První díl byl skutečně jen předehra. Zde se již rovnou jde do akce a na velice omezeném rozsahu dokáže autor skvěle vystihnout celkovou atmosféru, charakter jednotlivých postav i jejich vzájemné vztahy. A do toho nelítostný Vetřelec, který masakruje vše živé, a před nímž v Řáholci a ani v Jičíně není bezpečno. A jediným, kdo jej může zastavit se zdá, že je Rumcajs s bambitkou nabitou hodně ostrými žaludy. Už se těším, jak střet těchto dvou nesmrtelných legend vyvrcholí.
Spojit Rumcajse, Vetřelce a trochu i Predátora do jednoho příběhu může jen blázen nebo někdo s velkou imaginací. Minimálně to druhé zde určitě platí. Stárnoucí Rumcajs na vejminku, Cipísek, pro něhož už Rumcajs není středem vesmíru, naši oblíbení knížepán s kněžnou. Ti všichni oživují vzpomínky na dobu, kdy jsem hltal večerníčky s těmito postavami. A do toho vpadne Vetřelec, jehož jsem hltal o něco později. A tento dort, který vypadá, že vypadl z receptu Pejska a Kočičky, chutná. Sice v prvním díle jde spíše jen o rozestavění figurek na bitevním poli, ale nechybí tomu vtip, napětí akomerční přestávky s reklamami, které samy o sobě stojí za palec nahoru.
Dosud jsem znal Dr Strange jen z filmu, kde mne celkem bavil, ale nějak jsem si nedokázlal představit, že by z toho mohl být dobrý komiks. Tuto knihu jsem si na Světu knih pořídil hlavně kvůli Aaronovi, jehož Skalpy jsou výborné. Po první knize těžko hodnotit, kvalit Skalpů to zatím nedosahuje, ale rozhodně to není špatné. Skvěle střihnuté městské fantasy, kde Dr Strange není žádný neohrožený superhrdina, ale je postavou, která jde z problému do problému, a která za své schopnosti musí platit cenu nemalou. Právě toto mi přišlo jako dobře rozvinutý nápad, který Dr Strange hodně zlidšťuje. Příběh je zajímavě rozehrán, je tam několik zajímavých kladných i záporných postav a tak nezbývá, než si počkat na další díl. Na krsbu jsem si zpočátku zvykal, občas se i hůře orientoval, ale ono to k takto podanému Dr Strangeovi a magickým světům patří.
Tak to tedy bylo opravdu komiksové blues plné obyčejných lidských emocí. Mnohdy smutné, melancholické, dojímavé. Životní splín a ztráta hodnot, v které člověk věří, nalezení jiných životních cílů. Autor hodně zpomalil, udělal větší či menší odbočky od hlavního děje, ale v žádném případě neubral na kvalitě. Každý příběh je skvěla napsán a čtenář si musí vrnět blahem na každé straně.
Zajímavé téma, ale pojato hodně staticky. Jde vesměs o dialogy hlavních postav, čímž jsou dobře vystihnuty jejich postoje, ale obrázky jsou mnohdy skoro nadbytečné, nijak nedotvářející děj. Jako text by vyjádření psychologie postav bylo ok, ale jako komiks to moc nefungovalo.
Poselství o možném směřování světa, prosazování těch "správných" názorů, konzumním bezmyšlenkovitém světě, mocí opojených a tím zakrňujících vládcích .... Myslím, že těch myšlenek, které kniha obsahuje, jsem pojmul jen část, určitě by stálo za to si knihu po nějaké době přečíst znovu. Vadilo mi ale, jak snadno jedinec bez jakékoliv pomoci (až na jednoho zvířecího jedince) byl schopen překonat všechny překážky a rozvrátit dlouho budovaný a fungující techorežim, případně překonat i jiná úskalí na cestě za zaslíbeným cílem. Konec ve stylu všeobjímajííc lásky mne pak utvrdil, že za 5* to není, přestože jde o výjimečný komiks, který by si měl přečíst, každý fanoušek tohoto žánru. Krásná kresba, jen coloring byl pro mne příliš výrazný. Trochu bych ubral na sytosti barev.
Kresba byla fajn, ale příběh mne neoslovil. Možná někdo s hlubokými znalostmi historie DC hrdinů to ocení více, ale mne asi mnohé unikalo. Asi autor chtěl zakomponovat co nejvíce postav a navnadit čtenáře na jednotlivé série, ale na tak malém prostoru, který kniha poskytuje, to bylo dosti zkratkovité.
Tak nějak jsem očekával, že po minulém výborném díle, který uzavíral jednu epochu v historii Mýtů, bude tento díl spíše předělový, odpočinkový, nabírající dech na další dobrodružství. Sice první část tomu odpovídala (a spolu se závěrečnou částí s Mauglím mne úplně neoslovila), ale hlavní dějová linie byla opět skvělá. Noví záporní hrdinové, spousta emocí, hodně náznaků možných věcí budoucích, využití dosud marginálních postav. Nezbývá mi než citovat Malého jezevce "Možná, že existuje nějaký samostatný MISTR VYPRAVĚČ. Takový, který stvořil jak nás (Mýty), tak příběhy o nás", a potvrdit, že takový Mistr vypravěč v osobě Billa Willinghama skutečně existuje.
Čekal jsem větší bitvu a větší obtíže v boji s Nepřítelem, ale přesto mne tento díl skutečně bavil. Především jedinečná Popelka, do které se nelze nezamilovat, a která ukázala, jak postupuje správný agent. Příběh obsahuje hodně vtipných hlášek, hodně nápadů na malém prostoru (např. využití Šípkové Růženky), několik možností, kam se příběh a jednotlivé postavy mohou dále rozvíjet. Tak jsem zvědav, kam bude vše po zdolání Nepřítele směřovat, když je před námi ještě velký počet pokračování.
Opravdu zdařilé využití literární klasiky pro vytvoření volného pokračování. Sice v druhém díle díky tomu, že se již příběh neodehrává na moři, ubylo něco z té tížívé sevřenosti konfliktu odehrávajícího se na omezeném prostoru paluby, ale dané je mírou vrchovatou nahrazeno tísní z neznámého při putování džunglí a následně při dosažení konečné destinace. Finálové rozuzlení příběhu podtrhuje Johna Silvera jako legendu, na níž se bude přátelům dobře vzpomínat a nepřátele bude budit ze sna. První díl se mi líbil o maličko více, ale i tak s tímto kouskem z Modré Crwe velká spokojenost.
Stejně jako u prvního dílu musím ocenit odvahu pustit se do takové předlohy a především pak skutečnost, jak to autor skvěle zvládnul. Příběh nepostrádá vtip, ale i kupu nadčasových tezí, poukazujících na určitá klišé v chování lidstva v průběhu historie (především v otázce války, revoluce, …). Kresba šmrncnutá Kájou Saudkem a steampunkem pak podtrhuje čtenářovu radost z knihy. A třetí díl se blíží. Hurá
Pro mne určitě dosud nejlepší Modra Crew. Trochu jsme měl obavy, jak se autoři popasují s odkazem původního Ostrova pokladů a musím konstatovat, že se jim to povedlo skvěle. Dobře zvládnuté charaktery jednotlivých postav, především pak samozřejmě DJS. Příběh plný napětí, intrik, ponuré atmosféry rozbouřeného moře, který však přesto dává pocit, že je pouze předehrou velkého finále. Kniha se dá číst i bez znalosti Ostrova pokladů, ale povědomí o tom, co tomuto příběhu předcházelo, jistě neuškodí.
V rámci celé série se to sovám ani Smrti rodiny nerovná, ale přesto patří k tomu lepšímu. Opět skvělá kresba G Copully má nemalý podíl na celkovém vyznění knihy, například ztvárnění Jokera za mne nemá chybu. Zajímavé je i pojetí vývoje vzájemného vztahu Batmana a Jokera, směřující k cíli dostat protivníka za každou cenu. Což však má za následek, že Batman se chová občas ne zcela racionálně a zrovna toto mi úplně nesedělo. Stejně tak mne neoslovil možný nový výklad Jokerova původu. Na každý pád nechává Snyder mnoho otazníků, které zavdávají důvod pro mnohé interpratace a tak jsem zvědav, zda konec knihy je skutečně konec hry.
První část se mi celkem s přihlédnutím na stáří komiksu líbila. Ač příběh byl jednoduchý, tak to bylo poměrně čtivé, úsměvné, bavilo to. Druhá část to ale zcela zazdila. To jsem dočetl jen silou vůle. Hrozně upovídané, ale především jakoby to vypadlo z pohádky o pejskovi a kočičce, jak vařili dort. Autor skáče z jednoho nápadu na druhý, výsledný produkt je však těžko stravitelný.
Krásná černobílá kresba, která o to více vynikne na větším formátu. U mnoha obrázku jsem se zastavil a detailně si je prohlížel, zvláště pak u těch celo- či dvoustránkových. Nezanedbatelnou roli v celkovém vyznění kreseb a atmosféře příběhu pak hraje kompozice stran, kde autor opravdu nešetřil invencí. Kompozice stran je jedna z nejlepších, z níž jsem se u komiksu setkal. Samotnému příběhu pak nechybí mnohdy stísněná atmosféra a napětí střídající se se snovými výjevy. Rámec děje by snad nebylo obtížné odvyprávět, ale v detailu bych si tak jist nebyl a určitě by kniha stála za opětovné přečtení. Kresba a provedení knihy za 5*, příběh za 4*.
Supermana úplně nemusím, většinou je to až příliš velký klaďas, neohrozitelný, nechybující a nepochybující. Z toho pohledu pro mne byla tato kniha příjemným přakvapením. Supermanovy bolístky jsou pak vloženy do zajímavého valéčného příběhu, kde nechybí ani hromadné hroby, popravy apod, a kde otázka viny a trestu není černobílá. To vše podtrhnuto pěknou kresbou Jima Leeho. Kniha se při rozhovorech Supermana v náboženské tématice nevyhne určité rozvláčnosti, ale v půli příběhu těžko předvídat, kam tím autor směřuje.
Kniha potvrdila směřování Deadpoola z minulého dílu. Již to nejsou hlášky a krvavá řežba (i když obojeho si přesto užijeme měrou vrchovatou) za každou cenu, ale jedná se o celistvý příběh, kde dojde i na Deadpoolovy emoce, a to především ve vztahu ke své minulosti či ve vztahu k Prestonové. Aby těch emocí nebylo na DP příliš, musí pak náš hrdina občas vyfouknout páru a někoho si festovně podat. Více než hlavní dějová linka s SHIELDEm mne bavila všechna střetnutí s Crossbonesem. Stejně tak jsem se bavil v odkazech na Vetřelce. Jen oproti minulé knize, kde mne úvodní retro příběh nadchnul, jsem tentokrát úvodní retro neocenil, ačkoliv je zřejmé, kam tím autoři mířili.
Skvělý rozjezd, kterému trošku došel dech. Ale přesto spolupráce dvou největšcíh postav DC funguje a je čtivá od začátku do konce. Nejvíce jsem si užíval vnitřní dialogy obou hlavních hrdinů, které ukazují různý (a přesto v mnoha ohledech principielně stejný) pohled na věc. V komiksu se objevuje velké množství superhrdinů, celkem to i funguje, ale na druhou stranu se Superman s Batmanem, na to kolika čelí rivalům, s nimi vypořádají příliš snadno, jakoby to vlastně ani superhrdinové nebyli. Možná by v tomto případě méně bylo více. Nedostatečně pak bylo vysvětleno cestování v čase a to, zda mohl Superman v budoucnosti vystupovat ve zničené Zemi, když ta byla nakonec zachráněna. Závěrečný retro komiks ukazuje první společnou akci S a B. Je to samozřejmě usměvné a naivní, ale přesto i to stojí za přečtení.
Zajímavě vystavěný alternativní svět, jenž si vychutnáte o to více, pokud znáte batmanovské universum. Jistě mi kupa věcí unikla, protože určitě vše neznám až tak detailně, ale i přesto mne bavilo, jak autor využívá mnohdy jen v epizodních rolích jednotlivé postavy a neváhá je ani nechat zemřít. Třešničkou na dortu pak je přístup k samotnému Batmanovi, především pak samotný konec. V případě této knihy pak nutno vyzdvihnout i další příběhy (Plynárná a Démon). Z těch historických, co jsem v DCKK zatím četl, tak mne Démon oslovil nejvíce, klidně bych si přečetl i pokračování.
Tíživá až depresivní atmosféra pryští v této knize snad z každé strany. Každá povídka vás vtáhne rychle do děje, přičemž tušíte, že tohle nemůže dopadnou dobře, ale přesto musíte rychle číst, doufaje, že se alespoň částečně mýlíte. Trochu otevřenější konce pak nemusí každému vyhovovat, na druhou stranu dávají větší prostor pro vlastní intepretaci příběhu. Na kresbu jsem si chvíli zvykal, ale s odtupem ji považuji za výborně se hodící právě k tomuto typu povídek.
Za mne dosud nejlepší DP. Úvodní retro kousek opravdu pobavil, výborně vystihnutá kresba, atmosféra 70. let i skvělé hlášky. Zbytek knihy pak není pouze o hláškách, k nimž by byl uměle a křečovitě dotvářen příběh, ale naopak se jedná dobře vystavěné vyprávění proložené jedinečným Deadpolovým humorem.
Autorům se podařilo v poměrně útlé knize vystihnout hlavní linii známého historického příběhu a především výborně vyzdvihnout samurajský morální kodex, odrážející se ve věrnosti, odhodlání a sebeobětování samurajů. Ocenil bych i moc pěkný obal knihy.
Akce zvládnutá celkem dobře, ale příběh mne neoslovil. Zápletka jednoduchá a 007 bez větších obtíží je schopen cokoliv překonat, např. zlikvidovat celou posádku na lodi a pak i loď samotnou. Chyběly tomu klasické Bondovy atributy, takto to mohl být jakýkoliv hrdina, který má zlikvidovat nepřétele.
Akční, celkem konsistentní příběhy a především vtipné. Od knih tohoto druhu asi těžko očekávat něco více a to, co jsem od Rocketa očekával, jsem i obdržel v míře vrchovaté. Armáda po zuby ozbrojených ex-přítelkyň pobavila, ale za mne určitě nejlepší byl Grootův příběh. Z komiksů typu "vtip musí být na každé straně" rozhodně jeden z těch lepších kousků.
Příběh, který vstoupil do dějin komiksu či alespoň v rámcii batmanovského universa. Samozřejmě z dnešního pohledu již jde o velké retro, ale práce s psychologií postav, především pak Batmana, jeho vztah k Robinovi a Jokerovi, dilema pomsty, atd., určitě stojí za přečtení. Jako zajímavý bonus je v knize kopie strany, na základě níž se hlasovalo o smrti Robina. Trochu mi v obou příbězích (hlavně v tom staším) vadil politický podtext, které odrážejí dobu, v níž byly příběhy tvoženy.
Hodně originální komiks se skvělou atmosférou tajemna. Některé otázky z jedničky zodpovězeny, spousta informací zapadla do sebe, ale stejně tak je tu spousta nových otázek. Každá kapitola začíná skvělou obálku a ačkoliv tyto kapitoly skáčí mezi postavami, čase, prostoru i mimoprostoru:), děj je kompaktnější než v jedničce. Škoda, že u nás další díly nevyjdou, předpokládám, že až po dočtení posledního dílu by mohlo být možno docenit i tyto předchozí díly.
Kniha zaujme již svým přebalem navozujícím atmosféru starých knih. Je dobře si připomenout hrdinství a odvahu lidí, kterí dokázali aktivně vzdorovat nacistickému režimu. Příběh není jen o skupině B-M-M, ale i o spoustě dalších lidí, kteří v rámci odboje položili své životy. Kniha je trochu zkratkovitá, s velkým počtem postav, ale pokud autoři chtěli obsáhnout hlavní milníky této části naší historie, asi v rámci komiksu o mnoho víc udělat nešlo. Velkým plusem je pak velký formát knihy, zvýrazňující kresbu a umocňující především obrazy násilí a emocí. Na druhou stranu i přes takto velký formát jsem měl občas problém orientovat se v jednotlivých postavách. Velkým plusem jsou závěrečné medailonky - škoda, že odkazují na stránky v knize, kde se jednotlivé postavy objevují, avšak stránky v knize nejsou číslované.
Může to vypadat, že Usagi je stále o tom samém, ale přesto autor dokáže příběhy napsat tak, že se Usagi stále neomrzel. V tomto díle mne zaujal především příběh o ztracených mečích i s krátkým vysvětlením ohledně výroby japonských mečů. Pěkně vypointovaný byl i "skoro romantický" příběh s princeznou.
Zajímavě vystavěné příběhy s rychlým koncem, který ani pořádně není konec. Mnoho otazníků, u nichž neočekávám, že budou všechny zodpovězeny, ale některé by určitě býti měly. Zatím je to jen takové oťukávání, seznamování, kde z náznaků lze usuzovat, že jednotlivé příběhy jsou více provázané, než se na první čtení mohou zdát.
Pustit se s komiksem do takových klasických děl chce odvahu. A tentokrát se to vyplatilo. Skvělá volná adaptace, kdy se autorovi podařilo vypíchnout hlavní myšlenky předlohy a přitom vytvořit osobité dílo. V druhé části knihy poukázání na nesmyslné válečné běsnění, kde lidský život nemá žádnou hodnotu. Krásná kresba, která v daném formátu knihy o to více vynikla. Např. dvoustránkové zahájení války či některé steampunkové libůstky nemají chybu. Ale nejen ony. Je dobře, že český komiks má co ukázat.
Slabší 3 *, a to jen díky kresbě, příběh mne moc neoslovil. Sice se autor pokusil hlavní dějovou linku vysvětlit, ale přesto zůstalo hodně otazníků. Důvody měnícího se jednání mnohých postav nejsou vůbec naznačena a některé události jsou popsány velmi zkratkovitě. Autor chtěl jednou ranou zabít příliš mnoho much a většina mu jich uletěla, což je škoda, potenciál tam byl.
Oslava lidského úsilí a nezměrné vůle. Zátopkovi tréninkové metody jsou známé, jakožto i jeho překonávání rekordů a boje na olympiádách, takže mne více zaujalo vykreslení dobových souvislostí, a to nejen komunistických, ale i časů, kdy Zátopek pracoval u Bati. Výborné je rovněž vylíčení Zátopkova vztahu s manželkou a jejího spolutrénování. Za svůj postoj ke kauze Jungwirth si zaslouží úctu, zajímavé by určitě bylo, jak by se autoři vypořádali s dalšími postoji a osudem Zátopka. Je však jasné, že tato kniha při svém rozsahu nemohla mít takové ambice a muselo dojít k určité zkratkovitosti, takže i závěr knihy je vlastně takový rychlý a nechávající otazníky. Kresba i barevné vyjádření se k vyprávění skvěle hodili.
Samozřejmě, že vyprávění je zkratkovité. Na pár stránkách obsáhnout problematiku Mnichova je nemožné, ale myslím, že to dilema, kterému Beneš čelil je vystihnuto dostatečně. Jen tam mohl být více zobrazen přerod Moravce. Bez znalosti historie to může být pro čtenáře hůře uchopitelné.
Moc mne to neoslovilo, občas jsem se musel v knize vracet. Hrdinové putují z jednoho místa na druhé, kde bez větších obtíží odhalí dlouho ukrývané tajemství, dostanou se na dlouho skrytá místa, zjistí informace, po nichž pátrají i další. A hned po zdolání úkolu, odhalení tajemství atd se znenadání na takových místech objeví nepřátelé. Kresba určitě patřila v tomto komiksu k tomu lepšímu. Jsem zvědav, zda druhý díl ze zajetého schématu vybočí.
Tak jsem měl po sérii Zámek a klíč asi příliš velká očekávání. První povídka mne neoslovila - pár válečných klišé a do toho zamícháno trocha nevysvětleného magična. Zakončeno velkým finálem zřejmě dobra se zlem, ale autor příliš zjevně čtenáři podsouvá, kde je dobro a kde zlo. No jo, americký válečný syndrom zase jednou na scéně. Druhá povídka byla lepší, příběh zajímavější, postavy propracovanější, ale přesto jsem se s nimi nějak nedokázal sžít. Takže nejvíce mne zaujala závěrečná psaná povídka. Přišlo mi zajímavé, jak se povídka a komiks liší a jak z celé povídky autor "vyzobával" nápady. Jen díky tomu a obsáhlé krásné galerii nakonec 4 hvězdy.
Obálka knihy se mi velmi líbila, ale jinak mne barevný Usagi úplně neoslovil. Příběh jednoduchý, předvídatelný – zřejmě více ocení znalci konkrétní japonské mytologie, na níž je v příběhu odkazováno. Hodně se mi zamlouval rozhovor s autorem na konci knihy a ukázka postupu při tvorbě obrázků.
Úvodní příběh s Ninja želvami byl spíše průměrný (v Usagiho měřítku), naopak skvělý byl Shi se 4 nájemnými zabijáky a ziskuchtivým starostou. Nezklamali ani krátké příběhy s tradičně výbornými pointami.
Nějak jsem se ke čtení závěrečného dílu nemohl odhodlat. Ne, že bych se nětěšil. Naopak jsem se bál, že skončí něco, co nechci, aby skončilo. Nakonec jsem přeci jen nevydržel a pak už jen dychtivě otáčel stránku za stránkou. Ačkoliv byl závěrečný děj poměrně předvídatelný, autoři jej naservírovali tradičně takovým způsobem, že mě každou stránku udivovali se svou imaginací a skvělou kresbou. Výborně vystavěný příběh od prvního do posledního dílu, kde zdánlivé maličkosti do sebe zapadnou s přesností hodinářského stroje až po dočtění celé série. Určitě jsem nečetl tuto sérii naposledy.
Není to kniha vtipů na velké zasmání, ale mnohdy jde o autorovu prezentaci životních postojů (zvláště v podání Jindřišky) a ukázání krás všedního života. To však neznamená, že zde nejsou stripy, které jsou úsměvné, např. u příhod Lorenza a Terezky jsem se hodně bavil - ale asi je to hodně individuální, protože Lorenza a Terezku jsem ukázal manželce a ta se nesmála:).
Úplně nenudí, ale určitě to není kniha, k níž bych měl potřebu se vracet. Dobré příběhy bez nějaké větší přidané hodnoty, která by je povyšovala nad průměr.
Příběhy s Genem nikdy nenudí, zejména to lehké haštěření s Usagim pobaví. Nová postava Kitsune také skýtá velký potenciál do dalších dílů. Pro mne však nejlepší byla závěrečná část s Inem a jeho záchranou.
Z tohoto dílu jsem byl spíše zklamán. Jednoduchý dosti předvídatelný příběh bez větších zápletek. Ne že by kniha byla vyloženě špatná, ale chybí tam hodně z toho, co Zaklínače dělá Zaklínačem. A přitom stopování pro zaklínačské univerzum jedné z nejtypičtějších stvůt - strigy a následný boj s ní nabízelo takových možností, jak vytěžit z knihy s Geraltem a Ciri něco opravdu zajímavého. Namísto napínavého děje však čteme zdlouhavý příběh, kde chybí atmosféra, kde hrdinové velkou část času tráví koupáním se (v čemž se zřejmě autor vyžíval) a samotné zneškodnění strigy proběhne velmi rychle a až příliš snadno.
Je az k neuvereni, jak se komiks vyvyji. Byt to novy komiks, tak nad tim clovek ohrne nos, ale pokud se ke knize pristoupi s vedomim, kdy byla napsana, tak mi nezbyva nez ho hodnotit kladne. Zpocatku celkem dobre udelana (ale trochu rutinni) akce v boji se silnym zaporakem se ve druhe pulce knihy preklopi do pribehu, kde se jiz kladou otazky, kdo jeste a kdo uz neni kladny hrdina - a presne tyto otazky mimo jine radi resime v dnesnich komiksech.
Zaujalo mne, že v komentářích někdo hodnotí v superlativech a někdo píše o nejslabším díle. Možná v rámci Mýtických možností "kontroverzní" díl. Za mne tedy určitě 5 hvězdiček s vykřičníkem. Oproti některým předchozím kusům, kde děj plynul pomalu a rozvláčně a spíše nás připravoval na budoucí události, má Dobrý princ s překvapivým hrdinou opravdu rychlé tempo, nápady a napětí. Výborný mi přišel nápad s "recyklací" mrtvých hrdinů, takže jsme se mohli opětovně setkat s Modrovousem, Věrným Janem a dalšími. Rovněž tak dávám palec nahoru za využití Artušovské legendy. A co bude dále? Ačkoliv Domovina se může zdát být na kolenou, uvidíme, jak se k tomu postaví Geppeto a Zimní královna. A také Frau Totenkinder určitě ještě neodkryla všechny karty.
Atmosféru kniha vystihla výborně, především části s královnou na mne zapůsobily. Hrůza ze setkání s vetřelci, především tam, kde se děj odehrává ve stísněnějších prostorech, se dá hodně připodobnit k prvním filmovým vetřelcům. Vetřelčí chování a vztah mezi vetřelci tedy palec nahoru. Na druhou stranu pro mne bylo méně uvěřitelné chování lidských postav - ať už urputná snaha mnohých dostat vetřelce na Zemi s vírou, že se jim podaří vetřelce "ochočit", záchrana malé holčičky, kterou hrdinové znali jen z přenosů ze Země, či schopnost v některých momentech přemoci přesilu vetřelců a uniknout jim.
Moje první setkání s touto serií. Není to kniha na jedno rychlé zhlédnutí, tady se musí brát po pomalých kouscích, aby si čtenář dosatečně vychutnal každou stránku, každý strip. Je zde spousta neobvyklých figurek - Jindřiška se svým chytrým kocourem Fellinim a plyšovým medvídkem Madariagou, citlivý robot, muž, který překládá názvy flmů, Oliver Oliva, tajemný muž v černém, trpaslíci, tučňáci, atd., jejichž příběhy jsou k pobavení, ale i k zamyšlení.
