsme zvyklí na variace božských intrik a jejich hrátky se smrtelníky, tak jak je představil například seriál Herkules a Xena, máme vysloveně radost z povědomých zápletek. Ona i ta nová dvojice Wonder Woman a Zoly až nápadně připomíná Xenu a Gabrielu. Prvních šest sešitů této série je vhodných k doporučení nováčkům i lidem, kteří se už v DC pohybují. Čtenáře nesvazuje provázanost s jinými sériemi, ale dává jasně najevo, že jednou z nejlepších, kterou The New 52 vygenerovalo. Za slabší považuji pouze první stránky kreslené sekundárním kreslířem Akinsem, ale i ten se v druhé knize našel a série drží nádherně pohromadě.
Svět Unnaturalu se proměnil v temné a nepříjemné místo. Antropomorfní bytosti se chovají víc a víc ... Nelidsky. Nebýt to dílo Andolfo, nad třetí knihou bych váhala.
Jedna z těch antropomorfních utopií, které v rámci metafory poukazují na výrazné problémy soudobé společnosti. Mirka Andolfo je velmi zručná autorka a svět, který vytvořila v Unnatural je ideální kombinací varování, erotiky a zábavy.
V době, kdy jsem se seznamovala s klasickými erotickými romány mě Příběh O minul. Snad proto, že dlouho existovala jen ta sešitová verze z roku 1991. Všechno ostatní, ať už Fanny Hillová, Mutzenbacherka, Lady Fuckingham, případně markýz de Sade, Venuše v kožichu nebo z novějších Základní instinkt nebo 9 a 1/2 týdne, to se mi líbilo hned a dosažitelné to bylo taky snadno. Ale na Příběh O jsem si počkala až do komiksové verze a tohle album od Crwe je učiněná laskomina. Skvělý sborník všech kapitol obsahuje také mnoho bonusů. Crepaxova něžná tenká linka skvěle kontrastuje s obsahem a zároveň výborně věrně zobrazuje všechny detaily předválečného stylu a módy.