Už jste se dneska stihli zamilovat? Budoucí historici nejspíš naši dobu nazvou „érou rozchodů“. Slovo láska na nás vyskakuje ze všech stran, z románů, filmů, časopisů i webů, ale čím častěji ho užíváme, tím snadněji opouštíme jeden druhého. Jak je to možné? Liv Strömquistová, švédská autorka úspěšných a provokativních komiksů, si ve své knize pokládá jednu z nejtěžších otázek: Jsme v čase konzumu a sociálních sítí ještě vůbec schopni se zamilovat? Nebo jen, stejně jako Leonardo DiCaprio, který střídá partnerky jako modelky plavky, hledáme v tom druhém zrcadlo pro vlastní ego? Beyoncé, Kierkegaard, Šmoulové, Sokrates, Ariad na i Ježíš Kristus, v tomto chytrém komiksu se sešla vskutku vybraná společnost. Tak se konečně pojďme bavit o lásce vážně.
- Scénář
- Liv Strömquist
- Art
- Liv Strömquist
- Lettering
- Eva Nečasová
- Překlad
- Marie Voslářová
- Redakce
- Martina Kašparová, Eva Nečasová, Jakub Sedláček, Vojta Sedláček, Radka Svobodová
- CdbID
- 8581
- Žánry
- feministický, filozofický, historický, naučný, psychologický, společenský
- ISBN/ISSN
- 978-80-7637-092-0
- Vazba
- lepená v měkkých deskách
- Formát
- 180 x 259 mm
- Tisk
- černobílý
- Stran
- 176
- Původní cena
- 299 Kč
- Originál
- Den rödaste rosen slår ut (Ordfront / Galago, 2019)
Liv Strömquistová je autorkou, co si nebere servítky, ale zároveň má co sdělit a přitom neříká, že tohle a támhleto je strašně špatně, zatímco něco úplně jiného je ideální stav věcí. Je schopna polemiky i dialogu, přičemž nejraději cituje umělce z různých etap historie, čímž podtrhuje rozdíly mezi tím, co bylo a tím co je. Dokonale to funguje v kapitolách Nic necítím a Théseova tvář, kde se na příkladech různých forem dvoření vykresluje nepříliš příznivý obraz moderní společnosti, jež pro všechno to motivační blouznění trochu zapomněla, o čem láska vlastně je. Velmi zajímavá je přitom úvodní část o zrcadlení ega, poukazující na současný nešvar, kdy k sobě nehledáme někoho „jiného“, ale spíš ideální doplněk k našemu selfíčku.
Moc mě však nebavila kapitola Takovýho, jako ty najdu během minuty, která až příliš lpí na tom, že kapitalismus je zlo, jež nám šlape po štěstí. A taky to časté opakování textu před bublinou a v bublině bylo vtipné všehovšudy jednou – podruhé až podesáté fakt ne.
Inu, přistupoval jsem k tomuto dílu - neb Ovoce poznání mě toliko nepřesvědčilo - s negativními předsudky. Ironicky jsem očekával, že se švédská feministka se svým otravným žoviálním tónem bude ptát, proč se v naší liberálně-progresivní době lidé rozcházejí. Inu, otravná žoviálnost zůstala, ale Liv Strömquistová vybalila až překvapivě objektivní tón vyprávění, který se kriticky staví k oběma pohlaví (nebo kolik jich dnes máme), objektivně dokonce nahlíží i na fenomény doby, na dobu moderní, i na tu, které dnes můžeme říkat "tradiční", byť v jistém smyslu skončila teprve nedávno. Autorka rozebírá řadu zajímavých teorií a musím uznat, že je místy i vtipná. A už fakt, že jsem se u komiksu několikrát zastavil a zapřemýšel - zauvažoval, je pozitivní hodnota, která u komiksů rozhodně není pravidlem. A jaké z toho plyne ponaučení? Mít negativní předsudky je fajn, neb poté můžete být jedině příjemně překvapeni. Jo, ale mluvím pouze o uměleckých dílech!
Mimochodem, proč mluvící postava několikrát v komiksu v bublině doslova zopakuje text, který už odvyprávěl paralelně či bezprostředně předtím narativní text v rámečku nad obrázkem? Autorka mi dluží asi tak tři minuty života.
Celkový dojem: 80%
- Četl/a (5)
- Draco nobilis, fanae, George Walker Bush, pechna, trudoš
- Má (13)
- blackJag, Draco nobilis, fanae, Light, pechna, Ricarderon, smazenapikantniskeble, suricattaontheway, tacmud, trudoš, Velkej šéf, xintax, yogi
- Chce (3)
- Freckles, jd., monty.cl
