Poison City
CREW1. vydáníčerven 2026
4.3
...
...
...
...
+ 5 dalších ukázek
Koupit
Do olympiády v Tokiu zbývá zhruba půl roku a celá země se na událost nadšeně připravuje. Součástí příprav je však i vlna přehnaného puritánství, projevující se mimo jiné cenzurou tiskovin, která má Japonsku zajistit co nejlepší obraz v očích světové veřejnosti. V této dusivé atmosféře se mladý autor Mikio Hibino těší na vydání své hororové mangy Dark Walker. Ta však brzy upoutá nevítanou pozornost posudkové komise a vzápětí se roztočí kolotoč událostí, nad kterými zůstává rozum stát...

Tecuja Cucui přináší na základě vlastních profesních zkušeností fascinující pohled na svobodu projevu a zákulisí tvorby mangy.

Česká verze je překládána z japonštiny a vychází z francouzského vydání nakladatele Ki-oon (AC Media)

Scénář
Tecuja Cucui
Art
Tecuja Cucui
Obálka
Tecuja Cucui
Lettering
Tereza Demelová, Václav Maršík
Překlad
Anna Křivánková (hotate)
Redakce
Jiří Hron, Tereza Součková
CdbID
12518
Žánry
drama
ISBN/ISSN
978-80-7712-023-4
Vazba
lepená v měkkých deskách
Formát
128 x 182 x 28 mm
Hmotnost
537 g
Tisk
černobílý
Stran
448
Původní cena
499 Kč
Orig. soubory
Yūgai Toshi #1 (Shueisha Inc., 2015)
Yūgai Toshi #2 (Shueisha Inc., 2015)
POISON CITY vol. 1 (Ki-oon (AC Media), 2015)
POISON CITY vol. 2 (Ki-oon (AC Media), 2015)
Číst to byl vážně horor. Téma je originální, nic podobného jsem ještě nečetl. Vyvolalo to ve mě emoce a to i negativní, místy jsem byl naštvaný.
Manze prospělo, vydání najednou a tak i někdo komu by se nelíbil první svazek má automaticky i druhý. Pasáže s patáliemi autora mangy rozhodně převyšují nad jeho hororovou mangou v příběhu. Hold to tam být musí, aby bylo na co reagovat.
Doporučuji přečíst na jeden zátah.
Japonská manga Poison City, pojednávající o realitě autorů, tvůrčí svobodě a cenzuře, je jedno z nejlepších manga děl, se kterými jsem se setkala. Mistrně zvládá nastavit zrcadlo povrchní společnosti, která své problémy zametá pod koberec, aby viníka nacházela na nesmyslných místech. Druhá příběhová linka, manga Dark Walker, skvěle doprovází skutečný příběh Poison City a dodává mu akci tam, kde chybí pro hustotu dialogů. Pasivní hrdina Mikio Hibino je místy svojí neschopností až otravný, ale vlastně se tu dobře ukazuje jeho boj s konzervativními mravokárci. Česká lokalizace dostala skvělou péči i velice dobrý doslov a tento standalone titul se nebojím doporučit i těm čtenářům, kteří se s mangou a komiksem běžně nepotkávají.

Celá recenze: Poison City – trochu jiný jed, než bychom od mangy čekali – recenze
Na základě obálky jsem si napřed myslel, že půjde o mangu z hasičského prostředí, což mi přišlo jako super nápad. Pak jsem nepozorně prolétl anotaci a znovu jsem byl mimo, protože jsem očekával horor, kde se z cenzorů jdoucích po krku hlavnímu hrdinovi (Mikio Hibino) budou stávat monstra doslovná, nikoliv jen obrazná:))

Pořád jsem čekal, kdy to přijde a při výbuchu vzteku jednoho redaktora se zdálo, že to je ono, teď se všichni začnou chovat divněji, znepokojivěji... a vlastně to tak i bylo, akorát vše proběhlo v čistě realistické rovině. Cenzoři tu jsou zrůdami, ale těmi běžnými, lidskými, které pohání touha omezovat druhé, zneužívat svého postavení a bavit se jejich bezmocí.

Hibino tu zažívá autorská muka, známá drtivé většině lidí, kteří se někdy zkoušeli prosadit v tvůrčích oborech. Pod dohledem v systému již zavedených postav je nucen víc a víc upravovat své původní dílo, až už ho sám ani nepoznává. Práce mu nepřináší žádnou radost, nevidí v ní smysl. Potácí se, vláčen okolnostmi a nemůže uvěřit, že se to všechno opravdu děje. Že se jeho splněný sen o vydání vlastní mangy mění v kafkovskou noční můru.

Poison City je drama, z velké míry konverzačka, místy i lehce detektivní. Vypráví o duchovním boji skupinky jednotlivců, která se snaží o pekelně těžký úkol – definovat hranici zdravého rozumu ve světě, který víc a víc propadá šílenství. Jde o knihu, která může bavit i nečtenáře mangy/komiksů, protože by to klidně mohla být divadelní hra.

Klasický horor v podobě děsu a monster je tu zastoupen na stránkách, skrze něž nahlížíme do Hibinovy tvorby. Nakonec mi nevadilo, že je ho zde tak málo, kniha se čte i tak jedním dechem a pořád jsem byl napjatý, co bude dál. Má skvělý překlad Anny Křivánkové a v úplném závěru i její velmi zajímavý doslov k celé problematice.