Kvalitativně (tisk, grafika) na úrovni těch nejlepších obrazových knih z Taschenu + velice šikovně členěná. Obsahově paráda - pro člověka, který se o komiks zajímá je to lahůdka. Výstava byla výborná a dobře že souběžně vznikla i tahle tlustá kniha.
Jednoznačně nejlepší Fanouš. Scénář jede jako parní válec a těžko se komiks nedá přečíst naráz. Ivana Mackerlová je v tomhle příběhu lepší než Klytora ve Třech úkolech. Její vlastnosti krásně zarámovaly celý komiks (touha po dobrodružství, poznání, střet s kritikou). A Dan Černý to má v paži jako málokdo. Ať už kreslí živé nebo neživé - vždy je to jistá ruka. Plus doopravdy vytuněný lettering, který tomu dává jiskru a divím se, že za něj ještě nedostal Muriel.
Model těchto merchandising komiksů je jasný: v každém sešitu je určité procento oblíbených filmových hrdinů a určité procento akce (vesmíru, monster). Když je splněno, je sešit hotov. Kresba a příběh jsou podružné. Sem tam potěší nějaká nová příšerka nebo prostředí. Ale celkově z tohoto Omnibusu mám pocit, že se ty příběhy táhnou do nekonečna jako titulky ke Star wars.
Tohle mohl být nejlepší Omnibus pana Predátora, kdyby mezi povídkami nebyla dlouhá "Xenogeneze" s příšernou kresbou (rozuměj - absolutně se nehodící k Predátorovi). Naštěstí tu jsou dvě věci, které mne oblažily právě svým vizuálem - "Ďábel přichází" a "Domovský svět". Oči jsem na nich mohl nechat! Ostatní povídky patří k lepšímu průměru.
První a nejdelší povídka "Odpadlík" je zřejmě to nej co jsem s Predátorem četl. Kresba je naprosto parádní - hlavní "hrdina" tu má šmrnc neporazitelného zabijáka. Ostatní komiksy jsou celkem nápadité příběhy s fajn vizuálem.
Možná nejslabší Predátoří Omnibus. Příběhy mi většinou nesedly kresbou ani prostředím vyjma "Vetřelců ze 4.dimenze" a "Městského lovu" - přesto si tahle sbírka pořád tak nějak drží punc dobré zábavy
Ponurá atmosféra a pěkná práce s komiksovou řečí. V té době to musel být pro příznivce Spidermana opravdu mírný šok. Spiderman poprvé opravdu na kolenou, srandičky stranou. Při čtení jsem měl pocit, že Kraven nadopoval něčím i mě. Velice dobrý book.
Ani nevím co jsem od toho vlastně čekal. Možná víc humoru, možná větší šílenost. První půlka jsou víceméně rozhovory postav, které by se dali libovolně prohazovat a nic by se nestalo. Druhá už spěje k akčnímu finále, které má jakés takés fajn zakončení. Sice se mi celkem líbila kresba a barvy, dokonce jsem se pousmál nad Wolverinovým "úderem", ale nedokážu si představit, že bych tuhle sérii sbíral.
Fajn Spider-book, který se zaměřuje hlavně na samotný vznik Venoma. Bohužel - jak už zmínil Josh - o Eddiem Brockovi se dozvíme jen ze sumáře a samotný Venom se nám pořádně předvede až v závěru. Takže já osobně se těším spíš na sešity následující po této sbírce.
Superhrdinský old school komiks jak má být. Když někdo někoho praští, tak řekne, že ho praštil. Když někdo dostane na budku, tak se z toho oklepe a jede dál. Dobráků a padouchů je tam tolik, že nemají prostor k projevení (natož vývoji). Ve zkratce - skoro bych řekl, že je to komiks z roku 1964 (a ne 1984) a že hlavní účel (propagace figurek) určitě splnil. Tohle "epické nic" ale určité kouzlo má a české vydání se povedlo.
Scénáristi ctí ducha předlohy a to je jen dobře. Vlastně žádná z povídek ve mě nevyvolala pocit typu: tohle není Predátor, kterého mám rád (to se mi často stávalo u Vetřelců nebo Indiana Jonese). Bezeslovný komiks "Zkouška dospělosti" je lahůdka, ale myslím, že každý si v tomhle kompletu najde to své.
Třetí a pro mě zřejmě poslední Macanudo. Zatímco v prvním svazku bylo nápadů a vtipů habakuk, druhý díl už jel tak trochu na spojku. Třetí už mě definitivně přesvědčil, že autor vsadil na "poetiku" místo vtipu. Což pro melancholiky může být úžasné, ale já za tím vidím spíš z nouze cnost a vyschlou studnu. A je mi to upřímně líto, protože první Macanudo mě opravdu nadchlo.
Kdo chce začít s Calvinem, může sáhnout po jakémkoliv dílu a bude to dobrá volba. "Jeden neví.." je ale pro mě jeden z těch nejlepších. Nejenom kvůli krásně vystavěným vtipům, které mi sedly, ale hlavně kvůli prací s komiksovou řečí. To jak Watterson koncipuje (především nedělní) stripy, jak pracuje s prostorem a výrazem je pastva pro oči. Samotná kresba je "standartně úchvatná". Jediné co zamrzí je černobílý tisk u barevných dílů - především když se potká tmavá šedá s černou. Ale kašlu na to, jsem šťastný, že to tu vychází. U Calvina nejde o to se zasmát, ale být v tom světě. Watterson ho vytvořil s bravurou génia.
Bohužel - Další dobrodružství Indiana Jonese mají velice sestupnou tendenci. Samozřejmě je to brak, ale o to víc bych čekal zábavy. Bohužel vtipu a skutečně dobré akce se tu moc nedočkáme - natož nějaké invence v rámci příběhů. Jak už ale zmiňuji u prvního Omnibusu - stejně si koupím další díly.
Jestli si chcete tento Omnibus kupovat kvůli Dobyvatelům ztracené archy přijměte varování. Převedení Dobyvatelů do komiksu je naprosto žalostné. Výtvarná stránka mi napovídá, že po premiéře tohohle trháku dostali kreslíři Buscema s Jansonem nůž na krk a měli týden na to udělat všechny 3 sešity. Je to uspěchané, barvy úděsné, zkratkovité a tudíž bez jakékoliv atmosféry. A to si tahle klasika fakt nezaslouží. Ale co už - je to prostě typický US merchandising. Ostatní povídky jsou celkem stravitelné (pokud jste do Indiana Jonese fanda).
Druhý Omnibus Jonese je o moc lepší než první část. Příběhy jsou sice na jedno brdo, ale přiznávám, že mi tohle brdo dost vyhovuje. Nejblíž filmu (i díky navázání na Posl.křížovou výpravu) je Kopí osudu. Nejlepší je podle mého Svatyně mořského ďábla, kde svižný příběh vede velice pěkná kresba. Ostatní příběhy se pohybují někde v průměru.
Hned v prvním Omnibusu jsem se přesvědčil, že Indianu Jonesovi komiks příliš nesluší - a přesto si ho jako jeho velký fanda budu kupovat dál. Je doopravdy těžké převtělit tu atmosféru, kterou vytvořil tým okolo Spielberga do komiksových políček. V této sbírce se to nejvíc podařilo paradoxně poslednímu příběhu Zlatá paže. Kreslíř tu tak trochu rezignoval na podobnost s H.Fordem a udělal dobře. Kresba má švih a příběh správně nakombinovaná akce a mystika.
Nádhera. Výtvarně i vyprávěčsky promyšlený komiks, který (i přes většinou smutnou náladu) potěší. Přesně ta knížka, která se má číst ve starém ušáku s oblíbenou dýmkou v puse (ani jedno nemám).
Čtvrtý díl Vetřelců je podobný třetímu - výborný mix rozličných komiksů. Neskutečně zábavný Mondo, brutální Šílenství, nápaditá Symfonie kopí, ale hlavně zřejmě nejlepší komiks vetřelců vůbec - Pevnost. Tuto povídku bych chtěl vidět někdy zfilmovanou (spolu s pár povídkami z třetího Omnibusu).
Až třetí Omnibus Vetřelců ve mě vyvolal opravdové nadšení. Ačkoliv miluju Bisleye - jeho kratičký příspěvek tu nepatří mezi to nejlepší. Povídky Oběť a Labyrint a Vykoupení jsou skvělé ve všech směrech.
První Omnibus Vetřelců je fajn. Každý příběh má něco do sebe jak výtvarně tak scénáristicky. Sam Kieth i Mark A. Nelson předvádějí vynikající kresbu. Ale nejblíž k atmosféře filmu se dostal Dan Beauvais v Útočišti šílenců.
Po Pepíkovi Střechovi je tu další komiks, který přináší čistou radost (ať žije podzim 2012!). Továrna zkázy sice na pohled vypadá jako malý sešitek, ale uvnitř se odehrává regulérní dlouhý příběh, který mě hodně pobavil. To, že je to krásně nakreslené ani tak nepřekvapí. Dan Černý se vypracoval ke stylu, který mi nejvíc ze všeho připomíná Francisca Ibáñeze (Clever & Smart). Svižné a přesné tahy, design celého Fanoušova světa - vše k sobě náramně sedí. Navíc je tu krásně vidět jak se má pracovat s černou a bílou. A pak je tu příběh - vtipný a vzhledem k žánru - výborně vyvážený. Žádné vtipy na každém rohu (kreslených gagů mimo obraz je tam tak akorát), ale dobrá práce s pointami jednotlivých scén (závaží atd) i s celkovým vyzněním. Ale co to píšu. Fanouš: Továrna zkázy je jeden z těch komiksů, které nepotřebují komentáře. Obhájí se sami o sobě. Nejlepší ze všeho je si prostě Továrnu zkázy pořídit a přečíst (a těšit se na další díly).
Pokusím se být co nejstručnější, ale bude to těžké. Na křestu "VDPS" Pavel Čech vyprávěl o téměř dvouleté práci na tomto komiksu, jak si nebyl jistý jestli to je správně dlouhé či krátké nebo jaký konec (ze čtyř možných variant) má příběh mít. Tak přesně takováhle autorská nejistota není z VDPS cítit ani náhodou. Naopak - je to příběh jak má být. Plyne přirozeně a já ho zhltal až neslušně rychle - už abych se dozvěděl jak to celé dopadne. Ten svět, který Pavel Čech vytvořil, je nesmírně poutavý a živý (místy nádherná malba, místy rychlo kresba v konturách) a já se těším až si knížku budu číst zase znovu. Myslím, že každé dobré dílo v nás rezonuje ještě pár dní po "konzumaci" a tady to sedí dokonale. A ještě jedna věc - nečetl jsem v komiksu tak krásné vyjádření první platonické lásky jako tady. Skvělý komiks.
Po delší době jsem si koupil Hellboye a byl jsem překvapený jak moc je to pořád na jedno brdo. Ten příběh je splácanina pohádkových a hororových motivů prokládaných akcí. Bohužel bez špetky humoru a nadhledu (a Hellboyovo "Ty parchante" to nezachrání). Kdyby tohle byl můj první komiks o pekelníkovi, asi bych vydržel číst hodně pozorně, ale tady jsem po pár kapitolách už začal spíš jen prohlížet obrázky než opravdu vnímat "děj". A musím říct, že vizuálu není co vytknout. Duncan Fegredo převzal Mignolův styl sakup prdum a je to opravdu pastva pro oči. Nádherné tvary postav a prostředí, kompozice a barvy - to je prostě pořád důvod si Hellboye koupit/půjčit/prolistovat.
To nejlepší ze superhrdinského žánru (protože ho překračuje). Co mě dostává je, že se k příběhu můžu vracet kolikrát chci a pořád z něho mám skvělý pocit. Pokaždé si najdu jinou postavu, které zrovna fandím, pokaždé jsem uchvácený z toho jak je to chytré a nadčasové.
Kučerovského "portfolio na papíře" působí velice pěkným dojmem. Některé stránky (obrázky a komiksy) jsou jedním slovem úchvatné. Pár výtek by se asi našlo (v zájmu ukázat od každého něco se objeví i slabší věci), ale pozitiva jednoznačně převažují. Grafická úprava super. Uvítal bych rozsáhlejší rozhovory, hlavně na téma komiks. Nerad do hodnocení zahrnuju cenu, ale za 240 ká je skoro hřích nemít ZOOOM 1 ve své komiksovně.
Je mi to sympatické svojí originalitou, ale přesto jsem čekal víc, než jen krásně nakreslenou "legrácku". Z ukázek jsem si vysnil asi něco trochu epičtějšího, proto to mírné zklamání. Hvozdy ale rozhodně stojí za koupi (byl jsem mile překvapený cenou) - Grus tu totiž (zase) předvádí parádní oku-lahodící komiksové kejkle.
Pro mě jsou Volemanovy příhody ještě lepší než Voleman sešitovky. Líbí se mi styl kreslení a ještě víc se mi líbí scénáře, které se se místy zvrhnou do nečekaných úletů. A i z těch největších úletů je cítit přítomnost, všednost, upřímnost. A hlavně je to dost prdel!
Po dovrseni prvnich deseti [kdyz nepocitam specialy] cisel, nacina Aargh dalsi desitku a myslim, ze lepsi start to nemohl byt. Kdyz pominu pekne zpracovane tema o madarskem komiksu tak me potesil [uz klasicky] Fanous + rozhovor s Danem Cernym. Moc se tesim na jeho "celovecerni" komiks, ktery snad vyjde tento rok. Rozhovor se skvelou Renatou Fucikovou, jejiz veci jsem kdysi obdivoval ve Ctyrlistku, vycerpavajici povidani o mem milovanem Frantisku Kobikovi. Vyber samotnych komiksu je ok, myslim, ze kazdy si najde neco co ho oslovi minimalne vizualem. Graficka uprava a tisk - to je kvalita, na kterou jsem si u Analphabet Books zvykl, ale dnes rozhodne neni samozrejmosti. Aargh 11 me opravdu potesil - je to kus poctive odvedene inspirativni prace. PS: v obchode jsem si vybral obalku s Fanousem. Cus.
Co chtít víc od stripu? Výborně napsaný, výborně nakreslený. Asi nejlepší strip co znám. Doufám, že tahle knížka se bude dobře prodávat a přibudou další díly...
Další důkaz (po Singapurském speciálu) , že komiksové cestovní deníky jsou pestré, citlivé i vtipné čtení. Doporučuji všem kdo se chtějí pobavit i cestovat z pohodlý svého obýváku.
Na základě Turloghova doporučení jsem si koupil a neprohloupil... Líbí se mi víc první půlka knihy než delší Kruhy, ale v zásadě není co řešit - je to výborná knížka.
Těšil jsem se na tuhle knížku a i přes to, že jsem zhruba věděl co mne čeká jsem hodně mile překvapený jaká bomba to doopravdy je.... Doporučuji každému kdo se o komiks zajímá.
Tenhle díl mě mile překvapil kresbou (ze scénáře je poznat stejný duch zenitových Donžonů). Opravdu nejlepší série, která tu dnes vychází - tak doufám, že vycházet nepřestane.
Donžon je komiks přesně pro moje oči. Je pravda, že v tomto díle není tolik humoru, ale to mi vůbec nevadí - od začátku vás obklopí mlha jedinečné atmosféry, která vydrží až do konce.
Skvělý komiks, který tu vyšel v černobílém provedení. Vynikne tak geniální Rosińského kresba, ale barva by tomu rozhodně neuškodila. Příběh je dobře vystavěný, připomíná mi to tak trochu filmové vyprávění s pár nezapomenutelnými scénami a příjemnou pointou na konci. V rámci fantasy je to zábavné počtení.
První Asterix na kterém je krásně vidět vývoj kresby (i v rámci tohoto dílu)... Příběh je to skvělý, vtipný, ale pravý rozjezd na galského hrdinu čekal až v dalších dílech.
Komiksfest revue mám brát zřejmě jako regulérní časopis. Jestli ne, tak alespoň jako katalog či reklamu na Komiksfest. V každém případě je to velice příjemný počin s pestrým výběrem komiksů. Z českých mě zaujal Jaromír Plachý (sofistikovaně naivní styl - kdo by to byl řekl :)), Vašek Šlajch - pohoda, Černý - nic moc, ale asi mu to odpustím, Jaromír 99 - nelíbilo, Lukáš Bača - sice nic moc kresba, ale ten styl komiksu a vyprávění mě bavil, takže moc fajn, Lucie Lomová - čím dál víc mě přesvědčuje, že je originální a zábavná, Nikkarin - existencionální komiks, kterých je k vidění dost, ale tohle mělo příjemný vyprávěcí styl, David B., Mawil, Charles Burns - neoddiskutovatelná kvalita.... Publicistika je na standartní úrovni (standart Aarghu, ještě aby ne). Takže já hodnotím velice kladně a jsem zvědavý jak moc se postupem času bude revue lišit od svých "konkurentů" Aarghu a Zkratu. (jo a ty skici od Gruse - to už je skoro fetiš ne? :))
