Dějově nabitý díl, napěchovaný akcí. Sledujeme zde přerod hlavní postavy a představení nových postav. Autor má zjevně problém udržet hlavní dějovou linku, kdy neustále od ní odbíhá, pozornost čtenáře si ovšem umí udržet.

Mangu jsem jsi zamiloval od první povídky. Příběhy nejdou chronologicky za sebou, tak jak vycházeli v originále, což místy dost mate, ale lze očekávat, že se objevili v další knize, pokud prodeje dovolí. Celkově hodnotím velmi kladně Tezuka opět nezklamal.

Dobrý literální počin, skvěle zpracované vydaní. Úvodní polovina dějově uvěřitelná, o to víc vás pohltí. Ta druhá už je čisté sci-fi a už se mi tolik nelíbila. Kupte si to a uvidíte sami, navíc časem bude mít komiks vetší hodnotu.

Po zběsilém tempu v předešlém díle se zvolnilo. Přistihl jsem se, že jen tak čumím na už přečtenou stránku. Neumřelo tolik lidí kolik bych si přál, ovšem už se ledasco vysvětlilo. V době vydání musela mít Akira epické rozměry a být nejlepší manga široko daleko, teď s odstupem času působí spíš úsměvně.

Přečteno na jeden zátah, což nevidím vůbec jako plus. Zcela chybí kapitoly, místo kde bych si řekl, tak jo teď jsi odskočím na záchod, dám si něco k snědku, kouknu do telefonu. Přišlo mi to jako seriál Twin Peaks, kdy se řeší všechno jen né hlavní dějová linka. Vůbec jsem nechápal co je ten Akira zač, proč jsou lidi ochotni kvůli němu zbořit části města. Musí to být zbraň hromadného ničení nebo sere zlaté pruty. Nikdo mi neřekne čím je výjimečný, tudíž, ani nevím komu mám fandit. Po přečtení svazku mě bolí kvůli přílišnému zapáleni do četby hlava. Doufám, že na konci většina protagonistů umřela a Akira se nám v příštím svazku rozpovídá a přeživší postavy dostanou prostor taky na spánek.

Vidím změny, univerzum se rozšiřuje, seznámíte se s novými charaktery, kteří budou v budoucnu umírat. Autor se připravuje na obsáhlou ságu. Dějově to ujde, nejslabší je kresba.

Tento svazek má vše co nemám rád. Dlouhý nudný souboj, který muže skončit pouze jedním způsobem. Krátky příběh z minulosti, který se stál ještě před prvním dílem. Inspektor, který ukousne strážníkovi ucho už je jen poslední kapkou konce svazku.

Pokud se snížíte na úroveň hlavní postavy, tak vás konec překvapí. Pro autora mangy je to prvotina a je rád za takovýto závěr. Vlastně můžeme vidět jeho profesní růst v přímém přenosu.

Vyzkoušel jsem to jako nefanoušek Star Wars, dokonce jsem se před čtením podíval na první čtyři epizody, abych nebyl úplně mimo. Překvapilo mě to svou kvalitou. Příběh přímo navazuje na konec třetí epizody a dozvíte se v něm jak Darth Vader získal svůj světelný meč. Knižka je pro fanoušky na zaplnění hluchých míst mezi epizody, kdy se děj posune příliš dopředu a zbyde prostor pro tvorbu přídavného materiálu, který dokonale pasuje do univerza Star Wars.

Mado, je inspektor? Vždyť je to pošuk jak mohl projít psychotesty. Dějově to není špatný, ale ta kresba...

Jestli se hlavní hrdina bude učit boj stejně pomalu jako je tempo této knihy, tak se bojovat naučí na konci série. Ovšem pořád jde děj pomaloučku kupředu, tak zatím spokojenost.

Podobný Tomie, různorodá kvalita povídek, tentokrát dějově zcela samostatné a vždy končící stejně, smrtí.

Sestupná tendence zábavnosti, asi jsem od toho čekal více. Jsem rád, že už je konec, pokračovaní už bych vážně nechtěl.

Tenčí díl, ale zase zde není prostor pro natahovaní děje. Zábavné, ukončené a připraveno na pokračování.

Znatelné zlepšení, hodně se toho stane. Není co vytknout, tento svazek se povedl na výbornou.

Lepší než minule. Dějová linka se moc neposune zato se nám větví do nepochopitelných situací, kdy po zničení Mýtova se jde hrát baseball.

Taková nadstavba pro fanoušky, která představí i další dvě provázané série. Do čtení jsem se vyloženě nutil, ale tak od půlky se to rozjelo a zachránilo.

Nečekal jsem, že by mě to bavilo a tomu odpovídalo dlouhé otálení s pořízením prvního svazku. Kresba je slušná, kromě bojových scén a děj se vyloženě rozjíždí.

Nevím co si mám myslet, kresba je otřesná, zcela mi v mí chybí detaily. Nejoblíbenější dvojstránka se stala ta, kde je vyobrazeno nejlepších 10 kadetů ročníku. Na ní jsem se musel podívat, vždy pro identifikaci postavy. Ovšem zasazení titánů do světa připomínající ten náš mě docela nadchl. Zatím těžko soudit chce to přečíst další svazky než budu mít názor.

K sérii se vracím po několikaleté pauze, kdy předtím jsem ještě zde komiksy nehodnotil. Úvod do nového začátku se zdá být zdařilí, vadil až závěrečný Mauglího příběh, který mě přišel zbytečný.

Promyšlený příběh se zajímavým ukončením a nalákaní na další knihu. Nelíbila se mi neoriginální fauna, která si bere za vzor tu pozemskou. Obří hlava vyčnívající z moře podobná člověku na planetě, kde se nevyvinul člověk, fakt ne.

Myslel jsem jsi, že lehce našedlý papír k této temné sérii patří, ale Dobrovský ho používá ve všech svých mangách. Čistě bílý papír by byla vhodnější varianta i za vyšší cenu. I přes oprávněné výtky, které se na nakladatelství vynořila, jsem rád, že to tu vychází. Díl jsem jsi užil, žádné trauma z jedné velikosti fondu v bublinách nemám.

Kdybych četl jen každou druhou stránku, možná bych z toho měl lepší pocit, ale já četl všechny a něco tak utahaného se mi dlouho nedostalo k rukám. Autor nemá děj promyšlený, svazek končí aniž by navnadil na pořízení druhého.

Dětská manga s jednoduchou kresbou ve které ve většině případů chybí vykreslení pozadí. Dějová linka má spát, souboje netrvají dlouho. Pro dospělé publikum to není.

Povídková hororová manga, která na rozdíl od Tomie si udržuje průběžně postupující dějovou linku s uspokojivým zakončením.

Z tohohle vás s jistotou bude bolet zápěstí. Povídková hororová knížka, která s každou další kapitolou ztrácí na zábavnosti. Konec mohl přijít mnohem dříve. Nedoporučuji číst najednou, klidně si přečtěte u Tomie i něco jiného. Dvě kapitoly denně stačí.

U ctihodné dílo, které se čte jedna radost. Nerad čtu cokoliv co jsem už předtím viděl, ale tady to vůbec nevadí. Krásná přehledná kresba, příběh na jedničku, délka ideální.

Je to rychlovka, než se nadějete jste na konci knihy. Není tu prostor pro poznání postav, kresba je slušná, dějově je to podprůměr. Jedná se o autorovu prvotinu a bohužel jde to znát. V hodnocení mang se nachází aktuálně na 27979 místě a mě hlava nebere, proč u nás vychází právě tohle, když jsou mnohem lepší věcí k uvedení na náš trh.

Nic podobného jsem ještě nečetl. Je to ulitlé, vtipné a vůbec nevím co si o tom mám myslet. Zatím to má 20 dílu a o čem všechny budou, je mi záhadou.

Textu tu moc není, čtení tím pádem rychle uteče. Chtěl bych si ihned přečíst další díl.

Podstata štěstí je vyřešena. Máme tu konec knihy, kterou jsem si moc užil. Žádné natahovaní, každá stránka má smysl, všechno do sebe krásně zapadne. Jsem šťastný. Příběh mě navnadil k dalšímu tvůrčímu dílu a koupi Chci sníst tvoji slinivku.

Hledání štěstí pokračuje. Z druhého dílu jsem si odnesl, že japonské kočky dělají mňá a ne mňau, ale vážně. Mladá Nanoko si žije ve svém vlastním světě a užívá si dětství i s jeho problémy, které přesně ví jak řešit. Ovšem výsledky její činů nejsou takové jaké očekává, čímž se dostává do situace ve které nikdy předtím nebyla a učí se je řešit. Zakončení a navnadění na poslední díl mi nedovolí dát menší hodnocení.

Milé, romantické čtení o holčičce, která chce vědět co je to štěstí a miluje příběhy.

Úvodní bojová scéna černých postav na stejném pozadí nepřehledná. Začíná mi trochu vadit ne moc detailní kresba, protože tady se opravdu černou barvou nešetří. Druhá polovina se nese už v duchu prvního dílu.

Příběh opuštěné pětileté holčičky, která žije na lidu prázdném místě, kde se o ní stará pan učitel. Je to dětinské, smutné, milé, trochu jinak nakreslené. Čtení je lehké, uvolněné. Úvodní díl mě rozhodně navnadil na další díly.

Kniha druhá má takový zlozvyk, že se snaží vysvětlovat některé šílenosti z předloho dílu, ale tak, aby nebylo prozrazeno vše. Je to jako pěst na oko, kdy si jako čtenář říkám a teď se něco dozvím a ono prd. Ovšem pořád se to čte velmi dobře.

Westernový komiks o Calamity Jane, obohaceny o další historický známe postavy, nádhernou kresbou a překvapivě i zajímavým příběhem.

Zmenšené Zlaté stránky nám od posledně zmodraly. Velice oceňuji shrnutí předešlého dílu, které mi vysvětlili informace, které mi nebyli při prvním čtení jasné. Tempo nabírá na obrátkách, děj nám pokročil, čte se to skvěle, není co vytknout.

První pocit s Akirou v ruce je jako bych držel zmenšené Zlaté stránky. Do děje jste ihned vržení a z úvodu vůbec nechápete co se děje. Postupem času ve velmi pomalém tempu s filmovým střihem se příběh odvíjí tak, že budete chtít vědět jak bude děj pokračovat dál.

Příběh obyčejných lidí pokračuje s vypořádáváním se z následky činu, vlastních i jim blízkých osob. K dokonalosti mi vadí některé kapitoly zabírající se událostmi z minulosti, které bych rád viděl v prvním svazku. Pokud u nás autorovi vyjde jeho další tvorba, mě jako čtenáře má jistého.

Reálně uvěřitelný příběh o náhodně vybrané skupince lidí z Japonska, kteří mají každodenní starostí jako každý jiný obyčejný člověk prožívající si svoje vlastní úspěchy i krize.

Po průměrném prvním díle jsem tomu dal ještě šanci a scénář mě přijde dětinský, fóry jako z Dikobrazu, zápletka naivní, celé to zachraňuje kresba. Dál už číst nebudu.

Tento příběh je fikce. Jakákoliv podobnosti s žijícími či skutečnými událostmi je čistě náhodná a proto šup ihned scéna z Mission: Impossible. No nevím celé mi to nepřijde logické, kde se vzal splašený dobytek v prostorách školy, to nemají ani na zemědělské škole a nepřijde mi to ani vtipné.

Postavy tu k sobě něco cítí, ale nejsou schopné si to říct do očí a když už ano, tak to řeknou jenom proto, že je k tomu někdo vybídne nebo tím něco maskují. O potlačovaných emocích ani nemluvě, začínám se v tom ztrácet.

Začínají se nám prolomovávat vztahy ve stylu mám ho ráda, ale on o tom neví. Mám ráda noc nebo Mám tě ráda moc, to je oč tu běží.

Zajímavá série, která umí pěkně hrát na city. Řeší se tu věci, které normálně v životě lze prožit a třeba si zavzpomínáte, jo to se mi taky v minulosti stalo.

Už z popisu bylo jasné, že tohle se mi bude líbit. Konečně nový svěží vítr s porovnáním co tu vychází. Příběh o šikaně s romantickým nádechem z prostředí školy, který nám ukazuje, že ne všichni si váží toho co mají.

Po úvodu, následuje pasáž, kterou bych vystřihl a vůbec nic by se nestalo. Už to není jak na začátku, ale tak nějak to pořád ještě jde a jste zvědaví jak to dopadne.

Všichni si v bunkru žijí spokojeně na hromádce a plánují cesty do neznáma, luští záhady a čas utíká. Naštěstí se to od půlky dramaticky rozjede.

Tak tenhle svazek je samý motivačních hesel. Polovinu probojují a druhou si lížou rány, nakonec se dozvíme co nás čeká v příštích 9 dílech, klidně to mohli dát do předešlého svazku a ušetřit papír.