Syndrom

Syndrom

Jméno: Derek Perl Lérhl
Email: Schwerchi@seznam.cz

Syndrom
Syndrom | 23.6.2020 | John Constantine, Hellblazer: Syn člověka

Druhé přečtení: Na to jak si Ennis rád dává pověstně záležet na vedlejších liniích a epizodkách, jak má scénáře detailní, mi přijde i podruhý divný jak neumí konce. Překombinovaná šaráda s bohem v Preacherovi, z prstu vycucanej záporák v Bandě, i tady: Za prvé a slabší námitka: Proč už Roník dávno Constantina neodkrouh? A za druhé silná námitka: Pekelnej Supermrdák přece i přes ten neobratnej Constantinův twist ho mohl bez problému zabít. Přišel by o dítě, ale vyřídil by soupeře, co ho do toho mimochodem i dostal. Heist (You Son Of A Bitch Im In) ve flashbacích se mi líbil a jak je Hellblazer normálně slabej bezcharakter taky.

Syndrom
Syndrom | 25.1.2020 | Swamp Thing - Bažináč #02: Láska a smrt

Kdybych to neviděl před sebou, ani bych v první kapitole nevěděl, že je to komiks. Obraz zhroucené Abby v napůl submisivním, napůl prenatálním klubíčku, mi tu kdysi poprvé pochopitelněji ukázal zvláštní možnosti vyprávění. Reverzního a kolem (ne z) výchozího bodu. Pak nastoupí poctivě egomaniakální záporák (ARKÁÁÁÁN!) a o akci to není, zato parádní atmosféře. Před lety mě ta metafyzika fascinovala, dnes už to považuji za běžný pohádkový konstrukt, ačkoli s chytrými detaily (nebe je malé; otevírá oči;). Tajemství je jen pro tebe. Záhadu sdílíš. Literárně opět první jakost ořízlá pro potřeby komiksového sešítku. Sdělovat něco už tak zajímavého (Holland nebyl první Bažináč) takhle mnohovrstevnatě (podvědomí ve kterém řádí psychologické archetypy). Slovní equilibristika u malých mimozemšťánků a jako vždy kudos Janišovi za překlad. Moore byl vždycky patron ezo kultury, ale taky je to samozřejmě poplatné konceptu Bažináče. Na pátou to je kvůli hororu s Arkánem, ale klidně bych ji dal i za poslední kapitolu, psanou znalcem LSD. Tady jsem si taky výrazněji všiml jak dobře umí kreslíři Bažináče výrazy postav. Obzvlášť poslední kapitola ukazuje nutnost mít to v barvách. Hezké jak Alan píše s citem. Uctivě a decentně.

Syndrom
Syndrom | 29.12.2019 | Swamp Thing - Bažináč #01 (2. vydání v barvě)

Víc klasicky literární práce, kdy se děje míň, ale víc se vytahuje z atmosféry, pocitů a myšlenek. Vede kouzelný vypravěč. Možná proto vás (jako lidi na csdb) to méně baví.

Moore tu startuje s látkou, kterou převzal. V prvním sešitě vyloženě hledá možnosti. Pak restartuje a nahodí prvního, iniciačního záporáka a nově utvořenou identitu hrdiny. Předposlední sešit je zajímavý svou zmateností. Svou dětskou a magickou kauzalitou, podivně předvídající budoucnost. Konec je zbytečně doslovný - kresbou až směšně. Stačil ten skvostný pozdrav slunce předtím.

Je z toho znát práce na zakázku, což nemusí být na škodu, ale některé věci jsou spisovatelsky opravdu na úrovni:

"Noc. V noci se člověk vidí jasněji. Ta mu pomůže nahlédnout do vlastního ledví...

Pomůže mu vyrovnat se čestně s tím, co tam najde.

Se všemi slabostmi, vší sobeckostí, lepkavými touhami i malými krutostmi.

Noc může člověku dodat odvahy, ale s jeho opilostí nic nenadělá."

Nebo přesný zápis snové logiky, když měl Bažináč duševní krizi.

A některé jsou utahané a narace působí látaně a vycucaná z prstu:

"A stíny se dlouží. Celý ustaraný sedí. A spí. A sní. A křičí. A padá. A probouzí se. A bleskne mu hlavou: Co že to přichází s podzimem?

A náhle ví: Je to strach."

Ty...vole! Ještě, že jsem na podzim v Rakousku!

Kromě dalších, který neznám, tam bude i nějaký vliv Kinga.

Bažináč je takovej obyčejnej hodňous ze kterýho moc nedostanete.

Bez barvy (s ní sem to čet poprvé) si to neumím představit. Obsah tu po barvách přímo řve.

No, každopadně, začátek dobrej a hurá na pořádnej náser v Lásce a smrti. Pasáže s Arkánem jsem jako malej žral.

Syndrom
Syndrom | 12.10.2019 | Conan #01: Dcera pána mrazu a další povídky (2. vydání)

Kvalitní hold. Vyzdvihl bych syté, kompem vytažené barvy a hodnotné bonusy.

Conanův profil podle mých představ, ale je nějakej moc malej.

Nikde to nepřeloží, jak by se mi to líbilo nejvíc:

“Hither came Conan, the Cimmerian, black-haired, sullen-eyed, sword in hand, a thief, a reaver, a slayer, with gigantic melancholies and gigantic mirth, to tread the jeweled thrones of the Earth under his sandaled feet.”

“Sem přišel Conan, zvaný Cimmeřan, černovlasý a zachmuřený, s mečem v pěsti, zloděj, pobuda a rváč, schopný gigantických melancholií i bezuzdného veselí, aby srazil zářící trůny světa pod podrážkami svých zaprášených sandálů…”

Syndrom
Syndrom | 4.7.2019 | Z pekla (2. vydání)

Jedna z nejlepších anotací,co sem čet - tady nahoře. Janiš odvedl monstrózní kus práce. Díky bohu za něj. Expresivní tvrdá kresba. Historie v komiksu: bez vysvětlivek se de facto neobejdete, ale tohle fakt není na první dobrou a tím myslím samozřejmě obsahem, jenž je rozsahem gargantuovský (zřídka mohu použít ve větě). Forma je jednoduchá. Brilantní vypravěčský experimenty z dob Bažináče by se samozřejmě nehodily. Tohle chce být medicínsky reál. Kritik by napsal: Jednoduchá panelová forma a klasické literární postupy dávají naplno vyniknout temnému realismu kusu. Každá postava pěkně svým jazykem - poctivé psaní odshora, hlavně o Tématu. Zase ty jednoduché nápodoby (smutné kriketové tyče - tééééda) a dialogy tradičně sluha a ne pán. Hodně vysvětlujících literárních berliček a skoků, avšak naprosto pochopitelných. Napsal si to pro sebe leda ve smyslu, že toho chce říct až moc, jinak pokud tohle není profesionální práce, pak už nevím co.
Postrádá lidskost? Je až hororově lidská. Nihilisticky lidská - jsme jenom my a naše neskutečné mozky. Osud a jeho vznosná romantika, když seš nahoře a ukrutná tíha, když seš dole. O tom jak mocní udržují slabší v šachu; ženy, dělnictvo, byrokracie; o způsobech, které nejsou zjevné; o osudu a jeho napojení; o vrstvách; stát se zrůdou jakoby z nudy (Což není malá věc. Ta nuda.); z cynismu moci; porušit ultimátní přikázání: Ženu nezabiješ. Tímto rituálem dostat od bohů moc. Tyhle archetypy: lidem neurčené pravdy odhalit skrze násilí, sex, tělesné extrémy, zrod, tvorbu. Uzříš substanci a tím se ocitneš ve světě substancí. Jde o to to ustát. Být sám natolik mocný nebo nemocný. Záporák, který neudělal chybu a stal se skutečným šampiónem ďábla. Skoro hrozí, že to někdo vezme jako vzor, ale Moore vždycky počítá s vyspělostí čtenáře. Detektivka detektivek. Osud si vyvoluje všechny stvůry i světce. Všechno je napojeno: všechno je významová korelace a Moorův styl to ví. Zvláštní případ, kdy dílo mluví samo o sobě tak přímočaře a zároveň nepřímo. Napsal Moore příběh o skutečnosti samé? Nelze se pohybovat v čase, ale čas je iluze - plyne nám před očima a my s ním v konvenčním smyslu nic nenaděláme. Že je všechno naráz se nemyslí nic jiného, že časoprostor nazývána čtvrtá dimenze je prostor ve kterém se pohybuje hmota. Nejsou doby, jen hmota byla nějaká a změnila se pohybem. Nejzábavnější politika a nejohavnější telenovela. Ošemetná tajemství vládnoucích. Chrám utrpení a autority. Dunivý vesmír nádherné moci. Záchrana dějin na konci dějin. Muž a žena jako bipolární energie tvořící universum. Pád jasného monarchistického světa a vznik demokracie: média - polopravdy; trh - polopravdy; volby - polopravdy, ale co jsme čekali? Po tisících let království je moderní společnost stále děckem. Teprve se učíme vládnout. Minulost jak z jiné planety tady ožívá před očima. Pohyb ze tmy do záře. O pádu mužství a posledním muži. Tvůrčí čin jako ornament ve věčnosti - Já mocnější, starší, větší - JÁ DÁL.
S věkem začínám chápat jak je Alan dobrej. Velikán, génius. Jsou to zprofanované lichotky, ale u něj platí. V literatuře za to neručim, ale obecně je podle mě poslední OPRAVDOVÝ umělecký génius. Jako byl Shakespeare, Miles Davis, Michelangelo, Mozart. Jen je pořád naživu a zažil tuhle tragédii, kdy se rychloobčerstvení mísí s božskou manou. Jedno má jednou 4 hvězdičky, podruhé 5. Bavil jsem se kluci a holky. Dávám pět. Doporučuju ke koupi :)

Syndrom
Syndrom | 16.10.2018 | Watchmen - Strážci (2. vydání)

Slovní a grafické nápodoby byly obnošenou vestou hned napoprvé. Akce moc košer taky neni. Krásně hluboce promyšlené - velikášské romanopisectví zhuštěné do krátké obrázkové knížečky. Vlastně svým způsobem dlouho pohodová, příjemná, lidská věc. Famózní literární záběr: jazyk vedle jazyka, vyprávěcí struktury ve vrstvách - komentování komentovaného…filosofie v pohybu; člověk ve víru bizarně ironického osudu ; vím, že nic nevím jistě. Strážce hlídá Hodinář.

Syndrom
Syndrom | 2.3.2017 | Punisher MAX #03: Matička Rus

"I sleep for three days straight and then I take a walk through Brighton Beach." Dobrej pocit po tom neustálim zabíjení si taky občas Frank zaslouží. Poctivej špiónskej thriller se kterym si Ennis jako obvykle hezky hraje. Tentokrát Rambo ví do čeho jde a chladnokrevné kalkulace zmrdů nahoře drží na uzdě hovado Nick Fury.

Syndrom
Syndrom | 1.3.2017 | Punisher MAX #00: Od kolébky do hrobu

Bravo! Pečlivě poskládaná mozaika Frankovi pološílené a pologeniální duše. Že by inspirováno Návratem Temného Rytíře? Cela mě sere, protože je to nudná (takže zvrácená) výplň, jinak supr. Moderní válka. Blakeovo peklo. Sejmout ty korporátní svině. Souhlas. Souhlas. Souhlas. A rodina.

Syndrom
Syndrom | 1.3.2017 | Punisher MAX #01: Na začátku

Čtu to v originále: It´s one in a thousand who´s got it together--who thinks soldier means soldier--who knows it´s a life--válečné přesahy. A že jich ještě bude. To, že jsou války za svobodu pro americkou vládu kapitalistickou invazí a policejním zásahem dneska už dávno není nic objevného, ale v 19, když jsem to četl poprvé bylo.

Syndrom
Syndrom | 26.2.2017 | Nitro těžkne glycerínem

Druhé přečtení: Dvě okýnka dole vlevo na straně 22..."Pozval bych vás dovnitř slečno Vickersová, ale včera mi pokládali nový koberec a ještě to nezaschlo" :D :D...Uvězněnej králík na straně 9 a finální bitka... Vtipné detaily, originální metafory. Sebeironie. Naturalismus. Černá komedie jak se patří. Hezky sviňská pointa. Kopřivu mám rád. V tom jak bere v potaz zlo, v jeho citu a kreativitě slova, v tom, že má jako autor koule a sebevědomí. Připomíná mi Palahniuka bez mindráků :D S úchylným pozitivismem plnou parou vpřed . Hrabat se ve střevech a v kundách...se zvráceným úsměvem na rtech. Grus je taky frajer. Bisley bez hypernadsázky a výbušnosti směrem k evropskému realismu a k vyprávění. Akrylová sytost, připomínající Total Recall nebo týpka jménem Siku (Soudce Dredd, když se porouchá výtah-to já jen vrstvim, protože nevim jak to pojmenovat) We are all living in America, its wunderbar.

Syndrom
Syndrom | 11.2.2014 12:38 | * Připomínky a návrhy

BTW tohle je určitě ten nejvícsemmagor dotaz, cos tady měl, takže sorry za mrhání času, ale vážně se mi to takhle zobrazuje. Ne, že by to byl takovej problém, batmana mám rád.

Syndrom
Syndrom | 11.2.2014 12:35 | * Připomínky a návrhy

když pak tu stránku refreshnu jsou to zase extraordinérní hvězdičky. I kdyby to bylo jenom u mě, připádá mi to jako zajímavá kuriozita. Nebo to vidí někdo jinej?

Syndrom
Syndrom | 11.2.2014 12:31 | * Připomínky a návrhy

mno, když klikneš na komentáře, tak první stránka je v pořádku: hodnocení označujou hvězdičky, ale na dalších stranách jsou to, fakt nekecám batarangy. Nebo to vážně vidim jen já a můj prohlížeč je na tripu. Nebo obráceně.

Syndrom
Syndrom | 11.2.2014 10:28 | * Připomínky a návrhy

Kaluž teď hodnotí komentáře nebo ty batarangy vidim jen já? Nevim, jestli se k tomu nechcete vyjádřit později, tak kdyžtak berte moji otázku za bezpředmětnou. (Jestli jste se k tomu už vyjádřili, tak jsem to nenašel áááá proto se ptám. Tak.)

Syndrom
Syndrom | 16.6.2013 19:20 | * Připomínky a návrhy

Asi jsem moc zvyklej na režim jinde, kdy se ta změna projeví u jednoho příspěvku, než u dalších několika nových. Přijde mi to technicky elegantnější. A jak jsem říkal ten původní názor bude stále vidět, takže "je to bomba, nejlepsi comics co sem cet" se nezedituje na "je to sracka", ale "je to bomba, nejlepsi comics co sem cet. tak to ctu podruhy a to je vam takova sracka..." v tom samym okně. Nechápej mě špatně. Nestěžuju si na to, že nemůžu projevit nebo změnit svůj nazor v databázi, jen na to, že ho nemůžu změnit pohodlnější a přehledější cestou. Možná to ale není takovej problém, jak si myslim. Klidně se smířim s dosavadním systémem. (Kdybys ještě přidal tu rychlou úpravu do 5 minut a moje děti (až je budu mít) by se tak nemohli smát mý trapný gramatice, tak to smíření bude daleko příjemnější).

Syndrom
Syndrom | 16.6.2013 18:24 | * Připomínky a návrhy

Zack: Bavíme se o komentářích, ne o diskuzích. Je to názor na dílo, mnohdy zatraceně osobní a ten se přece může neustále měnit. Chápu, že bych si měl stát za svým prohlášením a jakmile ho uploaduju, už bych měl mít jasno. Jenže jasno je tááák relativní pojem. Třeba na CSFD (doufám, že komiksáky neurazím, když použiju srovnání. Podle mě se jedná o velice solidní server) tamní štamgasti ty komentáře doplňují jako po druhém zhlédnutí: nebo zatím dám čtyři atd. Což je řek bych skvělý kompromis. Na jednu stranu to nezbavuje zodpovědnosti (nechat ten původní komentář by mělo být otázkou cti a odměnou pak příznivý ohlas komunity, třeba romantickým vyznáním na uživatelově profilu) a na druhou to ponechává možnost osobního růstu. (Třeba na takovej Incal se mi mění názor po každém přečtení. A když jsem zhulenej po každé stránce). Nemám samozřejmě právo Zackovi vyrazit dveře s výkřikem "Im Namen des Gesetzes werden verhaftet!!!!!" a taky to neudělám. Je to admin a jeho rozhodnutí budu respektovat.

Syndrom
Syndrom | 14.6.2013 15:02 | * Připomínky a návrhy

Je možné editovat komentáře? (Otázku už jsem tady někde viděl. Jen odpověď ne. Jestli už se tohle téma probíralo, tak sorry.)

Aktivita

Naposledy přihlášen: 12.7.2020 16:30
Komentáře u comicsů: 41
Hodnocení comicsů: 59
Příspěvků ve foru: 7

Sbírka (z CDB)

Četl: neveřejné
Má: neveřejné
Chce: neveřejné
Shání: neveřejné
Nabízí: neveřejné