Komiks, který mi celou dobu kresbou připomínal trochu Nikkarina a na kterém oceňuji jakousi absenci sentimentu, se kterou se vypořádává se všemi postavami, stejně jako určitou snahu o vykonstruování zvláštně propleteného a úderného příběhu. Bohužel mě celé tyto postapokalyptické výjevy a kulisy nechávaly vcelku chladným, dystopická křesťanská diktatura jakýchsi deformovaných Spojených států nedávala žádný smysl a celé se to zvrhlo v konvenční akční řež směřující k relativně očekávanému a patetickému konci, přičemž ani ten nějak mým srdcem nezachvěl, a to jsem duše citlivá. Také jsem citlivý na překlepy... o to víc, když jsou hned dva na jedné dvojstraně...

Celkový dojem: 40%

Rozmohl se u mě takový nešvar, a to sice, že se u nějakého dílu domnívám, že jde o konec série. A ono zase ne! Přesto jsem pocit očekávání z konce rychle ztratil a jedním dechem opět pročítal příhody, které se mohou jevit tentokrát až banálně každodenní, neb kromě oné jedné zásadní rodinné katastrofy sledujeme osudy dospívajícího Rijáda ve škole, jeho lásky a pubertání problémy, nicméně je všechno znovu odvyprávěno tak, že se člověk ani stránku nenudí.

Celkový dojem: 90%

Méně holých zadnic (nic proti nim), o to více intrik a drsných dějinných okolností... mylně jsem očekával závěr série, o to více se těším teď.

Celkový dojem: 80%

Převyprávění mýtu, které aspiruje na jakési klasické fantasy s velmi působivou kresbou, která místy až bere dech. Zároveň je ona kresba někdy velmi dynamická a v akčních scénách až chaotická. Příběh, který je zprvu celkem zajímavě konstruován, vyprávěn místy s humorem, místy s patosem, je opět rušen akčními scénami, které jsou pro mě možná paradoxně ty nejnudnější. Aneb koho zajímá, že padá na hlavního hrdinu kamení ze skály? Těžko ho to uprostřed knihy zabije. Ale přiznám se, navzdory krásným scenériím, magickému lesu, roztomilým vlkům, dost drsnému Odinovi... byl to pro mě celkově opravdu trochu zmatečný komiks.

Celkový dojem: 60%

Parádně vyprávěný a vyvíjející se příběh, který nechává čtenáře neustále napjatého krátkodobě (akce, dialogy, retrospektivy) i dlouhodobě (o co tu, kurňa, jde?). V té parádně vystavěné kostře příběhu se však míhají postavy, které jsou trošičku ploché a jednoduché (nevinný hlavní hrdina, pomstychtivý drsňák, zlý domobranec), že snad jenom ten pan doktor zažívá jakési vnitřní dilema. Svět je to víceméně podobný tomu, co známe z jiných katastrofických či zombie (Živí mrtví) "dobrodružství", a skutečně tu není žádné místo pro oddych z té nekončící deprese a svrabu. Přečteno na jeden zátah a s neutuchajícím napětím, to se Lemirovi zase musí nechat.

Celkový dojem: 70%

Tohle je takový bonus pro fanoušky. A což o to, já jsem celkem fanoušek této série, ale bez těchto příběhů bych se asi klidně obešel... neurazí, nenadchnou.

Celkový dojem: 60%

Mám takový zlozvyk, že pakliže to má na obálce Batmana, jdu většinou do toho. A přestože se mi námět se synem komisařem Gordona celkem líbí a držel mě místy dosti napjatého, Scott Snyder se zase snaží jako by vyprávět "velké příběhy", které jsou ovšem v podstatě takové dosti průměrné. Navíc - nebaví mě, že je tu nějaký nový Batman, nebaví mě noví záporáci. Snyder se zaměřuje na určitou snahu "šokovat", ale bokem mu jaksi uniká, jak banální a šroubované jsou někdy jeho dialogy, jak se na tolika stránkách rádoby komplikovaného příběhu odvíjí všechno vlastně celkem jednoduše přímočaře, jak úchylně špatná je finální "vysvětlovací" scéna, která mi znudila ono zmíněné napětí. Nechápu ten hype.

Celkový dojem: 50%

K tomuto dílu mám poněkud ambivalentní vztah. Atmosféra podtrhovaná kresbou stále originální a velmi neutěšená, slovník vypravěče i postav poetický, lakonický, sarkastický, místy vtipný, celkově zajímavý, stejně jako po celou sérii. Ovšem kluk z jiného světa (aspoň už trochu dává smysl, co tam dělá) mě moc nebaví, (minispoiler:) první polovinu knihy jsme svědky takového nudného podzemního plahočení, které, aby nebylo tak nudné, řeší ještě komplikovaný vztah Rolanda s oním zmiňovaným Jakem. Patálie (světlo, mutanti, vratký železniční most), které jim zprvu vchází do cesty jsou jak z velmi průměrného dobrodružného příběhu. A pak se překlopíme do druhé poloviny, která má potenciál býti zásadní, je zde jakýsi i hlubší filozoficko-kosmologický proslov, ale jestli to směřovalo pouze k tomuto, je to prostě málo (i v samotné té zdánlivé hloubce) a celé předcházející vyprávění je zbytečné. A de facto se nic neuzavřelo, jede se dál... vlastně jako by se nic nestalo, pistolník pronásleduje své cíle dál. Úplně stejně. Hm.

(Ale to ještě nejsem čtenář originální knižní předlohy...)

Celkový dojem: 60%

Mám rozečtenou anglickou předlohu, o které jeden můj kolega říká, že je to vlastně jen takový "Petiška" o severu. Ale mně to skutečně takto až téměř "lakonicky" či suše narativně stačí. V tématu nejsem kdovíjak kovaný, ale neb mě zajímá, rád si udělám "opáčko". A raději si budu číst o Thorovi z reálných mýtů, než o Thorovi z marvelovského univerza. A když se k tomu někdy dostanu u MCU filmů, o to lépe jsem "připraven". Komiks je navíc více ozvláštněn humorem, výrazy ve tváři hlavních hrdinů, náhle více barevným světem, který si mysl náhle představuje, což jsou takové menší bonusy oproti původní knize. Dokonce jsem přežil, ba si i zvykl na fakt, že ne všechno nakreslil Russell. Nakonec mě bavili všichni kreslíři a kreslířky. A i když jde de facto o adaptaci něčeho, co je samo převyprávěním, jedná se o prima projekt.

Celkový dojem: 90%

Achjo, to si zase za půl roku nebudu pamatovat, že to skončilo v tom nejnapínavějším a hlavně to, o co vlastně šlo... následovaly krátké příběhy, bez kterých bych se asi celkem obešel, nicméně ten poslední kousek mě beze srandy dojal.

Celkový dojem: 70%

Tož dalo mi to vzpomenout svou drsností a surovostí na Skalpy, ovšem chybí tomu větší rafinovanost... navíc ono to mlácení sekyrou do stromu, blesky do stromu, fakt, že hlavní hrdina nebyl zamordovaný během prvních dvou kapitol... trochu zázrak.

Celkový dojem: 60%

Moc hezký koncept, kdy filosofické texty, někdy spíše mytologické, jindy velmi inspirativní (Empedoklés, Porfyrios) a až vědecky dechberoucí (Lucretius), doplňují relativně zajímavou kresbu znázorňující vznik vesmíru, naší sluneční soustavy či procesy evoluce... Škoda, že autor nesáhl třeba i po jiných textech z jiných myšlenkových systémů a geografických oblastí, ale zpívá to Silénus, tak chápu. Pěkná kniha, užil jsem si to.

P. S: Jinak souzním s mcleekem pode mnou. Ne, že bych byl kovaný v antické literatuře a filosofii, ale také mi přišlo, že texty občas úplně nekorespondují s obsahem kapitol a nenavazují na obrázky, jako kdyby autor někde spíše lepil fragmenty a šil horkou jehlou, což je škoda. Ale ještěže mám načteno více než těch 1 000 komiksů:))

Celkový dojem: 70%

Půvabná novozákonní alegorie, které nechybí roztomilost, humor, ale ani zjevná brutalita. Zajímavé pojetí střetu všemohoucího a přízemního, příběh nevyžádaného velkolepého osudu, kterému nelze uniknout. Vše v naprosto úchvatné kresbě.

Celkový dojem: 90%

Zajímavé dílko, které láká zejména svou výtvarnou podobou. A vskutku, nejedná se o žádnou bludičku, ani zákeřnou sirénu, neb odměnou je skutečně prima vykreslený svět plný podivných a poťouchlých postav, krajů a hromadou zajímavých a mnohdy i vtipných nápadů. Žánrově bych to označil jako jakýsi "chronopunk" ozdobený bohatou frankofonní imaginací, vtipnými a zajímavými myšlenkami i sexuální dráždivostí hlavní hrdinky Manipu. Jediný problém je pro mě v tom, že mě ten časově-prostorový příběh o kradení času i severního pólu nějak míjí, moc mě nezajímá, ani nebaví. Ale vše okolo ano.

Celkový dojem: 70%

Konečně se zase jednou objevuje moje nejoblíbenější postava s páskou přes oko. Jinak na Usagim začínám skoro více než jednotlivé příběhy oceňovat náhled do japonské kultury a historie...

Celkový dojem: 70%

Je mi to poměrně líto, neb Petr Měrka má pozitivní záblesky, sem tam zajímavou myšlenku, sem tam vtip, sem tam sebereflexivní autobiografickou poznámku... jenže to všechno je rozvěšeno jako pár nenápadných ozdob na stromě totálně špatného a nudného, neřkuli úplně přiblblého a nezajímavého příběhu, který nenese pražádný smysl. Je to takový necenzurovaný (ve vícero smyslech) proud vědomí, který teče - slovy samotného autora - jako průjem protékající mezi prsty. Vše to začalo jako velmi špatný Gaiman (máme tu Život a Smrt), ale v ten moment to mělo aspoň potenciál. Ten se záhy ztratil. Intelektuálno tu o sebe hlasitě tříská s dekadencí, ale výsledkem je změť neladících tónů a nápadů, které nikam nevedou. Po Van Goghovi i Pubertě dosti značné zklamání a zbytečně pročtený večer.

Celkový dojem: 20%

V našem soukromém matfyzáckém šachovém klubu surrealistických přátel Johna Keatse bych to nikdy nepřiznal, ale člověk po náročném předvánočním dni potřebuje před spaním něco takového, co dobře zná a ví, že se u toho i zasměje. Nenáročná simpsonovská zábava.

Celkový dojem: 70%

Tak tady jsem rád, že jsem původně nevěděl, co mám od tohoto komiksu čekat (posléze jsem naznal, že už jsem nějaký příběh z internetu znal, ale to nevadí), protože jsem dostal překvapivou nálož naprosto skvělých, originálních a vtipných nápadů... zprvu jsem se obával, že se autor musí po několika historkách vyčerpat, ale opak je minimálně po prvním díle pravdou. Parádní!

Celkový dojem: 90%

Mám pocit, že příběh tak nějak ve své maximální zkratce splňuje přesně to, co jsem od něj očekával. Milé i poučné zároveň.

Celkový dojem: 90%

Arnošty si vždy rád přečtu, je to takový velmi milý (byť někdy i dosti sarkastický) komiksový strip. Takto pohromadě však časem omrzí, na rozdíl od Calvina či Garfielda, ani nevím proč.

Celkový dojem: 60%

Ač se komiks pouští do exotičtějších a tím pádem tak trochu zajímavějších geografických lokací, některé neduhy z prvního dílu přetrvávají - je to za každou cenu "vtipné" (téměř džouk na okénko, a to se nedá nikdy udržet) a je to opět spíše sbírka kuriozit, nežli nějaká zajímavá studie či přehled. Zvlášť když chcete být světoví, ale odbydete tak velké regiony jako je Blízký východ a Afrika na dvaceti stránkách... těžko něco takového zobecnit a hodit do jednoho pytle. Čína, Japonsko a Indie jsou zase natolik ohromné země, že ani tady to nebude tak dobře fungovat. Ono to s těmi žerty, sexem a feministickým podtextem je líbivý komiks pro dnešní dobu; já zároveň nezastírám, že něco člověka dosti zaujme. Ale čtenářsky ukojený tedy opět nejsem.

Celkový dojem: 60%

Je to asi tím, že mám NHL rád a Jágra (jakožto hokejistu) taky. Zkrátka jsem si tuhle životopisně-dokumentární četbu poměrně užil - uléhal jsem s ní do postele, že to tzv. "načnu", ale v jednu ráno jsem to totálně unavený dočetl. Jakože je škoda, že to končí de facto "uprostřed" a familiární tón dvou moderátorů (ala "předávám slovo, Time") mě vždycky vytáčí, zvlášť když z těch dialogů čiší naprostá nepřirozenost a umělost, na druhou stranu se člověk fakt skutečně něco dozví... a to tam skutečně chybí hazard, ženy, ruská kariéra, politika ad. Jdu si pustit YouTube a kochat se góly šedesátosmičky.

Celkový dojem: 80%

Vždy, když hraji partii šachu a náhle mám dojem skvělého tahu, mám tendenci ho označit jako "bobby-fischerovský". Tento člověk je u mě zakódován jako skutečný génius, i když jsem o jeho "vedlejších" vlastnostech vždy věděl a nevydržel bych s ním v jedné místnosti asi ani půl minuty. A tento komiks je takovým celkem civilním příběhem o tom, jak se z nadaného dítěte stává zprvu arogantní nepřemožitelný velmistr, poté naprostý blázen a antisemitský, antiruský a antiamerický magor oslavující 11. září či inklinující k těm nejdivočejším konspiračním teoriím. Člověk si musí klepat na čelo, částečně ho však podobné historky baví (nehraješ šachy? nedostaneš autogram).

Komiks má sice ucházející tempo, velmi dobré téma, prima zašifrované vtípky (Travolta, Rasputin ad.), ale tak nějak nejde do hloubky, náhle končí, jako by jen z povinnosti převyprávěl, ale nic nechtěl řešit a více přiblížit, vysvětlit. Jo a nějaké zapsané slavné šachové partie bych taky ocenil, abych si to doma přehrál na šachovnici:) Šachová publikace bez šachových úloh, zápisů či ukázek (jo, jedna tam je) je neúplná!

Celkový dojem: 60%

No, pojď mi hop. Kromě uřvaných patetických dětí tu máme konečně zase zajímavé záhadno i akci, která není samoúčelná, ale celkem napínavá.

Celkový dojem: 70%

Už jsem to přečetl tak ze setrvačnosti, ale mám pro tu holku, byť je to takové furt samé dokola, značnou slabost.

Celkový dojem: 80%

Ano, trvalo mi chvíli dovybavit si, co se vlastně dělo v prvním díle (a jistě ne vše jsem si vybavil), každopádně na mě druhý díl působí až moc - na Charlese Burnse obecně - jaksi civilně... skoro taková postpubertální vztahovka z chaty. Jen konstatuji.

Celkový dojem: 70%

Ten kontrast nádherné malby a úžasných vytvořených světů s jednoduchým a přímočarým příběhem s naivními dialogy je od prvního dílu do očí bijící, ale ta druhá stránka prostě neumí přetlačit onu první - jsem tím vším tak trochu fascinován a rozhodně si to přečtu do konce. Jinde bych asi protáčel panenky, zde se potuteleně usmívám a nechám hru na čtenáře napínavého dobrodružného příběhu plynout a působit na sebe. A Vincente Segrelles je opravdu hračička, roztomile sebestředný, asi tak trochu "autista", zároveň o svět se zajímající svým způsobem geniální umělec... alespoň takový dojem mám z jeho díla a zejména z jím psaných doslovů.

Celkový dojem: 50%

K Jodorowskému už přistupuji apriorně skepticky, dávno ho mám zařazeného mezi lehce přeceňované (či snad přežité?) autory. Ovšem tady mě ten kluk ušatý chilský zase jednou mile překvapil. Ano, čekal jsem zase nějaký šílený nesmysl ve fantastických kulisách a dostal jsem jsem šílený nesmysl ve fantastických kulisách, nicméně se mi tentokrát tento tvůrčí chaos celkem líbil. Je to sice plné křesťanských symbolů, které oceňuji, i když v příběhu podle mě vůbec nic neznamenají, jen tam jsou; je to opět plné odpudivých kreatur a psychopatů, je to zároveň dekadentní, ulítlé, plné zbytečně vysvětlujících dialogů/monologů postav... také jsem příliš nepochopil celkový smysl a silně pochybuji, že ho tam Jodorowsky ve své bláznivém tvůrčím a naprosto překombinovaném výtrysku rafinovaně ukryl, přesto jsem si tento vyfabulovaný a Boucqem pěkně vykreslený svět celkem užil. Bylo to paradoxně zábavné, zajímavé, napínavé i čtivé. Možná za to může fakt, že naprosto nezištný Měsíček, kříženec Supermana s Ježíšem, je jednou z naprosto nejsympatičtějších postav, které jsem v poslední době potkal...

Celkový dojem: 70%

Ačkoli se jedná o dobrodružný příběh, je jasně patrný scénář z pera Zidroua, který je prostě na první pohled rafinovanější. Všechny ty dialogy jsou dobře a sofistikovaněji psané; nejsou jalové, jako bych od tohoto druhu komiksu čekal. Celý ten ošklivý, dekadentní, zlý svět je prošpikovaný vtipnými karikaturami a žije v něm až k neuvěření naivní kladná a sympatická hlavní postava, přesto - nebo možná právě proto - se jedná o zajímavě napsaný a zábavný komiks!

Celkový dojem: 80%

Jak jsem pomalu začal mít v oblibě tuhle partičku psů a jejich paranormální svět, tak jsem teď trochu zklamán. Asi se mi líbily více komorní magicko-kriminální duchařské příběhy, nežli les plný magorů, kterých si do té doby zvláštně nikdo nevšiml...

Celkový dojem. 60%

Oko budoucnosti mě překvapivě bavilo, obecně postavu Péráka a tvůrce Kopla mám celkem rád. Navíc je tam Hitler (88 stran je v tomto kontextu vtipných), tak jsem si to přečetl. Kromě příběhu koketujícího s mimozemšťany, který mě příliš nenadchl, mám trochu problém i s hlavní postavou. Aneb Pérák, který odkrágluje spoutané, byť německé, piloty? Jasně, nemá co ztratit, jeho duše je černá a touží jedině po pomstě... ale nějak jsem k němu ztratil veškeré sympatie. Jinými slovy, ač je Pérák (či Zázrak, kterého jsem nečetl) velmi sympatickou snahou o stvoření českého superhrdinského univerza, při vší úctě Pérák není Batman, kterému bych vnitřně rozervaná psychologická dilemata o násilí věřil, stejně tak nejde o Avengers či Ligu spravedlnosti, u kterých by ti šedáci nepůsobili tak trochu směšně jako tady... chápu, že je to místy psané s humorem, ale už mi to tolik nesedlo.

Celkový dojem: 50%

Je tu více prsou nežli v průměrném pornočasopise a esteticko-dobrodružná rovina tu jasně potlačuje onu zajímavě historickou. Četlo se to přiměřeně dobře, i když leckdo tam někde vzadu tuší, že jde celkem o blábol.

Celkový dojem: 50%

Typická a několikátá antologie ve stylu "něco fajn, něco méně". Osobně mě nejvíce potěšil příběh Ricka Gearyho, pointa se celkem povedla i velkému Brianovi Azzarelovi.

Celkový dojem: 50%

Tož takové milé. Ale asi si od někoho nechám pak spíše ve zkratce vyprávět, jak to dopadlo...

Celkový dojem: 50%

Po těch útlocitných komiksech člověk ocení někdy zase nějakou poctivou dávku politicky nekorektní toxické maskulinity a řezničiny.

Celkový dojem: 90%

Že se kniha čte "normálně" zleva doprava, ale jednotlivé stránky zprava doleva mě trochu zlobilo... i když zvyknout se dá na ledacos. Kresba v pohodě, jen příběhově mě to absolutně minulo. Zmatečně akční, nudné, křečovitě rádobyhumorné. Ale možná tu zafungovala zeď kulturního neporozumění.

Celkový dojem: 20%

Další komiks, tentokrát fiktivní, o psychických problémech, o úzkosti. Tentokrát celkem hezky a mile napsaný, pěkně nakreslený, s docela fajn úmyslem či "poselstvím".

Celkový dojem: 60%

Nechci ani v nejmenším znevažovat psychické problémy autorky, ani snižovat význam její sebepsychoterapie ve formě kreslení. Ale její kresba se mi absolutně nelíbí a vzniklá komiksová koláž, ve které se vrství jedna metafora za druhou (krabice, tunel, déšť, bublina, prázdnota, domino, ryby...), se možná snaží hraniční poruchu vysvětlit, ale pro mě to bylo takové nicneříkající. Nic proti metaforám, naopak, ale tady snad není nic jiného. Už jsem na toto téma četl zajímavější věci, a to i komiks... např. Zbláznění.

Celkový dojem: 40%

Kleist opět předvedl svůj dar životopisného vypravěče i zdatného kreslíře, stejně jako svůj opětovný zájem o box. Příběh Emila Griffitha je nesmírně fascinující, zvláštní a působí zprvu, přes všechny překážky a "neboxerské" vlastnosti hlavního hrdiny, jako americká pohádka... jenže se v jednu chvíli změní v tragédii. Onen incident z roku 1962, který lze dohledat, je dosti děsivý, a nedivím se, že to Griffitha, který by za lehce jiných konstelací někde navrhoval klobouky, navždy poznamenalo.

P. S. Doufám, že zdejší chytrolíni nebudou spatřovat v homo/bisexualitě aktéra zase "propagandu" :-)

Celkový dojem: 80%

Fíha, tak politická korektnost a levičácká progresivita z toho stříká horem dolem, až bych z toho sám, nyní čtenářsky nasycen tímto dílem, produkoval duhu... máme tu ženy, samozřejmě z celého světa a všech ras, které jsou děsně cool (a to nemyslím nyní ani ironicky), zatímco drtivá většina mužů, které se mihnou kolem, jsou zaostalí hňupové, tyrani, utlačovatelé, hlupáci. Pak jsou tu sem tam ještě ženy, které mají "konzervativní" názory, ty jsou možná ještě horší.

Když ovšem odhlédneme od feministicky žoviálního a jednostranného tónu (všechny hrdinky jsou černobíle vyzdvihovány, případné kontroverze v jejich životě zametány a zlehčovány), který mi dlouhodobě na podobné literatuře vadí, celkem příjemně jsem si početl a dozvěděl se ledacos nového i zajímavého! Výtvarná stránka je, zejména na ilustrovaných dvoustranách/předělech, super.

Celkový dojem: 70%

Číst to rozhodně dál nebudu, protože je to děsná ptákovina, ale musím se přiznat, že to místy vtipné je a koncept je celkem originální, roztomile ulítlý... všeobecnou glorifikaci nechápu, ale prvky zábavnosti tomu upřít rozhodně nelze.

Celkový dojem: 50%

Mám raději komornější paranormální vyšetřování v bohem zapomenutých krajích plných duchařin a tajemství; více než tyhle globální apokalyptické události...

Celkový dojem: 60%

Hm, je to o krasobruslení, které mě tolik zase nebere, v podstatě se tam nic dobrodružného neděje, nebo myšleno alespoň něco, co by se vymykalo životu těch konvenčnějších z nás, vypointováno to taky podle mě není úplně dobře, ale přesto se mi to četlo náramně příjemně, knihu jsem nechtěl odložit a kresbu si více než užíval. A hlavní hrdince respekt za psychickou výdrž se vstáváním a nabitým programem... Asi stárnu, když jsem se u toho i jednou solidně dojal.

Celkový dojem: 90%

Musím se přiznat, že jsem komiksem nakonec celkem zklamán. Na mého oblíbence Corbena jsem se převelice těšil a on mě jako kreslíř samozřejmě nezklamal. Nezklamala mě ani strašidelná atmosféra, lehce surreálně laděná, stejně jako náznaky humoru, které se zčistajasna zjevovaly. Ale celkové vyznění této lovecraftovské jednorázovky mě trochu minulo...

Celkový dojem: 60%

Vrchotovy Janovice, rodné sídlo Sidonie Nádherné (celým jménem Sidonie Amalie Wilhelmine Caroline Julie Maria Nádherná z Borutína), další z mých milovaných míst, v covidovém roce 2020 jsem je navštívil hned několikrát.

Ani nevím, s jakým očekáváním jsem ke komiksu přistupoval, ale musím říct, že mě T. Srbová celkem mile překvapila, jak se ujala scénáře, stejně jako P. J. Stibitzová, která se se svým výtvarným pojetím vykreslila k velmi pěknému grafickému zpracování a atmosféře. Pokud někdo očekával, že se dočká nějakého naučného a informativního nánosu, který by mu přiblížil postavu Sidonie z hlediska historického, nebo hlouběji životopisného, musím ho trochu zklamat. Tohle je spíše taková pohádka, celkem vydařená pohádka, která věci a okolnosti z bohatého života této vzdělané aristokratky tak různě a skokově pouze naznačuje, zastavuje se déle jen u některých. Čtenář tohoto komiksu už by tedy měl být trochu člověkem poučeným, ale možná to není třeba...

Ona pohádka je zároveň příběhem o klasické femme fatale, která může být tou pravou femme fatale jen proto, že je sofistikovaná, vzdělaná, že vyznává svobodu a láme srdce hned několika mužům najednou. A nakonec je to i tragická výpověď o děsivém století 20., kdy všechny životní sny pohřbilo barbarství nacismu a komunismu. Majetek a gloriolu dámy, avantury, laškování, estetiku, nuance aspektů, krásu, observaci - ledacos (vše?) je třeba si užívat plnými doušky, dokud to lze.

Celkový dojem: 70%

Tož Broumovsko a Wambierzyce mám více než velmi rád, Wambierzyce byly dokonce mou první zahraniční destinací v životě. Nedávno jsem se tam vrátil během mých neustálých polsko-českých cest znovu. Teď se do tohoto kraje podívalo i pár mladých Evropanů za evropské peníze:)) Téma pouti je také nesporně zajímavé a Folettiho předmluva mě na nějakou nalákala.

Příběhy zdají se být občas zajímavé, někdy svým obsahem, někdy spíše výtvarnou formou. Ale v hlavě mi zbyde asi jen pár střípků a zajímavostí, stejně jako chuť navštívit Ticháčkovu kapli.

Celkový dojem: 50%

"Ultimátní WTF" - Lenny

Oukééééj... takže tu máme takový fialový vizuál, ve kterém se střetávají přemoudřelé zástupkyně young adult, kterým pomáhají zjizvení adolescenti, s boomerama, co létají na dinosaurech a vypadají jako paladinové. Do toho slátaniny s cestováním čase a pár hlášek o přátelství a dospělosti. Hanussenovy komentáře a hodnocení mám rád, ale tady se asi trochu rozcházíme. Právě ono napětí, že člověk vlastně neví, o co tu jako jde, na mě absolutně nefunguje. Když se něco po deseti sešitech tváří jako ptákovina, asi se nenechám přesvědčit později...

Celkový dojem: 30%

Pomsta často zasáhne nevinného.

Velmi silné a dojemné příběhy jedinců, které dokládají, k jakým (a neojedinělým) excesům a vraždám po válce docházelo. Děti zde skutečně nefigurují jako nějaká citově vydírající "propaganda", nýbrž jako očití svědci a poslední pamětníci doby, neboť na těchto principech orální historie aktivita Post Bellum a Paměti národa spočívá. Je to obraz aplikace kolektivní viny a české krvežíznivé touhy po pomstě, kdy i sovětští vojáci působí lidštěji než vražedná chátra z Revolučních gard. Je to ale zároveň i obraz snahy o konečné usmíření v kontrastu s nesmyslnými nacionalistickými vášněmi, které cloumají mnohými dodnes a které jsou právě vždy onou příčinou zla. Ale oplácet zlo, stejně jako se to dělo po roce 1945, násilnými odsuny, krádežemi, šikanou, lágry, vizuálním označováním lidí podle etnika, vraždami nevinných... to skutečně není ospravedlnitelné ničím. Někdo odpustil, někdo možná úplně ne, ale ve všech pamětnících to stále silně žije. Stejně jako vzpomínky na dobu, kdy si v klidu - a tento motiv se u tohoto tématu objevuje často - hrály v Sudetech vedle sebe děti české, německé i židovské.

Důležitá publikace, na jejíž poselství by se nemělo zapomínat. Příběh kreslený Janíčkem (v jeden den na něj narazím hned dvakrát) zaujme výrazně i svou uměleckou "vizáží".

Celkový dojem: 90%

Jindřich Janíček je tak trochu grafický génius, jeho ilustrace mám strašně rád, takže i když tato kniha vypráví o běhu, což mě de facto příliš nezajímá, s chutí jsem se do příběhů začetl. A úplně jsem nelitoval, protože byly místy i dosti zajímavé. Škoda jen minimálně dvou nezachycených chyb v textu v příběhu Na hraně. Stejně jako pár podivných levicových komentářů autora u mě vzbudily pozvednuté obočí.

Celkový dojem: 70%

Ale jo, celkem ucházející závěr velezajímavé série, u které jsem velmi rád, že ji Crew vydala. Díky! Ona série, u které jsem všechny své výtky mnohokrát zopakoval v předchozích dílech, totiž není jen velezajímavá, ona je prostě dobrá. Jen je to celé takové... mno... postmoderní až trochu na sílu... :-)

Celkový dojem: 80%