Vskutku dosti brutální manga, kde jsou příšerné a odpudivé zločiny kompenzovány stejně brutální pomstou a trestem... což má v sobě, přiznejme si, určitý rys čtenářské katarze.

Celkový dojem: 60%

Unikátní záležitost, která se nedá jakkoli oddělit od sociálně-politického kontextu latinské Ameriky a Argentiny, byť některé principy diktatury mohou být univerzální a některé hlavní hrdiny, Borgese či Marquéze, zná téměř každý. Je to bizarní, má to mnoho myšlenek i odkazů (mnoho v českém prostředí hůře dešifrovatelných), neskrývá to svou těžce satirickou linku. Přes všechny tyto vrstvy, ale jde po většinu knihy o přímočarý dobrodružný děj, což mě ve finále asi jako jediné zklamalo - byla to dějově jak klasická jízda tramvají, sice s mnoha překvapivými zastávkami, ale od jedné konečné do druhé. Nejvíce mě pak zaujalo druhé dějství v Santa Maria s pěknou zápletkou, setkáními i archetypy. Exceluje samozřejmě naprosto výborný Breccia se svou kresbou, bez kterého by byl komiks třetinový, ne-li čtvrtinový.

Celkový dojem: 70%

Nádherné a hluboce lidské. Komiksové pohlazení po duši, které nás citlivé ironiky umí dojmout. Čirá krása, kreslená symfonie.

Celkový dojem: 90%

Nepříjemná dystopická vize nové aristokracie se "zbraněmi hromadného ničení", které, ouha, mají emoce. Standartně zamotaný akčňák.

Celkový dojem: 50%

Velice zajímavý náhled na tvorbu a další lehce obskurní dílo "krále mangy", které mělo Tezukovi v 70. letech znovunastartovat kariéru. Mě osobně opět fascinuje ten neuvěřitelný eintopf příběhů a námětů, který byl autor schopný splacát dohromady. A tak jsme svědky nejrůznějších podivností, kdy se míchá tvrdá realita s fantastickými motivy, sociální témata s psychologickými, etické problémy se stavem japonského zdravotnictví, kriminální zápletky s lidskými dramaty, krev s humorem atd.: a v tom všem jakýsi antihrdina s nikoli pokřiveným, ale značně nečitelným morálním kompasem. Bezesporu zajímavé.

Celkový dojem: 60%

Artová, snová a výtvarně půvabná záležitost, která v sobě zajímavě mísí dětskou imaginaci s prarodičovským steskem v době odloučení.

Celkový dojem: 70%

Totální splatter bullshit, který má pravděpodobně zaujmout svou kresbou (jestli příběh, tak potěš koště), která by se sice občas možná mohla někomu vyjímat jako poster v pubertálním komiksovém pokojíčku, ale celkově to též není nic, z čeho by si měl člověk sedat na zadek, pakliže se ten samý motiv opakuje půl knihy, navíc onen krvavý naturalismus na nemrtvých tak nějak ani nefunguje, když krev a vnitřnosti vypadají spíše jak ovesná kaše obarvená džemem. Míjí mě to obloukem jak Air Force One Brno.

Celkový dojem: 20%

Úžasný a netradiční komiks v podobě poetického surreálně laděného dialogu o snění s jakousi až fauvistickou kresbou, který svým obsahem i uměleckou formou od čtenáře vyžaduje alespoň bazální mozkovou součinnost a rozhled.

Celkový dojem: 90%

Zajímavé spojení zaklínačského universa s japonskou mytologií, kdy se dere na povrch otázka, zdali je tohle všechno důsledkem lásky k oběma látkám, nebo jen záminka pro čistý nakladatelský kalkul v podobě zpracování dvou výrazně oblíbených popkulturních fenoménů. Mě japonský svět (říkal jsem si, kdy zde Geralt narazí na ušatého Usagiho) zajímá a Zaklínač nesmírně baví (trávím momentálně s ohromnými výčitkami hodiny a hodiny u Witcher III), proto z oné lásky k látce a sem tam podařenou atmosféru za čtyři hvězdy, ne za tři. Zase tak světaborné to zatím není.

Celkový dojem: 70%

Roztomilý příběh o velké lásce, která očividně prochází žaludkem a také se dá, zdá se, koupit.

Celkový dojem: 60%

Wonder Woman v podobě teenage sexiny v naivním příběhu o tom, jak božská Diana nezvládá time management. Obě linky, dvě krize velice zásadních rozměrů, stejnak nejsou zajímavé - o to víc, že jsou vyřešené během pěti sešitů.

Celkový dojem: 30%

De Crécy se opět rozepisuje o svém mládí a opět cestuje časem zpět, dokonce mění - pro mě trochu nepochopitelně - i geografickou lokaci, když kreslí o svém výletě do Běloruska v 90. letech. Pro mě lehounký oslí můstek, ale i tak je to stále velmi zajímavě hravé a umělecky i životně barevné vyprávění, které stojí za to.

Celkový dojem: 80%

Komiks, kterému v podstatě máloco vytknout, jako dítě bych ho určitě s potěšením slupnul jako malinu. Když někdo umí kreslit, jako v tomto případě, fantasy v komiksu nemůže zklamat, vypadá prostě hezky. Příběh je i roztomile psychologicky poučný, připomene tak trochu Coelhova Alchymistu. Problém je v tom, že je to takové to klasické sci-fi o cestě z bodu A do bodu B, která se trochu zašmodrchá a cestou se potkají různé bytosti a příšery. Milé, ale nic víc s rádobyúdernou pointou. To by ten příběh předtím musel být trochu lepší.

Celkový dojem: 60%

V přímém přenosu sledujeme konec světa, ale stejně je to takové neslané.

Celkový dojem. 50%

Měl jsem rád komornější zápletky, než tenhle apokalyptický chaos; už to nemá to kouzlo, když to de facto změnilo žánr.

Celkový dojem: 50%

Komiksová koncentrace deprese vyprávějící o ruské krutovládě, která ještě, jak všichni víme, neskončila. Naopak se umocňuje a drtí ruskou nevyléčitelnou společnost vedenou zločinci, kteří svou agresivní politikou a nepochopitelnými dojmy o své výjimečnosti infikují svět i za hranicemi. Mozaika ze střípků otřesných událostí a zaznamenaných svědectví, která se táhne od dob bolševismu až po putinismus, éru travičů, házečů lidí z oken, sadistů, paranoidních lhářů, zkorumpovaných lidských duší a psychopatů. A Ukrajina jakožto výrazný příklad oběti toho všeho.

Celkový dojem: 80%

Už komentář DR mi napovídal, že to bude docela dobré... ano, Tom King se občas nechává unášet na vlnách své vlastní geniality, až jsem ve třetí čtvrtině knihy myslel, že to vzteky zahodím. Ale já mu to nakonec všechno odpouštím, protože stvořil příběh, který je opravdu dobrý a celkem rafinovaný. Kresba připomíná noirové pecky dua Brubaker-Phillips a kdyby nebylo explicitně řečeno, že se jedná de facto o současnost, s těmi všemi americkými účesy, vozy a trenchcoaty bych myslel, že se píšou sedmdesátky. On je tam ten Rorschach celkem zbytečný, myslím, že by to nějakým způsobem fungovalo i bez návaznosti na Watchmeny, kdyby se to napsalo trochu jinak, protože gró příběhu a zápletka je fajn i tak. Ale i tak po delším čase děkuji za velmi kvalitní komiksový zážitek.

Celkový dojem: 90%

Velice bezútěšná atmosféra lemovaná tajemstvím, nepochopením a nakonec i zvířecími pudy, které zůstanou, když nezbývá nic moc jiného.

Celkový dojem: 80%

Zatímco by Norman mohl vyřešit nebezpečné démony jednou pro vždy, malí naivové mu to kazí. Chaoticky prokreslený díl, který ukazuje, že to všechno jde až nějak moc lehce. Těším se už na konec série, podle mě už to bude jen natažená nudle ze scenáristova nosu.

Celkový dojem: 50 %

Trochu tvůrce podezírám, že je to příběh z Japonska, protože Japonsko v komiksu je cool... takže jsme svědky příběhu, který by klidně mohl řešit, nevím, Usagi? A že se tam vyskytne internetový doggo, to je nabíledni.

Celkový dojem: 50%

Ač se to opakuje a některé pointy jsou dělané trochu na sílu, děsně se u toho bavím. Humor je to prostě Goscinnyho, tedy kouzelný... a opět palec nahoru za překlad slovních hříček.

Celkový dojem: 80%

Co na mě poměrně dost zapůsobilo - a je překvapující, že nešlo o původní Lemirův scenáristický záměr -, jsou tři kapitoly úvodní historické vsuvky o tom, co se kdysi událo na Aljašce mezi Inuity. A to i přes pro mě jisté logické diskrepance (nezapálili tu kapli dvakrát za sebou?). Ale třeba jsem jen horší čtenář.

Každopádně jsme zde svědky příběhu, ve kterém jsou de facto ti, kteří se snaží zachránit lidstvo, vylíčení jako bezskrupulózní padouši, a ti, kteří přicházejí věcem na kloub, jako šílenci. Na druhé straně vlastně nositelé (byť nevědomí) moru, ješitné pomsty a zkázy jsou ti dobří, protože mají roztomilé zvířecí čumáčky. Rád bych se odprostil třeba od nějakých environmentálně moralizujících rovin o špatném lidstvu a dobré přírodě, ale mohu tak těžko udělat, když Lemire tvrdí, že je to příběh primárně o dospívání a otevřenosti srdce. Inu, Lemire, mistr zápletek ohledně "dad" a "wife issues", přišel s coming age příběhem se zvířecími rysy v postapokalyptickém prostředí. Může být, dnes je možné všechno.

Stejně si po celou dobu myslím, že nejsilnější zbraní série je její napínavost, a to napínavost do samého konce. Sám konec je zvládnutý na tyto katastrofické poměry velmi dobře, příběhově hezky, dojemně, i když v podstatě značně kýčovitě. Musím přiznat, že to byla jízda.

Celkový dojem: 60%

Musím říct, že ani tady MB nesáhlo vedle a tak trochu začíná hrát dominantní roli na poli kvalitního sci-fi v komiksu v tom našem malém, i když trochu nasyceném, českém rybníčku. Lemire zde vyprodukoval velice zajímavou zápletku s přiměřeným napětím, kde se mísí téma mateřského citu umělé inteligence s povstaleckou svoločí.

Celkový dojem: 70%

Série se tímto nikam neposouvá, Roland bude na svém lovu možná do aleluja, vždy tak pár hodin za pronásledovaným. Tak jsme spíše svědky příběhů z universa, které je velice atmosférické, démonické, někdy bláznivě paralelními světy a vlivy "postmoderně" propletené až do šílenosti, kde se sní uprostřed snů a každý dům je ruinou a každá ruina má své duchy.

Celkový dojem: 50%

Epické. Apokalyptické. Trochu natahované. Kapitán a jeho nohsledi na zabití.

Celkový dojem: 60%

Znovu opakuji, že bych taková shrnutí, jaká jsou v úvodech Akiry, velice ocenil v ledasjaké jiné sérii, když se k jednotlivým dílům dostávám v rozmezí měsíců, někdy let. Nyní zde máme velmi dlouhou akční sekvenci, až si člověk říká, zdali by to nešlo všechno dějově trochu zhustit. Nicméně děj se klasicky odvíjí velice svižně, ve všem tom chaosu Akira čtenářsky strhává a odměňuje kyberpunkovou estetikou, rodí se zde brutální kataklyzma, takže to vlastně tolik nevadí.

Celkový dojem: 70%

Velmi pěkně sestavené povídky, které nejen v posledním a přiznaném crossoveru působí příjemně sandmanovsky. Více než zápletky zaujme onen snový magický svět, či přesněji řečeno světy.

Celkový dojem: 90%

Žánrový akční guláš s pro mě dosti slabými příběhy a rámováním, které je hůře kulturně přenositelné. Tento zvláštní fantasy historicky-válečný steampunk silně připomene svět 1920+ polského ilustrátora Jakuba Rozalského, ovšem ani zdaleka nedosahuje jeho estetických kvalit a atmosféry. Je to všechno škoda, protože přes všechnu tu šílenost, která mě osobně nudí, zde prosvítají zajímavé jednotlivosti a postavy skutečné historie. Tak či onak, nerozporuji, že si to může najít své čtenáře a každopádně a nahlas Sláva Ukrajině!.

Celkový dojem: 30%

Pozitivně kvituji spíše delší příběhy, které zde kromě snahy o humor a parodii superhrdinských komiksů přinášejí i vážnější témata.

Celkový dojem: 60%

Jsem velký obdivovatel Janíčkovy ilustrace a i tady platí, že jeho bohaté hrátky s třemi barvami, i když se autor tématicky značně opakuje, jsou pro mě nesmírně okulibé. Přírodním scenériím amerického severozápadu to tu nesmírně šikne. Mám rád třeba podobné cestopisné deníky a črty, které tvoří František Skála, ty jsou ale jakoby skutečnými artefakty, originálními ve své kusovosti, tím poměrně intimní a bezesporu umělecké. Janíček se rozhodl povýšit své cestopisné vzpomínky na jakýsi pseudokomiks a podělit se o svých zážitcích se světem. Jako knihovník vím, že o svých cestách má ambice psát každý druhý a zde konkrétně se nedivím už proto, že sám vím, že severozápadní Kanada je opravdu krásná. Je-li dílo zároveň důsledkem pokusu o nějakou arteterapii, tak je výsledek nadmíru skvělý.

K tomuto "projektu" mám v zásadě dvě připomínky a neříkají se mi lehce, neb za tím vším tuším kvantum práce a kvantum lásky ke zpracovávané látce, k zážitkům, ale i k filmům, literatuře, hudbě, starým věcem: 1) tato obrazová kniha postrádá ve svém vyprávění skutečný náznak dobrodružství, cosi zásadního, snad kromě pro středoevropana destinace samotné, jde spíše o v zásadě velmi zajímavou, ale lehoulince nudně odvyprávěnou reflexi jedné krátké cesty, reflexi plnou miniasociací, 2) vypravěč není přímo nevěrohodný, je spíše lehce nesuverénní ve svém zpětném rozpomínání se na to, co se vlastně všechno odehrálo, přičemž ve chvílích, kdy chce přijít na to, kde přesně se co stalo, vůbec nemusí být do detailu perfekcionistický, neb to v rámci celého uměleckého dojmu snad ani není důležité.

Vracím se obloukem zpět a opakuji, že po přečtení knihy jsem nesmírně spokojený s vizuální stránkou, stejně jako s technickým provedením a estetikou publikace, to Paseka prostě umí. Líbil se mi i Janíčkův doslov/přílohy, neb jakožto ročník konce 80. let jsem se v lecčem úplně přesně poznal.

Celkový dojem: 60%

Tak první příběh této telenovely o Bufkinovi působí poměrně dost dětinsky, ale vlastně proč ne, jsme řece v pohádkovém světě. Pokračování hlavní linie je už notně napínavější.

Celkový dojem: 80%

Wow, použít umělou inteligenci místo kreslíře je jistě zajímavý, byť v poslední době asi už ne tolik originální koncept. A díky za to, protože se ukazuje, že ještě pár dní budou mít ilustrátoři a kreslíři co jíst, nahraditelní očividně ještě úplně nejsou. Co se týče divného a poměrně infantilního příběhu, nestačil jsem zírat - to snad taky psal robot. Chtít za to čtyři stovky, to je vlastně drzost.

Celkový dojem: 10%

Dobré, ale na Brubakera celkem konvenční kriminální dílko, u kterého tolik netuším, proč je z něj B. M. Bendis v předmluvě tak odvařený. Je to poměrně dost ukecané, přiměřeně napínavé, ale ne tak rafinované a kulervoucí, jak to Ed běžně umí. Zkrátka trochu patrno, že tehdy, na přelomu tisíciletí, teprve začínal a vypisoval se.

Celkový dojem: 70%

Tato manga sbírka mě zaujala spíše než formální stránkou - jedná se podle mě až o příliš konvenčně a popisně odvyprávěné příběhy - skvělými náměty a atmosférou z nich plynoucí. Nehledě na mírně poučné mikropointy adaptovaných legend.

Celkový dojem: 60%

Lehce iritující formát, při kterém se sled obrázků mění z horizontálního na vertikální a naopak, lehce iritující omáčka kolem bubáčků, což jsou prostě vyfabulované příšerky... každopádně, ačkoli se jedná o komiks pouze z části, jsme zde svědky takového česky burtonovského světa v příjemném hávu. Takový skicář plný milé imaginace.

Celkový dojem: 60%

Půvabný příběh a námět, který přecejenom působí ještě trochu pankáčsky, zprvu tak trochu brakově-androšsky, místy snad saudkovsky, ale už zde prosvítají ony nádherné a kouzelné atmosféry, nálady a humor Čechových světů, kterými jsem vždy uchvácen. A v bonusových povídkách už tohle svítí všechno naplno.

Celkový dojem: 80%

Takové letem světem Einsteinovým životním příběhem. Komiks, který snímá velkou ikonu 20. století a vlastně synonym pro génia z piedestalu a představuje ho též jako roztomilého a nepraktického človíčka, nejen fyzika, ale i bojovníka za mír.

Celkový dojem: 60%

Lucie Lomová trávila nad tímto deníkem každý večer jednoho roku a mně to vzalo - zcela překvapivě - též několik mých vlastních večerů, než jsem to celé přečetl. On ten jeden rok, ačkoli se to možná nezdá, není zase tak krátký.

L. L. přišla vlastně s něčím dosti zajímavým a svým způsobem odvážným. Stanovila si svá pravidla, leč ty ohledně toho, že na čtenáři nezáleží, že jde o osobní zpověď, nelze brát toliko vážně - jinak by s ním nevyšla sama ven, k čtenáři tak či onak svým způsobem promlouvá, záleží jí na reakcích rodiny apod. Jedná se o další (viz The Artist, Nuda a jiné příběhy ad.) z vhledů do každodenního života umělce, který přináší kromě takových klasických věcí jako je celkem různorodé cestování po republice i zahraničí, vernisáže, rozhovory, výstavy, besedy, workshopy atd. věci zcela obyčejné. Přestože je L. L. v lecčems příjemný pankáč, umí být její život a názory v řadě věcí naprosto konvenční.

Tento výtvarný a lehce experimentální výtvor ukazuje též na limity inspirace a vlastní vůle, L. L. se na můj vkus až často spokojila s neilustrovaným zápisem. Zároveň jsme svědky toho, jak takový na první pohled obyčejný (tehdy ještě předcovidový) rok přinese mnoho menších či větších životních dramat, ale i pěkných událostí. To prvního ledna přes všechna předsevzetí a plány samozřejmě netušíme.

Celkový dojem: 70%

Po formální stránce nádherný a zvládnutý komiks, parádně nakreslený a střídající styl. Ovšem po stránce obsahové působí - ačkoli v doslovu se tvůrci chtěli přesně tomuto vyhnout - jako "chaoticky poskládaný třídní almanach", nemohu si pomoct. Navíc, nejsem si jistý, zdali všechny komiksy jsou rozkličovatelné tak jednoduše, je-li člověk vzdělaný a blíže seznámený s japonskou společností a kulturou, nebo je řada věcí naschvál lehce nevyslovených... nebo prostě některé scénáře trochu skřípou. Ale jako onen "sampler mladých nadějí z plzeňského ateliéru" super.

Celkový dojem: 50%

Jakožto předplatitel Respektu se s těmito stripy potkávám, ale takové opáčko není od věci... jsou to takové obyčejné vtipy na téma manželství, vztahy, rodiny, děti, ale je to natolik milé a mnohdy se v tom člověk může lehce poznat.

Celkový dojem: 70%

To jsem chtěl zprvu pochválit, kterak se italští umělci - jak sleduji nyní v posledních letech primárně v oblasti dokumentárních filmů - věnují právě výtvarnému umění. S tím jsem se i začetl do tohoto příběhu, kdy krajně nesympatická arogantní nána vyruší sprejera a dostane ho do problémů, pak ho ještě zvláštní logikou donutí, aby jí pomáhal. Následuje její příšerná levičácká nalejvárna o umění a světové politice. Sprejer, který vypadá, že neumí do pěti počítat a chtěl si jen prostě ošplíchnout zeď, otáčí oči v sloup... za pár dní už záhadně rozvíjí pseudointelektuální řeči o významu umění. Hlavní protagonistka z toho doslova několikrát oněmí. Prostě tu je několikrát komiksové okénko, jak na něj uchvácena jeho řečí čumí. Nejsem si jist, zdali mu chce ihned provést felaci, nebo je po lobotomii. Jakési surreálné hříčky už se k celému konceptu komiksu podle mě vůbec nehodí.

Celkový dojem: 20%

Ve Skalpech jsem Aaronovi všechno baštil a tak mi všechny ty drsné strasti indiánské rezervace přišly "autentické", lidské pohnutky tam nebyly černobílé a člověku běhala po kůži příslovečná husina. Zde mu to nějak nevěřím, tlačí moc na pilu a tuhle umělou předrsnělost už od dob Sin City nějak nemusím... banda vypatlaných vidláků uprostřed zahnilého buranova. Kdyby nám to snad nebylo jasné, pan policista nadává na Obamu, věřící jsou šílenci a sousedé rasisti. Poslední kapitola však znamená příslib jakési pomsty na obzoru, na kterou se snad i těším.

Celkový dojem: 40%

Brubaker je můj oblíbenec a znovu ukazuje, že psát prostě umí. Tahle špionážní zamotaná záležitost z dob studené války, která se několikrát otře i o Prahu, je napínavá velice, alespoň první polovinu. Pak, zdá se mi, se zašmodrchá až trochu moc, přidá na nerealističnosti, kdy se k létajícímu a neprůstřelnému obleku přidají komplikované náhody, přestřelky a ještě komplikovanější zlo-plány, tedy něco, co špatně koušu i u superhrdinského žánru, kde se asi Brubaker bohužel trochu zapomněl. A konečné vyústění mi tento dojem nespravilo, ba naopak.

Celkový dojem: 70%

Cha, Keenu Reaves nám tady rozjíždí takového pseudo Johna Wicka, co vypadá jak John Wick, tedy jako autor sám, pocházejícího z pravěku... ale i když, co je to za pravěk? 80 000 př. n. l.? Máchá se tu meči, studují se mapy, drancují bohaté paláce a jezdí na koni? Ok, to máme nějaký dávný ztracený fantasy svět, budiž... téma o nesmrtelnosti těla je pak už lehce únavným klišé, nekonečná krvavá rubačka nudná, psychologické studium hlavního hrdiny mě též nijak neinspiruje k další četbě.

Celkový dojem: 40%

Lemire řešil v Potápěči syno-otcovské záležitosti, teď se nás snaží lapit do své komiksové balady otco-dceřiného rázu. Smutkem obtěžkaný příběh se postupně odvíjí jak théseovské klubko s nití a ačkoli má být povídka inspirována Murakamim, vyústění je - krom toho, že těžce očekávatelné - spíše takové coelhovské.

Celkový dojem: 60%

Tomie je hrozně zajímavý, vtipný i hororový námět zároveň. Koncept, který vznikal očividně postupně. Vzhledem k tomu, jak na sebe jednotlivé povídky navazují více či méně volně, možná by podobné knize slušelo víc něco okolo 500 stran, některé příběhy jsou navíc trochu slabší. Ale i tak je to parádní dílo plné itóovské obskurnosti, divnosti a nevyčerpatelného metače nápadů, u které jsem jedině rád, že se mi nedostala ještě do snů... brrr.

Celkový dojem: 80%

Série si drží napínavost i celkem poctivé hrátky s kvalitními sci-fi náměty. Baví mě to a jsem zvědav, kde to všechno nakonec vyústí.

Celkový dojem: 80%

Hellboy bez Hellboye, který hellboyovsky mlátí všechno kolem sebe, je vždycky lepší Hellboy. A i když tady se občas Hellboy ukáže, vůbec to nevadí. Třetí a čtvrtá povídka vyčnívá atmosférou a když tu třetí ještě kreslí Corben, co více si přát?

Celkový dojem: 80%

Takový hezký rychloexkurz do severské mytologie s místy otřesně napsanými dialogy. Tak třeba příště na Bali.

Celkový dojem: 60%

Člověk, který nezná tuto Vianovu prvotinu, bude asi poměrně překvapen. Člověk, který nečetl nikdy žádného Viana, bude možná okouzlen, možná nebude absolutně tušit, která bije... Nápad komiksově adaptovat Viana je zhruba tak odvážné, jako tančit na tlamách hladových aligátorů. Výsledkem je kresebně estetický zážitek, při němž lze jedině ocenit doslovnost scénáře, při němž jsem si mohl tuto novelku osvěžit a připomenout si pár absurdních vtipů. Jedná se samozřejmě o dílo absolutně šíblé, parodické a svižně chaotické do té míry, že se člověk může ztratit mezi dvěma bublinami. A ačkoliv jsem fanoušek Viana, i fanoušek nápadu toto dílo nakreslit, tahle vianovská začátečnická smršť je přece jenom místy čtenářsky zmáhající.

Celkový dojem: 60%