1

Pozor! Může obsahovat spoilery!!Předposlední díl Ve službách nuly je tu. Šestý díl je spíše odpočinkový. Zatímco na Albionu padla královská rodina a zlotřilý císař Cromwell osnuje plány na dobytí celého světa, v Tristainské akademii vyhodí Louisa po nedorozumění Saita ze svých služeb. Ten se nechá zlákat Kirche a vydávají se hledat poklad do Siestina rodného městečka. Tím pokladem není nic jiného, než Dračí perutě, což je další vymoženost z našeho světa. Konkrétně japonská stíhačka typu Zero. Stíhačka kdysi patřila pradědečkovi Siesty, která ji Saitovi dá, neboť on jako jediný dokázal přečíst epitaf na jeho hrobě (aby ne, když byl napsán v japonštině ^_^). I se stíhačkou se tedy vrací zpátky do akademie, kde se Louisa se Saitem usmíří a Saito poskytne panu Colbertovi vzorek benzínu, který zůstal ve stíhačce a pan Colbert slibuje, že díky vzorku dokáže vyrobit větší množství benzínu. Díky tomu by se tedy Saito mohl konečně vrátit domů, což se Louise příliš nezamlouvá. Sice to stále nechce přiznat, ale čím dál více vyplouvají na povrch její city k němu. Posledních 40 stran pak zabírají jakési mini-příběhy. V prvním příběhu si Louisa rozhodne se Siestou na jeden den vyměnit role, protože si myslí, že Saito bude milejší k ní jako služce, než k Siestě, jakožto paničce. Naneštěstí pro Saita tomu tak ale není, a tak Saito utrží pěkných pár ran. Další příběh je o tom, že Louise se snaží vydělat ve městě peníze na brigádě, aby mohla Saita pozvat na rande. Utká se v hostinci s prsatou Tiffanie o to, kdo za večer získá větší dýško. Louise se ze začátku nedaří, protože Tiffanie je kozatá a nechá si leccos líbit. Louise však využije svých sado-maso sklonů (nevědomky) a soutěž vyhraje. Když si pak chce se Saitem užít klidné a nerušené rande, jsou její plány zmařeny Siestou, Kirche, princeznou Henriettou a já nevím kým vším ještě... Poslední příběh je pak o uspořádání soutěže o nejhezčí kostýmek. Její vítěz pak stráví celý den se Saitem a on si ten den nesmí všímat žádné jiné dívky. Když chce Kirche a Siesta donutit Saita vypít nápoj lásky, vypije jej místo něj Louisa a stává se z ní nekontrolovatelná pohroma. Dva nápoje lásky z ní dělají člověka dychtící po jakékoliv dívce (k Saitově smůle však nikoliv chlapci).
Na to, že se jedná o předposlední díl se příliš dějem vpřed neposouvá. Naopak je tu jen příhoda o získání stíhačky a pár stránek v Albionu. Zbytek je čistě fanservis. Kresba je stále ňuňu (oči jsou neskutečně skvělé, ostatně jako ve všech předchozích dílech), Saito je sice stále na hov*o, ale v tomto díle se prakticky nebojuje, tudíž to tu ani není tolik znát (upřímně nechápu, proč se na takového neschopu lepí tolik dívek). V tomto díle se mi však naprosto zhnusila Siesta. Postava, která se neustále se*e mezi Louisu a Saita a neustále narušuje jejich vztah. Díky ní, byl Saito dočasně vyhozen z Louisiných služeb, jelikož došlo k nedorozumění a ona se ani neobtěžovala to vysvětlit a prostě si utekla. Pořád si myslí, že ačkoliv není šlechtična, má stále u Saita šanci, jakožto obyčejná dívka a snaží se ho všemožným způsobem sbalit...! Potvora!
Vzhledem k téměř nulovému posunutí v příběhu, přítomností otravné Siesty a „vyplýtvání“ 40 stran na fanservis se chystám udělit nízké hodnocení. Jakžtakž to zachraňují barevné stránky na začátku a poslední vcelku vtipný fanservisový příběh, ale na to, že se blíží vyvrcholení série je to pěkně slabé. 40%