Vějíř - Sborník české mangy #1

Vstupte do světa neobyčejné fantazie a vynalézavé imaginace. Otevřete první českou sbírku mangy a nechte se strhnout či zabavit hříčkami, které v japonském stylu vytvořili naši domácí autoři. Dýchne na vás exotika Dálného východu zkřížená se středoevropským umem a fištrónem. Z příspěvků pro Advík 2009 bylo vybráno třináct komiksů mladých českých tvůrců, kteří se vás pokusí přesvědčit, že i na písečku šikmookých ďáblů hrají pojídači knedlíků vyrovnanou hru.

CdbID: 3452
ISBN/ISSN: 978-80-254-4995-0
Vazba: lepená v měkkých deskách
Formát: 130 x 190 mm
Tisk: černobílý
Stran: 128
Původní cena: 119 Kč

Poniczech26.5.2023 15:10Vějíř - Sborník české mangy #1

Splňuje to svůj účel a něco je holt lepší, něco horší. Co oceňuji, je široké spektrum autorů (a to i jejich věkem).

kaylin24.4.2016 16:14Vějíř - Sborník české mangy #1

Takže v konečném důsledku, hlavně proto, že jsou zde tak dvě věci, které více vynikají, jsem se nakonec rozhodl pro průměr. Ale to také proto, že následující "Vějíře" jsou prostě lepší. Více: http://www.comics-blog.cz/2016/04/1148-vejir-1-2009-50.html

Mitsuko31.5.2015 17:58Vějíř - Sborník české mangy #1

Dlouhé roky jsem po Vějíři nechtěla sáhnout, až tak týden zpátky mě cosi osvítilo a koupila jsem si za zvýhodněnou cenu 2 díly. A nelituji. :-) První Vějíř z roku 2009 mě, musím říct, opravdu zaujal a ačkoli některé části byly, pravda, poněkud slabší, se sborníkem jako celkem jsem byla spokojená.

Moje oblíbené příběhy z téhle sbírky jsou rozhodně Strašliví temní mágové (trochu mi to připomínalo Terryho Prattcheta), Balada pro 4 struny (naprosto boží kresba!) a Requiem pro slunce (námět byl prostě úžasný).
Co víc k tomu říct. Byla jsem mile překvapena, jaké talenty u nás v Česku máme. :-) Některé příběhy měly i velmi hezkou kresbu. Navíc je sborník české mangy sám o sobě dobrý nápad. :-)

vasek20.10.2009 01:59Vějíř - Sborník české mangy #1

Takhle knížka si vyloženě říká o zaříznutí a vyvržení. Ale protože jsme na databázi a ne na zabíjačce, tak tu pomyslnou kudlu zase schovávám a jen se v tom tak lehce porejpu, sem tam něco prohňácnu…

Předně teda poznamenám, že aby Češi kreslili Mangu, mi přijde stejně absurdní, jako kdyby se v Hošticích začaly natáčet Iránský filmy. Osobně jsem nikdy nenacházel zalíbení v nápodobě jednotného „oficiálního“ stylu, ale na druhou stranu nikomu neberu, pokud mu manga přijde okouzlující a inspirativní. Ale zpátky na tu první stranu… tahle knížka totiž zřetelně pojmenovává přesně onen základní autorský neduh: nejde totiž poznat, kde končí okouzlení a inspirace a kde začíná chodníček do pekla jednoduchých řešení a omletých šablon přijatých namísto osobní invence. Mangožrouti teď už vědí, že nemusí číst dál - protože jsem zaujatej parchant a všechno, co dál napíšu, bude strašně hnusný a nespravedlivý.

Výtvarno:
Mínusy: Nechci nikomu ublížit. Jen poznamenám, že určité práce určitých kreslířů mi připadají velmi podezřelé ve smyslu naplnění skutkové podstaty bohapustého obšlehávání. Nebudu tu nikoho obviňovat, protože si uvědomuju, že může jít z mojí strany o nějakej stihomam…a taky proto, že mnozí autoři jsou v podstatě ještě písklata, kterým teče inkoust po bradě a nerad bych je ranil v jejich teenagerovské genialitě.
Plusy: Světlé výjimky už mají kresbu v paži a někdo má dokonce sympaticky našlápnuto k vlastnímu stylu.

Literárno:
Ojoj. … Ajaj… Ejej! Od celkem vtipných frků a roztomilých blbůstek…přes plácání se odnikud nikam… až k "chci světu sdělit něco hlubokomyslného, ale nevím co". Pubertální věk se zkrátka nezapře a tak se tu objevují i čistokrevné teenagerovské výlevy ("nenávidím svou sestru, protože mě prostě štve a nejradši bych jí zabil"…atd…).
Docela sympatický mi přišel kraťásek od Tondy a Jirky Tesařových (vždycky jsem věděl, že na těch Polácích je něco divnýho), krátké fórky od Negi a teenská poetika beze slov od Ingi. DanQ zase nastínil děsivý svět, v němž jsou asi všechny holky lesby (nebo je to v manze normální?)

Na závěr: Manga má určitě svou poetiku a pokud se v tom směru někdo chce realizovat, tak nevidím důvod, proč by mu v tom měl kdokoli bránit.
Procenta nedám, protože je v podstatě nemožný určit, co pochází z autorovy "vlastní újmy" a co vymyslel nebo nakreslil někdo před ním. Ani se mi po tom pátrat nechce. Takže jako nekompetentní řezník jsem tu bachyni obešel ze všech stran, stačilo mi, že jsem do ní párkrát píchnul klackem... a nakonec jí nechám smrdět a půjdu od toho.

4411