Gimpl Bejmiš, dohazovač
Jew's News, Lauderovy školy v Praze1. vydání 2018
3.1
...
Koupit
Originální jidiš komiks v novém kabátě. Profese dohazovače patřila neodmyslitelně k tradiční židovské společnosti ve štetlu. V moderním velkoměstě, jako je New York, se ale dohazovač mohl snadno stát spíše terčem žertů jako představitel společenských pořádků, které zůstaly ve staré Evropě a nehodí se do Nového světa. A právě takový je i Gimpl – hrdina více než 100 let starého jidiš komiksu.

Česko-jidiš zrcadlové vydání.

Stripy se čtou zprava doleva, stejně jako např. manga.

Vyšlo díky finanční podpoře na stránkách startovac.cz.


Scénář
Samuel Zagat
Art
Samuel Zagat
Překlad
Petr Jan Vinš
Redakce
Šimon Černík, Eliáš Gaydečka, Jakub Kuthan, Jane Pepplerová, Petr Jan Vinš
CdbID
7310
Žánry
humorný, stripy
ISBN/ISSN
978-80-270-4355-2 (Jew's News)
978-80-270-4355-2 (Lauderovy školy v Praze)
Vazba
lepená v měkkých deskách
Formát
210 x 210 mm
Hmotnost
320 g
Tisk
barevný
Stran
116
Původní cena
249 Kč
Originál
Gimpel Beynis – der shadkhen (Di varheyt, 1912-1913)
Ja vlastne souhlasim se vsim jiz recenym. Ten koloring fakt probhehnout nemusel, prejmenovani na "Bejmise" uz vubec ne a veskere usili melo byt nasmerovano k restaurovani a "remasterovani" originalu. Jinak je to fajn zidovska taskarice, misty vtipna a misty jen usmevna, coz je ale po sto letech porad co rict.
65%
To je taková libůstka a srandička ve sbírce komiksáka. Když pominu specifickou cílovou skupinu mimo rámec komiksu, tak to může opravdu zaujmout komiksáka a nebo nevšední vkus. Je to dobová záležitost a tak se na ni musí nahlížet, ostatně vydavatelé se tím netají a je to dobře. Proč si hrát na něco, co to není. Celková práce a detaily celé sbírky jsou opravdu srdcařskou záležitostí a je to vidět na celé publikaci. Pro mě je to zajímavá sonda do jedné z amerických kultur na počátku 20. století, což mě velice zajímá (doporučuji Willa Eisnera a jeho Dropsie Avenue Trilogy). Vtip a humor je sbírce a Gimplovi vlastní a je to opravdový schlemiel (googlete ;-) ). Přesto je tam pár stripů, které pobaví a jsou uchopitelné i dnes - vkladní knížka zabila, to mě fakt pobavilo. Mám rád originály a v této knize ho mám, nicméně je to takové "vyber si, ale co je pro mě...". Pro rodilé mluvčí je to jasné, ale pro mě je to oříšek. černobílá kresba se mi moc líbí a úplně to zapadá do kontextu postavy a doby. Jenomže tam je ten originál, který neovládám. Barevná zrestaurovaná verze má sice už češtinu, jenomže je to barevně a ty komiksu až moc nesluší a postavy pak vypadají neautenticky a připadá mi to jak karikatura karikatury. Tělo žen je roztáhlé do nebývalých šířek a působí to, jak pěst na oko. Nevím, co vydavatele vedlo ke koloringu, ale nemuselo to být. Jak píší Draco, GWB a Kazumaki správně, mohli se mnohem více věnovat zrestaurování původních stripů. Jestli to tak vypadá i v originále, jak to máme v černobílé verzi v publikaci, tak se omlouvám a skutečně to jinak nešlo. Ostatně v knize je uvedeno, že originály chybí a jedná se o reprinty. Že to nevyšlo komplet a v pevné vazbě lze přejít a tak, jak to je, je super a je to další netypická věc, která mě obohatila. Rád se k tomuto komiksu vrátím a zároveň si i přečtu Wilhelma Busche, svou povahou jsou si tito autoři blízcí. Za mě hodnocení 4 hvězdy, ale hodnotím to opravdu, jako sumu věcí. Hodnotit komiks samotný, šel bych na 2-3. To celé k tomu, ta "omáčka", ten příběh kolem publikování, to dělá z komiksu Komiks.
Jako nadsazená historická sonda do komiksového artefaktu z určitého období (Amerika 20. let z židovského prostředí s postavou zprostředkovatele sňatků) to není zase tak špatné. Na každé stránce je šest "vybarvených" panelů, každý má pod sebou napsanou přímou řeč postav. Většinou se v panelech objevují jenom postavy a nic jiného, pozadí obrázků je vzácné. Na protější straně se nachází v černobílé verzi původní sken komiksu.
Vyznění jednotlivých stripů dnes asi málokoho rozesměje; příhody dohazovače můžou působit jako přežitek doby, ale určitě nejsou bez nápadu.
Nu a pixelíky tvůrce pořádně potrápily. Pokud jsem to pochopil správně, tak stripy původně vycházely (vycházejí?) v Jew's News, odkud byly zřejmě převzaty, ale už v této fázi se skenovalo na malé DPI, což se stalo hlavním kamenem úrazu knížky.
Nicméně autory sborníku chválím za snahu ji vydat. Vím, že to nemohlo být nic jednoduchého.
Je to docela vtipný svět počátku 20. století, ale ta digitalizace ty obrázky strašně, s prominutím, rozjebala, je to naprosto odporné, jak jsou vidět pixely. Škoda, jinak je to milé, srandovní a zajímavé.

Celkový dojem: 60%
Vtipy a překlad jsou fajn, ale stripům chybí digitální vyčištění, na pohled je to hrůza běs