Už k tomu bylo vyřčeno asi vše podstatné, za mě ok příběh, nádherná kresba a trochu zklamání z konce.
Jen je tedy opravdu znát, že komiks byl vytvářen po útocích 11. 9., protože kromě motivu pro celý příběh se tu objevují i takové drobnosti, které ne vždycky ideálně zestárly. Je toho víc, ale nejvíc jsem pozdvihla obočí hned v úvodu, kde během briefingu S.H.I.E.L.D.u řeší, že "Židi vyřídili teroristickou buňku, která plánovala útok nervovým plynem v pásmu Gazy," což vzhledem k tomu, že to byl naopak Izrael, kdo potvrzeně útočil bílým fosforem v rozporu s mezinárodním humanitárním právem, zestárlo jako mléko.
Mělo to svoje mouchy, ale mám trochu dojem, že mi to sedne víc, než Kirkmanovo Walking Dead (píšu v budoucím čase, protože to mám teprve rozečtené). Fajn sci-fi, ke konci možná trochu natáhlé, ale jinak se mi líbilo, jak se děj v každé kapitole (hlavně v prvních 2/3) vrhnul vždycky někam úplně jinam, než jsem úplně čekal.
Rozhodně ze SW mangy zatím to nejlepší, co tady vyšlo (oproti nemastnému-neslanému manga Mandalorianovi a vyloženě podprůměrnému Jedi: Padlému řádu). Mě tohle naopak nalákalo hodně, je to ale rozjezd, takže úplně zásadní věci se zatím nedějí. Období Vrcholné Republiky mám ráda, takže se těším, jak bude příběh pokračovat.
Přijde mi, že má tahle manga podobný "feel" jako původní filmová trilogie - sympatičtí hrdinové a zápletka, u které nás asi nic moc nepřekvapí a víme, co od ní čekat, ale je zábava celé to dobrodružství sledovat.
Musela jsem si trochu zvyknout na kresbu, kterou bych vlastně popsala jako silně karikaturní. Nakonec mi ale sedla a hezky podtrhávala celý příběh o Rose. Celkově je její životopis opravdu zajímavý a tenhle komiks je vlastně prvním rozsáhlejším životopisným dílem, které v češtině o Rose Luxemburg vychází. Čte se to opravdu dobře a případné drobné odchylky, které v příběhu jsou, aby lépe plnyul, jsou uvedené v závěru knihy, když člověka zajímá naprostá faktická přesnost.
Předci pro mě byli určitě v top 5 komiksech, co jsem ten rok četla, takže na Potomky jsem se těšila, ale zároveň trochu počítala s tím, že budou trochu slabší. Tak tomu nakonec i je, ale naštěstí jen o chlup - 5/5 si zaslouží, akorát v top 5 neskončí. Začátek se mi tentokrát trochu vlekl, celkový nápad, že ve vesmíru je teď naopak magie, takže se přesouváme od sci-fi malinko k fantasy, se mi líbí opravdu moc, ale samotný děj, kdy vidíme vesmír ovládaný upíry, mi přišel jak z jakékoliv random fantasy/sci-fi knihy, totéž i fungování a backstory Matky (tam mi to zas přišlo jak inspirace Jodem). Celé je to ale nádherně ilustrované a druhá půlka už odsýpá mnohem lépe. Taky konec mi přišel vyřešený dobře - ten jsem chválila už u Předků a tady ho celé sáze taky nepokazili (za což jsem ráda, protože u špalků od MB si docela často celý příběh užívám, ale samotné zakončení je spíš zklamáním).
Pořád naprosto výborné. Čtu Batmana docela dost, ale už dlouho mě nějaký run takhle nenadchnul - vlastně bych si troufla říct, že snad nikdy. Teď už jen doufat, že si tahle série udrží takto vysokou laťku co nejdéle.
Hele, klidně mě za ten názor suďte, chápu důležitost díla pro danou dobu, ale tohle mi přijde tolik lepší než Temný rytíř. Původně jsem zvažovala jen 4/5, jelikož se to teprve rozjíždí, ale ono to vlastně o moc lepší být nemohlo. Naprostá pecka, moc se těším na pokračování a strašně doufám, že se to nebude zhoršovat (ale podle určitých zpráv ze zahraničí tomu tak nebude a já se můžu těšit na skvělé další díly)
Rexíka jsem vždycky zbožňovala a tenhle crossover byl pro mě tehdy jako pro osmiletou něco naprosto nevídaného. Spojování dvou různých světů a ne jen easter eggem? To se smí i oficiálně a ne jen, že si o tom povídáme ve škole o přestávkách? (kdybych tehdy znala superhrdinské komiksy, nebo svět fanfikcí, asi by mi vybuchla hlava). Taky návrat Zádrhela, který se v době vydání naposled objevil před 11 lety pro mě bylo nečekané (doma jsme měli všechny díly Čtyřlístku, které jsem četla pořád dokola a vždycky jsem se divila, proč najednou jejich úhlavní nepřítel zmizel). Příběh je vlastně takový standard, ale jelikož mi to představilo úžasný svět crossoverů, tak si to ten plný počet zaslouží.
Pro mě jednoznačně komiks roku, i když je to trochu zvláštní, jelikož to není zrovna novinka. Dredd je legenda a já si troufám tvrdit, že tenhle komiks je možná to nejlepší, v čem se za ty roky objevil. Bohužel v dnešní době stále aktuální dílo, možná dneska ještě víc než jindy.
Dnes už téměř legendární komiks. Určitě doporučuju všem, kdo ještě Flashpoint neznají. Překvapilo mě ale, že animovaný film, který tenhle komiks adaptuje - Flashpoint Paradox - mi přišel o chlup lepší, ale může to být i tím, že to bylo moje první setkání s tímhle příběhem. Konec mi přijde malinko uspěchaný, ale aspoň to dává docela hlavu a patu, navíc to je smysluplně uzavřené (i když na to pak další věci navazují), takže máte k dispozici kompletní příběh bez zbytečného teasování na “pokračování příště”.
Fun fact: I ten (v době komentování) poslední hraný Flash film je příběhově nejvíc postavený na tomhle komiksu. Za mě je ten film stupidní, ale aspoň je to zábavný špatný film.
Přijde mi to na úrovni průměrných Clever a Smart, kteří mě sice občas rozesmáli víc, ale některé příběhy mi zas přišly úplně stupidní, což Joe Bar Team není. Líbilo se mi to, kdybych byla milovník motorek, asi bych si to užila víc.
Nechci opakovat, co už zaznělo a já prakticky soulasím se soulbringerem, který to hezky rozepsal.
Za mě tedy jen: nejsou to 3 hvězdičky za všechno, ale 4-5 za kresbu a pak 1-2 za dost stupidní příběh a hlavně extrémně ploché charaktery, což mě při četbě opravdu vytáčelo. Tohle bylo i na Joda fakt zlé. Malé plus pak ještě za galerii a možnost vidět Galovu nedokončenou kresbu k druhému dílu.
Opravdu rozporuplná knížka, s jiným kreslířem bych to ani nedočetla a naopak, kdyby to byly jen obrázky bez textu, byl by to mnohem lepší zážitek.
Kresba možná malinko zaostává za eposy od Joda, ale příběhově jsem se bavila moc a tedy v porovnání se za mě dost slabým Psychoverzem je tohle celkem paráda!
Vetřelce miluju, příběh je tady ale takový průměr a art mi moc nesednul - samotní vetřelci jsou nakreslení docela pěkně, ale všichni lidé (a androidi) vypadají dost strašně. Budu to číst dál, protože jsem zvědavá na konec, jinak dost meh.
EDIT: Pokračování je nový story arc s novýma postavama, takže se tu už děj moc nedořeší, tedy si pokračování mohou nechat.
Já mám teda ráda Bisleyho kresbu natolik, že by mi sedla k úplně čemukoliv, ale tady mi obsah připadal nadprůměrný. Samotný děj příběhu je takový standard, ale mně se fakt líbí, že třeba ženské postavy tu nejsou jen "damsels in distress", které musí hrdinný bojovník zachránit a existují jen jako nějaká jeho odměna, ale vlastně celkově se mi líbilo zpracování postav. Způsob vyprávění taky super - že jde vlastně o příběh z pohledu trpaslíka, i ty vsuvky z "přítomnosti" byly fajn a nenarušovaly hlavní dějovou linku. Oceňuju i info na konci knížky, že to vlastně čerpá z historie a vychází to z nějakých irských pověstí.
Rovnou se přiznám, že Conan mě hodně často nebaví, tím spíš starý Conan, u kterého fakt trpím stupiditou těch příběhů (ty jeho sedmdesátkové komiksy mi přijdou naprosto příšerné a jejich vysoké hodnocení fakt asi nechápu). Myslela jsem, že je to možná nostalgií ostatních, když to tu v devadesátkách pod Crwí (a Netopejrem) vycházelo a proto se jsem se vyhýbala Sláinovi, protože jsem prostě zas jen čekala něco jako Conana (ano, tohle je moje první seznámení se se Sláinem).
Nakone jsem tomu dala šanci kvůli Bisleymu (navíc i Pat Mills mi celkem často sedne) a jsem fakt ráda, že jsem tak udělala. Užila jsem si to naprosto maximálně i s nulovou nostalgií pro tu postavu.
Komiks s velkým potenciálem být něco super, který mě hodně namlsal, ale teprve podle konce může vylézt na 5 hvězdiček, nebo naopak spadnout na 3.
Zatím suprová kresba, zajímavé prostředí, detektivková zápletka a do toho na mě občas zdlouhavé flashbacky, které se třeba v druhém svazku ukážou jako důležité, zatím mně ale nepřipadají zas tak zajímavé.
Je to podle mě ok, ale mám ráda Kindtovu kresbu, takže lehký nadprůměr.
Za mě si to hraje na něco, co to ve skutečnosti není. V první knize mě moc nebavily neustálé backstories jednotlivých postav, ale doufala jsem, že to v závěru přinese své ovoce a budu ten děj "v přítomnosti" víc prožívat. No, nestalo se - bylo mi víceméně ukradené, která z postav přežije. Tak jsem se aspoň těšila na nějaký velký wow efekt při vyřešení záhady vraždy - taky nic, dopadlo to přesně, jak jsem čekala.
I tak jsem ale velkou část příběhu doslova hltala a líbilo se mi, co z příběhu nakonec vyplývá. Paradoxně jediná postava, kterou mi komiks nejvíc přiblížil (ne, že bych jí teda fandila nebo se v ní viděla), nakonec byl otec hlavní hrdinky, který byl od začátku mrtvý. Je to sice trochu klišé, ale mám ráda příběhy s různými "velikány", u kterých postupně odkrýváte, že zdaleka nebyli tak dokonalí a spoustu úžasných věcí se jim povedlo na úkor jiných, o kterých se prostě jen nemluví.
Tohle bylo... mnohem lepší, než jsem po prvních stránkách myslela?
Hlavní problém téhle knížky je, že je propagovaná jako BL manga - což prostě není.
Dvě postavy jsou zamilovaní gayové, ale přestože se to točí okolo nich, tak jejich vztah se vlastně vůbec neřeší, je to normální prequel (teoreticky "mid-quel", protože se to odehrává mezi 4. a 5. epizodou seriálu, ale formou flashbacků) Captaina Laserhawka. To nakonec není na škodu, protože další série je zatím v nedohlednu a tohle klidně mohla být sama o sobě speciální epizoda.
Bavilo mě to nakonec docela hodně, i když příběh moc nepřekvapí. Kresba taky spíš průměr, ale během čtení jsem si na ni zvykla a akční scény na konci se už vyloženě povedly. Nemá to akorát asi moc smysl číst bez znalosti seriálu. Taky si to tolik neužijete, pokud neznáte Ubisoft hry - což ale platí už u původního seriálu, takže pokud se vám líbil ten, tak tohle by mohlo taky.
Nakonec se mi to přehouplo na 4/5 i za další reference na postavy z Assassin's Creed, plus je tam postava ze Splinter Cell a z Beyond Good and Evil - hezký detail, že to jen nečerpá z už vytvořeného seriálu, ale samo to rozvíjí Lasehawkův universe.
Tahle série se mi trochu hůř hodnotí, protože jde prakticky o adaptaci adaptace - je to manga verze japonského románu, který je jen "A pak nezbyl žádný" od Agathy Christie, zasazený do jiného prostředí (a s přidanou druhou dějovou linkou, která ale není zas tak potřebná).
Bohužel jsem tu původní knihu od Christie zrovna nedávno četla, takže vlastně vím, kdo je vrah a trochu je mi líto, že takhle si to tolik neužiju - na druhou stranu to není vina té knížky. Zase ale úplně obráceně: pokud bych ten úplný originál neznala, možná bych tohle nadhodnotila, protože by mi nedošlo, že je to vlastně dějově dost vykradený. A zas tak úžasný, aby to byla nějaká "ultimátní verze, jak tenhle příběh číst", to ono to zas není.
Za mě bohužel velmi blbá záležitost, kterou zachraňuje jen kresba. Nebudu nic předstírat, kdybych si to přečetla jako dítě nebo náctiletá, asi by mě to chytlo víc - úplně si dokážu představit, jak bych tomu dala tak 3,5 hvězdiček, kdyby to byl můj první sci-fi komiks a já k tomu měla nostalgické pocity.
Tak tomu ale není, takže moje hodnocení nakonec spadlo až na 2/5, protože začátek mě sice chytnul, ale v průběhu mě to začalo nudit, až jsem zvažovala, jestli to celé vůbec dočtu. Nejdřív jsem chtěla být mírnější a vzít v potaz, že mě třeba jen nevyhovovalo to číst celé najednou, ale pak mi došlo, že komiksový John Carter je žánrově podobný a graficky jednodušší, a toho jsem zhltla celého najednou.
Nečekala jsem mnoho, ale ono to vlastně bylo skvělé. Dlouhodobě miluju Želvy ninja, ale jsem zvyklá, že ne každá věc s nima musí být úžasná a to i čistě subjektivně. V tomhle komiksu se krásně povedlo navázat na ukončený klasický příběh, který moc dobře znám, a rozjet parádní dospělácký příběh. Po zklamání ze svazku Posledního rónina: Reevoluce mi tenhle komiks připomněl, proč mám rád tu kombinaci ujetého konceptu mutantích želváků a média zaměřené na dospělé publikum.
Jediná výtka, která ale nesměřuje za Aaronem, ale spíš vydavatelem, je celkem nedostatečné vysvětlení, kde teď v příběhu jsme, když tenhle komiks začíná. Já sice znám TMNT dostatečně a velká část uživatelů tady taky, ale pro normální smrtelníky by to podle mě chtělo aspoň přidat nějaké shrnutí příběhu na začátek, když první série od IDW tu nikdy nevyšla (pokud bychom teoreticky nepočítali ten crossover s Batmanem).
Takže se těším na další díly, případně i ten spin-off s Casey Jonesem.
Tak po díle, kdy jsem skoro zvažovala, jestli mám celou sérii dočítat, jsem dostala dost možná nejlepší díl celé série. Pořád sice nevím, kam vlastně celkově chceme v sérii dospět, ale tohle byla paráda a já jen doufám, že v tom autoři budou pokračovat a nevrátíme se hned zase jen k vycpávce děje.
Naprosto parádní komplet, kde je opravdu všechno a ještě něco navíc. Netuším, nakolik jsem s tímhle názorem v menšině, ale za mě je tohle Danova nejvydařenější série (i když se přiznávám, že Tritonky nemám načtené).
Nasmála jsem se mnohem víc, než jsem čekala, navíc je to plné různých malých detailů. Doporučuju všemi deseti!
Tak po namlsání se ze série Zámek a klíč je tohle velikánské zklamání. Jak píše MEGA, nejkvalitnější je tu asi ta původní povídka, kterou teda hodili na konec knihy. Plášť 1969 nebyl úplně špatný, ale vzhledem ke svému zasazení do války ve Vietnamu mě mrzí nedotaženost a především nevyužití toho kontextu. Samotný Plášť mě potom moc nebavil, kresba podle mě příběhu uškodila a natáhnutí povídky se vyloženě nepovedlo.
Jedna z mála knih, kterou jsem v celkem nedávné době koupila a zpětně trochu lituju.
Pro mě je to první slabší díl, ale četlo se mi to dobře. Jako hlavní problém tu vidím umstění tohohle svazku před pomyslným vyvrcholením té aktuální dějové linky, takže na nějakou vedlejší story nikdo ze čtenářů nemá zrovna moc náladu.
To, že je ale příběh uzavřený, to za mě vůbec není na škodu, rozhodně lepší, než složitě do děje roubovat crossover.
Jinak hlavně zpětně, po přečtení některých dalších dílů Mýtů, mi tenhle svazek aspoň nepřijde nudný a nepůsobí dojmem "autoři už neví, jak to ještě natáhnout"
Až mě samotnou překvapilo, jak málo mě tenhle díl bavil. Už ten minulý byl takový klidnější, ale pořád se děj aspoň trochu posouval, tady je to ale jen takové plácání se na místě. Místo těšení se na další díl už spíš jen vyhlížím konec.
Popsala bych to asi jako největší překvapení ze všeho, co jsem letos četla. Nečekala jsem skoro nic, anotace mě nezaujala, kresba mi přišla jen ok. Nakonec jsem to ale přečetla celé na jeden zátah, protože mi to nešlo dát z ruky.
Začátek byl podle mě pomalejší a nejprve odpovídal tomu, co jsem od knihy očekávala, ale vlastně takhle zpětně bych ho neměnila. Všechno se nakonec naprosto šíleně a brutálně rozjede (doporučuju k četbě nějaký fajn playlist, třeba věci Micka Gordona, které dělal pro Doom).
Jinak si nemůžu pomoct, ale pořád jsem myslela na to, že se komiks jmenuje Postal, stejně jako jisté brutální hry, a navíc se příběh odehrává v městečku Eden (hra Postal 2 se odehrává v "Paradise" a Postal 4 ve městě "Edensin"), tak třeba to bylo takové malinké mrknutí (pár dalších referencí v kresbě jsem taky našla, hlavně na různé kultovní filmy).
Pro mě lehký nadprůměr a to vlastně jak kresbou, tak dějem. Četlo se to dobře a docela hodně drobností mi tu jednoduše sedlo, i když si přesně dokážu představit, že pro někoho to nebude. Co oceňuju nejvíc, je absence "debilního humoru", protože když jsem nakoukávala na ukázky, čekala jsem, že to bude plné referencí a "lol random" vtípků - což není pravda! Prostě je to jen naprosto šílené a to mi sedlo nějak víc.
Jeden z větších plottwistů jsem teda uhodla hned na začátku, ale co se mi fakt líbilo, tak ten nakonec nebyl úplně na konci jako obří wow moment a ještě se toho spoustu dořeší pak. To je další velké plus - trochu jsem očekávala, že některé věci se při té délce příběhu prostě zametou pod koberec, ale vlastně jsem se asi dozvěděla odpověď na všechno, co během příběhu nějak nakousli kromě asi jediné věci, která možná schválně zůstala otevřená, kdyby se někdy rozhodli pokračovat.
Na kresbu se kouká fajn, ale souhlas s GWB, že Browne se rozhodl kreslit zvířecí podoby Margaret fakt neroztomile (a koalu zvlášť), naopak design Ruby Stitch je *chef kiss* a já ji zbožňuju.
Parádní doplnění původního seriálu, které se dotýká (na komiks pro děti) poměrně složitých témat, jako je třeba kolonizace a vracení kolonizovaných teritorií. Jsem dost zvědavá, kam se bude příběh ubírat dál a co vlastně bude to "správné" řešení podle autorů (pokud nebude odpověď prostě to, že to není jednoznačné, což je ale vlastně taky dobrá odpověď).
Skoro mě až překvapilo, jak moc se to nese dál v duchu seriálu, který podobná témata řeší taky (čekala jsem to mnohem víc pro malé děti). Sedlo mi to skvěle, jen se přiznám, že nedokážu posoudit, jak moc komiks funguje sám o sobě bez znalosti původního materiálu. Přijde mi, že člověk naskakuje na rozjetý vlak a přestože nám z chování postav už jen v tomhle díle dojde, kdo jaký je, je prostě znát, že autoři nechtěli zbytečně ztrácet čas dlouhými úvody a rekapitulacemi - jednoduše je to jako by si člověk pustil další řadu seriálu. To je pro mě plus, ale pokud to koupíte dítěti, které Avatara nevidělo, možná se nebude hned chytat.
Jediný díl, který jsem měla, ale zato jsem ho přečetla snad stokrát. V době, kdy jsem dostávala akorát Čtyřlístek, mi přišlo 160 stran jako úplný kotel čtiva. Pro mě osobně velmi nostalgická záležitost.
Za mě ještě o chlup lepší, než Šangri-La. Souhlas, že je to možná občas lehce "povrchové plácání", ale nejsem si jistá, jestli by nějaké hlubší filozofické úvahy nezmenšily už takhle ne úplně velkou cílovku tohohle dílka. Já to pochopila tak, že to plácání dvou superinteligentních AI je právě ten kus lidskosti, který si můžeme představit třeba jako naše "filozofování v hospodě u piva". Protože jak je v komiku napsáno, kdyby chtěly postavy spolu o něčem hluboce diskutovat, nebudou ani mluvit, stačí jim jen přeposílat si data.
Kupodivu mi to hodně připomínalo Navzdory všemu, kde taky sledujeme pár, který se vždycky za nějakou delší dobu setká, má platonický, ale velmi silný vztah, a dokonce je tu stejné i to, že ten chlap v dané dvojici pořád vyráží na nějaké cesty.
Asi jsem na to byla správně naladěná, ale fakt mi to sedlo. Fajn příběh ze školního prostředí, hodně to tu hraje na city (v pozitivním slova smyslu), ale je to feel-good kniha, takže po přečtení neupadnete do deprese. Líbil se mi i zvolený styl kresby, která k tématu dobře pasuje - jednodušší, s expresivními výrazy obličejů a příjemnou paletou barev. Doporučuju, když máte chuť na takovou milou a klidnější jednohubku.
Naprostá paráda, Jimmyho Corrigana jsem ještě nečetla, ale teď už vím, že budu muset. Po dočtení jsem se ještě několik hodin cítila divně/mizerně, což ale jen ukazuje, jak dobré tohle dílko je. U tohohle "žánru" mám občas problém, že jsou postavy nedostatečně uvěřitelné, nebo prostě působí ploše, tady ale všechno fungovalo skvěle a knížka mě naplno vtáhla do životů všech protagonistů.
Hvězda navíc za zajímavý nápad, dodatky a že autor sám sebe nevykresluje nějak dokonale. Jinak se mi to ale četlo dost špatně, protože se evidentně s autorem dost myšlenkově rozcházíme - a není to kvůli tomu, že bych snad byla takový puritán, co je proti prostituci jako takové. Slizoně z autora v mých očích nedělá, že platí za sex, ale třeba jak neustále řeší věk prostitutek a ve svých 38 letech (na začátku knihy, takže v průběhu je to postupně ještě horší) se snaží spát jen s dvacítkama. Shrnula bych to tak, že když jsem viděla na wikipedii, že autor je libertarián, tak celá kniha mi hned dávala naprostý smysl.
Moc příjemné překvapení! Přestože minimálně v komiksech znovu a znovu zjišťuji, že high fantasy není asi pro mě (i když Pána prstenů miluju), tak tohle mi fakt sedlo. Způsob vyprávění mi trošku připomněl Ságu, přestože tam je to teda žánrově sci-fi. Jinak je to zatím jen první díl, ale osobně mi u tohohle příběhu vyhovuje, že bude rozdělený po sešitech, snad se akorát dočkáme nějakého fajn konce. Velké díky lidem, kteří v Hostu teď vybírají komiksy, které budou vydávat, zatím je to paráda.
Nevím, jestli je to generační, ale mně naopak Zlodějka sednula tak moc, že bude skoro určitě v top 3, co tenhle rok přečtu.
Když to třeba srovnám s taky moc dobrým komiksem Zamilovaná, tak u něj je znát, že cílovka jsou opravdu čtenáři a čtenářky, co jsou pořád na střední. Oproti tomu Zlodějka, která se odehrává poslední ročník gymplu, mě naprosto vtáhla do svého děje a viděla jsem tam ty stejné situace, které jsem sama zažívala na střední, nebo na vysoké.
Slovník mi taky nevadil - nevím, jestli tak mluví děti na střední teď, ale my takhle mluvili určitě. To včetně anglicismů typu "too much", které hádám nejsou náhodnou volbou překladatelky do češtiny, ale byly už ve francouzském originále. Naopak jsem ráda, že to není pokus o používání aktuálních "cool" výrazů, který končí dojmem "How do you do fellow kids?"
Co bych taky vyzdvihla je kresba, která není nutně složitá a plná komplikovaných detailů, je přitom ale opravdu živá a nádherně si hraje s barvami. Opět si neodpustím srovnáním se zmíněným komiksem Zamilovaná (který se mi ale jinak moc líbil!), u kterého přeci jen vidíme určitý oblíbený styl kresby, který vídáme častěji. Zaškatulkovat takto styl Zlodějky naopak podle mě moc dobře nejde, jen můžeme tipnout, kým se autorka inspirovala :D
Samotný příběh mi přijde taky fajn - zábavný, romantický a zaměřený na prožívání různých pocitů ve vztazích. Jak jsem psala, spoustu situací je spíš v knize takových, že se v nich člověk najde (nebo aspoň já jo), tedy nelze očekávat nějaké šílené dějové zvraty, to myslím kniha ani dělat nechce. Líbivé to je, ale mainstreamové jedině konceptem romantického příběhu - co se týče zpracování, tak to bych se hádala.
Tl;dr Není to pro všechny, ale doporučuju do knížky aspoň nakouknout - minimálně to udáte jako super dárek pro někoho ve věku 20-30
Nejprve mi to úplně nesedlo a přišlo mi to jako nějaká prvotina od náctileté/ho autora/autorky. Postupem se to ale zlepšovalo a není to nakonec tak špatné. Docela mě taky zaujala ta dějová linka, která ty jednotlivé epizody propojuje, která se objeví v druhé půlce knihy.
Je to sice u celé série, ale hlavně u tohohle dílu bych chtěla fakt pochválit skvělou dynamickou kresbu. Hodně lidí za to chválí třeba Zabijáka démonů a jako jo, tam jsou ty souboje taky fajn, ale tady mi to opravdu sedne, vždycky vím, co se v těch panelech děje a není to zmatečné. Schválně jsem kouknula i na anime (kde třeba zmíněný Zabiják démonů vynikne víc) a tady je opravdu ta kresba v manze lepší, než ta animace.
Jako někdo, kdo původní předlohu nečetl, mě to vlastně fakt nadchnulo! Dost jsem tu četl, že je to vlastně nic moc a hlavně jsou k tomu lidi nostalgičtí, když to kdysi četli, ale mně to bavilo. Jedinou nevýhodu vidím v tom, že i když originál neznám, tak tahle komiksová verze působí i na mě celkem uspěchaně a dějově zhuštěně - vůbec by mi nevadilo to trochu ještě rozvést, i kdyby to mělo být dvojnásobně dlouhé. Na další díl se těším a stejně tak i na to, že si přečtu ty původní Moorcockovy příběhy.
Asi by mi tolik nevadilo, že je to takový horší Death Note s divnějšíma pravidlama a hloupějším "pachatelem" (u kterého mi navíc vadí naprosto debilní zdůvodnění vraždění a je imho jen vidět, že si s tím autor nevěděl rady) - co mi ale vadilo, tak si myslím, že ani ta předem nastavená pravidla v jednu chvíli neplatí (a nemyslím tím to, že něco nevíme, nebo postava lže, myslím tím prostě plothole). Nevím, jestli to může být nějak způsobeno překladem, ale aniž bych zabíhala do spoilerů, jedna postava by podle mě měla umřít a přitom neumře.
Asi si další díl přečtu, ale přijde mi to jen jako manga, kde chce někdo čtenářům naservírovat dramatické "tos nečekal!" momenty jak v Death Note, ale neumí dostatečně dobře psát, aby byly zasloužené.
Shrnul bych to jako velikánské zklamání, což neznamená, že to neni dobrý. Nápady dobré a původní Frazettovy ilustrace Smrtonoše miluju, i jinak je to parádně ilustrované. Problém je pro mě příběh, který jsem teda očekávala jako slátaninu, ale ty dialogy mi přišly až neúnosně blbé. Jo, cílovka úplně nejsem, jenže třeba Conan mi v tomhle přijde o dost lepší.
Na přečtení ok, ale stačilo z knihovny, kdybych si to koupila za plnou cenu, zaplakala bych.
Pro mě jeden z nejlepších komiksů tenhle rok. Něco tak neskutečně comfy na čtení, co ale přitom není jen odfláklé, to jsem už dlouho nečetla. Nádherná kresba, super pohodový příběh a draci, kterým rostou z hlavy čajové lístky.
Není to asi pro všechny uživatele tady (to ani není účel), ale pokud máte rádi něco pohodovějšího, nebo chcete koupit komiks dětem, doporučuju všemi deseti.
Tenhle díl mi sednul mnohem víc než předešlé, protože to není jen quirky "nerada chodím mezi lidi" a jiné anekdoty, které lidem přijdou dostatečně relatable. Tady se fakt dostáváme k tomu, že hrdinka trpí depresemi a úzkostmi, a opravdu musí chodit na terapie. Pro mě určitě mnohem zajímavější kniha, než na první pohled podobné knihy jako stripy od Sarah Andersen.
Příběhově - ve smyslu toho, co se tam celkově děje - mi to připomíná Joda, což je za mě plus, i když je to občas možná zmatený. Art vlastně taky nádherný. Proč tedy jen 3 hvězdičky?
Nejjednodušeji to lze shrnout tím, že je strašně moc poznat, že to psal chlap, který nechápe, jak ženy myslí a mluví. Já nemám nic proti sex scénám a vyobrazování znásilnění v hnusném světě taky chápu. Problém je ale JAK to je udělané. Je to tam divně nacpané, nikam to děj ani charaktery neposouvá a ještě je to napsané jak porno (začne to jako znásilnění, ale co to? hrdinka najednou zjistí, že si to užívá! no to je ale šlamastyka, holt musí souložit dál). Plus teda hlavní hrdinka nemá šajnu, co se děje a furt jí to jen nějaký chytrý chlap musí vysvětlovat.
Pokud ten děj nebude mít nějaký rozumný konec, tak je to fakt jen péčko ve sci-fi prostředí.
