"Můj ty smutku!" je celkem depresivní sbírka, ale na druhou stranu, pořád je zde ona potřebná lehkost. Co je ale na první pohled patrné, to jsou opakující se témata, případně i opakující se scény, které už po několikáté nejsou řešeny příliš zajímavě, a to ani zábavně, ani jinak. Jistě, ty pointy jsou pokaždé trochu jiné, ale máte pocit, že při téhle struktuře vybraných stripů podle tématu, najednou dostáváte něco, co zas tolik nápadů nemá. Přitom jsou "Peanuts" strašně bohatou sérií. Snad nám to další knihy potvrdí. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/01/453-muj-ty-smutku-75.html
Brian Azzarello není špatný scénárista, ale začínám mít pocit, že je možná až moc mainstreamový. Příběh "Pokojoví psíci a angličtí páni" je jednoznačně důkazem toho, jak natáhl sérii o dva sešity, kde se zas nic tak zásadního nestalo. Nebo to tak na první pohled alespoň vypadá. Je to pro fanouška příjemné čtení, ale vlastně jde jen o to, abychom se dověděli, že budoucnost Johna Constantina je temná. Copak jsme tohle dávno nevěděli? Stejně nic podrobnějšího nezjistíme, můžeme se akorát těšit, co bude dál. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/01/452-john-constantine-hellblazer.html
Co se Sekorovi musí nechat, to je skutečnost, že do komiksu, který nemusí být nutně primárně určen pro děti, i když je tak dnes chápán a předpokládám, že s tím záměrem byl kreslen, vpašuje sociální a politická témata. Dělá to s vervou sobě vlastní. Když dojde na válku, tak dojde na válku a lítají končetiny. Doslova. Tohle není jen roztomilý Ferda, tohle je Ferda, který vidí svět takový, jaký je, a dokáže v něm prožívat zábavná dobrodružství. Tohle je mimochodem další aspekt Sekorovy tvorby - neopakuje se. Pořád čtete něco nového. Každý příběh se soustředí na něco jiného, každý příběh Ferdu zavádí trochu jinam. Nádherná ukázka toho, jak byl český komiks bohatý a jak krásně může vypadat postava, když se jí dá duše. Ano, někdo by mohl naříkat, že Ferda není pro děti vhodný, ale tohle si nemyslím. Naopak, řekl bych, že je to něco trochu jiného, osvěžujícího, a to i přesto, že to má na krku osm křížků. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/01/451-dobrodruzstvi-ferdy-mravence-95.html
V případě "Hledání bohů" tápete. Chcete vědět, co bude dál, ale nedozvíte se. Tak to prostě je. Ochutnáte, a pokud budete mít zájem, musíte si pokračování sehnat někde jinde. Anglicky. Anebo také ne. Možná vám tahle ukázka, tohle nahlédnutí ani nebude po chuti. A jsem si téměř jistý, že ty negativnější pohledy na příběh budou převládat. Jurgens napsal scénář, který ničím zásadně nevyniká. John Romita Jr. si udržuje svůj standard, ale ani skvělá kresba nemusí nutně pozvednout slabý scénář. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/01/450-ultimatni-komiksovy-komplet-13.html
Většinou beru šmoulí příběhy jako celkem nápadité, ale v tomhle případě tvůrci jen drobnými nápady oživili celkem klasické povídky, které můžete v nepříliš jiném provedení číst i jinde. Jako hrací sešit je to velmi luxusní, ale jako komiks, což je to především (alespoň podle rozsahu jednotlivých částí), je to celkem obyčejné. Po čtení budete mít pocit, že tohle jsou přesně ty příběhy, které sice dělají Vánoce, což ale znamená, že z tradic nijak nevybočují. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/01/449-smoulove-smouli-zima-50.html
První kniha mi přišla jako zajímavý rozjezd, ale tohle je jednoduše matlanina různých komiksových nešvarů (odkazování na události, které se staly před dvěma sty díly, cestování v čase, paralelních vesmírech, apod.), které dohromady nefungují, stejně jako většinou nefungují samostatně. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/01/448-jla-liga-spravedlnosti-2-40.html
"Borgia" je rozhodně komiksem, kterým stojí za koupi. Je to jednoduše dílo, jež se bude vyjímat ve vaší knihovně, navíc si jsem skoro stoprocentně jistý, že je to kniha s potenciálem zaujmout i ty vaše známé, kteří o komiks jinak normálně nezavadí. Ano, Manarova kresba a jednotlivé panely většinou budou tím, co je bude zajímat nejvíc. A proč ne? Manarovy ženy jsou krásné a je třeba uznat, že některé stránky jsou takové, které jinde neuvidíte. Vyrazí vám dech. Tak to také může být. Kresba komiksu tohle dokáže. A je dobře, že se nám zase - a v kvalitním vydání, ať už měkké nebo pevné vazby - představuje zase trochu jiný komiks, který si rozhodně zasloužíme. I přes snížené hodnocení to myslím v tom nejlepším. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/01/447-borgia-75.html
Vittoriovi se daří vykreslit to, jak se v dané době v Praze žilo, stejně jako se mu daří vykreslit i to, jací ve věku mezi třináctým a sedmnáctým rokem jsme. Dokážeme se naprosto zbláznit kvůli jedné, pomíjivé věci, dokážeme se zbláznit kvůli jedné dívce, jsme ochotni obětovat snad všechno, a to jen proto, že jsme nikdy nic podobného ještě nezažili. Tak to je, to je prostě naše přirozenost. Autor tohle zachytil skvěle, ale měl až moc dlouhý rozjezd na to, aby pak dokázal finále gradovat, i když je druhý díl jednou tak dlouhý jako "Dětství". A tak se nedočkáme finále, nebo rozhřešení čehokoli. Musíme si počkat na třetí díl a já jsem docela zvědavý, jestli se ho vůbec dočkáme. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/01/446-jonas-fink-dospivani-70.html
Co se rozvíjí jako velmi dobrá kniha, postupně ztrácí. Ani ne tak na tempu, jako spíš na nápaditosti. Prvky, které vás zpočátku dostaly, mizí. Postupně chybí originalita a příběhy jsou najednou takové... no, obyčejné je asi to nejlepší slovo. Pořád je zde lehkost, o kterou se autoři snaží, pořád zde je snaha pobavit, ale v mnoha příbězích chybí něco navíc. S postavou se rychle sžijete a asi vám nebude příliš protivná, stejně tak se sžijete i s kresbou, která postupně začne být podobně uniformní. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/01/445-bezva-bara-1-mala-ulicnice-60.html
"Red Hoodova pomsta" již není tak výjimečná jako příběh první, ale daří se pokračovat v onom béčkovém stylu, který vytváří temnějšího Batmana, který je místy o to zábavnější. V temnotě ho podporuje u druhého příběhu Philip Tan, který ale není tak bizarně uvolněný jako Quitely. Morrison se tak předvedl ve velmi dobrém světle a ukázal, že když chce, tak vytvoří něco zábavného a dobrého. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/01/444-batman-robin-batman-znovuzrozeny-80.html
"Peanuts" jsou stripem, který se vám může dostat hodně pod kůži. Mně se to stalo. Pořád si myslím, že "Calvin a Hobbes" jsou lepším stripem, ale "Peanuts" se také zabývají tím, co je pro nás nejdůležitější. Zabývají se životem. Ty stripy vás dokážou pobavit, zvednou vám náladu anebo vám taky způsobí pořádnou depku. Je jedno, jak na vás budou působit, jen je působit nechte. Stripy zaměřené na lásku jsou lehce se opakující, ale pořád zde najdete dostatek originality, aby vás uzemnila. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/01/443-laska-podle-snoopyho-90.html
Kresba prostě stárne, to je jasné, i když pořád poměrně jasně vyjádří to, co má. Scénář ale zestárnul mnohem víc. Jak už bylo z naznačení děje patrné, je splácán hlavně proto, aby se mohli superhrdinové setkat. Jejich spojení je celkem násilné a samo o sobě nenápadité. První kroky na planetě nejsou o nic lepší, a tak až zhruba od třetího sešitu máte pocit, že scénář přece jen má na něco víc. Plně to nepotvrzuje. "Tajné války" jsou jednoduše komerčním výdobytkem, který měl za následek zásadní události marvelovského světa. Jenže samy o sobě už dnes "Tajné války" nefungují. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/01/442-ultimatni-komiksovy-komplet-5-tajne.html
"Knoflíková válka" je i díky druhému dílu jednou z nejvydařenějších komiksových adaptací, které se dostaly na náš trh, což je rozhodně významné zjištění, protože zase tolik výjimečných adaptací se obecně netvoří. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/01/441-knoflikova-valka-2-pevnost-85.html
Příběh je poměrně bohatý, jsou zde vedlejší zápletky, ale hlavně zde zůstává ona jemná kritika, která dětem přijde úsměvná, ale dospělí čtenář si uvědomí, že lidé takoví prostě jsou. Jak se plovárna plní a nikdo nechce nic dělat, jak se posmívají Fešákovi, který přijde první v kraťasech, aby hned za chvíli už měli kraťasy všichni, jak se nahrnou do vody, že se tam nedá hnout, jak si všichni zaberou lehátka, že už tam není pro nikoho místo. Šmoulové jsou parodiemi lidí, jen jsou roztomilejší. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/01/440-smoulove-smoulove-na-plovarne-70.html
Grant Morrison vytvořil takové příběhy, které nejsou příliš epické, nejsou příliš roztahané, ale dostatečně nás seznámí se všemi hrdiny a předvedou nám různé, místy poměrně nápadité prvky, které jsou v rámci superhrdinského komiksu originální. Grant Morrison vás skutečně dokáže překvapit, a to i přesto, že komiksový mainstream se v posledních letech plácá ve stojatém bahnu, trpí neoriginalitou, opakováním a klišovitostí. Možná to je i tím, že "JLA" má za sebou už také pár let. Grant Morrison ukázal, že to pořád jde zajímavě i se starými hrdiny, kteří se někomu mohou jevit jako výrazně vyčpělí a nudní.
Kresba Howarda Portera je poměrně klasicky mainstreamová a vyniká především skvělými akčními sekvencemi, ale i vršením panelů na sebe. Morrison se místy vyznačuje velkým množstvím textu, což se promítá do celého komiksu a samozřejmě i do toho, kolik zbývá místa na kresbu. Společně však text a kresba kooperují dobře a vytvářejí tak zajímavé, celkem uzavřené příběhy, které mohou dostatečně navnadit na další DC komiksy, které se u nás vyšli a vyjdou. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/01/438-jla-liga-spravedlnosti-1-70.html
"Jonáš Fink: Dětství" je skvělou ukázkou toho, že naše dějiny nejsou lidem za hranicemi ukradené. Pro některé jsou zajímavější a důležitější než pro nás samotné. Ano, příběh nás Čechy zas tolik nerozhodí, takhle to prostě bylo, ale je skvělé vidět, že to někdo chce pořád řešit. I když pravda, komiks už je také staršího data. Je dobře, že u nás vyšel nyní, že vyšel v době, která vlastně neví, jaká je, kdy sami nevíme, co chceme, jen si myslíme, že teď jsme na tom lépe. Jsme na tom lépe, ale je nám to vlastně docela jedno. Minulost se některým z nás už nejeví tak hrozná, někteří na ni vzpomínají s láskou. Vždycky je na co vzpomínat, ale nesmí se zapomínat na to špatné. Jsem rád, že se to připomíná, opět mě mrzí, že si to nedokážeme připomenout sami a musí nám to říkat jiní. Forma, kterou zvolil Vittorio Giardino je však kvalitní, což je nejdůležitější. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/01/346-jonas-fink-detstvi-85.html
Oceňuji snahu překladatele, které některé stripy raději nechal v původním znění a doplnil vysvětlivkami. Někdy by bylo opravdu těžké to smysluplně převést do češtiny. Na druhou stranu i tohle je obrovská výzva pro překladatele. Na jedno přečtení dobré, ale hlavně oceňuji to, že nekorektnost pořád ještě existuje a že lidem se líbí. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/434-kyanid-stesti-70.html
V případě sešitu "Knoflíková válka 1: Poklad" je hlavní problém v tom, že se skutečně jedná o poměrně úzký sešit - má pouze 30 stran (stejně jako druhý díl) a je to znát. Dočtete ho v podstatě hned. Dokončení pak následuje ve druhém díle s podtitulem "Pevnost". Komiksu se ale nemůže vzít, že je vtipný, což je docíleno mimo jiné i tím, jak chlapci mluví. Jsou zde hlášky, které byste v podobném komiksu možná ani nepředpokládali. Skvělé je pak také zachycení toho, jak se chlapci mění ve stratégy, jako kdyby byli skutečnými generály, kteří rozhodují o tom, jak budou jejich národy postupovat ve válce. Přirovnání k Napoleonovi je pak až možná příliš okaté, ale aspoň úplně nakopne. Skvěle zpracovaný scénář pak doplňuje i zajímavá kresba, která se nesetkala s tuší, ale Valérie Vernay rovnou začala komiks kolorovat, což i díky odstínům vytváří velmi specifický styl, který s příběhem skvěle ladí. Dostanete tak sice útlou, ale přesto výbornou komiksovou adaptaci, která se pyšní tím, že má něco navíc, což je obecně u komiksových adaptací nezbytné proto, aby se staly něčím větším, než jen zpracováním originálu. V tomhle případě se to povedlo opravdu na výbornou. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/432-knoflikova-valka-1-poklad-85.html
Na komiksu je hezké, že do jisté míry navazuje na příběh "Perseus: Volání osudu", kdy se také jedná o vyprávění, které přednáší paní Demiarties mladému Prenditovi. Nutno říct, že tentokrát ani nevypráví tolik morální příběh, z kterého by se měl žák poučit přímo ve svém, ale jednoduše příběh z řeckých bájí. Vzhledem k tomu, jaký je rozsah komiksu, je jasné, že jednotlivé úkoly jsou zvládnuty celkem v rychlosti, ač by si každý zasloužil mnohem více prostoru. Myslím, že tohle je škoda. Je jasné, že autoři museli dodržet standard projektu, ale jak říkám, je to málo. Tahle báje by si zasloužila mnohem více prostoru, epičtější vyprávění. Tady jsem měl pocit, že se scénárista i kreslíř drželi zpátky a prostě přepisovali báji. Je to škoda, protože ani té akce zde není tolik, jak by být mohlo. V tomhle provedení dobré, ale je to adaptace bez nápadu bez srdce. Jediným momentem je závěr Héraklova příběhu, který má trochu srdce. Je to bohužel jen ten závěr, který se "Pověsti o Héraklovi" snažil dát trochu víc. Myslím, že to je promarněná příležitost. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/412-povest-o-heraklovi-55.html
Karel Franta může i současným tvůrcům ukázat, jak se dělá komiks pro děti a mládež, a tato kniha by měla být skvělým připomenutím toho, jak velké autory jsme mezi sebou měli, respektive ještě máme. Nesmíme zapomínat na svou minulost, hlavně v komiksu ne. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/430-karel-franta-kniha-komiksu-85.html
"Peanuts" je ten druh stripu, který se vám buď bude líbit, a nejspíš se do něj rovnou zamilujete, anebo budete jen hledět na místy až dětinskou kresbu a říkat si, co je na tom tak úžasného. Vždyť to ani vtipné není. Ano, i já jsem si myslel, že by měl být strip primárně vtipný, ale jak člověk čte dál a dál, má toho čím dál víc načteno, uvědomí si, že umění je prostě mnohem širší, než si kdy myslel. "Peanuts" ukazují, že vždy je důležitý nápad a to, co se komiks snaží říct. Tohle by mělo být u stripu v první řadě. Kresba vám nemusí sedět na první pohled, ale postupně zjistíte, že ta někdy až překvapivě roztřesená, skoro až dětská linka (později dána autorovou nemocí), má svůj smysl. Tuhle první knihu jsem zhltl skutečně na posezení a nemůžu se dočkat, až se ponořím do "Lásky podle Snoopyho". Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/429-svet-podle-snoopyho-95.html
Vzhledem k tomu, že tohle je moje první širší setkání s tvorbou Pavla Čecha, neskutečně mě překvapila jeho kresba. Dokáže využívat jen jednoduchou linku, a přesto v ní nakreslit přesně to, co potřebuje. Například sebe. I když jste ho viděli třeba jen jednou na fotce, poznáte ho. Výborný je s barvami i s jejich nedostatkem, ale v čem je naprosto nepřekonatelný, to je v tom, jak využívá stránky. Na klasické panely mnohdy naprosto rezignuje, rámy umazává, a přesto zůstává přehledný, což se jiným autorům nedaří - například Honza Bažant a jeho "Krakatit". Zároveň si ale dovolí mnohem víc. Vstupuje do příběhů jako autor, jako nadřazená moc a prezentuje stránky, které jsou nepovedené, škrtá v bublinách a prochází mu to. Je to kouzelné. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/428-dobrodruzstvi-rychle-veverky-1.html
Komiksový mainstream je něco, co mě v současné době odrazuje, ale tohle je komiks, který si klidně dám znovu kdykoli, kdy už budu mít superhrdinů dost. Není to jen o maskách, akci, sexy pózách a (rádoby) vtipných hláškách, je to hlavně o příbězích. Kreslíři se nepředvádějí, ale pomáhají tenhle příběh dotvářet. DC má něco, na co by mělo být opravdu pyšné. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/426-batman-2-sovi-mesto-90.html
Hergé umí naprosto neskutečně kreslit podvodní svět. Když se pustí do větších panelů, alespoň na půl stránky, je to naprosto úchvatné. Jako kdybyste se s ním pod tu hladinu skutečně dostávali. Zadržujete dech z toho, aby se vám voda nedostala do plic. Právě kresba je to hlavní, co mě v případě sešitu "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko 3: Záhadný paprsek, 1. část - Manitoba neodpovídá" nejvíce nadchlo. Příběh sám o sobě není až tak úchvatný, i když postupně nabývá zajímavých rozměrů. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/425-dobrodruzstvi-jo-zefky-zoko-3.html
Téhle sérii hodně fandím, ale budu doufat, že další díl už nebude jen o tom, jak skvělý svět se podařilo tvůrcům vytvořit. Tohle nadále platí. Francouzští tvůrci mají v tomhle směru neskutečnou fantazii a ty světy nejsou načrtnuty jednoduše, všechny mají poměrně komplexní pravidla. Jenže tohle po nějaké době prostě přestane stačit. Chce to nějaký vývoj a problém této série začíná být v tom, že ten vývoj prostě chybí. Malý princ a Liška přijdou, pomůžou, vyženou hada a odejdou. To se opakuje stále dokola a časem to přestane být zábava. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/419-maly-princ-planeta-ludoky-60.html
Hravost, to je slovo, které by se dalo se stripem, ale i s jeho knižním vydáním spojit. Scénáristé si hráli na jasně vymezeném písečku, nebo spíš na zamrzlém rybníčku, a přesně věděli, kdy skončit. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/424-o-snehu-80.html
Líbí se mi, že se jedná o delší příběh, který se točí okolo jednoho tématu, posouvá ho a dostává se i k zakončení, které je ve správném duchu. Pro děti je tenhle příběh více jak vhodný, i když to téma je celkem dospělé. Proč to dětem nepodávat už v jejich nízkém věku, navíc ve formě, která je jim přístupná? Přece jen jsou to šmoulové, kteří jsou pořád stejně kreslení. Myslím si, že dětský příběh obecně, nejen komiks, by měl sloužit k určité formě osvěty, což se v tomhle případě děje. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/423-smoulove-smoula-reporter-75.html
Říkám si, že je až příliš těžké udržet kvalitu sérií s jedním hrdinou, když je těch sérií tolik a hrdina už je mezi námi takovou dobu. "Temné děsy" jen potvrzují, jak moc je to těžké. Nejdou úplně nudné, úplně vyčpělé, ale nemají k tomu zas tak moc daleko. U mainstreamu hodně zachraňuje kresba. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/422-batman-temny-rytir-1-temne-desy-50.html
Musím říct, že moje první setkání s českým dětským komiksem po delší době dopadlo velmi dobře. Máme tu tvůrce, kteří jsou schopni vytvořit příběhy, a to i příběhy celkem moderní. Dle mého názoru je výborné, že "Nápady pana Semtamťuka" vyšly jako souborná kniha, protože jim to sluší. Uvidíte zde všechny příběhy, které vyšly a budete moct dětem vyprávět všechny najednou, anebo jeden pěkně za druhým. Jejich délka pak rozhodně není smrtící a já si říkám, že někdy je osm stránek opravdu hodně, respektive je možné na nich vyjádřit hezký a dlouhý příběh. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/421-napady-pana-semtamtuka-75.html
Svět "Transmetropolitan" je pořád tak nádherně barevný, a tak odporně hnusný, že není vyloučeno z těch stránek dostat epileptický záchvat. I kdyby se to mělo stát, budu neskutečně rád, že jsem tenhle komiks mohl číst. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/420-transmetropolitan-9-lek-75.html
"Zámek a klíč", a je celkem jedno, jestli mluvím o prvním nebo druhém díle, je nádhernou ukázkou toho, proč je komiks tak jedinečné médium. Spisovatel a kreslíř se zde dostávají do naprosto unikátního propojení. "Zámek a klíč" by byl skvělý román, vlastně asi série románů, ale díky kresbě Gabriela Rodrigueze je z toho naprosto úchvatný komiks, který okouzluje svou fantazií, svými postavami a jejich osudy, svým světem, napětím i dalšími emocemi. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/418-zamek-klic-2-hlavohratky-100.html
Mahler dokáže totiž svou kresbou vyjmout z toho, co kreslí, hlavní myšlenku, ty nejdůležitější body, a tak se mu daří nejen adaptovat, ale také vyprávět. Ano, ten komiks má děj, a to finální poznání je celkem... tíživé bude asi nejlepší slovo. Tíživé, ač odlehčené. "Staří mistři" jsou komiks, který rozhodně mohu doporučit, ale je jasné, že svým úzkým vymezením to není komiks, který se dostane pod kůži každému. Na druhou stranu si myslím, že je naprosto úžasné, že vedle sebe může v knihkupectví být něco jako Lobo a pak právě "Staří mistři". Osobně bych vždy raději sáhnul po tom druhém. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/417-stari-mistri-80.html
Tohle je "Macanudo". Je jako život sám. Strip je jen laskavější a není tak násilnický, agresivní. Je to komiks, který vás dokáže uklidnit, který vám bude říkat, že ten svět kolem vás je vlastně celkem snesitelný, že to není tak hrozné. A vy se necháte ukolébat. Projdete se se Z-25, robotem citlivým, posedíte s Madariagou a Fellinim. Pak se zase vrátíte do skutečného světa, ale možná to nebude až takový náraz, jak by se dalo čekat. Když s vámi tohle komiks dokáže udělat, je to přece jenom výjimečné dílo, i když se jeho autor opakuje. "Macanudo" výjimečné je. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/416-macanudo-4-80.html
Nebudete odrovnáni z toho, jak jsou jednotlivé vtipy promyšlené, ale sem tam je vidět, že myšlenka vyniká. To je v případě, kdy autoři využili šmoulí vlastnosti jako hlavní hybatele vtipu, což by měly mít stripy v první řadě. Na chvilku je tohle kniha, která vás zabaví, ale myslím, že celkem logicky se tyhle stripy nějak moc nedostaly do povědomí. V dětských časopisech by se vyjímaly dobře, stejně tak i v této knize, ale něco zásadního navíc, co by z nich dělalo vlastní, smysluplnou sérii, zde tak nějak chybí. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/415-smoulove-120-vtipku-jina-prekvapeni.html
Celkem mě mrzí, že už potřetí za celkem krátkou dobu musím jít s hodnocením mainstreamu celkem nízko, ale tahle kniha je tak neskutečně nevyvážená, že jinak nemohu. A to jsem doufal... Nedá se nic dělat. Kdyby tohle nebyla vlajková loď DC, dá se celkem dost přehlédnout, ale ona to jedna z vlajkových lodí je. Ty chyby zde prostě jsou. Celkem příjemná je ale skutečnost, že se zde vyřádilo velké množství kreslířů a je to poznat. Kresba není nutně unifikovaná, ale každý si do příběhu dává svoje. To je rozhodně jeden z kladů knihy. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/414-superman-action-comics-2.html
Dle mého názoru je první knižně vydaný český naturistický komiks úspěchem a jsem rád, že jsem se na jeho vydání mohl podílet. Doufám, že Roman časem dokončí svůj další komiks nazvaný "Dračica" a že se jej také pokusí vydat, ať už přes Startovač, anebo jinou cestou. Já rozhodně chci být u toho, protože nepochybuji o tom, že to opět nebude něco prvoplánového, ale člověk dostane hlavně čtení, které má myšlenku, má příběh a má smysl. "Mračna" taková jsou a já jen doufám, že se minimálně povědomí o tomto komiksu dostane mezi co největší počet lidí. Tohle je totiž opravdu něco, co jen tak neuvidíte. A když se řekne skvělé béčko se sci-fi prvky, tohle by klidně mohl být prototyp. Opravdu to myslím v tom nejlepším slova smyslu, jak je to jen možné. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/413-mracna-75.html
Mluvících zvířátek je v komiksu poměrně dost, v pohádkách pak ještě víc, že, pane Lado? V pohádkách se vyjímají prostě celkem dobře a děti mají zvířátka rády. Líbí se mi, že se autor vydal cestou méně klasických zvířátek a nesnaží se cpát dětem pejsky a kočičky, na druhou stranu, co si budeme povídat, jeho krtčice vypadá prostě jako krysa. On ani Ferdinand s kmene nutrií není nijak skvěle nakreslen, což je docela škoda. Je to dáno hodně tím, že kresba není nijak moc detailní a vystačí si s celkem obyčejnými tvary, takže detaily dotváří spíš barva. Musím ale uznat, že na těch pár stránkách s bublinami s velkým písmem, se toho stane docela dost a má to náboj, je to akční. Pro děti ano, ale jen jako jednohubka, z které budou chtít číst tak možná jednou, dvakrát. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/411-lojzicka-krtci-babicka-supito.html
Brian Michael Bendis se vyznačuje tím, že jeho dialogy jsou velmi realistické. A to platí i v případě série "Ultimate Spider-Man". Uvědomíte si, že lidé takhle mluví. Zadrhávají se, vynechávají slova, skáčou si navzájem do řeči, pronášejí naprosto zbytečné poznámky jen proto, aby něco řekli, aby se cítili být důležitými. V tomhle směru Bendis exceluje. Kresba Marka Bagleyho je druhá věc. Jsem na ni celkem zvyklý, mám tu sérii zažitou, ale na druhou stranu je to kresba, která může připadat dospělejšímu čtenáři možná až trochu moc dětinská. Někdy je zde velmi vysoká barevnost, muskulatura postav je přehnaná (hlavně u Green Goblina), obecně je dění takové jemnější, přístupnější většímu věkovému spektru. Pak ale přijde jeden, dva panely, kde se dějí skutečně ošklivé věci, a vás napadne, že by to ještě mohlo být trochu drsnější. Viz například scéna s matkou Harryho Osborna. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/404-ultimatni-komiksovy-komplet-33.html
Kniha "Kreslený svět podle Annie" je tak v konečném důsledku tím skicářem, který si Annie na začátku koupí, ale stejně tak se jedná i o komiks dějový. V některých případech budete žasnout nad tím, jakých kreseb je tahle mladá autorka schopna, za chvíli vás ale vtáhne i do celkem civilního, přesto zajímavého příběhu mladých lidí. Příběhu, který se točí kolem umění, ale zároveň je to příběh romantický a existenciální. Zvláštní kombinace? Ale funguje. I kdyby vás ten příběh nezaujal, a stát se to může celkem snadno, tak některé kresby jsou opravdu nádherné. Provedení je výborné, ale co je u nich důležitější, to je nápad. Laura má očividně vskutku obrovskou představivost a je to na jejích kresbách vidět. Tohle je komiks, který vás ve vaší vlastní tvorbě může posunout dál, anebo vám alespoň pomůže si ujasnit, co vlastně chtít, co dělat. Anebo nedělat. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/409-kresleny-svet-podle-annie-85.html
Liniers si vytvořil svůj specifický styl zjednodušující lidské rysy s červenými nosy, protáhlejšími obličeji a celkem strnulými postoji. I tak ale dokáže postavy načrtnout dokonale i v pohybu. Jeho velkou doménou je skutečnost, že on nemá titulní postavu. Ano, jsou zde postavy, které se objevují častěji, ale jeho "Macanudo" bezpečně poznáte podle kresby, nikoli podle postavy. Jednoduše nádherná ukázka toho, jak je možné také tvořit stripy. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/408-macanudo-1-90.html
Petr dokázal překvapit, což se mi obecně při čtení zas tak často nestává. Člověk už zná různé zápletky, ví, co může čekat, ale tady jsou prostě momenty, kdy mi autor vyrazil dech. Ano, na jednu stranu se to může jevit trochu jako přehnané, ale na druhou stranu to do sebe dokonale zapadá. A tak se ve "Skandálu v Čechách" můžeme setkat s postavami, jejichž přítomnost bychom ani neočekávali, ale ony se zde objeví a je jim vzdána pocta, a to ve velkém. Díky za takové zacházení s legendami a jen víc podobných komiksů. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/406-sherlock-holmes-skandal-v-cechach.html
"Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko" nejsou tak promyšlenými příběhy, jako byly některé s Tintinem, na druhou stranu se ale tahle série zase nemá za co stydět. Tohle je ukázka dobrodružného komiksu v jeho kráse, komiksu kresleného Hergého čistou linkou. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/405-dobrodruzstvi-jo-zefky-zoko-2.html
Dubuc a Delaf si neskutečně sedli a tohle jejich spojenectví se přetavilo v sérii, které jsem u první knihy ani na chvíli nevěřil. Koho bude zajímat komiks s namyšlenými holkami? Jenže tady se mi naplno potvrdilo, že nikdy nesmím soudit knihu podle obalu. Nebojím se říct, že v šestém díle téhle kanadské série, jsem objevil jeden z nejlepších komiksů, které u nás v roce 2013 vyšly. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/402-pupiky-6-leto-na-zabiti-100.html
Kniha "Šmouloplán a čtyři další příběhy" je tak nějak průměrný Peyův sešit, na druhou stranu se stále jedná o nadprůměr v dětském komiksu. Jsou zde zajímavé momenty a dobré vtipy, což podtrhuje i jednostránkový, jednoobrázkový vtip na úplném konci. Šmoulové prostě baví a daří se jim to nadále. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/401-smoulove-smouloplan-ctyri-dalsi.html
Třetí díl "Rex Mundi" je tím, co celou třicátou sedmou "Crew2" sráží na mírně nadprůměrné hodnocení. Na co se má tedy člověk příště těšit? Tak hlavně na "Skalpy", protože to vypadá na pořádnou řežbu. Tohle není typ komiksu, co si bude brát servítky, tak doufám, že nezklame. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/11/399-crew2-c-37-65.html
Sem tam trochu ulétlo skloňování jmen, hlavně u rybáře Dikta, ale ono to někdy opravdu vypadá strašně. Na druhou stranu nejedná se o tolik chyb, které by nebylo možné snadno doladit. Formát těchto knih mě dál baví a myslím si, že rozsahem toho malá kniha řekne celkem dost a je dobře, že není zbytečně rozsáhlá. Perseus se docela dobře držel klasické báje, jen se Kumarovi musí odpustit nějaké ty přehnaně vznešené výrazy obličejů, které navozují pocit, že se díváte na americký film. Jeho kresba je přesnější než v případě komiksu "Frankenstein", linka je jasnější, což se k antickým hrdinům hodí mnohem víc. Trochu mě mrzí jeho pojetí mořské příšery, na druhou stranu je to zase něco trochu jiného, než na co jsme zvyklí z klasického filmu "Souboj Titánů". Samozřejmě nemluvím o jeho moderní verzi, protože ta báje už nectí ani trochu. Asi se budu opakovat, ale klasiku v podání těchto komiksových adaptací budu klidně a rád číst dál. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/11/398-perseus-volani-osudu-75.html
Osobně se mi líbí myšlenka českého historického komiksu, ale pořád se musím ptát, proč z hlediska komiksu musíme pokaždé až tak moc experimentovat? Copak by tenká, čistší linka někoho zabila? Je hezké, mít tolik originálních autorů, ale kolik z nich se skutečně prosadí? Šanci druhému dílu bych určitě dal, protože scénář není špatný, rozhovory jsou samy o sobě zajímavé. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/11/396-cesi-1918-jak-masaryk-vymyslel.html
Z příběhu je hodně znát, že ho tvořil Hergé, je zde podobná zápletka jako v Tintinových příbězích, kdy na jedné straně musí být zlosynové, na druhé straně nevinní lidé, kteří vyhrávají. V podání dvou dětí a jedné opičky je to zábavné, což se projevuje v některých skutečně dobrých vtipech - například lahev s šampaňským. Je poznat, že toho mají Jo, Zefka a Žoko s Tintinem společného mnohem více (postavy jsou si vizuálně velmi podobné, Žoko svými hláškami připomíná Filutu), ale přesto se jedná o příběh, který zaujme a pobaví sám o sobě. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/11/395-dobrodruzstvi-jo-zefky-zoko-1.html
